Plán oblasti povodí Moravy Czech English
ÚVODNÍ STRANA NAPIŠTE NÁM
nahoru

F.4. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vod a opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby

nahoru

F.4.1. Opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby

Ke stanovení opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby (VHS) je nejprve nezbytné aktualizovat analýzu míry návratnosti, která byla zpracována jako součást ekonomické analýzy v roce 2004 v rámci přípravných prací plánování v oblasti vod, založená na údajích referenčního roku 2002. Tato aktualizace vychází, tak jako všechny ostatní části Plánu oblasti povodí, z údajů referenčního roku 2005.

Mezi klíčové VHS byly vybrány ty sektory působnosti poskytovatelů VHS, které jsou relevantní hodnocení návratnosti nákladů. Pro analýzu nákladů byly proto zvoleny tyto klíčové sektory:

V sektoru vodních toků:

  • správa povodí
  • správa drobných vodních toků

V sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu:

  • zásobování pitnou vodou
  • odvádění a čištění odpadních vod

Analýza návratnosti nákladů obsahuje:
F.4.1.1. Analýzu nákladů
F.4.1.2. Analýzu příjmů
F.4.1.3. Posouzení návratnosti nákladů
F.4.1.4. Zhodnocení analýzy návratnosti nákladů ve smyslu čl. 9 Rámcové směrnice.

K zjištění vazeb v systému finančních toků souvisejících s vodohospodářskými službami byla zpracována podkladová analýza, která je přiložena v příloze č. 3. Vyjadřuje vazby mezi plátci a příjemci plateb v sektoru vodních toků a v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, včetně výše těchto plateb.

nahoru

F.4.1.1. Analýza nákladů

Sektor vodních toků

Podkladem pro analýzu nákladů jsou ekonomické údaje poskytnuté

  • správcem povodí – Povodí Moravy, s.p.
  • správci drobných vodních toků pro oblasti povodí Moravy, tj. ZVHS a Lesy ČR, s.p.

Samostatně se zjišťovaly tyto náklady (včetně zdrojů financování)

  • investiční
  • neinvestiční provozní, z toho údržba

Tab. F.4.1 Náklady [mil. Kč]

Poznámka:
Investiční náklady neobsahují dotace na nápravu škod po extrémních povodních a na preventivní opatření k ochraně před povodněmi.
Provozní náklady ZVHS obsahují též náklady na provoz a údržbu hlavních odvodňovacích zařízení ve výši 4,2 mil. Kč.

Je třeba upozornit na to, že investiční náklady na ochranu proti povodním se v období tohoto plánu oblasti povodí předpokládají ve výši cca 4,281 mld. Kč, z čehož lze podle pravidel podpůrných programů odhadnout souhrnnou potřebu vlastních zdrojů správce povodí na 10 až 14 %, což představuje v tomto období cca 430 až 600 mil. Kč.

Sektor vodovodů a kanalizací

Výchozím podkladem pro stanovení nákladů byly údaje MZe ČR obsažené v „Přehledu o vývoji cen pro vodné a stočné a rozbor nákladů a zisku na základě kalkulací provozních společností pro rok 2005“. Tato informační databáze o cenách vodného a stočného v členění na položky cenové kalkulace zahrnuje i 10 relevantních společností vodovodů a kanalizací zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod.

Pokud tyto provozní společnosti působí i za hranicí oblasti povodí Moravy, byly údaje příslušně transformovány.

Přehled ročních nákladů za vodohospodářské služby obsahuje tabulka F.4.2.

Tab. F.4.2 Struktura ročních nákladů na vodohospodářské služby (VHS) z vlastních zdrojů - oblast povodí Moravy

Analýza nákladů přispěje k zodpovězení otázek, na které by měla ekonomická analýza dát odpověď, a to:

  • zahrnuje cena vody náklady na prevenci, zmírnění a kompenzaci škod způsobených vodohospodářskými službami ekosystému a stavu vod?
  • přispívají různí uživatelé vodohospodářských služeb (zejména domácnosti, zemědělství, průmysl) k částečnému nebo celkovému pokrytí nákladů, které sami vytvářejí?
  • existují subvence – příspěvky od daňových poplatníků?

