C.2.1.1. Monitorovací síť povrchových vod
Sledování povrchových vod v rámci plánování se provádí na třech hierarchicky uspořádaných úrovních jako monitoring
- situační,
- provozní,
- průzkumný.
Situační monitoring
Programy situačního monitoringu zahrnují monitorování chemického a ekologického stavu povrchových vod tekoucích a stojatých. Účelem programu situačního monitoringu je poskytnout informace pro:
- zjišťování jakosti povrchových vod podle § 21 odst. 2 písm. a) vodního zákona,
- hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek,
- hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností,
- plánování v oblasti vod,
- vedení vodní bilance,
- doplnění a ověření výsledku analýz charakteristik oblastí povodí a zhodnocení vlivu a dopadu na stav povrchových vod podle přílohy II Rámcové směrnice,
- účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
- stanovení rizikových vodních útvarů.
Síť situačního monitoringu musí pokrývat dostatečný počet útvarů povrchových vod, aby umožnila souhrnné zhodnocení stavu povrchových vod v každé oblasti povodí. Monitorovací místa musí být vybrána tak, aby byla reprezentativní pro významná dílčí povodí nebo oblast povodí.
Výběr lokalit pro sít je určen následujícími kritérii:
- velikost průtoku je významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst na velkých vodních tocích, kde je plocha povodí vetší než 2 500 km2;
- objem vody je v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží;
- významné vodní útvary přesahující hranice členských států;
- místo stanovené rozhodnutím o výměně informací č. 77/795 EHS;
- další místa, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států.
Do návrhu sítě situačního monitoringu jsou zařazena monitorovací místa, která splní alespoň jedno z výše uvedených kritérií. V zájmu zachování kontinuity sledování se pro situační monitoring přednostně vybírají monitorovací místa ze stávajících monitorovacích sítí a v období mezi realizací situačního monitoringu se tato místa situačního monitoringu přednostně zařazují do provozního monitoringu.
Sít situačního monitoringu chemického stavu stojatých vod zahrnuje významné útvary povrchových vod stojatých. Monitorovací místo pro tento druh monitoringu je vždy situováno v blízkosti hráze nádrže, nikoliv na výtoku z nádrže. V monitorovacím místě se odebírá integrální vzorek v horních cca 3 – 4 m vodního sloupce a zonální odběry ve svislici v hloubkách 0, 5, 10 m a podle hloubky nádrže dále po 10 m až ke dnu nádrže. Dále se v této svislici provádí měření hloubkovou multiparametrickou sondou v intervalu 1 m po celé délce svislice. V opodstatněných případech lze provádět zonální odběry a jejich hloubku upravit tak, aby odpovídala podmínkám v nádrži.
V oblasti povodí Moravy je lokalizováno celkem 17 monitorovacích profilů situačního monitoringu tekoucích vod, žádný profil situačního monitoringu stojatých vod.
Rozsah monitorovací sítě situačního monitoringu povrchových vod včetně popisných údajů k jednotlivým monitorovacím místům je uveden v tabulce TC 2.1a a graficky znázorněn v mapě MC 2.1a.
Přílohy:
Mapa MC 2.1a Profily situačního monitoringu povrchových vod
Tabulka TC 2.1a Profily situačního monitoringu povrchových vod
Provozní monitoring povrchových vod
Provozní monitoring vychází z Programu provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Moravy na období 2007 - 2012, což je víceúčelový program monitoringu povrchových vod směřující k efektivnímu naplnění požadavků Rámcové směrnice, k plnění ustanovení § 21 vodního zákona a k zajištění mezinárodních závazků České republiky vůči Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje (MKOD). Program provozního monitoringu je sestaven v souladu s Rámcovým programem monitoringu a jeho realizace byla zahájena 22. 12. 2006.
Program provozního monitoringu zahrnuje monitorování chemického a ekologického stavu/potenciálu povrchových vod. Jeho cílem je poskytovat maximum relevantních podkladů pro hodnocení stavu vod včetně vlivů způsobujících jejich rizikovost, poskytovat dostatečné informace pro posuzování změn stavu znečištění vodních toků, identifikace jakéhokoliv významného vzestupného trendu koncentrací znečišťujících látek, získávat data pro mezinárodní monitorovací programy, pro potřeby přeshraniční spolupráce a pro účely výkonu správy vodních toků a děl a vedení vodní bilance. Neopominutelnou součástí je i zjišťování stavu vod v rámci monitorování chráněných území.
Monitorovací síť je navržena tak, aby poskytla v průběhu let 2007 - 2012 souvislý a úplný přehled o stavu vod a vodních útvarů v oblasti povodí Moravy. Některé profily se nesledují každoročně, ale vždy jen určité období tak, aby byly naplněny počty odběrů za 6letý monitorovací cyklus stanovené Rámcovým programem monitoringu. Protože více než jedna třetina vodních útvarů má páteřní tok ve správě jiné organizace než Povodí Moravy, s.p., bylo nutné na přípravě programu spolupracovat i s ostatními správci – jednalo se především o ZVHS, LČR, s. p., a Vojenské lesy a statky, s. p. Konečný návrh monitoringu těchto vodních útvarů byl vypracován státním podnikem Povodí Moravy.
Program provozního monitoringu na období 2007 – 2012 je dokumentem, který lze každoročně (nejpozději do datu 30. listopadu) aktualizovat. Tato skutečnost umožňuje reagovat na aktualizaci předpisů Evropské unie, postupující implementaci Rámcové směrnice (programy opatření), zohledňovat zjištěné výsledky z monitorovacích programů (především situačního, provozního), vznik nových vlivů ve vodních útvarech, atd.
Provozní monitoring tekoucích vod
Kritérii pro výběr monitorovacích míst provozního monitoringu tekoucích vod byly především:
- lokalizace monitorovacího místa pod zdrojem prioritních látek,
- lokalizace monitorovacího místa pod bodovým zdrojem či skupinou bodových zdrojů,
- lokalizace monitorovacího místa podchycující difúzní zdroj znečištění,
- lokalizace monitorovacího místa podchycující hydromorfologický vliv, resp. závěrové monitorovací místo VÚ.
V zájmu zachování kontinuity sledování se přednostně vybírala místa ze stávajících monitorovacích sítí – státní sítě sledování jakosti povrchových vod a z monitoringu Povodí Moravy, s.p.
Součástí provozního monitoringu tekoucích vod je sledování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu, sledování vod rekreačních a oblastí vymezených jako vody ke koupání, sledování zranitelných oblasti a oblastí vymezených pro ochranu stanovišť a druhů a sledování vod vymezených pro život a reprodukci ryb a vodních živočichů (viz kap. C.2.3).
Na jednotlivých profilech se v souladu s Rámcovým programem monitoringu sledují relevantní ukazatele odpovídající vlivům, tedy ty kvalitativní složky, které jsou indikativní pro vlivy, jimž jsou vodní útvary vystaveny (rozsah ukazatelů se proto na jednotlivých profilech liší) a základní ukazatele k zabezpečení kvality analytických výsledků ověřením iontové bilance dle ČSN 757358.
V rámci Programu provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Moravy na období 2007 – 2012, který byl 19. 12. 2006 akceptován Ministerstvem životního prostředí České republiky, je navrženo sledování 159 profilů ve vodních útvarech s páteřním tokem ve správě Povodí Moravy, s.p., 34 profilů ve vodních útvarech s páteřním tokem ve správě ZVHS, 46 profilů ve vodních útvarech s páteřním tokem ve správě Lesů ČR, s. p., 3 profilů ve vodních útvarech s páteřním tokem ve správě Vojenských lesů a statků, s. p. Podrobnosti o profilech jsou uvedeny v tabulce TC 2.1b a graficky jsou profily znázorněny v mapě MC 2.1b.
