F. N. Nejistoty a chybějící data
Nejistoty a chybějící data jsou v kapitole B v jejích jednotlivých částech následující:
F.1. Hospodářský význam užívání vod – výchozí stav
Údaje kapitoly F.1 charakterizující výchozí stav hospodářského významu užívání vod v oblasti povodí uvedených v tabulce F.1.1 byly sestaveny s využitím dostupných statistických údajů, vodohospodářských a dalších ročenek, zpráv o stavu vodního hospodářství, údajů správce povodí a správců vodních toků a dalších souhrnných materiálů hodnotících různé sektory hospodářství nebo jejich části.
Nejistoty vyplývají z toho, že potřebné údaje nejsou sledovány pro oblast povodí a bylo nutné je odvodit z údajů pro celou ČR nebo z údajů na krajské úrovni.
Další nejistoty vyplývají ze skutečnosti, že odběry povrchové i podzemní vody veřejnými vodovody jsou sledovány jako celek, ale hospodářský význam je hodnocen pro jednotlivé sektory, tj. pro domácnosti, zemědělství, průmysl a energetiku. Obdobně to platí pro dodávky pitné vody. Proto byl proveden odhad distribuce sledovaných údajů pro domácnosti, zemědělství a průmysl a údaje týkající se objemů pro zemědělství a průmysl byly zvýšeny o odpovídající část z vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.
Tyto nejistoty byly eliminovány u údajů, kde mohla být provedena korekce s využitím databází státní vodohospodářské bilance.
Pro některé hodnocené činnosti nejsou požadované datové informace k dispozici a byly použity odborné odhady.
- F.1.4. Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních nebyly zahrnuty do hodnocení s ohledem na zanedbatelnou výši těchto poplatků.
- F.1.6. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací
Údaje o vodném a stočném za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací byly sestaveny z přehledu hlavních provozovatelů působících v oblasti povodí. Do výpočtu nebyly tedy zahrnuty všechny vodovody a kanalizace v oblasti povodí, protože pro ně nejsou k dispozici vstupní údaje (nesledují se). Nicméně množství pitné vody dodávané sledovanými hlavními provozovateli, stejně jako množství odváděných odpadních vod jimi provozovanými kanalizacemi je v oblasti povodí zcela rozhodující.
Nejistoty těchto dat vyplývají také z toho, že vodovody a kanalizace obhospodařované hlavními provozovateli v řadě případů přesahují hranice oblasti povodí, avšak nebylo možné provést přesné rozdělení údajů za celé hraniční vodovody nebo kanalizační soustavy do oblasti povodí a mimo ni. Proto byl proveden odborný odhad.
Při hodnocení sociální únosnosti výdajů domácností za dodávku pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod byly k dispozici pouze údaje o čistých příjmech domácností v jednotlivých krajích a použitá hodnota pro oblast povodí byla odvozena z těchto krajských údajů.
- F.1.7. Náklady spojené s ochranou před povodněmi
Náklady spojené s ochranou před povodněmi jsou v různých letech ovlivněny řadou faktorů a meziročně se mohou lišit. Proto byly pro správce povodí a vodních toků použity průměrné hodnoty za tříleté období.
Protože nebyly k dispozici údaje o nákladech spojených s ochranou před povodněmi od měst, obcí a jiných vlastníků nemovitostí, byly zahrnuty pouze údaje o investičních a neinvestičních opatřeních správců povodí a správců vodních toků.
F.2. Prognóza trendu objemu, cen a nákladů spojených s vodohospodářskými službami
Podklady pro údaje k prognóze trendu objemu, cen a nákladů spojených s vodohospodářskými službami byly získávány z koncepčních a výhledových materiálů, rozvojových materiálů, aktualizovaného základního scénáře pro národní úroveň a podobných dokumentů. Problémem těchto materiálů je omezená konkrétnost výstupů, z čehož vyplývají nejistoty uvedených údajů, kterými jsou ve velké části odborné odhady opírající se o historické trendy při zohlednění nových podmínek vyplývajících např. z připravovaných podpůrných programech, požadavků právních předpisů a rozvoje technologických podmínek v různých sektorech hospodářství.
Nejistotou je také zatížena prognóza vývoje plateb za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Jejich vývoj bude záležet na případných úpravách příslušných právních předpisů, ale také na postupu realizace opatření snižujících vypouštěné znečištění.
F.3. Posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření včetně ekonomických dopadů
- F.3.1. Hodnocení opatření k naplnění cílů ochrany vod
Nejistotou hodnocení opatření je omezená přesnost stanovení nákladů. Náklady opatření na výstavbu a rekonstrukci kanalizací a ČOV vycházejí z konkrétních podkladů pro jednotlivé projekty. Přestože je úroveň těchto podkladů velmi rozdílná (od zpracování žádostí o podporu z různých podpůrných zdrojů až po pouhé jednoduché investiční záměry nebo údaje z Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací v úrovni krajů, existuje dostatek podkladů pro korekci údajů z podkladů nižší úrovně.
Složitější je situace při stanovování a ověřování výše nákladů na opatření k revitalizaci vodních toků, nicméně i náklady pro tato opatření byly stanoveny nebo odhadnuty s přijatelnou mírou přesnosti pro potřeby analýzy.