Pomocné výpočty struktury ročních nákladů na vodohospodářské služby v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, na základě vyhodnocení nákladových položek rozhodujících provozovatelů, jsou uloženy u zpracovatele.

Poznámka k problematice nákladů v sektoru vodovodů a kanalizací:

Na základě vyhodnocení aplikace institutu „environmentální náklady a náklady na vodní zdroje“ v jiných zemích EU lze konstatovat, že dochází ke shodě v definici tohoto institutu, avšak současné teoretické studie a výzkumy v oblasti ekonomiky hodnocení životního prostředí nejsou zpracovány tak, aby se mohly v této fázi plánování použít.

Současné definice (Pracovní skupina ECO 2 – 2004) formulují:

  • environmentální náklady – jako existující náklady na opatření k prevenci, zmírnění a kompenzaci škod na životním prostředí vyvolaných vodohospodářskými službami
  • náklady na vodní zdroje – jako náklady na příležitosti používat vodu jako vzácný zdroj určitým způsobem, čase a prostoru. Náklady na zdroje mohou vzniknout pouze tehdy, pokud alternativní použití vody generuje vyšší ekonomickou hodnotu než současné nebo předpokládané budoucí použití vody.

Vzhledem k tomu, že v zemích EU nebyly náklady na vodní zdroje pro fázi inventury implementovány, berou se pro tuto etapu ekonomické analýzy v úvahu jen náklady environmentální.

Pro stanovení environmentálních nákladů v České republice byl přijat pragmatický způsob použitý ve Francii, která rozhodla, že výpočet environmentálních nákladů založí na nákladech na obnovu a na uspořených nákladech. Stanoví náklady, které by byly třeba na kompenzaci dopadů vodohospodářských služeb na životní prostředí, resp. na kompenzaci vlivů, které poškozují stav vod. Tato metoda vyžaduje vyjádření vlivů způsobených vodohospodářskými službami ve 3 hlavních kategoriích, které poškozují stav vod a to:

  • znečišťování povrchových a podzemních vod,
  • odběry povrchových a podzemních vod,
  • hydromorfologické vlivy ve vztahu k vodním tokům.

S odkazem na národní předpisy (podrobněji viz příloha č. 3) zahrnují náklady poskytovatelů vodohospodářských služeb částečně finanční zdroje na obnovu ekosystému tak, že generují finanční zdroje, které kompenzují negativní dopady do vodohospodářských služeb způsobené uvedenými vlivy. Jedná se o tyto náklady poskytovatelů vodohospodářských služeb:

  • náklady za „surovou povrchovou vodu“ vyjadřující náklady správců povodí, resp. správců vodních toků,
  • náklady na „poplatky“ podle § 88, vodního zákona (za odběr podzemní vody),
  • náklady na poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod a z objemu vypouštěných odpadních vod.

Použití těchto výdajů poskytovatelů vodohospodářských služeb, které se akumulují v rozpočtech správců povodí, Státního fondu životního prostředí a krajů je vodním zákonem orientováno na obnovu ekosystému (např. péče o vodní toky, zlepšení stavu vod, odkanalizování a čištění odpadních vod, obnovu vodních zdrojů apod.).

Z těchto důvodů byly tyto náklady zahrnuty do sloupce „environmentální náklady“.

nahoru

F.4.1.2. Analýza příjmů

Sektor vodních toků

Podkladem pro analýzu příjmů jsou ekonomické údaje poskytnuté

  • správcem povodí – Povodí Moravy, s.p.
  • správci drobných vodních toků pro oblasti povodí Moravy, tj. ZVHS a Lesy ČR, s.p.

oproštěné od řešení extrémních povodní včetně dotací na investice prevence před povodněmi.

Ohledně struktury příjmů a dotací v sektoru vodních toků se odkazuje na přílohu č. 3 „Podkladová analýza finančních toků souvisejících s vodohospodářskými službami.“

Přehled příjmů správců vodních toků včetně dotací obsahuje tabulka F.4.3.