Provozní monitoring stojatých vod
Profily provozního monitoringu útvarů stojatých vod byly navrženy tak, aby co nejlépe charakterizovaly danou nádrž z hlediska naplnění environmentálních cílů ve smyslu článku 4 Rámcové směrnice. Nádrže jsou sledovány v definovaných profilech, na kterých se provádí odběr integrálního vzorku a zonální měření. Vždy je přítomen profil u hráze, u významných nádrží je monitoring rozšířen o další místa. Přítok do nádrží a odtok z nádrží je sledován v rámci monitoringu povrchových vod tekoucích. Profil ve svislici u hráze byl navržen jako reprezentativní pro hodnocení stavu. Četnost a rozsah sledovaných ukazatelů byly zvoleny tak, aby s dostatečnou přesností podchytily především živinový a kyslíkový režim nádrže, míru stratifikace a jejich sezónní změny. Monitoring je prováděn ve vegetační sezóně. V oblasti povodí Moravy je sledováno 5 profilů provozního monitoringu stojatých vod na třech nádržích. VN Opatovice je sledována ve 3 monitorovacích profilech, VN Plumlov a VN Slušovice v jednom monitorovacím profilu. Podrobnosti o profilech jsou uvedeny v tabulce TC 2.1c a graficky jsou profily znázorněny v mapě MC 2.1c.
Přílohy:
Mapa MC 2.1b Navržené profily provozního monitoringu útvarů tekoucích vod
Mapa MC 2.1c Profily provozního monitoringu útvarů stojatých vod
Tabulka TC 2.1b Profily provozního monitoringu útvarů tekoucích vod
Tabulka TC 2.1c Profily provozního monitoringu útvarů stojatých vod
Průzkumný monitoring povrchových vod
Programy průzkumného monitoringu se uplatní v případech, že se ve vodních útvarech vyskytnou mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny. Stejně tak se uplatní v těch případech, že výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu, nebo že bude nutné zjistit velikosti a dopady havarijního znečištění, příp. že bude třeba získat informace pro program opatření k dosažení cílů ochrany vod.
Průzkumný monitoring je ze své podstaty proměnlivý a operativnější a jako takový se liší od provozního i situačního programu. Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby pro povrchové vody, vždy ve vazbě na vodní útvary nebo jejich seskupení. Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí, Česká inspekce životního prostředí nebo pověřený odborný subjekt. Návrhy programů průzkumného monitoringu sestavují podle jejich charakteru příslušní správci povodí nebo pověřené odborné subjekty.
Programy průzkumného monitoringu schvaluje Ministerstvo životního prostředí a o schválení podává informaci Ministerstvu zemědělství a příslušným krajským úřadům, v případě dotčení zájmů na území vojenských újezdů Ministerstvu obrany, v případě zjištění skutečností, které by mohly ohrozit zdraví obyvatel i Ministerstvu zdravotnictví. Při nebezpečí z prodlení, zejména v případě havárií, bude zahájení průzkumného monitoringu neprodleně oznámeno Ministerstvu životního prostředí a návrh programu tohoto monitoringu bude předložen ke schválení dodatečně, nejpozději však do jednoho měsíce po zahájení monitoringu. Návrh průzkumného monitoringu je uveden v následující tabulce C.2.1.
Tab. C.2.1 Návrh průzkumného monitoringu
Legenda: SZL – specifické znečišťující látky, SL – syntetické látky, VFCHL – všeobecné fyzikálně-chemické látky
C.2.1.2. Hodnocení stavu povrchových vod
Účelem hodnocení stavu vodních útvarů je jednak zjištění stavu vodních útvarů a následnému návrhu opatření.
Hodnocení stavu povrchových vod bylo provedeno podle správci povodí schválených metodických postupů. Tyto metodické postupy vycházejí z Rámcové směrnice a navazujících směrných dokumentů.
Stav útvaru povrchových vod se určuje jako horší výsledek hodnocení stavu chemického a ekologického, u silně ovlivněných a umělých vodních útvarů se hodnotí ekologický potenciál. Tyto stavy se určují syntézami výsledků hodnocení jednotlivých složek. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla:
- je – li alespoň jeden parametr hodnocení ve složce nevyhovující, je nevyhovující celá složka,
- při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení,
- přímé hodnocení má přednost před nepřímým.
Z hlediska kvantifikace výsledků hodnocení mohou nabývat jednotlivé složky a podsložky stavu hodnot:
- vyhovující,
- potenciálně nevyhovující,
- nevyhovující.
Přímé hodnocení chemického stavu, ekologického stavu a ekologického potenciálu bylo provedeno porovnáním monitorovaných dat reprezentativních profilů situačního a provozního monitoringu s limity relevantních ukazatelů.
Výběr reprezentativních profilů pro hodnocení stavu a potenciálu útvarů povrchových vod
Při výběru monitorovacích míst se vycházelo ze sítě profilů existujících monitorovacích programů, které byly posouzeny z hlediska reprezentativnosti umístění pro hodnocení chemického a ekologického stavu vodních útvarů a reprezentativnosti z hlediska významných vlivů působících ve vodních útvarech. Posouzení reprezentativnosti profilů je založeno na expertním odhadu opírajícím se o znalost přírodních charakteristik a významných vlivů v oblasti povodí a jednotlivých vodních útvarech. Návrh provozního monitoringu předpokládá, že všechny jeho profily jsou reprezentativní z hlediska vlivů.
U hodnocení chemického stavu tekoucích vod byly sledované ukazatele v profilech stávající monitorovací sítě doplněny na základě výsledků nepřímého hodnocení a expertního odhadu. Pro hodnocení se počítá s využitím dat z monitoringu vypouštění odpadních vod do vod povrchových z významných zdrojů komunálního a průmyslového znečištění. Tímto postupem se dočasně řeší požadavky Rámcové směrnice a připravované směrnice o environmentálních standardech, které požadují monitorovat ukazatele chemického stavu nejen v reprezentativních profilech blízkých uzávěrovému profilu vodního útvaru, ale také v blízkosti vlastního vypouštění.
U hodnocení ekologického stavu tekoucích vod byly k běžným fyzikálně chemickým ukazatelům ekologického stavu, sledovaným ve většině profilů stávající sítě, doplněny ve vybraných profilech ukazatele biologické složky (makrozoobentos, makrofyta, fytobentos, fytoplankton a rybí fauna) a ukazatele hydromorfologických charakteristik (specifikované v determinačním protokolu pro odběr bioty). Výběr těchto profilů byl proveden expertním odhadem a hlavním kriteriem byla reprezentativnost profilu odběru bioty z hlediska hodnocení ekologického stavu vodního útvaru nebo skupiny vodních útvarů. Při výběru se přihlíželo k typové podobnosti vodních útvarů a podobnosti působících vlivů.
U hodnocení stavu stojatých vod je zavedeno takové jeho pojetí, že profil ve svislici u hráze je brán jako reprezentativní pro hodnocení stavu a bude používán i pro potřeby reportingu. K vyhodnocení velikosti a vlivu zdrojů bodového i difúzního znečištění musí být podchycen i význam prostorové a hloubkové diferenciace enviromentálních znaků v nádrži, čemuž odpovídá provozní monitoring v nádržích sledováním kvality vody na více svislicích.
