Plán oblasti povodí Moravy Czech English
ÚVODNÍ STRANA NAPIŠTE NÁM
nahoru

C.3. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle) pro období platnosti plánu

nahoru

C.3.1. Povrchové vody

nahoru

C.3.1.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí udává Rámcová směrnice. Transpozici Rámcové směrnice do české legislativy představuje tzv. euronovela vodního zákona, která jako zákon č. 20/2004 Sb., vstoupila v platnost 23. ledna 2004.

Dle § 23a vodního zákona jsou cíli ochrany vod jako složky životního prostředí pro povrchové vody:

  • zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod;
  • zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3;
  • zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu;
  • snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek.

Cílů uvedených v bodech 2) a 3) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.

Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden z výše uvedených cílů, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.

Pro vybrané vodní útvary (nedosažení environmentálních cílů) mohou být v plánech oblastí povodí určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůt nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany ostatních útvarů povrchových vod.

Lhůta 22. prosince 2015 může být prodloužena pouze tehdy, je-li včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů nebo přírodních podmínek, a je-li zároveň vyloučeno další zhoršování stavu dalších vybraných vodních útvarů. Prodloužené lhůty nesmí přesáhnout délku dvou období pro aktualizaci plánů oblastí povodí. Aktualizace a přezkoumání probíhají každých 6 let ode dne prvního schválení plánu oblasti povodí.

Méně přísné požadavky nemohou být stanoveny u cílů ochrany vod 1 a 4. V ostatních případech mohou být méně přísné požadavky stanoveny pouze tehdy, pokud cíle ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného zájmu.

Zvláštní cíle ochrany vod se v plánech oblastí povodí uvádějí spolu s vymezením důvodů, na jejichž základě byly určeny. Přehled o plnění těchto cílů se uvádí v aktualizovaných plánech oblastí povodí.

nahoru

C.3.1.2. Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období

Dle Rámcové směrnice musí členské státy EU provést opatření zamezující zhoršení stavu vodních útvarů. Rámcová směrnice zároveň ukládá, aby veškeré vodní útvary dosáhly dobrého stavu, resp. dobrého potenciálu do roku 2015. Na vodní útvary, u nichž se předpokládá nedosažení dobrého stavu, resp. potenciálu do roku 2015, budou aplikovány výjimky.

Na základě provedených analýz (viz kapitola E.1) vyplývá, že útvarů, které dosáhnou dobrého stavu na konci prvního plánovacího období je 18. Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období je v tabulce TC 3.1a.

Přílohy:
Tabulka TC 3.1a Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období

nahoru

C.3.1.3. Seznam vodních útvarů s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu včetně odůvodnění

Pro vodní útvary, u nichž se předpokládá nedosažení dobrého stavu, resp. potenciálu do roku 2015, budou aplikovány výjimky.

Výjimky budou použity v těch případech, kdy dobrého stavu, resp. potenciálu do roku 2015 nejsme schopni dosáhnout – tedy jej z objektivních důvodů nemůžeme garantovat či předpokládat. Tyto objektivní důvody musejí být v plánu oblasti povodí Moravy popsány.

Aplikace výjimek ve vodním útvaru neznamená znevýhodnění při výběru opatření. Pokud je stav VÚ nevyhovující, je nutné vždy udělat rozumné maximum pro jeho nápravu, ať již to v budoucnu znamená dosažení vyhovujícího stavu, či pouze přiblížení se k němu.

Obecný popis

Dle Rámcové směrnice je účelem výjimek prodloužení termínů za účelem postupného dosahování cílů pro vodní útvary.

Dělení výjimek podle RS

RS stanovuje ve svém článku 4 následují typy a dělení výjimek:

PRODLOUŽENÍ LHŮT (čl.4 odst. 4 RS) – postupné dosahování cílů. Tato výjimka je aplikována v případě, že dosáhnutí běžných cílů do konce plánovacího cyklu (r. 2015):

  • není technicky proveditelné,
  • bylo by neúměrné nákladné,
  • neumožňují to přírodní podmínky.