Poznámka: v řádku ZVHS je zahrnuta i dotace ve prospěch hlavních odvodňovacích zařízení. Sektor vodovodů a kanalizací

Výchozím podkladem pro stanovení příjmů byly údaje MZe ČR obsažené v „Přehledu o vývoji cen pro vodné a stočné a rozbor nákladů a zisku na základě kalkulací provozních společností pro r. 2005“. Tato informační databáze o cenách vodného a stočného v členění na položky cenové kalkulace zahrnuje i 10 relevantních společností vodovodů a kanalizací zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod.

Pokud tyto provozní společnosti působí i za hranicí oblasti povodí Moravy, byly údaje příslušně transformovány.

Přehled příjmů z uplatnění vodného a stočného za objem dodané pitné vody, resp. odkanalizování odpadní vody obsahuje tabulka F.4.3.

Údaje o dotacích poskytovatelům VHS byly odvozeny z údajů Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, SFŽP a krajů. Roční finanční podpory z různých veřejných zdrojů na národní úrovni byly transformovány do úrovně oblasti povodí Moravy podle ploch. Dotace byly oproštěny od mimořádných situací, zejména povodní.

Tab. F.4.3 Struktura ročních příjmů za vodohospodářské služby - oblast povodí Moravy [mil. Kč]

Legenda: Poznámky:
SR – státní rozpočet - údaje o dotacích představují pro správce vodních toků průměrné hodnoty za cca 3-leté
FS - Fond soudržnosti období z důvodu vyrovnání nerovnoměrného čerpán
SF – Strukturální fondy (Operační program infrastruktura) - výše dotace od obcí byla stanovena odborným odhadem

nahoru

F.4.1.3. Posouzení návratnosti nákladů a opatření ke zvýšení návratnosti

Tabulka F.4.4 představuje výpočet míry návratnosti nákladů vodohospodářských služeb pro sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod a dále pro sektor správy povodí a správy vodních toků.

Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod

Tento sektor vykazuje celkovou návratnost 54,6 %. Vyšší návratnost vykazuje sektor zásobování pitnou vodou (67,5 %), a to především z důvodů nižšího celkového objemu dotací než v sektoru odvádění a čištění odpadních vod (40,6 %).

Mezi důvody, proč uživatelé (znečišťovatelé) nehradí veškeré náklady, patří zejména to, že

  • nejsou uplatňovány plné odpisy infrastrukturního majetku, které by byly založeny na reálné reprodukční hodnotě tohoto majetku,
  • podle současných předpisů nelze odepisovat jakékoliv dotace,
  • některé obce dotují ze svých rozpočtů provozní náklady (jedná se však méně než 1 % celkových nákladů vynaložených v oblasti povodí).

Problematika odpisů je systémového charakteru a snižuje míru udržitelnosti vodohospodářské služby, která se promítá do oblasti obnovy infrastruktury. Je však třeba současně konstatovat, že v sektoru vodovodů a kanalizací kalkulační vzorec pro výpočet ceny pro vodné a stočné (viz Opatření obecné povahy MZe) již zahrnuje náklady obnovy v souladu s Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací) a je tak možné zahrnout tyto náklady v potřebné výši do kalkulace ceny.

V sektoru vodovodů a kanalizací se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství dodávané pitné vody. Důvodem je, že cenové předpisy nediferencují platby pro domácnosti, průmysl a ostatní odběratele.

Při výpočtu návratnosti nákladů v sektoru odvádění a čištění odpadních vod je zohledněno, že poplatky podle § 88 a 89, vodního zákona, jsou na jedné straně součástí provozních nákladů poskytovatele služby, ale na druhé straně jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí, resp. krajů, ze kterého je poskytovatel služby dotován ve prospěch opatření na ochranu vod a zlepšení úrovně vodohospodářských služeb. Je proto pro výpočet návratnosti nákladů odečtena příslušná část finančních prostředků od celkového objemu dotací. Tato úprava se promítá do sloupce (COD) – „Upravený objem dotací“, kde jsou navíc zahrnuty „neuplatněné odpisy“, které by byly založeny na reálné reprodukční hodnotě infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací (je uveden odborný odhad).