Přílohy:
Mapa MC 2.1d Profily monitoringu použité pro hodnocení stavu – povrchové vody
Tabulka TC 2.1d Profily monitoringu použité pro hodnocení stavu - povrchové vody
Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
Hodnocení chemického stavu je zavedeno jak pro povrchové vody tekoucí, tak pro povrchové vody stojaté. Ukazatele a limity chemického stavu jsou platné pro obě relevantní kategorie útvarů povrchových vod. Vyhodnocení chemického stavu bylo provedeno zvlášť pro syntetické antropogenní polutanty a zvlášť pro kovy (kadmium, nikl, olovo, rtuť a jejich sloučeniny). Hodnocení chemického stavu bylo provedeno pro ukazatele a limity dobrého chemického stavu, které jsou uvedeny v kapitole C.1.1 – tabulka C.1.7. Celkové vyhodnocení je syntézou hodnocení přímého a nepřímého a jeho postup je následující:
Hodnocení přímé bylo provedeno porovnáním naměřených dat z monitoringu s limity dobrého chemického stavu samostatně pro jednotlivé ukazatele, a to jak pro průměrnou roční hodnotu, tak pro maximální dosaženou koncentraci za dvouletí 2005 – 2006. Útvar povrchové vody vyhovuje dobrému chemickému stavu tehdy, pokud jak průměrná roční koncentrace, tak maximální koncentrace jsou nižší než standard environmentální kvality.
Na základě přímého hodnocení bylo z hlediska syntetických antropogenních polutantů vyhodnoceno z celkem 181 útvarů tekoucích vod 7 útvarů v nevyhovujícím stavu. Limity dobrého stavu byly nejčastěji překročeny u ukazatelů oktylfenol, hexachlorbenzen, pentachlorbenzen, sloučeniny tributylcínu, chlorpyrifos, isoproturon, anthracen, tetrachlorethylen, trichlorethylen.
Z hlediska kovů bylo přímo vyhodnoceno ze 181 útvarů tekoucích vod 38 útvarů v nevyhovujícím stavu. Limity dobrého stavu byly překročeny u kadmia, niklu, olova a rtuti.
U stojatých vod byl u všech tří vodních útvarů vyhodnocen vyhovující chemický stav, jak z hlediska syntetických látek, tak z hlediska kovů.
Při nepřímém hodnocení byl aplikován ten postup, že naměřené hodnoty (průměrné roční koncentrace) vypouštěné znečišťující látky v odpadních vodách (C) byly porovnány s limitními hodnotami chemického stavu (dle EQS) pro příslušnou látku. V úvahu byly brány pro měření uváděné meze stanovitelnosti (MS).
Hodnocení bylo limitováno dostupnými údaji. Registr průmyslových zdrojů znečištění (RPZ) obsahuje pouze údaje o množství odpadních vod a roční průměrné koncentraci látky vypouštěné mimo areál podniku (tj. přímo do vodního toku nebo do kanalizace a komunální ČOV). Pro některé látky jsou dostupné pouze údaje o nakládání s těmito látkami (např. množství použité při výrobě). Pokud jsou odpadní vody z průmyslových zdrojů znečištění odváděny prostřednictvím komunální čistírny odpadních vod, byl možný vliv čištění zanedbán.
Postup hodnocení byl následující:
Hodnocení bylo nejprve provedeno na úrovni jednotlivých zdrojů znečištění a vypouštěných látek. Zdroje byly z hlediska vypouštění jednotlivých látek hodnoceny jako způsobující:
- minimální riziko, když pro MS < EQS bylo C < EQS nebo C < MS;
- potenciální riziko, když pro MS ? EQS bylo C < MS;
- vysoké riziko, když C ? EQS.
Obr 2.1 Nepřímé hodnocení chemického stavu - hodnocení s kvantifikací vypouštění
Pokud byly pro hodnocenou látku dostupné pouze údaje o nakládání, byly zdroje z hlediska vypouštění této látky klasifikovány jako způsobující potenciální riziko. Existuje nebezpečí, že se při nakládání dostává látka do odpadních vod, nebo dochází k úniku látky přes půdu a horninové prostředí.
Obr 2.2 Nepřímé hodnocení chemického stavu - hodnocení bez kvantifikace vypouštění
Takto (viz obr. 2.2) byly určeny zdroje znečištění způsobující vysoké nebo potenciální riziko.
Následně bylo hodnocení agregováno na úroveň vodních útvarů, pro každý útvar a látku bylo určeno maximální riziko způsobené jednotlivými zdroji.
Posledním krokem hodnocení byla závěrečná klasifikace vodních útvarů na:
- nerizikové, kdy vypouštění látek v povodí útvaru způsobuje minimální riziko nebo k vypouštění nedochází;
- potenciálně rizikové, kdy nakládání s některými látkami a jejich vypouštění způsobuje potenciální riziko;
- rizikové, kdy vypouštění některých látek způsobuje vysoké riziko nedosažení dobrého chemického stavu.
Z celkového počtu 181 útvarů tekoucích vod bylo v oblasti povodí Moravy na základě nepřímého hodnocení vyhodnoceno 35 útvarů jako rizikových nebo potenciálně rizikových z hlediska chemického stavu. Z toho 3 útvary z hlediska syntetických antropogenních polutantů a 35 útvarů z hlediska kovů.
Útvary stojatých vod byly všechny hodnoceny na základě nepřímého hodnocení jako nerizikové.
Syntéza hodnocení chemického stavu
Prvním krokem syntézy bylo provedení nepřímého hodnocení pro všechny ukazatele a všechny útvary se stanovením minimálního, potencionálního nebo vysokého rizika. Dříve než byla provedena syntéza nepřímého a přímého hodnocení, bylo pro každý útvar zjištěno, jestli pro všechny ukazatele, klasifikované s potenciálním nebo vysokým rizikem, existují výsledky z monitoringu.
Na základě toho byl ukazatel hodnocen podle schématu na obrázku 2.3 nebo 2.4.
Postup syntézy hodnocení pro ukazatele s reprezentativním monitoringem (obr. 2.3) je rozdílný podle typu znečišťující látky. Pro syntetické antropogenní polutanty platí zásada, že rozhoduje hodnocení z monitoringu. Pro kovy by toto schéma mohlo platit pouze v případě, že by byly limity dobrého stavu upraveny podle přirozeného pozadí. Protože však hodnoty přirozeného pozadí v současné době v ČR nejsou známy, rozhoduje v případech, kdy naměřené koncentrace překročily limity EQS (vysoké riziko), informace o vyšším riziku na základě nepřímého hodnocení.
Obr 2.3 Schéma hodnocení jednotlivých polutantů s reprezentativním monitoringem v útvaru povrchové vody
V případě ukazatelů bez reprezentativního monitoringu se postupuje podle schématu na obr. 2.4. I v tomto případě je hodnocení rozdílné pro kovy a syntetické antropogenní polutanty. Pro kovy je ve výsledku přejato nepřímé hodnocení, u syntetických antropogenních polutantů toto pravidlo platí pouze pro ukazatele s potenciálním a vysokým rizikem. U útvarů s minimálním rizikem pak jen v tom případě, pokud jsou tzv. „průtočné“ – tj. jejich reprezentativní profil se nachází níže po toku vyššího řádu než 4 (podle Strahlera).
Obr 2.4 Schéma hodnocení jednotlivých polutantů v útvaru povrchové vody bez monitoringu
Vlastní vyhodnocení stavu pak bylo zpracováno nejprve pro jednotlivé ukazatele a nakonec pro chemický stav útvaru jako celek. Pro výsledný chemický stav platí, že pokud útvar nesplní limity chemického stavu pro jednu látku, je celý chemický stav útvaru označen za nevyhovující. Výsledek chemického stavu útvaru povrchových vod je nakonec buď vyhovující, potenciálně nevyhovující nebo nevyhovující.
Po syntéze výsledků hodnocení přímého a nepřímého hodnocení syntetických antropogenních látek a kovů bylo pro oblast povodí Moravy vyhodnoceno z celkového počtu 181 útvarů tekoucích vod 122 útvarů ve vyhovujícím chemickém stavu, 48 útvarů v potenciálně nevyhovujícím stavu a 11 útvarů v nevyhovujícím chemickém stavu.
U útvarů stojatých vod byly všechny tři útvary hodnoceny ve vyhovujícím chemickém stavu.