Zásadním problémem jsou chybějící údaje o nákladech na odstraňování starých zátěží. Tyto náklady je možné stanovit až po dosažení určitého stupně přípravných prací.
- F.3.2. Doplňková opatření
Navržená doplňková opatření jsou směrována do organizační a legislativní oblasti a mají nejistoty v jejich uplatnění, které je mimo možnosti správce povodí.
- F.3.3. Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod a ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů
Stanovení nákladů na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod je zatíženo nejistotami ve stanovení těchto nákladů zejména v oblasti ochrany vod před znečištěním dusičnany. Také využití podpůrných prostředků Operačního programu Životní prostředí a dalších podpůrných finančních zdrojů je závislé na generování vhodných projektů, nalezení jejich nositele a omezujících podmínkách pro využití těchto zdrojů.
F.4. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vod a opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby
Nejistoty v souhrnu výsledků ekonomické analýzy jsou ve stanovení podkladů pro hodnocení návratnosti nákladů na vodohospodářské služby a projevují se dvojím způsobem. Jednak hospodaření správce povodí a správců vodních toků nehospodaří v oblasti povodí, ale v územní působnosti, která se s oblastí povodí nekryje, takže muselo být provedeno oddělení potřebných údajů pro oblast povodí. Další nejistoty vyplývají ze získávání údajů o poskytnutých dotacích zejména pro sektor vodovodů a kanalizací z různých podpůrných zdrojů a nerovnoměrnost jejich přidělování v jednotlivých letech.
Během zpracování Plánu oblasti povodí byly vedeny diskuse o principech a přístupech k určitým částem ekonomické analýzy. Náhled na aspekty jako jsou environmentální náklady, sociální únosnost, ekonomická efektivnost nebo návratnost nákladů a přístup k nim není metodicky ujasněn v ČR ani EU. V rámci strategie aktualizace 1. POP se navrhuje zpracovat „Metodiku pro ekonomickou analýzu“.
PŘÍLOHA Č. 1
PROGNÓZA TRENDU VÝVOJE KLÍČOVÝCH HNACÍCH SIL NA NÁRODNÍ ÚROVNI DO ROKU 2015
Vývoj populace
Populace, porodnost a úmrtnost – vývoj do r. 2015
Současná úroveň porodnosti je na velice nízké úrovni, proto všechny varianty projekce demografického vývoje počítají se zvýšením tohoto ukazatele. Statistický úřad zpracoval tři varianty vývoje populace v závislosti na výši plodnosti žen a na období maximální plodnosti.
Výpočty všech variant po pěti letech jsou uvedeny v tabulce pod nastíněním jednotlivých variant.
Predikce vývoje počtu obyvatel ČR v letech 2005 – 2015 [tis. Kč]:
Obecně ekonomický vývoj
Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) – vývoj do r. 2015
Dle předpokladů Ministerstva financí se česká ekonomika bude do roku 2010 pohybovat po trajektorii ekonomického růstu do 6,5 % s postupnou akcelerací při oživení růstu v zemích hlavních obchodních partnerů, zejména EU. Pozitivní efekty ve směru podpory potenciálního i skutečného hospodářského růstu lze očekávat od opatření hospodářské politiky a od pokračujícího přílivu zahraničních investic, které posílí nabídkovou stranu ekonomiky.
V dalších letech se předpokládá postupné zpomalování růstu až na 3 % v roce 2015.
Zaměstnanost a nezaměstnanost – vývoj do r. 2015
Na straně poptávky trhu práce bude směrem k růstu zaměstnanosti působit zejména ekonomický růst a rozvoj malého a středního podnikání, generující nová pracovní místa. Příliv zahraničních investic do nových kapacit bude sice vytvářet jen omezený počet pracovních míst, ale přinese nepřímé pozitivní efekty. Naproti tomu pokračování restrukturalizačního procesu se projeví dalším rušením neefektivních provozů, tendencí ke snižování zaměstnanosti, tlakem na růst produktivity práce a změnou kvalifikačních požadavků. Předpokládaným výsledkem těchto procesů bude stabilizace zaměstnanosti při míře registrované nezaměstnanosti na úrovni do 9 %. Její výraznější pokles je předpokládán až po roce 2008 a v r. 2015 se předpokládá dosažení úrovně pod 6 %.
Ve střednědobém výhledu, tedy v letech 2008 až 2015, se předpokládá na trhu práce roční konstantní růst zaměstnanosti ve výši 0,2 %. Tlak na zvyšování zaměstnanosti bude vyvíjen také z důvodu stárnutí populace a rostoucí nerovnováhy důchodového systému. Dále se očekává dokončení přesunů zaměstnanců mezi jednotlivými sektory a předpokládá se, že v zemědělství bude pracovat cca 4 %, v průmyslu 27 % a ve službách 69 % pracovníků.
Inflace – vývoj do r. 2015
Technologické změny
Domácnosti – vývoj do r. 2015
Technologické změny v domácnostech budou úzce korespondovat s globálním vývojem technologií. Průměrná spotřeba vody v domácnostech bude ovlivněna zejména modernizací ve vybavení domácností (myčky, pračky, úsporná zařízení pro WC a baterie u van, umyvadel a sprch apod.). Na jednu stranu bude tato modernizace s vyšším podílem efektivnějších zařízení ovlivňovat snižování potřeby vody v domácnosti, na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že v současné době úroveň vybavení domácností ČR neodpovídá standardům běžným v zemích EU a lze tedy v budoucnu předpokládat vyšší vybavení domácími spotřebiči využívajícími vodu a energii.