Prodloužení lhůt lze aktualizovat během druhého a třetího plánovacího cyklu. Za rok 2027 lze prodlužit lhůty pouze z důvodů přírodních podmínek. Do roku 2027 by tedy mělo být definitivně jasné, jestli nemožnost dosažení běžných cílů je trvalého charakteru či nikoli.

MÍRNĚJŠÍ CÍLE (čl.4 odst. 5 RS) – méně přísné cíle. Určíme v případě, že dosažení běžných cílů:

  • není technicky proveditelné,
  • bylo by neúměrně nákladné.

Zároveň, ve chvíli stanovování mírnějších cílů, by mělo být jasné, že nemožnost dosažení běžných cílů je trvalého charakteru.

DOČASNÉ ZHORŠENÍ STAVU (čl.4 odst. 6 RS) – výjimku aplikujeme, pokud dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru v důsledku okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předpokládány (jedná se např. o extrémní povodně, déletrvající suchá období či havárie).

ZMĚNY FYZIKÁLNÍCH POMĚRŮ A ROZVOJOVÁ ČINNOST ČLOVĚKA (čl.4 odst. 7 RS) – výjimku aplikujeme, pokud dojde k nedosažení dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu nebo, kde je to relevantní, dobrého ekologického potenciálu nebo neúspěch při předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody jsou důsledkem vlivu nově změněných fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemní vody, nebo neúspěch při zamezení zhoršení z velmi dobrého na dobrý stav útvaru povrchové vody je důsledkem nových trvalých rozvojových činností člověka.

Prodloužení lhůt a méně přísné cíle

Prodloužení lhůt a stanovování mírnějších cílů jsou typy výjimek, které jsou aplikovány v případě, že opatření navržená ve vodním útvaru pravděpodobně nezabezpečí dosažení vyhovujícího stavu. Z hlediska postupu platí, že aplikace výjimek je úzce spjata s hodnocením vodního útvaru a hodnocením opatření. Velice zjednodušeně, lze chápat postup takto:

Stav vodního útvaru má dvě základní složky – chemický a ekologický stav, proto i proces nápravy a rozhodování o výjimkách probíhá obdobným způsobem v těchto dvou paralelních liniích. Výjimky jsou pak aplikovány pro jednotlivé složky chemického a ekologického stavu, podle toho, které z nich pravděpodobně nedosáhnou do roku 2015 vyhovujícího stavu.

Z hlediska času mohou nastat dva případy nedosažení vyhovujícího stavu vodního útvaru:

  • dočasné
  • trvalé

V případě dočasného nedosažení lze předpokládat, že v budoucnu bude vyhovující stav dosažen, ale v současné době buď:

  • není známa příčina nedosažení nevyhovujícího stavu, nebo
  • nevíme jakým způsobem vyhovujícího stavu dosáhnout, nebo
  • opatření, která by vedla k zabezpečení vyhovujícího stavu, nejsou připravena, nebo
  • navrhujeme taková opatření, jejichž předpokládaný účinek se projeví až v průběhu dalšího plánovacího cyklu, nebo
  • navrhují se taková opatření, jejichž účinek se projeví až na základě určitých specifických jevů (povodeň), nebo
  • pro dosažení vyhovujícího stavu není dostatek finančních prostředků. Priorita přidělování financí vyplyne z posouzení balíku všech opatření při hodnocení programu opatření.

Z hlediska aplikace typu výjimek platí, že pokud jde o nedosažení vyhovujícího stavu dočasného charakteru volíme prodloužení lhůt.

U trvalého nedosažení předpokládáme, že již veškerá možná opatření byla provedena, jejich účinek je znám a přesto vyhovujícího stavu není a nebude dosaženo. S tím je však spojena nutnost stanovení mírnějších cílů pro vodní útvar. Tyto cíle by se měly minimálně možně lišit od cílů běžných. Z logiky věci je tedy evidentní, že mírnější cíle mohou být s jistotou a rozumnou přesností definovány až po úplném náběhu všech opatření pro eliminaci nevyhovujícího stavu vodního útvaru a po vyhodnocení dostatečně dlouhé časové řady dat z monitoringu.