Tab. C.2.2 Shrnutí vyhodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
Přílohy:
Mapa MC 2.1e Vyhodnocení chemického stavu – povrchové vody – syntetické antropogenní polutanty
Mapa MC 2.1f Vyhodnocení chemického stavu – povrchové vody - kovy
Mapa MC 2.1g Vyhodnocení chemického stavu – povrchové vody – celkové hodnocení
Tabulka TC 2.1e Vyhodnocení chemického stavu – povrchové vody – syntetické antropogenní polutanty
Tabulka TC 2.1f Vyhodnocení chemického stavu – povrchové vody - kovy
Tabulka TC 2.1g Vyhodnocení chemického stavu – povrchové vody – celkové hodnocení
Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod
Ekologický stav je hodnocen u všech útvarů povrchových vod tekoucích.
Hodnocení tohoto stavu sestává z hodnocení biologických složek (rybí fauna, makrozoobentos, fytoplankton dle chlorofylu-a) a hodnocení složek fyzikálně chemických (všeobecné fyzikálně chemické látky a specifické znečišťující látky) a bylo prováděno na základě výsledků měření v reprezentativních monitorovacích profilech takto:
Biologické složky
Rybí fauna
Ze 181 hodnocených útvarů tekoucích vod bylo 11 útvarů hodnoceno na základě výsledků situačního monitoringu a 15 útvarů podle referenčního monitoringu provedených podle „Metodiky odběru a vyhodnocení vzorků juvenilních ryb pro účely standardního monitoringu v tekoucích vodách“ (Slavík a Jurajda, 2001). Výsledkem hodnocení rybí fauny bylo rozdělení vodních útvarů do 2 kategorií:
- dobrý
- potenciálně nevyhovující.
Z 11 vodních útvarů, hodnocených přímo na základě situačního monitoringu, byly 4 útvary zařazeny v kategorii „dobrý“, ostatní útvary byly zařazeny v kategorii „potenciálně nevyhovující“. Z 15 vodních útvarů, hodnocených přímo na základě referenčního monitoringu, bylo 11 útvarů zařazeno do kategorie „dobrý“, ostatní útvary byly zařazeny v kategorii „potenciálně nevyhovující“.
Vzorkovací programy neumožnily do termínu uzavření sběru datových podkladů pro přípravu POP Moravy zajistit dostatečné množství informací.
Nepřímé hodnocení spočívalo u 52 vodních útvarů v expertním odhadu na základě recentních literárních údajů ichtyologického výzkumu daného vodního útvaru. Literární údaje však byly získány odlišnými metodami než výše uvedená metodika. Ve všech případech se jednalo o průzkum celého rybího společenstva, tj. jedinců všech věkových kategorií. Na zbývajících vodních útvarech, kde nebyly nalezeny žádné publikované údaje o provedeném ichtyologickém výzkumu, bylo hodnocení provedeno expertním odhadem na základě geomorfologického charakteru toku a způsobu rybářského obhospodařování.
Hydromorfologické složky
V návaznosti zejména na rybí faunu jakožto jednu ze základních biologických složek, bylo použito i hodnocení složek hydromorfologických, a z nich pak především hodnocení kontinuity toků pro migraci živočichů vázaných na vodu. Hodnocení vycházelo z rozsáhlého průzkumu výskytu jezů, spádových objektů (stupňů, skluzů), resp. přehrad na celé říční síti, z nějž mj. vyplynulo i vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a jehož výsledky jsou blíže zřejmé ze subkap.C.3.1.4. Hodnocení hydromorfologie jako celku bylo využito zejména tam, kde nebyly k dispozici adekvátní monitorovaná data pro hodnocení rybí fauny.
Po syntéze výsledků hodnocení rybí fauny a hydromorfologie a jeho průmětu do celé oblasti povodí bylo 45 útvarů tekoucích vod zařazeno do kategorie vyhovující stav, 90 vodních útvarů do kategorie potenciálně nevyhovující stav a 46 útvarů do kategorie nevyhovující stav.
Přílohy:
Mapa MC 2.1h Vyhodnocení biologických složek ekologického stavu útvarů tekoucích vod – rybí fauna
Tabulka TC 2.1h Vyhodnocení biologických složek ekologického stavu – rybí fauna
Makrozoobentos
Vodní útvary jsou na základě přímého vyhodnocení makrozoobentosu rozděleny do dvou kategorií. První kategorie zahrnuje stupeň dobrý a velmi dobrý, druhá kategorie pak stupeň střední, poškozený až zničený.
Prvním krokem při hodnocení bylo posouzení hydromorfologických podmínek na profilu, zejména antropogenních úprav. Jsou-li na toku v blízkosti profilu příčné objekty, zabraňující migraci organismů (zejména ryb), byl automaticky zařazen do druhé kategorie ekologického stavu. Je-li tok nějakým způsobem upraven (tj. beton, dlažba, polovegetační tvárnice atd.) automaticky byl profil řazen do druhé kategorie ekologického stavu, a to i v tom případě, že je na dně usazen náplav (např. štěrk), který může mít kvalitní biologické oživení.
Biologické hodnocení bylo prováděno tak, že podle charakteru toku, definovaného nadmořskou výškou, geologickým substrátem a řádem toku dle Strahlera, byl tok zařazen do jedné z osmi charakteristických skupin (A - H) – viz tabulka C.1.1. Podle mezní hodnoty saprobního indexu byl vyhodnocen stav útvaru z hlediska makrozoobentosu. Při hodnocení bylo přihlédnuto k druhové diverzitě společenstva na profilu, tj. zejména k druhové vyrovnanosti a početnosti jednotlivých taxonů, popř. k výskytu bioindikačně významných druhů či citlivých druhů (např. ke koncentraci kyslíku, pH, rychlosti proudu, atd.). Dalším „trofickým“ indikátorem, který lze využít, je koncentrace chlorofylu-a, (viz tabulka C.1.2). Při posuzování stavu společenstva organismů byly brány v úvahu případné klimaticky a hydrologicky výjimečné situace v době odběru vzorků.
Na základě monitoringu makrozoobentosu bylo vyhodnoceno 62 profilů, z nichž 45 bylo možno zařadit do kategorie dobrého ekologického stavu, zbylých 17 do kategorie nevyhovujícího stavu.
Nepřímé hodnocení v případě nedostatečných dat o makrozoobentosu bylo provedeno na základě vyhodnocení všeobecných fyzikálně chemických látek.
Po syntéze přímého a nepřímého hodnocení bylo z hlediska makrozoobentosu stanoveno 105 vodních útvarů ve vyhovujícím stavu, 27 útvarů v potenciálně nevyhovujícím stavu a 49 útvarů v nevyhovujícím stavu.
Přílohy:
Mapa MC 2.1i Vyhodnocení biologických složek ekologického stavu útvarů tekoucích vod – makrozoobentos
Tabulka TC 2.1i Vyhodnocení biologických složek ekologického stavu – makrozoobentos
Fytoplankton dle chlorofylu-a
Přímé hodnocení spočívá v porovnání naměřených koncentrací chlorofylu-a na tocích vyššího řádu dle Strahlera (viz kap.A.2.1.2. a A.2.1.4.) s limity uvedenými v tabulce C.1.2. Hodnoceny jsou vodní útvary, které dle pracovní typologie spadají do skupin F a G. Hodnocení bylo provedeno pro všech 14 relevantních útvarů povrchových vod, z nichž 13 bylo zařazeno do kategorie vyhovujícího ekologického stavu a jeden do kategorie nevyhovujícího stavu.