Další vývoj specifické potřeby vody v domácnostech lze proto odhadnout s ohledem na minulý trend cca od r. 2000, kdy tato potřeba v domácnostech se výrazně nemění a je na úrovni 102 až 107 l.os-1.den-1, a dále s ohledem na potřebu vody, kterou vykazují domácnosti v zemích EU.
Obdobně jako ve vyspělých zemích EU lze očekávat v České republice v dlouhodobém výhledu do r. 2015 mírný vzrůst specifické potřeby na úroveň těchto zemí, tj. cca 115 až 120 l.os-1.den-1.
Průmysl – vývoj do r. 2015
Se vzrůstajícím vodným a stočným, případně i zvyšováním cen povrchové vody, příp. i poplatků za odběr podzemní vody bude průmysl preferovat technologie omezující požadavky na potřebu vody s maximálním využitím recyklace. Budou preferovány technologické změny příznivější pro životní prostředí (čisté technologie).
Zejména v energetice lze předpokládat postupné zvyšování podílu cirkulačního chlazení na úkor průtočného. Na druhou stranu lze očekávat, že nové investice v průmyslu si vyžádají další zvýšení požadavků na odběr vody, které mohou být v některých oblastech povodí významné (např. rozšíření JE Temelín).
Celkově lze na národní úrovni očekávat stálý mírný pokles odběrů vody.
Z hlediska ochrany vod nedojde k výrazným změnám v požadavcích na jakost vypouštěných odpadních vod nad rámec současně platných právních předpisů v této oblasti.
Z hlediska odběru vody lze predikovat mírně klesající trend (podniky budou investovat do nových technologií s nižší spotřebou vody).
Střední scénář počítá s nárůstem průmyslu v důsledku přílivu investic a předpokládá, že investice budou směřovat do technologií odpovídajících nejlepším dostupným praktikám s nízkou spotřebou vody a maximálním využitím recyklace.
Maximální scénář počítá s nárůstem průmyslové výroby a předpokládá se, že obměna technologií u stávajících podniků bude probíhat pomaleji.
V dlouhodobém horizontu se dá předpokládat, že v České republice se bude rozvíjet především lehký zpracovatelský průmysl (strojírenský, spotřební elektroniky, papírenský) v důsledku aplikace přísnějších legislativních požadavků se bude snižovat náročnost průmyslu na spotřebu vody a zvyšovat zastoupení moderních průmyslových technologií (BAT). Zvyšovat se bude také podíl recyklované vody, tudíž dojde k poklesu vypouštěných odpadních vod na jednotku vyrobeného produktu.
Zemědělství a závlahy – vývoj do r. 2015
Podíl odběrů vody pro zemědělství je v ČR dlouhodobě poměrně nízký, podobně je to s podílem vypouštěných odpadních vod – opět jsou požadavky na emise dány současnými právními předpisy.
Výši spotřeby vody pro zemědělství ovlivňuje zejména odběr pro závlahy, který není významně závislý na změně technologií. Předpokládá se postupné zvyšování trendu využití závlahové vody pro krytí vláhového deficitu, a to s ohledem na změnu cenové politiky podle § 101, vodního zákona č. 254/2001 Sb. Určitou mírou může zapůsobit i postupné zvyšování průměrných teplot v souvislosti se změnou klimatu.
Změny v daňové/fiskální oblasti
Fiskální politika – vývoj do r. 2015
Reforma veřejných rozpočtů na straně daňové politiky vede ke zvyšování fiskálního významu nepřímých daní – zejména DPH a selektivních spotřebních daní a ke snižování efektivního zdanění právnických osob. Z hlediska vodního hospodářství je důležité navrhované zvýšení minimální sazby DPH z dosavadních 5 % na 9 %, což se zejména dotkne výše vodného a stočného. Ve výhledu lze předpokládat zavedení i tzv. ekologických daní.
Veřejné rozpočty – vývoj do r. 2015
Základním prvkem rozpočtové soustavy ČR je státní rozpočet, přes který prochází většina veřejných výdajů. Na centrální úrovni jsou také zastoupeny i mimorozpočtové fondy, ze kterých je pro vodní hospodářství významný Státní fond životního prostředí a částečně i Státní fond dopravní infrastruktury (financování vodních cest).
Další významnou složkou soustavy veřejných rozpočtů jsou rozpočty obecní. V roce 2001 vznikly navíc v souvislosti s reformou veřejné správy rozpočty krajských úřadů. Ty však mají malý objem vlastních příjmů (pouze do 20 %) a tedy i vysokou závislost na dotacích ze státního rozpočtu.
Zatímco příjmy vládního sektoru se budou vyvíjet víceméně stabilně v relaci k HDP, vykazují vládní výdaje tendenci k setrvalému růstu v podílu na HDP. Deficit vládního sektoru roste, a proto bylo přistoupeno k reformě veřejných rozpočtů. Cílem reformy je zastavit růst deficitů veřejných rozpočtů. Rozpočty územních samospráv budou podle předpokladů vykazovat mírné deficity.