Dočasné zhoršení stavu

Dočasné zhoršení stavu je systémově jiným typem výjimky, který je aplikována v případě, kdy k dočasnému zhoršení stavu vodního útvaru dojde v důsledku přírodní příčiny nebo vyšší moci, výjimečného charakteru, která nemohla být rozumně předpovězena. Na takovou situaci je nutné reagovat provedením veškerých možných opatření vedoucích k prevenci zhoršení stavu postiženého vodního útvaru a zároveň k prevenci ovlivnění dalších vodních útvarů.

Schematicky lze celý proces vyjádřit takto:

Změny fyzikálních poměrů a rozvojová činnost člověka

Kromě situací, které popisuje předchozí kapitola, však může nastat ještě další případ, kdy může dojít k nedosažení vyhovujícího stavu resp. potenciálu nebo předejití zhoršení stavu vodního útvaru.

Může se tak stát v důsledku:

  • nově vzniklých fyzických změn v povrchových vodách, nebo změnách úrovně hladiny v útvarech podzemních vod, nebo za předpokladu, že stav vodního útvaru zůstane vyhovující, zhoršení stavu vodního útvaru z velmi dobrého na dobrý v důsledku:
  • lidských činností v rámci trvale udržitelného rozvoje.

Negativní dopad na stav vodního útvaru však musí být převážen užitky plynoucími z přetvoření či změn provedených člověkem. Tyto užitky se předpokládají v následujících oblastech:

  • zdraví,
  • bezpečnost,
  • trvale udržitelný rozvoj.

Současně se předpokládá, že tyto užitky nelze nahradit evidentně lepší environmentální volbou, která by:

  • byla technicky proveditelná,
  • nebyla neúměrně nákladná.

Zároveň je nutné provést veškeré kroky vedoucí ke zmírnění negativního dopadu na stav vodního útvaru.

Aplikace a konkrétní typy výjimek

Aplikace výjimek musí být náležitě odůvodněna. Základní schéma je obdobné jak u prodloužení lhůt, tak mírnějších cílů. Jednotlivými hledisky odůvodnění jsou:

  • technická proveditelnost,
  • neúměrná nákladnost,
  • přírodní podmínky.

Prodloužení lhůt – technická proveditelnost

Prodloužení lhůt z důvodu technické proveditelnosti je spojeno s následujícími typy výjimek:

MO_TECH_01 NEZNÁMÁ PŘÍČINA, je aplikována v případě, že neznáme příčinu nedosažení vyhovujícího stavu.

V takovém případě je navržen průzkumný monitoring, jehož výsledkem by měla být buď nalezená příčina, nebo konstatování, že příčina se nenachází ve zkoumaném vodním útvaru, nebo že se jedná o přirozený stav daný např. geogenním pozadím.

Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu:

MO_TECH_02 OBECNÁ OPATŘENÍ je aplikována v případě, že neznáme konkrétní způsob, jak vyhovujícího stavu dosáhnout, resp. opatření, která by vedla k zabezpečení vyhovujícího stavu, jsou typu B, nebo C.

V takovém případě je navržen průzkumný monitoring, jehož výsledkem by mělo být prokázání nutnosti návrhu konkrétního opatření, tedy vyloučení možnosti, že by konkrétní opatření mělo být směřováno spíše do jiného, výše položeného vodního útvaru. Následně by mělo dojít k upřesnění opatření (lokalizace, studie) a výsledkem by měl být návrh konkrétního opatření v konkrétním místě, popř. alespoň vytypovaní lokality pro provedení opatření.

Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu:

MO_TECH_03 PŘÍPRAVA je aplikována v případě, že opatření, která by vedla k zabezpečení vyhovujícího stavu, nejsou dostatečně připravena.

V takovém případě musí probíhat další příprava předmětného opatření, event. může být dán návrh na zodpovědnost jeho realizace.

Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu:

MO_TECH_04 DELŠÍ ÚČINEK OPATŘENÍ je aplikována v případě, že navrhujeme taková opatření, jejichž předpokládaný účinek se projeví z důvodu pozvolného náběhu až v průběhu dalšího plánovacího cyklu.