Lze konstatovat, že podstatné náklady na prevenci, zmírnění a kompenzaci škod způsobených vodohospodářskými službami jsou, mimo současných dotací z veřejných zdrojů, součástí vodného a stočného. Tyto náklady představují celkem 199,3 mil. Kč.rok-1, z toho:

  • poplatky za odběr podzemní vody ..... 135,3 mil. Kč (pro příjemce SFŽP a kraje)
  • poplatky za znečištění a z objemu vypouštěných odpadních vod ..... 19,4 mil. Kč (pro příjemce SFŽP)
  • platby za odebranou povrchovou vodu .... 44,6 mil. Kč (pro příjemce Povodí Moravy, s.p. a ZVHS)

Návratnost nákladů v tomto sektoru významně ovlivňuje skutečnost, že stát ze státního rozpočtu, resp. z fondů EU bude do r. 2015 významně finančně podporovat investice do vodohospodářské infrastruktury. Důvodem je mj. přechodné období dohodnuté s orgány Evropské unie k implementaci Směrnice o čištění městských odpadních vod. Po roce 2015 se očekává významné snížení přímých dotací i postupné uplatňování plných odpisů a lze předpokládat zvyšování míry návratnosti.

V porovnání s údaji referenčního roku 2005 lze v oblasti povodí Moravy očekávat výrazné zvýšení dotací v sektoru VaK, zejména na úseku odvádění a čištění odpadních vod. Důvodem je otevření OPŽP pro období 2007-2013, v rámci kterého by měly být realizovány velké projekty výstavby a rekonstrukcí infrastruktury v městech a obcích. V horizontu do roku 2012 bude tedy míra návratnosti v sektoru VaK klesat.

Lze však konstatovat, že až na nevýznamné výjimky v případě některých malých obcí, platí uživatelé, resp. znečišťovatelé vody veškeré provozní náklady související s vodohospodářskou službou, mimo „plných odpisů“. Tyto „plné odpisy“, resp. náklady obnovy v sektoru vodovodů a kanalizací, pokud by byly uplatněny, významně by zvyšovaly cenu VHS a to nad současnou úroveň sociální únosnosti ceny pro vodné a stočné. Dotují se pouze investice do infrastruktury.

Sektor správy povodí

Tento sektor vykazuje poměrně vysokou návratnost nákladů 54,1 %. Mezi důvody, proč všichni uživatelé vody nehradí veškeré náklady, patří:

  • neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu § 57, vodního zákona, za údržbu vodních děl, které umožňují nakládání s vodami za účelem využití hydroenergetického potenciálu k výrobě elektřiny
  • neuplatněné náklady, které nehradí osoby ve smyslu § 101, odst. 4, vodního zákona
  • dotace podle § 102, vodního zákona, a jiné dotace
  • podle současných předpisů nelze odepisovat jakékoliv dotace
  • nejsou uplatňovány odpisy infrastrukturního majetku, které by byly založeny na reálné reprodukční hodnotě tohoto majetku.

V sektoru správy vodních toků by vykazovaná návratnost byla výrazně nižší v případě uplatňování „plných odpisů“.

Z důvodu uplatnění § 57 a 101, odst. 4, vodního zákona, se však nesnižuje míra udržitelnosti vodohospodářských služeb, neboť tyto neuplatněné náklady hradí ostatní uživatelé vody.

Ekonomická analýza však podle Rámcové směrnice posuzuje pouze návrhy opatření z kapitoly B a kapitoly C, a proto má sektor správy povodí návratnost 54,1 %. Pokud by výše uvedený postup byl aplikován i na kapitolu D – návrhy protipovodňových opatření, které Evropské společenství nyní řeší Směrnicí o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a k jejímuž sjednocení s Rámcovou směrnicí dojde k roku 2015, pak by sektor správy povodí vykazoval návratnost ještě nižší.

Sektor správy drobných vodních toků

S ohledem na relativně zanedbatelné příjmy od uživatelů vody lze hodnotit, že míra návratnosti je 0 %.