Do roku 2010 bude pokračovat proces fiskální konsolidace, tak aby deficit veřejných rozpočtů dosáhl v roce 2008 hodnoty maastrichského kriteria, tedy 3 % HDP. V následujících letech by měly být udržovány hodnoty deficitů veřejných rozpočtů pod touto hranicí. Nepředpokládá se však, že by byly veřejné rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové.
Výrazným dlouhodobým rizikem pro udržitelnost veřejných financí jsou fiskální dopady stárnutí populace.
Z uvedených důvodů nelze očekávat významnější nárůst disponibilních zdrojů ze státního rozpočtu ani z rozpočtů krajů a obcí ve prospěch vodního hospodářství. Pravděpodobná je stagnace výdajů z veřejných rozpočtů na vodohospodářské investice a zejména další významnější pokles po roce 2010 v souvislosti s aplikací článku 9 Rámcové směrnice vodní politiky Evropské unie (znečišťovatel a uživatel platí).
Obdobná prognóza se týká i vývoje zdrojů Státního fondu životního prostředí ve prospěch investic na úseku ochrany vod, a to proto, že tyto zdroje jsou vytvářeny zejména z poplatků za vypouštění odpadních vod, které nebudou vykazovat významnější růst. Naopak lze očekávat, že po r. 2010, kdy budou dokončeny rozhodující stavby ČOV v souvislosti s ukončením přechodného období implementace Směrnice o čistění městských odpadních vod, nastane pokles disponibilních zdrojů tohoto fondu.
Zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury budou do r. 2015 stabilní s ohledem na zákonem stanovená pravidla jeho tvorby, ale jejich užití ve prospěch vodních cest se bude vyvíjet nerovnoměrně v závislosti na rozhodnutí o realizaci staveb k dalšímu rozvoji labské a vltavské vodní cesty.
PŘÍLOHA Č. 2
KONCEPCE A STRATEGIE ROZVOJE HOSPODÁŘSKÝCH SEKTORŮ S VÝZNAMNÝM VLIVEM NA VODU
Zemědělství
Pro strategii dalšího vývoje zemědělství byla přijata Koncepce agrární politiky pro období po vstupu do EU (2004-2013).
Zemědělské hospodaření na půdě
Záměrem je zabránit opouštění zemědělské půdy a cestou konzervace dočasně nadbytečné zemědělské půdy umožnit její budoucí zemědělské využití. Lze očekávat i zalesňování dlouhodobě nevyužívané zemědělské půdy nejhorší kvality.
Významným trendem agrární politiky bude zachování zemědělské kulturní krajiny, soustavné zvyšování biologické rozmanitosti, hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova (zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny a vesnice) a rozšiřování nepotravinářského užití zemědělské produkce, zejména jako obnovitelných zdrojů energie (produkce řepky pro výrobu bionafty).
V souladu s referenčními dokumenty BAT (nejlepších dostupných technik) bude sledováno snížení negativních dopadů intenzivní živočišné výroby na životní prostředí a tedy i stav povrchových a podzemních vod (zejména emise amoniaku do ovzduší, dusíku a fosforu do půdy a vody a dále i doprovodné vlivy jako prašnost, spotřeba energie a vody). Ve smyslu zásad integrované prevence (IPPC) bude nutné se ve výhledu, při snaze o snižování emisí, nezaměřovat pouze na jeden krok výrobního postupu, např. na skladování kejdy, ale zajistit odpovídající opatření ke snížení emisí ve všech článcích produkčního řetězce od přípravy krmiva až po aplikaci kejdy a hnojiv na půdu.
Jedním z klíčových přínosů referenčních dokumentů BAT je, že za použití nejlepší dostupné techniky bude třeba považovat i dodržování zásad správné zemědělské praxe. Tyto zásady budou sloužit jako orientační vodítko při posuzování podniků ucházejících se o zapojení do podpůrných programů EU a MZe. Zásady správné zemědělské praxe budou navíc závazné pro podniky nacházející se v tzv. zranitelných zónách podle vodního zákona a nitrátové směrnice.
Dalším trendem bude zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty (především v záplavových územích a v nivách vodních toků (a to urychlením pozemkových úprav a revitalizací zemědělských vodních toků se zohledněním přírodě blízkých způsobů retence vod, podporou odbahňování rybníků při zachování jejich mimoprodukčních funkcí atd.).
Koncepce agrární politiky zásadně nevymezuje kvantitativní cíle (např. produkční rozměr zemědělství ČR), nýbrž jen podmínky podnikání v zemědělství. Legislativní nástroje a vedle toho i podpůrné programy Evropské unie a MZe by měly v uvažovaném výhledu zabezpečit uvedené vytčené cíle a trendy.