V takovém případě je pouze nutné v dalším plánovacím cyklu vyhodnotit předpokládaný náběh účinku s realitou.

Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu:

Prodloužení lhůt – neúměrné náklady

Prodloužení lhůt z důvodu neúměrných nákladů je spojeno s následujícím typem výjimky:

MO_EKO_01 FINANCOVÁNÍ je aplikována v případě, že pro dosažení vyhovujícího stavu jsou navržena opatření, ale na úrovni oblasti povodí na ně není v prvním plánovacím cyklu dostatek financí.

V takovém případě opatření přechází do návrhu programu opatření pro další plánovací cyklus.

Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu:

Prodloužení lhůt – přírodní podmínky

Prodloužení lhůt z důvodu přírodních podmínek je spojeno s následujícím typem výjimky:

MO_PRIRODA_01 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY je aplikována v případě, že navrhujeme taková opatření, jejichž účinek se projeví až na základě určitých specifických přírodních jevů (povodeň).

V takovém případě je specifikován typ přírodního jevu, který umožní dosažení vyhovujícího stavu.

Harmonogram nápravy vodního útvaru zde není možné předjímat, protože dosažení vyhovujícího stavu je závislé na specifických přírodních jevech.

Mírnější cíle

Mírnější cíle nebudou pro první plánovací cyklus stanovovány.

Dočasné zhoršení stavu

Obecně je nutné provést veškeré možné kroky k tomu, abychom předešli zhoršení stavu vodního útvaru. Může však nastat situace, kdy k dočasnému zhoršení stavu VÚ dojde v důsledku přírodní příčiny nebo vyšší moci, výjimečného charakteru, která nemohla být rozumně předpovězena. Příkladem mohou být povodně, sucha, nehody, či havárie. Je však nutné na tuto situaci reagovat provedením veškerých možných opatření vedoucích k prevenci zhoršení stavu postiženého vodního útvaru a zároveň k prevenci ovlivnění dalších vodních útvarů.

V případě, že dojde k dočasnému zhoršení stavu vodního útvaru, musí být do Plánu oblasti povodí doplněny následující informace:

  • podmínky a okolnosti zhoršení stavu,
  • údaje o opatřeních a jejich účincích, která budou přijata za těchto podmínek a okolností.

Následně musí být v ročním intervalu aktualizovány informace o:

  • účincích opatření,
  • vývoji podmínek a okolností zhoršení stavu a
  • event. související návrh dalších opatření, která mají prioritně za cíl navrátit vodní útvar do jeho původního stavu, tak rychle, jak je to možné.

V dalším plánovacím cyklu musí pak být provedeno vyhodnocení podmínek a okolností zhoršení stavu a souvisejících opatření.

Změny fyzikálních poměrů a rozvojová činnost člověka

V případě aplikace výjimky Změny fyzikálních poměrů a rozvojová činnost člověka jsou uvedeny v Plánu oblasti povodí:

Obecné informace:

  • důvody k provedení a vysvětlení změn ve vodním útvaru,
  • popis užitků plynoucích z provedených změn (na lidské zdraví, bezpečnost a na trvale udržitelný rozvoj) v porovnání s negativními dopady na stav VÚ,
  • popis event. opatření, kterými je zabezpečeno zmírnění negativního dopadu na stav vodního útvaru.

Věcné zdůvodnění, proč užitky, které jsou zabezpečeny novými změnami ve vodním útvaru, nelze nahradit evidentně lepší environmentální volbou, která by:

  • byla technicky proveditelná,
  • nebyla neúměrně nákladná.

Náhrada užitků plynoucích z nových změn ve vodním útvaru nelze provést z důvodu technické proveditelnosti v případě, že:

  • evidentně lepší environmentální volba nahrazující nové užitky neexistuje, nebo
  • neexistuje technika, technologie, či metoda, kterou by mohly být nové užitky zabezpečeny.