Přestože u s.p. Lesy ČR jsou relativně vysoké „ostatní příjmy“ poskytovatele VHS, nelze tyto příjmy zařadit mezi tržby od uživatelů vody.

Sektor správy povodí a správy vodních toků

Sektor správy povodí a vodních toků má celkovou návratnost 47,1 %.

V sektoru správy povodí a správy vodních toků se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství odběru povrchové vody s tím, že podle expertního odhadu se na neuplatněných nákladech podílí uvedení odběratelé ve stejné míře.

Reálná opatření ke zvýšení návratnosti je třeba hodnotit s ohledem na předpokládaný vývoj ceny vodohospodářské služby, která se v horizontu let 2010 až 2015 bude blížit sociální únosnosti. Nebude proto možné snižovat předpokládanou výši dotací, ale zaměřit se na naplnění navrhovaných doplňkových opatření (viz kapitola F.3.2.).

Tab. F.4.4 Výpočet míry návratnosti poskytovatelů vodohospodářských služeb

nahoru

F.4.1.4. Zhodnocení analýzy návratnosti nákladů ve smyslu článku 9 Rámcové směrnice

Článek 9, odst. 1 Rámcové směrnice ukládá členským státům vzít v úvahu princip návratnosti nákladů za vodohospodářské služby včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje, s ohledem na ekonomickou analýzu provedenou podle přílohy III a zejména v souladu s principem, že znečišťovatel platí.

Do roku 2010 členské státy zajistí,

  • že cenová politika ve vztahu k vodě vytvoří uživatelům dostatečné podněty k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení environmentálních cílů této směrnice;
  • adekvátní výnosy za různé typy užívání vody, rozdělené přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, k úhradě nákladů za vodohospodářské služby, a to na základě ekonomické analýzy provedené v souladu s přílohou III a v duchu principu znečišťovatel platí.

Členské státy přitom mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti či oblastí.

Článek 9 odst. 2 a 3 Rámcové směrnice ukládá členským státům podat v plánech oblastí povodí informaci o plánovaných krocích směřujících k implementaci odst. 1, které přispějí k dosažení environmentálních cílů této směrnice, a o výnosech z různých užívání vody k uhrazení nákladů na vodohospodářské služby. Nic nesmí bránit financování konkrétních preventivních nebo nápravných opatření směřujících k dosažení cílů této směrnice.

Článek 9 odst. 4 Rámcové směrnice připouští, že členské státy neporuší tuto směrnici, pokud se rozhodnou, v souladu se zavedou praxí, neuplatňovat ustanovení 2. věty odst. 1 a k tomu příslušející ustanovení odst. 2 pro dané užívání vod tam, kde to nenaruší účely a dosažení cílů této směrnice. Členské státy uvedou důvody pro neúplné uplatnění 2. věty odst. 1 v plánech povodí.

Zhodnocení článku 9

Cenová politika uplatňovaná v souladu s relevantními zákony (zejména vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích a zákon o cenách) zakládá pro uživatele vody dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů.

Dokladuje to zákonná povinnost platit za odběry povrchové i podzemní vody i za vypouštění odpadních vod s tím, že výnosy z těchto plateb přispívají k dosažení environmentálních cílů (podrobněji viz kapitola F.4.1.).

Tyto platby představují ročně v oblasti povodí Moravy celkem 352 mil. Kč, což představuje více než 10 % celkových ekonomických nákladů vynaložených na zabezpečování vodohospodářských služeb v sektorech vodovodů a kanalizací, správy povodí a správ vodních toků.

K zajištění environmentálních cílů navíc přispívají dotace z veřejných zdrojů, které dosud představují orientačně 1 300 mil. Kč.rok-1.

Uplatnění vyšších plateb ve prospěch dosažených environmentálních cílů a efektivní využívání vodních zdrojů limituje zejména:

  • sociální únosnost cen pro vodné a stočné
  • ekonomická únosnost po promítnutí relevantních plateb do výrobků a služeb v průmyslu, energetice a zemědělství.