Lesní hospodářství
V souladu s národním lesnickým programem bude v dalším výhledu sledováno zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů a rozvoje všech funkcí podmíněných existencí lesa. K tomu se předpokládá:
- udržení současné výměry lesa
- podpora arondace lesních pozemků včetně uplatňování pozemkových úprav
- rozšiřování výměry lesů zalesňováním nelesních půd, zejména neobdělávaných, ladem ležících zemědělských půd nejhorší kvality, zejména v horních částech oblastí povodí
- dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat negativní dopady znečištění, zejména zvyšovat podíl biologicky odstranitelných mazadel a vhodných prostředků na ošetření lesa
- snižovat vliv kyselých depozic na kvalitu lesních půd a na lesní porosty pomocí biologických meliorací a dalšími intervenčními zásahy
- upravovat početní stavy zvěře, jejich věkovou strukturu na úroveň umožňující úspěšnou obnovu a další rozvoj lesních porostů
- uplatňovat postupy zlepšování lesa založené na poznání podstaty a vlastnosti lesních ekosystémů a na účelném přiblížení hospodaření přirozeným přírodním procesům
- dosáhnout zvýšení stability lesů s ohledem na předpokládané antropogenní změny přírodních podmínek včetně předpokládaných klimatických změn zvýšením biologické rozmanitosti lesních ekosystémů
- ve vyšších polohách, cca nad 500 m n.m., zejména s ohledem na očekávané extrémní klimatické podmínky (suché a teplé počasí), zabraňovat kalamitním situacím přemnožením kůrovců.
Prosazení těchto trendů do r. 2015 se ve výhledu pozitivně projeví ve zlepšení kvality lesních porostů a jejich odolnosti a při současném rozšiřování zalesněné plochy lze očekávat zvýšení retenční schopnosti lesa. Současně se předpokládá i postupné snižování plošného znečištění ze zalesněného území.
Rybí hospodářství a rybníkářství
Na úseku rybího hospodářství lze očekávat jednak postprivatizační stabilizaci oboru rybníkářství i produkce ryb. S ohledem na prognózu vývoje poptávky po rybách však lze očekávat i určitou stagnaci dalšího vývoje do r. 2015. Na tuto skutečnost nebude mít významný vliv ani postupné zlepšování stavu rybníků (v důsledku finanční podpory obnovy a odbahnění rybníků ze státního rozpočtu, ale zejména strukturálních fondů EU) a dosažení tak zvýšeného produkčního prostoru.
Ekonomika v zemědělství
(počet pracovníků a podíl na tvorbě HDP)
Trendem do r. 2015 bude snižování počtu pracovníků v zemědělství. Dynamika poklesu počtu pracovníků se však bude zpomalovat. Podobný trend je možné očekávat i při sledování podílu zemědělství na tvorbě HDP, který bude kopírovat vývoj v členských státech EU. Lze tedy přepokládat pokles podílu zemědělství na tvorbě HDP na úroveň 2,5 až 3 % s tím, že dynamika tohoto poklesu se bude s rostoucím horizontem predikce snižovat. Nepředpokládá se signifikantní nárůst zemědělské produkce.
Průmysl
Strategie Průmyslové politiky je formulována v dlouhodobém časovém horizontu do roku 2010.
Hlavním cílem bude potvrzení růstových tendencí dosahovaných v současném období a zachování tempa růstu produktivity práce, resp. růstu přidané hodnoty. Nezbytné cílové tempo růstu přidané hodnoty vytvářené zpracovatelským průmyslem lze kvantifikovat v rozmezí 5 až 7 % ve stálých cenách a průměrný růst produktivity práce na úrovni o 3 až 4 procentní body vyšší, než vykazuje EU, tj. okolo 7 až 8 %.
Strategickým cílem je vytvořit do roku 2015 takový průmyslový potenciál, který bude plně srovnatelný s průměrem dosahovaným v tomto časovém období v EU, a to jak svým podílem na tvorbě hrubého domácího produktu, tak i v kvalitě a efektivnosti produkce a v produktivitě práce. Ve vztahu k současné hospodářské úrovni EU to znamená, že ČR okolo roku 2010 pravděpodobně překoná hranici 75 % průměru EU v ukazateli HDP na obyvatele a přestane být jako celek méně rozvinutým regionem EU, podporovaným ze Strukturálních fondů.
Pro ukazatel produktivity práce to znamená dosáhnout výrazného snížení současného rozdílu mezi ČR a EU, který nyní činí více než 50 %.
Energetika
Základním strategickým dokumentem je Státní energetická koncepce ČR. Základními prioritami koncepce jsou:
- nezávislost (na cizích zdrojích, na zdrojích energie z rizikových oblastí, na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů)
- bezpečnost (bezpečnost zdrojů energie vč. jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie, racionální decentralizace energetických systémů)
- udržitelný rozvoj (ochrana životního prostředí, ekonomický a sociální rozvoj).
Z toho jsou odvozeny tyto základní cíle – maximalizace energetické efektivnosti, zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů, zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí, dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství. Dle schváleného scénáře „Zelený – U“ by v následujících letech měl být zajištěn ekonomický a sociální rozvoj ČR při velmi malém růstu potřeby zdrojů energie.
Z výstupu „Zeleného scénáře - U“ mj. plyne, že vize, cíle a indikativní ukazatele jsou splněny, a to takto:
- průměrné roční tempo poklesu energetické náročnosti tvorby HDP bude v celém prognostickém období 3,22 %
- pokles elektroenergetické náročnosti po celé období do roku 2030 2,35 %
- dovozní energetická náročnost bude v roce 2010 42,3 % a v roce 2030 57,8 %.
Energetické hospodářství ČR nemá v současné době problémy s dodržením objemově stanovených emisních stropů SO2 a NOx do roku 2010. Problémem zůstává emisní strop VOC a měrné emise CO2 a NOx, (na obyvatele, resp. na HDP), které mají stále vyšší úroveň ve srovnání se zeměmi EU.