Náhrada užitků plynoucích z nových změn ve vodním útvaru nelze provést z důvodu neúměrných nákladů v případě, že:

  • evidentně lepší environmentální volba nahrazující současné užitky existuje, avšak podrobnější analýza nákladů a užitků (CBA) prokázala, že:
  • náklady opatření jsou vyšší, než užitky které může přinést, nebo
  • realizace opatření by způsobila navýšení vodného a stočného nad sociálně únosnou hranici, která se vypočte z průměrného příjmu domácností.

Posouzení užitků, které byly důvodem k provedení nových fyzických změn ve vodním útvaru, musí být revidovány při každé aktualizaci plánu oblasti povodí.

Přehled aplikovaných výjimek

Pro každý překročený parametr v daném vodním útvaru byl stanoven typ výjimky. Pro první plánovací cyklus byly použity následující typy výjimek:

  • MO_TECH_01 NEZNÁMÁ PŘÍČINA
  • MO_TECH_02 OBECNÁ OPATŘENÍ
  • MO_TECH_03 PŘÍPRAVA
  • MO_TECH_04 DELŠÍ ÚČINEK OPATŘENÍ

Metodiku aplikace výjimek lze velice zjednodušeně popsat následovně:

Výjimka typu MO_TECH_01 (neznámá příčina) byla užita v případě, kdy v daném vodním útvaru neexistuje žádný relevantní vliv (kap.B) pro překročený parametr či žádný významný vodohospodářský problém. Pokud v daném vodním útvaru pro překročený parametr existuje relevantní vliv (kap.B), avšak významný vodohospodářský problém neexistuje a je navrženo pouze obecné opatření, byla užita výjimka typu MO_TECH_02 ( neznámý způsob dosažení vyhovujícího stavu – obecné opatření). V obou případech je navržen průzkumný monitoring. Výjimka typu MO_TECH_03 (nepřipravenost opatření) byla užita v případě, pokud relevantní opatření pro překročený parametr je navrženo až v 2. plánovacím cyklu, tedy po roce 2015. V ostatních případech byl uplatněn typ výjimky MO_TECH_04 (delší účinek opatření), kdy navrhovaná opatření se projeví až v dalším plánovacím cyklu.

Celkový počet útvarů povrchových vod u kterých se předpokládá aplikace výjimky prodloužení lhůt je 166. Přehled aplikovaných výjimek je uveden pro chemický stav, ekologický stav a celkový stav útvarů povrchových vod.

Výjimky typu neúměrné náklady a přírodní podmínky nebyly v prvním plánovacím cyklu stanovovány. Je to z toho důvodu, že se nepředpokládá vyřazení žádného navrženého opatření z důvodu financí. Přírodní podmínky nebyly v žádném případě určujícím faktorem nedosažení limitu vyhovujícího stavu, a to ani u jednoho z parametrů stavu.

Výjimky typu mírnější cíle nebyly v prvním plánovacím cyklu stanovovány.

Výjimky typu změny fyzikálních poměrů a rozvojová činnost člověka nebyly v prvním plánovacím cyklu stanovovány.

Přílohy:
Tabulka TC 3.1b Vodní útvary, u nichž se předpokládá nedosažení dobrého stavu, resp. potenciálu na konci plánovacího období

nahoru

C.3.1.4. Umělé a silně ovlivněné vodní útvary

„Umělý vodní útvar” definuje Rámcová směrnice jako „útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností“. Jedná se tedy o vodní útvar, který vznikl zcela v důsledku antropogenních činností a ne pouze nějakou modifikací vodního prostředí na jeho jinou formu.

V Oblasti povodí Moravy nebyl žádný vodní útvar vymezen jako umělý.

Silně ovlivněný vodní útvar je definován Rámcovou směrnicí následovně: Silně ovlivněný vodní útvar” je útvar povrchové vody, který v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností má podstatně změněný charakter, podle vymezení členským státem v souladu s ustanoveními přílohy II.

Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů se pak řídí ustanovením článku IV, odstavce 3, Rámcové směrnice takto:

Členské státy mohou vymezit útvar povrchové vody jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by:

a) změny hydromorfologických charakteristik, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu tohoto útvaru, výrazně nepříznivě ovlivnily:

  • širší okolí,
  • plavbu, včetně přístavních zařízení, nebo rekreaci,
  • činnosti, pro něž je voda jímána, jako je zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy,
  • úpravu vodních poměrů, ochranu před povodněmi, odvodňování, nebo
  • jiné stejně důležité trvalé rozvojové činnosti člověka.

b) užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohly, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, být rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí.

Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů probíhá ve dvou etapách – předběžné a konečné vymezení. Předběžné vymezení proběhlo v rámci přípravných prací, konečné vymezení je součástí etapy návrhu Plánu oblastí povodí Moravy.

Konečné vymezení

Základním principem konečného vymezení je zjistit, co by znamenalo obnovení přírodních podmínek v těch vodních útvarech, které byly předběžně vymezeny jako “silně ovlivněné z důvodu fyzických změn souvisejících s lidskou činností”. Je nutné posoudit jaký vliv by mělo zrušení fyzických změn (nebo kompenzace negativního ekologického dopadu, který způsobují) na lidské činnosti a na související prostředí. Navrácení do přírodního stavu, resp. do stavu umožňujícího dosažení limitů stavu ekologického, se provádí pomocí opatření majících vliv na hydrologickou či morfologickou složku. Dále je nutné posoudit, zda potřebná opatření jsou realizovatelná a zda neznemožní nebo výrazně negativně neovlivní současná nebo plánovaná užívání specifikovaná Rámcovou směrnicí.

Procedura konečného vymezení je dále prováděna po skupinách podle míry jejich antropogenního ovlivnění.

Skupina a) – vodní útvary s nenávratně změněným stavem bránícím dosažení dobrého ekologického stavu a se zřejmě nenahraditelným užíváním vázaným na změny jejich stavu

V oblasti povodí Moravy jsou 3 vodní útvary, u kterých byla při jejich vymezování změněna kategorie z tekoucích vod na stojaté. Jedná se o vodní nádrže s následujícími účely:

  • ochrana před povodněmi
  • zásobení obyvatelstva pitnou vodou
  • výroba elektrické energie
  • zemědělství a lesnictví
  • rekreace a vodní sporty
  • rybářství
  • nadlepšování a zajišťování minimálních průtoků

Podrobné posouzení, zda předběžně vymezené vodní útvary budou definitivně vymezeny jako silně ovlivněné, je provedeno pro každý vodní útvar v samostatné příloze. Jedná se o vodní útvary uvedené v následující tabulce.

Tab. C.3.1 Vodní útvary skupiny a) – stojaté vody vymezené jako silně ovlivněné

Vzhledem k tomu, že zabezpečení užívání pro která jsou nádrže vybudovány nelze zajistit jinými akceptovatelnými způsoby, a vzhledem k tomu, že převedení do původního popřípadě do dobrého ekologického stavu není technicky ani ekonomicky realizovatelné, jsou všechny vodní útvary skupiny a) vymezeny jako silně ovlivněné.

Vodní útvary s hydrologickým ovlivněním

Tuto skupinu tvoří vodní útvary, u nichž je významně ovlivněna hydrologie provozem výše ležící nádrže – útvaru stojaté vody. Tyto vodní útvary byly vyčleněny ze skupin b) a c).

Tab. C.3.2 Vodní útvary vymezené jako silně ovlivněné z důvodu ovlivnění hydrologického režimu

Vzhledem k tomu, že zabezpečení užívání pro která jsou nádrže způsobující ovlivnění vybudovány nelze zajistit jinými akceptovatelnými způsoby, a vzhledem k tomu, že převedení do původního popřípadě do dobrého ekologického stavu není technicky ani ekonomicky realizovatelné, jsou všechny tyto vodní útvary vymezeny jako silně ovlivněné.