Přesto prognóza trendu objemu, cen a nákladů spojených s užíváním vod (viz kapitola F.2.), která byla provedena se zahrnutím věcného i ekonomického vlivu uvažovaných opatření, předpokládá zvyšování plateb za odběry povrchové vody i ceny za vodné a stočné rychleji než inflace. Důvodem je především záměr realizovat relevantní opatření promítající se do ceny vodohospodářské služby přispívající jednak k zajištění environmentálních cílů i dalších cílů stanovených v Plánu hlavních povodí ČR.

To, že uvedené zvyšování je limitováno sociální a ekonomickou únosností, dokladují výpočty provedené pro pravděpodobný scénář trendů:

Tab. F.4.5 Přehled vývoje sociální únosnosti ceny vody

Za sociálně únosnou výši vodného a stočného se v ČR považuje hranice 2 % průměrných čistých příjmů domácnosti (viz kapitola F.1.6.). Ve vyspělých zemích EU se však podíl za vodné a stočné pohybuje v rozmezí 1,0 až 1,5 % průměrných čistých příjmů domácnosti.

Přestože v oblasti povodí Moravy se tento ukazatel v horizontu let 2010 až 2015 zvýší oproti referenčnímu roku 2005 jen cca o 0,3 % na cca 1,6 %, nebude možné výrazně změnit cenovou politiku ve směru ke zvýšení environmentálních plateb.

Důvodem je jednak skutečnost, že úroveň vodného a stočného v oblasti povodí Moravy je téměř 6 % pod průměrem ČR a dále, že ve většině oblastí povodí se k roku 2015 blíží míra sociální únosnosti 2 %. Legislativní nástroje ovlivňující cenovou politiku je třeba vždy posuzovat z pohledu celé ČR.

Ohledně plánovaných kroků k dosažení environmentálních cílů (k implementaci čl. 9 odst. 1) je třeba dále vzít v úvahu relevantní finanční podpory z veřejných zdrojů s odkazem na Plán hlavních povodí ČR. Zejména se jedná o využití zdrojů z fondů EU (OPŽP a Program rozvoje venkova) včetně národních zdrojů na kofinancování.

Pro plán oblasti povodí Moravy lze od roku 2009 do roku 2015 předpokládat získání následujícího objemu finančních zdrojů pro relevantní typy opatření (stanoveno úměrně k celkovým plánovaným zdrojům v Plánu hlavních povodí České republiky a to podle plochy oblasti povodí Moravy), který je uvedený v následující tabulce F.4.6.

Poznámka: Finanční údaje se mohou měnit v důsledku kursových změn Kč vůči EURu.

Tab. F.4.6 Objem finančních zdrojů pro relevantní typy opatření

nahoru

F.4.2. Souhrn výsledků ekonomické analýzy

V oblasti povodí Moravy žije ve 542 tisících domácnostech cca 1,37 mil. obyvatel, přibližně 40 % z nich ve venkovských a 60 % v městských oblastech. V oblasti povodí je průměrné vodné a stočné 41,62 Kč, což je o 6,5 % pod průměrem ČR a specifické množství fakturované vody činí 90,0 l.os-1.den-1.

V nejvýznamnějších sektorech užívání vody (domácnosti, zemědělství, průmysl a energetika) byly v roce 2005 realizovány odběry vody v celkovém množství cca 154,1 mil. m3 (voda povrchová 58 %, podzemní voda 42 %) a do povrchových vod bylo vypuštěno cca 122,0 mil. m3 odpadních vod. Mezi uvedenými sektory jsou nejvýznamnějšími uživateli vody průmysl (55 %) a domácnosti (36 %).

Z hlediska hrubé produkce je nejvýznamnější sektor průmyslu, který také zaměstnává nejvíce pracovníků – více než 113 tisíc lidí.

Nejvýznamnější platby za užívání vod produkuje průmysl (37,3 %) a dále obyvatelé v domácnostech formou vodného a stočného (36,6 %). Nejvyšší podíl plateb k hrubé produkci, resp. k tržbám je dosahován u domácností, řádově menší u energetiky a o další 2 řády menší u průmyslu.