Doprava a vodní doprava
Hlavními úkoly dopravní politiky jsou zajištění udržitelné dopravy zaměřené na její uživatele s jejich účastí na vzniklých nákladech bez omezování mobility osob a zboží, ovlivnění dělby přepravní práce ve prospěch méně škodlivých oborů a zajištění nezbytné správy, údržby, obnovy a výstavby dopravní infrastruktury.
Vodní doprava – vývoj do r. 2015
Vodní doprava z hlediska uskutečňovaných výkonů nákladní dopravy v ČR hraje zanedbatelnou roli v porovnání se silniční nebo železniční dopravou.
Jedinou souvislou vodní cestou v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu je v současné době Labsko-vltavská vodní cesta o celkové délce 303 km. Všechny ostatní úseky splavných toků jsou izolované, nesouvislé, využívané jako lokální vodní cesty především pro rekreační dopravu. Kromě těchto vodních cest existují úseky s občasnou plavbou pouze menšími plavidly s omezeným ponorem.
Strategické plány v oblasti vodní dopravy
Materiál Ministerstva dopravy a spojů „Harmonogram a finanční zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010“ stanovil priority plynoucí ze schválené dopravní politiky v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury vnitrozemských vodních cest do roku 2010:
- na stávající labsko-vltavské cestě zlepšení plavebních podmínek na úseku Ústí n.L. – státní hranice ČR/SRN a na ostatních úsecích pak rekonstrukce, modernizace a břehové úpravy zaměřeny na zlepšování parametrů labsko-vltavské vodní cesty
- splavnění Labe do Pardubic propojením již splavných úseků mezi Chvaleticemi a Přeloučí a výstavba přístavu Pardubice.
Nejvýraznějším připravovaným projektem je soubor akcí na zlepšení plavebních podmínek na Labi. Do r. 2013 se dále předpokládá, že by mohly být zahájeny přípravné práce na splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Plánovaná realizace napojení ČR na Dunaj splavněním vodního toku Moravy a napojení ostravského regionu na splavnou Odru i vybudování vodní cesty Morava-Odra-Dunaj není reálná do r. 2015.
Turistický ruch a rekreace u vody
Základní premisou je, že v dlouhodobém výhledu bude pokračovat trvale udržitelný rozvoj příjezdového cestovního ruchu ČR v souladu se státní politikou cestovního ruchu založený na postupném zvyšování návštěvnosti turistů.
Zlepšení kvality životního prostředí a tedy i vodních toků a vodních ploch bude v dlouhodobém horizontu významně ovlivňovat cestovní ruch.
Nárůst počtu zahraničních návštěvníků ve střednědobém horizontu (2008 – 2015) není předmětem predikce žádného z dosud schválených rozvojových dokumentů sektoru cestovního ruchu. Tento nárůst však nebude významně ovlivňovat spotřebu pitné vody ani množství vypouštěných odpadních vod, tzn. že rozvoj cestovního ruchu bude pokryt v rámci predikce spotřeby vody a vypouštění odpadních vod sektorem vodohospodářských služeb.
Vodní politika
Výchozím dokumentem je Plán hlavních povodí České republiky schválený vládou v květnu 2007.
Plán hlavních povodí České republiky představuje dlouhodobou koncepci oblasti vod se zaměřením pro šestileté období 2007 – 2012. Integruje záměry a cíle rezortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí ve smyslu ustanovení § 108, vodního zákona; zejména navazuje na Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu do Evropské unie na léta 2004-2010 a Státní politiku životního prostředí 2004 – 2010. Plán hlavních povodí České republiky bude obnovován každých 6 let.
Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod.
Cíle a opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí:
Specifickým cílem je chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, vytvářet podmínky pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů i jednotlivých vodních druhů organizmů a přispívat k ochraně na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů či jednotlivých suchozemských druhů organizmů. Naplňování tohoto cíle přispěje také k vytváření ekologicky stabilní krajiny, odolné vůči vnějším negativním vlivům.
V návaznosti na to Plán hlavních povodí České republiky stanovuje rámcové cíle v ochraně podzemních vod, v ochraně vod v chráněných územích, ve využívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou, ve využívání povrchových vod ke koupání, v podpoře života ryb a dalších vodních živočichů, v ochraně vodních poměrů a v monitorování stavu povrchových a podzemních vod.
Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod:
Specifickým cílem, který má zásadní význam na průběh povodní, na následky sucha i na výskyt nadměrné vodní eroze, je zadržování vody v krajině spojené s optimalizací její struktury a jejího využívání spolu s uplatňováním efektivních přírodě blízkých i technických preventivních opatření.
V návaznosti na to Plán hlavních povodí České republiky stanovuje rámcové cíle: snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence a postupně se připravit a přizpůsobit na předpokládané změny klimatu vhodnými adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné vodní eroze z plošného odtoku vody.
Cíle a opatření ve vodohospodářských službách
Specifickým cílem je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí za sociálně únosné ceny.