Přílohy:
Mapa MC 2.1j Vyhodnocení biologických složek ekologického stavu útvarů tekoucích vod – fytoplankton (dle chlorofylu-a)
Tabulka TC 2.1j Vyhodnocení biologických složek ekologického stavu –fytoplankton (dle chlorofylu-a)
Syntéza výsledku hodnocení biologických složek
U syntézy hodnocení rybí fauny, makrozoobentosu a fytoplanktonu dle chlorofylu-a platí, že výsledný stav je dán nejméně příznivým výsledkem. Z hlediska biologických složek je z celkového počtu 181 vodních útvarů povrchových tekoucích vod v oblasti povodí Moravy výsledně vyhodnoceno 37 útvarů ve vyhovujícím stavu, 75 útvarů v potenciálně nevyhovujícím stavu a 69 útvarů v nevyhovujícím stavu.
Přílohy:
Mapa MC 2.1k Vyhodnocení biologických složek ekologického stavu útvarů tekoucích vod
Tabulka TC 2.1k Vyhodnocení biologických složek ekologického stavu
Fyzikálně chemické složky
Všeobecné fyzikálně chemické látky
Hodnocení fyzikálně chemických poměrů, tj. teplotních poměrů, kyslíkových poměrů, salinity, acidobazického stavu a živin, se provedlo porovnáním monitorovaných hodnot s limity uvedenými v tabulce C.1.4. Na základě přímého hodnocení bylo hodnoceno 114 vodních útvarů, z nichž 5 bylo zařazeno do kategorie velmi dobrého ekologického stavu, 40 vodních útvarů do kategorie dobrého ekol. stavu a 69 do středního ekologického stavu. Pro 67 vodních útvarů nebyla za hodnocené období k dispozici data z monitoringu. Nejčastějším důvodem zařazení útvaru do kategorie středního ekologického stavu bylo překročení limitů především u ukazatelů fosfor celkový, dusík dusičnanový a BSK5.
Vodní útvary, kde nebyly k dispozici údaje pro přímé hodnocení, byly zhodnoceny nepřímo pro ukazatele dusík a fosfor, a to na základě hodnocení z přípravných etap plánování. Z hlediska všeobecných fyzikálně chemických látek bylo 84 vodních útvarů hodnoceno jako vyhovující, 28 jako potenciálně nevyhovující a 69 jako nevyhovující.
Přílohy:
Mapa MC 2.1l Vyhodnocení fyzikálně chemických složek ekologického stavu útvarů tekoucích vod – všeobecné fyzikálně chemické látky
Tabulka TC 2.1l Vyhodnocení fyzikálně chemických složek ekologického stavu – všeobecné fyzikálně chemické látky
Specifické znečišťující látky
Pro specifické znečišťující látky bylo nejdříve vyhodnoceno, ve kterých vodních útvarech se daná látka vypouští. Seznam látek a příslušných limitů uvádí tabulka C.1.5. Po identifikování vodních útvarů, v jejichž povodí je lokalizován zdroj těchto látek, bylo u nich provedeno hodnocení přímé na základě dat z monitoringu. Výsledný stav je pak opět určen na základě principu, kdy jediná nevyhovující látka určí výsledek pro celý vodní útvar. Takto bylo celkem v oblasti povodí Moravy vyhodnoceno 6 útvarů s nevyhovujícím stavem a 175 útvarů s vyhovujícím stavem. V nevyhovujících vodních útvarech byla identifikována přítomnost látek nitrobenzen, pyren a 1,2-cis-dichloreten.
Přílohy:
Mapa MC 2.1m Vyhodnocení fyzikálně chemických složek ekologického stavu útvarů tekoucích vod – specifické znečišťující látky
Tabulka TC 2.1m Vyhodnocení fyzikálně chemických složek ekologického stavu – specifické znečišťující látky
Syntéza hodnocení fyzikálně chemických složek
Po syntéze výsledků přímého a nepřímého hodnocení všeobecných fyzikálně chemických ukazatelů a návazně přímého hodnocení specifických znečišťujících látek byl určen vyhovující stav u 83 útvarů, potenciálně nevyhovující stav u 27 a nevyhovující u 45 vodních útvarů.
Přílohy:
Mapa MC 2.1n Vyhodnocení fyzikálně chemických složek ekologického stavu útvarů tekoucích vod
Tabulka TC 2.1n Vyhodnocení fyzikálně chemických složek ekologického stavu
Syntéza hodnocení ekologického stavu
Syntéza hodnocení ekologického stavu spočívá v posouzení výsledků dvou hodnocených složek – biologických (včetně hydromorfologických, jako podpůrné hodnocení rybí fauny) a fyzikálně chemických jako jejich vzájemný průnik s tím, že o výsledku rozhoduje nejméně příznivý výsledek hodnocení.
V oblasti povodí Moravy bylo vyhodnoceno 30 útvarů ve vyhovujícím ekologickém stavu, 64 útvarů v potenciálně nevyhovujícím stavu a 87 útvarů v nevyhovujícím stavu.
Tab. C.2.3 Shrnutí vyhodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod
Přílohy:
Mapa MC 2.1o Vyhodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích – celkové hodnocení
Tabulka TC 2.1o Vyhodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích
Hodnocení ekologického potenciálu útvarů povrchových vod stojatých
Hodnocení ekologického stavu stojatých povrchových vod v oblasti povodí Moravy nepřipadá v úvahu, protože žádný z vodních útvarů tohoto druhu zde není útvarem přirozeným, ale ve všech případech jde o vybudované údolní nádrže. Znamená to, že jde zde o útvary silně ovlivněné, kde se hodnotí pouze ekologický potenciál. Ekologický potenciál útvarů stojatých vod byl hodnocen dle složek v tabulce C.1.6.
Hodnocení ekologického potenciálu dle úrovně trofie
Na základě limitních hodnot pro celkový fosfor uvedených v kap. C.1.1 byla odvozena individuálně pro každý hodnocený útvar jeho nejvyšší přijatelná koncentrace v povrchové vrstvě vody u hráze nádrže (směsný epilimnický vzorek). Základem byl výpočet retenčního koeficientu R pro fosfor v jednotlivých nádržích, a to podle vztahu pro závislost koeficientu na teoretické době zdržení vody.
Porovnáním naměřené koncentrace celkového fosforu (Pcelk.) s takto vypočtenou limitní hodnotou bylo provedeno základní hodnocení ekologického potenciálu jednotlivých vodních útvarů stojatých vod.
Tab. C.2.4 Hodnocení ekologického potenciálu dle úrovně trofie
Chemické a fyzikálně chemické složky kvality podporující biologické složky
Jsou hodnoceny tak, že v uvedených 3 útvarech stojatých vod v ukazateli:
- živiny (celkový fosfor) – všechny 3 útvary stojatých vod spadají do kategorie útvarů s velmi dobrým ekologickým potenciálem. Souhrnná tabulka s vypočtenými koncentracemi celkového fosforu a příslušnými limity je uvedena v tabulce C.2.4,
- pH - v žádném z hodnocených vodních útvarů neklesá roční minimum pod hodnotu 4,5,
- výslovně neuvedené ukazatele - platí tytéž podmínky jako pro dobrý ekologický stav útvarů tekoucích vod. Vybranými ukazateli jsou BSK5, rozpuštěný kyslík, teplota, chloridy, sírany a dusík dusičnanový, jejichž hodnocení ve směsných vzorcích u hráze shrnuje tabulka C.2.5. Ukazatele rozpuštěný kyslík, chloridy a sírany nejsou do konečného hodnocení zahrnuty, a to z důvodu nedostatku minimálního počtu dat. Střední ekologický potenciál byl vyhodnocen u VN Plumlov, kde byla jako příčina nalezeno překročení limitu u BSK5 a u VN Opatovice z důvodu vysoké koncentrace dusičnanového dusíku. Útvar M138 – Nádrž Slušovice je vyhodnocen jako útvar s dobrým ekologickým potenciálem.
Tab. C.2.5 Hodnocení vybraných ukazatelů ve směsných vzorcích u hráze
Legenda: D dobrý ekologický potenciál
S střední ekologický potenciál
Hydromorfologické složky kvality
Jsou hodnoceny podle fluktuace hladiny a biologických složek kvality.