Z hlediska podílu zaměstnanosti na objemu užívaných vod v jednotlivých sektorech jsou průmysl a energetika přibližně rovnocenné, o 2 řády nižší je tento podíl v sektoru komunálního zásobování pitnou vodou a odkanalizování odpadních vod.

Z hlediska dopadů na chemický a ekologický stav vodních útvarů je nejvýznamnější vypouštění odpadních vod z průmyslu a domácností.

Z prognózy trendu objemu, cen a nákladů spojených s užíváním vod a vodohospodářskými službami zpracované podle jednotlivých výše uvedených sektorů vyplynuly trendy

  • nárůstu vodného a stočného v roce 2010 o 35 % a v roce 2015 o 60 %
  • nárůstu cen povrchové vody v roce 2010 o 25 % a v roce 2015 o 40 %

a to zejména z důvodu zvýšení sazby DPH, inflace, zvýšení provozních a investičních nákladů v důsledku zvýšené míry plánovaných investic.

Prognózují se nevýznamné změny v objemech odběrů povrchové a podzemní vody i vypouštění odpadních a srážkových vod, a to ve všech významných sektorech užívání vod. Přestože až do současnosti mírně klesají odběry vod, prognózuje se k horizontu 2015 jejich nevýznamný nárůst do cca 1 % v důsledku mírného nárůstu specifické spotřeby vody v domácnostech i nárůstu počtu obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu z povrchových vodních zdrojů (připojování na Ostravský oblastní vodovod), a to na úkor odběrů vod podzemních.

Z posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření vyplynulo, že:

a) pro oblast rekonstrukcí a výstavby ČOV v řešených obcích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2000:

  • v obcích se připravuje intenzifikace a rekonstrukce ČOV k eliminaci dusíku a fosforu na limity národních předpisů,
  • v území zvláštní ochrany je lokalizováno 5 obcí – Boršice, Luhačovice, Slavičín, Valašské Klobouky a Velké Losiny,
  • splnění přechodného období je ohroženo u všech obcí, které vykazují projektovou přípravu na úrovni studie nebo investičního záměru,
  • s ohledem na předpokládané investiční náklady je realizace uvedených opatření ve vztahu k disponibilním finančním zdrojům reálná.

b) pro oblast výstavby a rekonstrukcí kanalizací v řešených obcích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2000:

  • v řešených obcích se plánuje nové připojení cca 39 105 obyvatel
  • ve všech řešených obcích se plánuje též rekonstrukce kanalizací
  • V území zvláštní ochrany je lokalizováno 9 obcí – Bojkovice, Brumov, Dolní Lhota, Halenkov, Hovězí, Huslenky, Nový Hrozenkov, Valašské Klobouky, a Velké Karlovice.
  • splnění přechodného období je ohroženo u všech obcí, které vykazují projektovou přípravu na úrovni studie nebo investičního záměru.

c) pro oblast výstavby a rekonstrukcí kanalizací v řešených obcích s počtem ekvivalentních obyvatel pod 2000 lze předpokládat, že mohou být téměř všechna opatření realizována do roku 2015, pokud nevznikne problém pro nedostatečnou schopnost dofinancování nákladově náročnějších projektů obcemi této velikosti.

d) pro oblast zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, která zahrnuje projekty revitalizací vybraných úseků vodních toků a zprostupnění příčných překážek na vodních tocích:

  • předpokládaná opatření o celkových investičních nákladech 1 566,8 mil. Kč, z toho do programu opaření jsou zahrnuta opatření cca 822,5 mil. Kč, která jsou z hlediska finančních zdrojů realizovatelná (s ohledem na stav přípravy budou některá opatření realizována po roce 2015)
  • ZVHS není schopna zajistit finanční, projektové a inženýrské přípravy příslušných opatření z důvodu nedostatečných finančních zdrojů do doby schválení podpory projektů
  • v návaznosti na zpracování technických studií a vyhlášení příslušné výzvy OPŽP je možné zahájit projektovou a inženýrskou přípravu opatření priorit č. 1 a 2, subpriority a) po roce 2009 i přípravu opatření – subpriority b) (v případě investorství ZVHS po vyřešení financování projektové a inženýrské přípravy)
  • je nutno brát v úvahu hlediska možných střetů při získávání pozemků a technické realizovatelnosti.