V návaznosti na to Plán hlavních povodí České republiky stanovuje rámcové cíle v okruhu rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury, v okruhu zlepšování kvality a zabezpečenosti vodohospodářských služeb, v okruhu uplatňování principu návratnosti nákladů vodohospodářských služeb a v okruhu plánování v oblasti vod a koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací.
Ke všem stanoveným cílům jsou pak stanoveny příslušné programy opatření, časové plány k dosažení rámcových cílů a je stanovena strategie jejich financování.
Plán hlavních povodí České republiky stanovuje požadavky na zpracování plánů oblastí povodí, které jsou členěny na okruhy ochrany vod jako složky životního prostředí (např. navrhnout změny vymezení povrchových vod vhodných pro život ryb, identifikovat a vyhodnotit potřebné projekty ke zlepšení VH infrastruktury a morfologického stavu vodních toků), ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod (např. v prioritních oblastech kombinovat opatření k akumulaci a retardaci vody v území s technickými opatřeními, promítnout do plánů za daných podmínek další prioritní opatření), a vodohospodářských služeb (např. identifikovat prioritní projekty ke zlepšení jakosti pitné vody, zvýšit míru zabezpečenosti vodohospodářských služeb).
Stanovuje také prioritní oblasti ke zpracování koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření (v oblasti povodí Moravy je to povodí Bečvy) a oblasti k řešení ochrany území před povodněmi (v oblasti povodí Moravy to jsou protipovodňová opatření v území Olomouce, v území Litovle, v území Uherského Hradiště a Starého Města, komplex protipovodňových opatření na dolní Bečvě a soutoku s Moravou a řízené inundace v území Kroměříže a v území Mohelnické brázdy).
Příloha č. 3
Podkladová Analýza finančních toků souvisejících s vodohospodářskými službami
Finanční toky vyjadřují vazby mezi povinnými plátci a příjemci plateb v oblasti vod, které jsou založeny zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění (dále jen VZ) a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZaVaK).
Tato analýza je omezena na platby, které se realizují v systému vodohospodářských služeb:
- v sektoru vodních toků
- v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu
Finanční toky v každém sektoru jsou vyjádřeny graficky s komentářem, který vysvětluje některé podrobnosti odvozené od VZ, případně ZaVaK (např. výjimky, možné finanční podpory z veřejných zdrojů a relevantní poznámky) a dále orientační finanční objem za rok.
A. Platby v sektoru vodních toků
Správa vodních toků, včetně zajišťování relevantních investic souvisejících s vodními toky (zejména protipovodňová ochrana, úpravy vodních toků, výstavba a rekonstrukce vodních děl, revitalizace apod.) je v zásadě financována ze 4 zdrojů:
- vlastní příjmy správců vodních toků podle vodního zákona
- finanční zdroje správců vodních toků vyprodukované ostatní podnikatelskou činností
- finanční podpory z veřejných zdrojů (státní rozpočet a fondy EU)
- finanční zdroje krajů a obcí
Detailní struktura příjmů správců vodních toků (povodí) včetně komentáře a finančních objemů viz příloha na konci dokumentu.
Ad 1 Vlastní příjmy správců vodních toků podle vodního zákona
1) Jedná se o cenu v jednotkové výši Kč.m-3 podle skutečně odebraného množství POV. Cenu stanoví správce vodního toku podle § 6, zákona o cenách (jedná se o cenu věcně usměrňovanou)
Cena se stanoví zvlášť pro účely:
- průtočného chlazení parních turbín
- ostatní odběry.
2) Neplatí se za odběry POV (výjimka dle § 101, odst. 4, VZ):
- pro provoz rybích líhní a sádek
- pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb
- pro zatápění zbytkových jam po těžbě nerostů nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku
- pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů
- pro požární účely
- pro napouštění veřejných koupališť
- z odstavných ramen vodních toků a nádrží a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů
- pro výrobu sněhu vodními děly
- za okalové vody pro zemědělskou nebo lesní výrobu
- pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin
3) Neplatí se za využívání vzdouvacího zařízení správce vodního toku k výrobě elektřiny v elektrárně do celkového instalovaného výkonu 10 MW (výjimka dle § 57, VZ):
- Uhrazené platby slouží k úhradě správy vodních toků a u odběrů z významných vodních toků také k úhradě správy povodí.
- Správci vodních toků z příjmů za tyto platby kryjí náklady na výkon činností, které jsou povinni zajišťovat podle § 47 a § 83, VZ.
- Správci povodí kryjí z příjmů za tyto platby náklady za výkon činností, které jsou povinni zajišťovat podle § 48, odst. 6, § 54 a § 82, VZ.
Ad 2 Finanční zdroje správců vodních toků vyprodukované ostatní podnikatelskou činností
Příjmy správců vodních toků (povodí) z ostatní podnikatelské činnosti jsou zejména z:
- výroby elektrické energie,
- jiných činností státních podniků Povodí, tj. např.
- výkony laboratoří
- nájmy
- stavební výroba
- rybné hospodářství příjmů státního podniku Lesy ČR.