Fluktuace hladiny
U oligotrofních a mezotrofních nádrží nesmí rozsah ročního kolísání dlouhodobě přesahovat průměrnou hodnotu průhlednosti vody za vegetační sezónu. V případě eutrofních a hypertrofních nádrží musí být umožněna alespoň existence helofytového litorálu.
Podle klasifikace stojatých vod dle úživnosti spadají do kategorie mezotrofních nádrží VN Opatovice a Slušovice. Hodnocení fluktuace hladiny těchto dvou nádrží je v tabulce C.2.6. Nádrž Plumlov spadá do kategorie eutrofní.
Tab. C.2.6 Fluktuace hladiny u mezotrofních nádrží v roce 2006
Zatímco u vodní nádrže Opatovice je tato podmínka splněna, u vodní nádrže Slušovice je fluktuace hladiny v průběhu roku natolik velká, že převyšuje průměrnou průhlednost během vegetačního období. Tento fakt je dán také extrémními hydrologickými podmínkami v průběhu hodnoceného roku 2006.
VN Plumlov spadá do kategorie eutrofní, tudíž postačuje možnost vzniku helofytového litorálu.
Biologické složky kvality
Hodnotí se v kategoriích fytoplankton, zooplankton, makrofyta, makrozoobentos a ryby:
- fytoplankton (orientační význam) - průměrná, resp. maximální koncentrace chlorofylu- a nepřesahuje 50 resp. 150 ug.l-1 u žádného útvaru stojatých vod. Sinicové vodní květy se vyskytují masově ve VN Plumlov,
- zooplankton (doplňkový význam k pH) - vzhledem k tomu, že pH se v průběhu roku pohybuje u všech útvarů stojatých vod nad hodnotou 4,5, nebyl tento ukazatel zvlášť hodnocen,
- makrofyta – ve všech třech útvarech stojatých vod nejsou makrofyta dostatečně vyvinuta, především z důvodu přílišné fluktuace hladiny,
- makrozoobentos - ukazatel má pouze doplňkový charakter, v této etapě není hodnocen,
- ryby – vzorkovací programy neumožnily do termínu uzavření sběru datových podkladů pro přípravu POP Moravy zajistit dostatečné množství informací.
Celkově je možno hodnocené dvouletí 2005 – 2006 charakterizovat jako jedno z nejlepších za dobu biologického sledování vodárenských nádrží ve správě Povodí Moravy, s. p. Zlepšování jakosti vody v nádržích s nejvyšší pravděpodobností odráží hlavně příznivé meteorologické a následně průtokové podmínky. S nejvyšší pravděpodobností se tedy nejedná hlavně o trendy ve zlepšování jakosti vody a při horkém a suchém létě můžeme u některých nádrží očekávat výrazné zhoršení biologické kvality povrchové vody.
Limity dobrého ekologického potenciálu jsou překročeny u ukazatele dusičnanový dusík (VN Opatovice) a u BSK5 (VN Plumlov). U VN Plumlov dochází k masovému výskytu sinicových vodních květů. VN Slušovice je zařazena do skupiny se středním ekologickým potenciálem z důvodu přílišné fluktuace hladiny v průběhu roku.
V oblasti povodí Moravy byly vyhodnoceny všechny 3 útvary stojatých vod ve středním ekologickém potenciálu.
Přílohy:
Mapa MC 2.1p Vyhodnocení ekologického potenciálu povrchových vod stojatých
Tabulka TC 2.1p Vyhodnocení ekologického potenciálu povrchových vod stojatých
Hodnocení stavu vodních útvarů povrchových vod
Hodnocení celkového stavu útvarů povrchových vod v oblasti povodí Moravy je syntézou výsledků hodnocení chemického stavu a ekologického stavu u tekoucích vod a chemického stavu a ekologického potenciálu u stojatých vod. O výsledném stavu rozhoduje horší z těchto dvou stavů.
Z celkového počtu 181 útvarů tekoucích vod bylo vyhodnoceno 18 útvarů ve vyhovujícím stavu, 74 útvarů v potenciálně nevyhovujícím a 89 útvarů v nevyhovujícím stavu.
Pokud jde o povrchové stojaté vody, tak byly všechny 3 vodní útvary vyhodnoceny v nevyhovujícím stavu.
Tab. C.2.7 Shrnutí vyhodnocení celkového stavu útvarů povrchových vod
Přílohy:
Mapa MC 2.1q Vyhodnocení stavu útvarů povrchových vod – celkové hodnocení
Tabulka TC 2.1q Vyhodnocení stavu útvarů povrchových vod
C.2.2.3. Hodnocení stavu podzemních vod
Pro hodnocení stavu útvarů povrchových vod byly využity Metodické postupy státních podniků povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí. Na základě tohoto materiálu byly nejprve identifikovány reprezentativní monitorovací objekty útvarů podzemních vod a v nich proběhlo vyhodnocení chemického stavu na základě výsledků z monitoringu – ať již situačního či provozního. Ukazatele pro hodnocení stavu se řídily podle seznamu ukazatelů, uvedených v kapitole C.1.1. V případě nedostatku či neexistence dat z monitoringu, byl stav vyhodnocen na základě nepřímého hodnocení – tj. vyhodnocení významných antropogenních vlivů. Veškeré hodnocení bylo nejprve vztaženo na pracovní jednotky útvarů a teprve při celkové syntéze byly výsledky převedeny na celé útvary podzemních vod podle plošného zastoupení jednotek s vyhovujícím, potenciálně nevyhovujícím a nevyhovujícím výsledkem. Pro celkové hodnocení stavu (kvůli návrhu opatření) byl zároveň vzat v úvahu předpokládaný vývoj antropogenních vlivů k roku 2015.
Poněkud odlišný postup byl použit pro hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod. Zde v souladu s metodikou bylo použito nepřímé hodnocení - tj. porovnání odběrů podzemních vod s přírodními zdroji útvarů podzemních vod. U kvantitativního stavu bylo vyhodnocení naopak zpracováno nejprve v hydrogeologických rajonech a teprve potom byly výsledky převedeny na útvary podzemních vod. Stejně jako pro hodnocení chemického stavu byl pro celkové hodnocení (kvůli návrhu opatření) zároveň vzat v úvahu předpokládaný vývoj antropogenních vlivů k roku 2015.
Výběr reprezentativních monitorovacích objektů pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se již v prvním plánu oblastí povodí Moravy předpokládá využití více monitorovacích objektů v jednom útvaru podzemních vod. Kromě toho stejně jako pro hodnocení významných antropogenních vlivů byly rozlehlé útvary podzemních vod, které nemají hydraulicky souvislé zvodnění hodnoceny v menších plochách - pracovních jednotkách. Výběr reprezentativních monitorovacích objektů ze státní pozorovací sítě ČHMÚ tak spočíval pouze ve vyřazení problematických monitorovacích objektů, tj. ve výjimečných případech vyřazení objektů, umístěných v kolektorech, nezahrnutých do vymezení útvarů podzemních vod nebo umístěných v lokálním kolektoru s výrazně odlišnou litologií. Toto vyřazování se týkalo všech výsledků z těchto monitorovacích objektů. Někdy byly naopak navíc hodnoceny monitorovací objekty, které už nebyly v roce 2007 do sledování zařazeny. Celkový počet monitorovacích objektů státní sítě v oblasti povodí Moravy, použitých pro hodnocení chemického stavu, byl 47. Z celkem 212 útvarů podzemních vod nebo jejich pracovních jednotek je monitoringem státní sítě jakosti sledováno pouze 26. V oblasti povodí Moravy mají sledování s vysokou reprezentativností hlavně kvartérní útvary.