Je však nutné mít na paměti, že v realizaci potřebných opatření existují nejistoty jak v aktivitě příslušných investorů jednotlivých potřebných projektů, tak v odhadu výše disponibilních podpůrných finančních zdrojů pro oblast povodí.

Poskytovatelé vodohospodářských služeb v oblasti povodí Moravy vynaložili v roce 2005 celkové náklady na zajištění těchto služeb ve výši 3,148 mld. Kč, z toho sektor správy povodí a správy vodních toků 12 % a sektor vodovodů a kanalizací 88 %. Za poskytnuté vodohospodářské služby jejich poskytovatelé získali příjmy v celkové výši 3,524 mld. Kč, z toho sektor správy povodí a správy vodních toků 6,4 % a sektor vodovodů a kanalizací 93,6 %. Celkový objem dotací činil 1,152 mld. Kč, z toho pro sektor správy povodí a správy vodních toků 4 % a pro sektor vodovodů a kanalizací 96 %.

Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vykazuje celkovou návratnost 54,6 %. Vyšší návratnost vykazuje sektor zásobování pitnou vodou (67,5 %), a to především z důvodů nižšího celkového objemu dotací než v sektoru odvádění a čištění odpadních vod (40,6 %). Návratnost nákladů v tomto sektoru významně ovlivňuje skutečnost, že stát ze státního rozpočtu, resp. z fondů EU bude do roku 2015 významně finančně podporovat investice do vodohospodářské infrastruktury.

V sektoru vodovodů a kanalizací se na uvedené míře návratnosti podílejí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství dodávané pitné vody.

Sektor správy povodí a vodních toků má celkovou návratnost 47,1 %. Sektor správy povodí vykazuje návratnost nákladů 54,1 %. Naopak s ohledem na relativně zanedbatelné příjmy od uživatelů je míra návratnosti v sektoru správy drobných vodních toků 0 %. Ekonomická analýza vycházejíce z dikce Rámcové směrnice však posuzuje pouze návrhy opatření z kapitoly B a kapitoly C, a proto má sektor správy povodí návratnost 54,1 %. Pokud by výše uvedený postup byl aplikován i na kapitolu D – návrhy protipovodňových opatření, které Evropské společenství nyní řeší Směrnicí o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a k jejímuž sjednocení s Rámcovou směrnicí dojde k roku 2015, pak by sektor správy povodí vykazoval návratnost nižší. Z tohoto konstatování plyne závěr, že je nezbytné i nadále zachovat dotační tituly řešící ochranu lidských sídel proti povodním, jako je program MZe 129 120 Prevence před povodněmi II, Operační program Životní prostředí apod.

Souhrnně lze konstatovat, že cenová politika uplatňovaná v souladu s relevantními zákony (zejména vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích a zákon o cenách) zakládá pro uživatele vody dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů. Uplatnění vyšších plateb ve prospěch dosažených environmentálních cílů a efektivní využívání vodních zdrojů limituje zejména sociální únosnost cen za vodné a stočné a ekonomická únosnost po promítnutí relevantních plateb do výrobků a služeb v průmyslu, energetice a zemědělství.

Prognóza trendu objemu, cen a nákladů spojených s užíváním vod přesto předpokládá zvyšování plateb za odběry povrchové vody i ceny za vodné a stočné rychleji než inflace. To je však limitováno sociální a ekonomickou únosností, neboť podíl úhrady ceny vody (vodné a stočné) k čistému průměrnému měsíčnímu příjmu domácnosti byl 1,43 % v roce 2005 a předpokládá se jeho růst v roce 2010 na 1,59 % a v roce 2015 na 1,64 %.

V nastoupeném trendu v kofinancování projektů pro dosažení stanovených cílů v oblasti ochrany vod jako složky životního prostředí z podpůrných zdrojů je účelné pokračovat i s ohledem na značné finanční prostředky pro tyto účely alokované v Operačním programu Životní prostředí.