Všechny zkratky použité v následujícím textu jsou uvedeny v Průvodní zprávě v kapitole 6. Seznam použitých zkratek.
C.5.1.1. Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí Bečvy
Zadavatel: Ministerstvo životního prostředí
Zpracovatel: EKOTOXA s.r.o.,
Spoluřešitel: ŠINDLAR s.r.o.
VUT Brno
Shrnutí obsahu
Dokumentace z r.2007 obsahuje část Návrhy protierozních a protipovodňových opatření v ploše povodí a část Vazba protipovodňové ochrany a hydromorfologického stavu vod. Výstupem první části je komplexní návrh opatření v řešené ploše povodí, vč. odhadu nákladů na realizaci opatření a hodnocení jejich účinnosti jak z pohledu přívalových, tak regionálních srážek. Jsou navrhována opatření organizační (delimitace kultur, protierozní osevní postupy, střídání plodin), agrotechnická (protierozní agrotechnologie na orné půdě a speciálních kulturách) a biotechnická (protierozní meze, průlehy, hrázky, stabilizace drah soustředěného odtoku). Výstupem druhé části jsou návrhy šesti typů revitalizačních opatření na vodních tocích a údolních nivách, tabelární přehledy hodnocení současného a návrhového hydromorfologického stavu vodních toků a niv a stanovení odhadů nákladů na realizaci navrhovaných opatření.
C.5.1.2. Vodohospodářská bilance jižní části Baťova kanálu - studie
Zadavatel: Česká republika – Ředitelství vodních cest ČR
Zpracovatel: VUT Brno, FAST, Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústavu vodních staveb
Spoluřešitel: Pöyry Environment a.s.
Shrnutí obsahu
Studie byla zpracována v r.2007 v rámci přípravy stavby nové plavební komory v Rohatci, plánované za účelem prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice-Rohatec (Baťův kanál) do Hodonína.
Baťův kanál vede částečně po řece Moravě, částečně uměle vybudovanými kanálovými koryty s řadou pohyblivých jezů, 13-ti plavebními komorami, soustavou závlahových a drenážních kanálů a dalšími vodními stavbami. Délka Baťova kanálu je cca 60 km. V současné době patří k dopravně významným využitelným vodním cestám, kde se provozuje pravidelná především turistická vodní plavba mezi Otrokovicemi a Rohatcem.
Zájmové území patří k oblasti povodí Moravy, mezi hlavní toky protékající územím patří řeka Velička, Radějovka a Sudoměřický potok – studie obsahuje hydrologická data těchto toků. Přívod vody do kanálu a minimální průtok vody, který činí 150 l.s-1, je zajištěn z řeky Moravy propouštěním přes stavidla na Struze nad plavební komorou Veselí nad Moravou. K zajištění provozu závlah se propouští do kanálu stejným způsobem průtok 300 l.s-1.
Studie obsahuje údaje o manipulačních řádech jednak vodní cesty Baťův kanál, jednak jezů souvisejících s vodní cestou, a to na řece Moravě, Veličce i Radějovce s přehledem povolených odběrů vody, popisem manipulace s vodou a technickým popisem jezů a zdrží. Dále jsou uvedeny údaje o plavebních komorách, přehled technických parametrů vodní cesty, manipulace s vodou, řešení nedostatku vody, splaveninové poměry a vyhodnocení zdrojů znečištění v povodí a kvality vody v tocích, kterou ovlivňují ve studii uvedení významní producenti odpadních vod a nedostatečné odkanalizování a čištění odpadních vod. Pro výstavbu kanalizací a ČOV v zájmové oblasti je uveden časový harmonogram a náklady na řešení.
C.5.1.3. Čistá Hloučela a vodní nádrž Plumlov - studie
Zadavatel: Mikroregion Plumlovsko, svazek
Zpracovatel: Pöyry Environment a.s.
Spoluřešitel: Sdružení Flos – Aquae
Shrnutí obsahu
Studie, zpracovaná v r.2007, se zabývá návrhem opatření na snížení eutrofizace vod v povodí Hloučely a s tím spojeného masového rozvoje sinic v nádrži Plumlov a Podhradském rybníku.
Dokumentace obsahuje analýzu a kvantifikaci sedimentů včetně kvantifikace inokula sinic v těchto sedimentech a chemickou analýzu vody. Dále jsou uvedeny návrhy opatření, a to jak v ploše povodí, tak opatření v nádržích.
V ploše povodí se jedná o snížení plošného znečištění, a to uplatňováním správné zemědělské praxe, optimalizací lesnického hospodaření, prováděním komplexních pozemkových úprav a s nimi souvisejících protierozních, protipovodňových a revitalizačních opatření a zajištění ekologické stability, zvýšením ploch travních porostů v infiltračních pásmech a nivách, revitalizací toků, stavbou záchytných nádrží a založením mokřadů.
Pro snížení eutrofizace je nutné také snížení bodového znečištění způsobeného nedostatečným nebo chybějícím odkanalizováním zejména větších obcí a nedostatečným čištěním vod v čistírnách odpadních vod. Studie uvádí stávající způsob a rozsah čištění odpadních vod a návrh řešení včetně odhadu nákladů, návrhu finančních zdrojů a investorů.
Mezi opatření v nádržích patří ošetření vodního sloupce, a to přírodními látkami – vhodným kandidátem jsou modifikované huminové látky, nebo srážením fosforu a planktonu pomocí koagulantů (nejčastěji se používají soli hliníku, chloridy železa, hydroxid a uhličitan vápenatý, pro VD Plumlov je vhodné uvažovat o kombinaci síranu hlinitého a hliničitanu sodného), dále biologickou kontrolou, tj. přímým působením živých organismů, např. ryb, dále manipulací s průtoky a jinými metodami. Kromě ošetření vodního sloupce se provádí i zásah do sedimentů, spočívající v jejich odtěžení (tato metoda je velmi nákladná), dále v jejich provzdušnění.
Pro ošetření nádrží Plumlov a Podhradský rybník je navržena kombinace několika metod, a to oxidace sedimentů provzdušňováním, využití koagulantů, použití modifikovaných huminových látek a omezení osádek kaprovitých a všech bentofágních ryb.