Při hodnocení trendů musely být také vyřazeny monitorovací objekty s výsledky pod mezí stanovitelnosti, vyšší než limit dobrého chemického stavu. Vyřazování se však týkalo jen některých ukazatelů, nikoliv celých monitorovacích objektů.
Při hodnocení dusičnanů byly použity také dostupné výsledky z objektů využívaných podzemních vod. K těmto objektům však nejsou k dispozici žádné další informace, proto byly použity všechny. Jejich reprezentativnost však byla snížena jejich menší vahou při hodnocení. V oblasti povodí Moravy bylo použito 107 odběrů podzemních vod s vydatností nad 5 l.s-1 a 454 odběrů s nižší vydatností. Jen 82 útvarů podzemních vod nebo jejich pracovních jednotek nemělo žádné údaje o koncentracích dusičnanů z odběrů podzemních vod.
Přílohy:
Mapa MC 2.2c Monitorovací objekty využívaných podzemních vod,použité pro hodnocení dusičnanů
Tabulka TC 2.2a Počet monitorovacích objektů státní sítě sledování jakosti podzemních vod, použitých pro hodnocení chemického stavu (reprezentativní monitoring)
Tabulka TC 2.2b Počet objektů využívaných k odběrům podzemních vod, použitých pro hodnocení dusičnanů
Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Celkové hodnocení chemického stavu se skládá z několika částí - vyhodnocení dat z monitoringu (přímé hodnocení), zohlednění nepřímého hodnocení (vyhodnocení rizikovosti) včetně zahrnutí trendů antropogenních vlivů, to vše pro každý ukazatel či skupinu ukazatelů zvlášť a nakonec převedení výsledků na celé útvary podzemních vod.
Přímé hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Přímé hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod probíhalo v reprezentativních monitorovacích objektech útvarů podzemních vod nebo v jejich pracovních jednotkách. Výsledky ze státní monitorovací sítě jakosti podzemních vod byly použity všechny sledované ukazatele, uvedené pro chemický stav. Vyhodnocení probíhalo srovnáním průměrných koncentrací za období 2004 - 2006, pokud byla měření pod mezí stanovitelnosti, byla použita jejich poloviční hodnota.
Pro dusičnany byly kromě toho použity maximální koncentrace z využívaných objektů podzemních vod za stejné období (na rozdíl od výsledků ze státní pozorovací sítě, kde bylo většinou k dispozici 6 měření, u využívaných objektů byly k dispozici pouze 2 - 3 měření).
Pro všechny sledované ukazatele kromě dusičnanů byl stav považován za dobrý, pokud hodnocené ukazatele ve všech monitorovacích objektech útvaru podzemních vod nebo pracovní jednotky splnily limit pro průměrnou hodnotu. Pro dusičnany byl výsledek považován za nevyhovující, pokud byl v pracovní jednotce nebo útvaru podzemní vody alespoň jeden monitorovací objekt ze sítě ČHMÚ nebo z využívaného zdroje vody nad 5 l.s-1 nad limit. Stejně tak byl výsledek nevyhovující, pokud se v pracovní jednotce nebo útvaru podzemní vody nevyskytoval žádný monitorovací objekt ze sítě ČHMÚ nebo využívaný zdroj vody nad 5 l.s-1 a nejméně polovina dat z využívaných zdrojů vody pod 5 l.s-1 přesáhla limit.
V případě, že jakýkoliv ukazatel v útvaru podzemních vod nebo pracovní jednotce překročil jednu limitní hodnotu, byl stav považován za nevyhovující.
Do hodnocení chemického stavu, přímého hodnocení, byl zahrnut také výsledek hodnocení trendů monitoringu. K tomu byla použita data ze státní sítě monitoringu jakosti podzemních vod z let 2001 – 2006.
Hodnocení trendů bylo provedeno pro všechny objekty a ukazatele ve všech útvarech nebo pracovních jednotkách, které měly průměrnou hodnotu, použitou pro srovnání s limitem v rozmezí 75 – 110 % limitu (a kde počet výsledků pod mezí stanovitelnosti dovolil toto hodnocení). Pro tyto ukazatele byla provedena interpolace hodnoty s 50 % zabezpečením (hodnota porovnatelná s průměrem, který byl použit pro hodnocení chemického stavu) k roku 2010 a 2015. U ukazatelů (objektů a útvarů), které by dosáhly limitu již v roce 2010 byl výsledek hodnocení považován za nevyhovující, pokud by byl limit dosažen až k roku 2015, pak za potenciálně nevyhovující. Pro chloridy, sírany, hliník, hydrogenuhličitany a KNK4,5 bylo hodnocení trendů považováno pouze za orientační.
Pro zohlednění nepřímého hodnocení bylo nutné pro každý útvar zjistit, jestli pro všechny ukazatele, klasifikované v nepřímém hodnocení s potenciálním nebo vysokým rizikem (viz kapitola B.4.2), byly k dispozici výsledky monitoringu. Obecně platilo, že pro útvary potenciálně rizikové či rizikové z hlediska plošného znečištění byly rozhodující výsledky monitoringu, pro ukazatele z bodových zdrojů znečištění však byl monitoring podzemních vod považován za málo reprezentativní. To znamená, že byl-li výsledek monitoringu nevyhovující, byl stav považován také za nevyhovující nebo potenciálně nevyhovující (pokud nebylo možno jednoznačně identifikovat zdroj znečištění). Pokud však výsledek byl vyhovující, vzhledem k malé reprezentativnosti monitoringu platil výsledek nepřímého hodnocení.
Pro pracovní jednotky nebo útvary podzemních vod bez výsledků monitoringu byl rozhodující výsledek nepřímého hodnocení - pro bodové zdroje platilo pravidlo rizikový výsledek - nevyhovující stav, potenciálně rizikový - potenciálně nevyhovující stav a pro nerizikový vyhovující stav. Pro plošné znečištění platil výsledek rizikovosti snížený o jeden stupeň.
Pro celkový chemický stav pracovních jednotek pak platil princip „one out - all out“, tj. stav byl určen podle nejhůře hodnoceného ukazatele.
Hodnocení chemického stavu pracovních jednotek nebo útvarů podzemních vod - bodové zdroje znečištění
Do tohoto hodnocení byly zahrnuty výsledky rizikovosti starých zátěží, z hlediska monitorovaných ukazatelů se jednalo o všechny organické látky s výjimkou pesticidů, kovy (kromě hliníku) a kyanidy. V zásadě byl rozhodující výsledek nepřímého hodnocení, tedy rizikovosti. Pouze v tom případě, že z monitoringu pro některý ukazatel s nevyhovujícím výsledkem nebylo možno v pracovní jednotce (útvaru podzemních vod) nalézt adekvátní starou zátěž, byl výsledek považován za potenciálně nevyhovující (neboť není možné nalézt adekvátní opatření).
Tab. C.2.10 Hodnocení bodových zdrojů – pracovní jednotky
Nejčastěji byl chemický stav pro bodové zdroje znečištění nevyhovující kvůli tetrachlorethenu, kadmiu, bezo(a)pyrenu, benzenu a olovu - všechny nevyhovující výsledky však byly pouze na základě nepřímého hodnocení, naopak pro nevyhovující výsledky z monitoringu prakticky nikde nebyla nalezena adekvátní zátěž.
Hodnocení chemického stavu pracovních jednotek nebo útvarů podzemních vod - plošné zdroje znečištění
V plošných zdrojích znečištění je zahrnuto znečištění ze zemědělství (hnojení), atmosférická depozice, užívání pesticidů na zemědělské půdě a dopady městské zástavby a průmyslových ploch. Hodnocení monitorovaných ukazatelů obsáhlo dusíkaté látky (dusičnany, amonné ionty a dusitany), hliník, hydrogenuhličitany a kyselinovou neutralizační kapacitu do pH 4.5 (ukazatele vlivu atmosférické depozice), všechny pesticidy a chloridy a sírany (ukazatele vlivu městské zástavby a průmyslových ploch). Pro monitorované pracovní jednotky byl rozhodující výsledek přímého hodnocení (monitoringu), pro nemonitorované pracovní jednotky naopak výsledek nepřímého hodnocení (rizikovosti), snížený o jeden stupeň.