Ad 3 Finanční podpory z veřejných zdrojů (státní rozpočet a fondy EU)
Finanční podpory jsou založeny § 102, vodního zákona, v případě, že se jedná o výdaje na opatření ve veřejném zájmu, a jsou uplatňovány na základě:
- závazných Pravidel poskytování finančních prostředků ve prospěch vodního hospodářství, která je každoročně přílohou státního rozpočtu,
- závazných Pravidel poskytování finančních prostředků ve prospěch hospodaření v lesích, která je každoročně přílohou státního rozpočtu,
- přímých dotací vodnímu hospodářství v působnosti MZe (podpora specializované protipovodňové ochrany),
- programů MŽP (monitoring, revitalizace říčních systémů),
- schválených opatření z fondů Evropské unie, bude se jednat o:
operační program Životní prostředí, podopatření
- omezování rizika povodní
- optimalizace vodního režimu krajiny
operační program Zemědělství (ve prospěch opatření na vodních tocích v lesích).
Ad 4 Finanční zdroje krajů a obcí
Finanční zdroje krajů a obcí podporují výdaje správců vodních toků (správců povodí) jen v ojedinělých případech. Zejména se jedná o úpravy vodních toků v obcích a protipovodňovou ochranu.
Poznámka: Platby za odběr surové povrchové vody podle § 101, VZ, týkající se odběrů pro vodovody pro veřejnou potřebu se promítají do nákladů na dodanou pitnou vodu (vodného).
B. Platby v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu
Vedle plateb za odběr surové vody podle § 101, vodního zákona, se do ceny za dodanou pitnou vodu (vodné) zahrnuje též poplatek za odebrané množství podzemní surové vody podle § 88, VZ.
Komentář:
Neplatí se za odběry (výjimka dle § 88, odst. 2, VZ):
- k účelu získání tepelné energie
- ke snížení znečištění PZV
- ke snižování hladiny PZV
- sloužící hydraulické ochraně PZV před znečištěním
Poplatky, které jsou příjmem kraje mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42, odst. 4, VZ, (opatření k nápravě).
Poplatky, které jsou příjmem SFŽP, mohou být použity na opatření v souladu se zákonem o SFŽP.
Do nákladů za odvedenou odpadní vodu kanalizacemi pro veřejnou potřebu se zahrnují:
- poplatky za znečištění a z objemu vypouštěných odpadních vod podle § 89, VZ
- poplatky za povolené vypouštění odpadních do PZV podle § 100, VZ
Vypouštění odpadních vod do POV
Vypouštění odpadních vod do PZV
Komentář:
Poplatky se neplatí za vypouštění (výjimka dle § 89,odst. 2, VZ):
- minerálních vod osvědčených podle lázeňského zákona jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči
- přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod
- vod ze sanačních vrtů
- odpadních vod z průtočného chlazení parních turbin
Podle § 90, VZ, se v případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o:
- 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení
- 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí.
Poplatky mohou být použity na opatření v souladu se zákonem o SFŽP.
Poznámka: Poplatky za znečištění a z objemu vypouštěných odpadních vod (§ 89, VZ), pokud se vztahují k odběrům pro vodovody pro veřejnou potřebu a k vypouštění z kanalizací pro veřejnou potřebu se pomítají do nákladů na dodanou pitnou vodu (vodného), resp. nákladů za odvedenou odpadní vodu (stočného).
Vypouštění odpadních vod do PZV
Poplatky se neplatí za vypouštění (výjimka dle § 100, odst. 2 a 3, VZ):
- z rodinných domů nebo staveb pro individuální rekreaci, pokud jsou odpadní vody čištěny domovní čistírnou na úroveň stanovenou povolením
- minerálních vod osvědčených podle lázeňského zákona jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity pří lázeňské péči
- přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod
- použitých za účelem získání tepelné energie
- znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z PZV sníženo.
Uhrazená platba slouží k rozpočtovým výdajům obce.
Poznámka:
- platby za odběr POV (§ 88, VZ),
- poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do PZV (§ 100, VZ), pokud se vztahují k odběrům pro vodovody pro veřejnou potřebu a k vypouštění z kanalizací pro veřejnou potřebu se pomítají do nákladů na dodanou pitnou vodu (vodného), resp. nákladů za odvedenou odpadní vodu (stočného).
Struktura plateb v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod do kanalizací)
Komentář:
Zásobování pitnou vodou
Vodné se neplatí za (výjimka dle § 20, odst. 7, zákona o VaK) odebranou vodu pro účely požární ochrany při požárním zásahu.
Uhrazená platba slouží k úhradě oprávněných nákladů vlastníka, případně provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu a dále k vytvoření přiměřeného zisku v souladu s cenovým předpisem.
Odvádění odpadních vod
Stočné se neplatí za (výjimka dle § 20, odst. 6, zákona o VaK) odvádění srážkových vod z dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, zoologické zahrady a nemovitostí určených k trvalému bydlení včetně domácností.
Uhrazená platba slouží k úhradě oprávněných nákladů vlastníka, případně provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu a dále k vytvoření přiměřeného zisku v souladu s cenovým předpisem.
Náklady na pořízení infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu
Vlastníci vodovodů a kanalizací hradí ze svých příjmů pořízení nové infrastruktury včetně její rekonstrukce, na tyto investice mohou získat finanční podpory z:
- OPŽP – prioritní osy 1 včetně kofinancování ze SFŽP a státního rozpočtu – kapitoly MŽP
- Program rozvoje venkova – podopatření 3.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic
- státní rozpočet – kapitola MZe, Program výstavby a obnovy vodovodů a kanalizací.