Tab. C.2.11 Hodnocení plošných zdrojů znečištění – pracovní jednotky
Nejčastěji byl chemický stav pro plošné zdroje znečištění nevyhovující kvůli dusičnanům, méně kvůli ukazatelům acidifikace, síranům a chloridům a pesticidům.
Celkové hodnocení chemického stavu pracovních jednotek nebo útvarů podzemních vod
Pro celkový chemický stav pracovních jednotek platil princip „one out - all out“, tj. stav byl určen podle nejhůře hodnocené složky – bodových či plošných zdrojů znečištění.
Tab. C.2.12 Hodnocení chemického stavu – pracovní jednotky
Bodové zdroje znečištění v oblasti povodí Moravy jsou častějším důvodem nevyhovujícího chemického stavu. Jen v jednom případě se vyskytují oba důvody.
Celkové hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Nakonec byla provedena syntéza hodnocení chemického stavu na celé útvary podzemních vod. Zde platil poměr ploch v útvaru, které dosáhly vyhovujícího, nevyhovujícího a potenciálně nevyhovujícího stavu (z jakéhokoliv důvodu). Pokud plocha útvaru s nevyhovujícím chemickým stavem dosáhla nebo přesáhla 30 %, je celkový výsledek nevyhovující. Stejně tak je výsledek považován za nevyhovující, pokud sice plocha s nevyhovujícím stavem je nižší než 30 %, ale plocha s vyhovujícím výsledkem byla nižší než 50 % plochy. Vyhovující chemický stav tak dosáhly ty útvary podzemních vod, u nichž plocha s vyhovujícím výsledkem dosáhla či přesáhla 50 % a zároveň plocha s nevyhovujícím výsledkem je nižší než 30 % celkové plochy. Pokud však v těchto útvarech s chemickým vyhovujícím stavem byl identifikován v některé pracovní jednotce nevyhovující stav kvůli bodovým zdrojům znečištění, musí být v této jednotce navrženo příslušné opatření. Pro útvary, kde plocha s vyhovujícím výsledkem je nižší než 50 % a zároveň plocha s nevyhovujícím stavem je menší než 30 % je stav potenciálně nevyhovující.
Tab. C.2.13 Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Častějším důvodem nevyhovujícího chemického stavu útvarů podzemních vod byly ukazatele bodového znečištění, často se objevují oba dva důvody najednou.
Identifikace významných stoupajících trendů
Kromě hodnocení trendů monitorovaných koncentrací podle hodnot, dosažených k roku 2010 a 2015 byly identifikovány monitorovací objekty (a posléze útvary podzemních vod nebo jejich pracovní jednotky), které mají významný stoupající trend. Hodnocení se provádělo pro jednotlivé ukazatele a jako významně stoupající byly označeny ty ukazatele (a objekty), které jednak dosáhly nebo přesáhly limit v roce 2015 a zároveň přírůstek byl vyšší než 20 % limitu za 5 let. Útvary podzemních vod nebo jejich pracovní jednotky byly označeny jako s významným stoupajícím trendem, pokud byl tento trend identifikován alespoň v polovině monitorovacích objektů u ukazatelů plošného znečištění, u ostatních ukazatelů alespoň u jednoho monitorovacího objektu.
Přehled útvarů podzemních vod nebo jejich pracovních jednotek s významným stoupajícím trendem je uveden v tabulce C.2.14 a v mapě MC 2.2d, podrobné výsledky jsou uvedeny v tabulce TC 2.2c.
Tab. C.2.14 Přehled útvarů podzemních vod nebo jejich pracovních jednotek s významným stoupajícím trendem
Přílohy:
Mapa MC 2.2d Útvary podzemních vod nebo jejich pracovní jednotky s významným stoupajícím trendem chemického stavu
Mapa MC 2.2e Vyhodnocení chemického stavu v útvarech podzemních vod nebo jejich pracovních jednotkách - ukazatele plošného znečištění
Mapa MC 2.2f Vyhodnocení chemického stavu v útvarech podzemních vod nebo jejich pracovních jednotkách – ukazatele bodových zdrojů znečištění
Mapa MC 2.2g Vyhodnocení chemického stavu v útvarech podzemních vod nebo jejich pracovních jednotkách - syntéza
Tabulka TC 2.2c Vyhodnocení trendů
Tabulka TC 2.2d Vyhodnocení chemického stavu v pracovních jednotkách - ukazatele plošného znečištění
Tabulka TC 2.2e Vyhodnocení chemického stavu v pracovních jednotkách - ukazatele bodových zdrojů znečištění
Tabulka TC 2.2f Vyhodnocení chemického stavu v pracovních jednotkách - pesticidy
Tabulka TC 2.2g Vyhodnocení chemického stavu v pracovních jednotkách - syntéza
Kvantitativní stav
Pro hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod byl použit odlišný způsob než pro hodnocení chemického stavu. Zde v souladu s metodikou bylo použito nepřímé hodnocení (hodnocení rizikovosti) - tj. porovnání odběrů podzemních vod s přírodními zdroji útvarů podzemních vod.
U kvantitativního stavu bylo vyhodnocení zpracováno naopak nejprve v hydrogeologických rajonech a teprve potom byly výsledky převedeny na útvary podzemních vod. Pro celkové hodnocení kvantitativního stavu bylo k hodnocení rizikovosti doplněno hodnocení stavu, tj. porovnání průměrné hodnoty všech odběrů podzemních vod, uskutečněných v roce 2005, s dlouhodobými a ročními (2005) hodnotami přírodních zdrojů. Pro celkové hodnocení pak bylo přihlédnuto i k tomuto výsledku.
Výsledky jsou v tabulce C.2.16 a mapce MC 2.2i.
Tab. C.2.15 Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
Nejčastějším důvodem potenciálně nevyhovujícího stavu je nepříznivý poměr odběrů k přírodním zdrojům podzemních vod, a to jak současný, tak výhledový.
Tab. C.2.16 Kvantitativní stav útvarů podzemních vod včetně uvedení důvodu nedosažení dobrého stavu
A – vyhovující stav, N – nevyhovující stav, P – potenciálně nevyhovující stav,
Poměr – nepříznivý poměr mezi odběry a přírodními zdroji,
Chemický stav
Syntéza hodnocení chemického stavu na celé útvary podzemních vod byla provedena kombinovaně podle poměru ploch v útvaru, které dosáhly vyhovujícího, nevyhovujícího a potenciálně nevyhovujícího stavu. Pokud v těchto útvarech s chemickým vyhovujícím stavem byl identifikován v některé pracovní jednotce nevyhovující stav kvůli bodovým zdrojům znečištění, musí být v této jednotce navrženo příslušné opatření. Pro chemický stav útvarů podzemních vod platí jen vyhovující a nevyhovující stav.
Výsledky jsou uvedeny v tabulkách C.2.17 a C.2.18 a v mapě MC 2.2h.
Tab. C.2.17 Chemický stav útvarů podzemních vod - výsledek podle podílu ploch
A – vyhovující stav, N – nevyhovující stav, P – potenciálně nevyhovující stav
Tab. C.2.18 Chemický stav útvarů podzemních - rozlišení pro ukazatele plošných a bodových zdrojů znečištění
A – vyhovující stav, N – nevyhovující stav, P – potenciálně nevyhovující stav
Poznámka: Cl – chloridy, SO4 – sírany, NH4 – dusík amoniakální, NO3 – dusík dusičnanový, NO2 – dusík dusitanový, Al – hliník, KNK – pH, ATRAZ, DATRAZ - pesticidy