Skupina b) – vodní útvary s vysokou pravděpodobností nedosažení dobrého ekologického stavu

Skupina b) obsahuje 64 vodních útvarů s vysokou pravděpodobností nedosažení dobrého ekologického stavu. Předběžné vymezení probíhalo před přímým hodnocením ekologických složek. Proto byly do tohoto hodnocení zahrnuty i vodní útvary, které pak v přímém hodnocení ekologického stavu (biologických složek) nebyly vyhodnoceny jako útvary nevyhovující. Tyto útvary nemá smysl dále testovat jako útvary silně ovlivněné a jsou zařazeny mezi útvary přírodní. Těchto vodních útvarů je 11 a jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. C.3.3 Vodní útvary skupiny b) zařazené zpět mezi útvary přírodní z důvodu vyhovujícího ekologického stavu

V dalším kroku byly z předběžně vymezených vodních útvarů vyčleněny vodní útvary, na kterých jsou navržena revitalizační opatření ve zřejmě dostatečném rozsahu na to, aby po jejich realizaci bylo možné dosažení dobrého ekologického stavu. Těchto útvarů je 9 a všechny jsou zařazeny mezi útvary přírodní. Z nich u tří vodních útvarů, kde opatření budou realizována v I. plánovacím cyklu nebude uplatněna výjimka. U ostatních 6, kde opatření budou realizována později je uplatněna výjimka MO_TECH_03 PŘÍPRAVA.

Tab. C.3.4 Vodní útvary skupiny b) zařazené zpět mezi útvary přírodní z důvodu dostatečných opatření

Pro zbylých 44 útvarů povrchových vod skupiny b) nebyla navržena dostatečná konkrétní opatření, která by zajistila dosažení dobrého ekologického stavu u předmětných vodních útvarů a při tom neomezila nebo neznemožnila současná užívání.

Tab. C.3.5 Vodní útvary skupiny b) vymezené jako silně ovlivněné

Legenda
Účely:
P ochrana před povodněmi
E výroba el.en.
Z zemědělství a lesnictví
U urbanizace
V zásobování vodou
R rekreace

Vzhledem k tomu, že posuzované vodní útvary nelze vrátit do původního stavu nebo do stavu, který vylučuje riziko nedosažení dobrého ekologického stavu z důvodu hydromorfologických změn bez vyloučení nebo omezení na změny vázaných užívání, jsou tyto vodní útvary vymezeny jako silně ovlivněné.

Skupina c) – vodní útvary s rizikem nedosažení dobrého ekologického stavu,

Z těchto 54 vodních útvarů je 11, které nebyly vyhodnoceny jako nevyhovující v biologických složkách při přímém hodnocení. Tyto útvary nemá smysl dále testovat jako útvary silně ovlivněné a jsou zařazeny mezi útvary přírodní.

Tab. C.3.6 Vodní útvary skupiny c) zařazené zpět mezi útvary přírodní z důvodu vyhovujícího ekologického stavu

U zbylých 43 vodních útvarů skupiny c) není jisté, že příčinou nedosažení dobrého ekologického stavu jsou změny morfologie. Je to z toho důvodu, že předběžné vymezení bylo prováděno velmi opatrně a jako rizikové byly zahrnuty i vodní útvary, ve kterých změny morfologie nepředstavují příčinu nedosažení dobrého ekologického stavu. Proto tyto vodní útvary nejsou v rámci I. plánu vymezeny jako silně ovlivněné a je u nich uplatněna výjimka MO_TECH_01 NEZNÁMÁ PŘÍČINA. U těchto vodních útvarů bude v I. plánovacím období sledováno, zda se jejich ekologický stav zlepší po zlepšení ostatních složek. Pokud tomu tak bude, nebude potřeba činit žádná opatření v oblasti morfologie. Jinak tato opatření budou navrhována v dalších plánovacích cyklech.

Tab. C.3.7 Vodní útvary skupiny c) zařazené zpět mezi útvary přírodní z důvodu neznámé příčiny nedosažení dobrého ekologického stavu nichž je uplatněna výjimka MO_TECH_01_neznámá příčina

Z předběžně vymezených silně ovlivněných vodních útvarů bylo po konečném vymezení jako silně ovlivněné vymezeno 50. 73 vodních útvarů bylo vráceno mezi útvary přírodní. Z těchto přírodních vodních útvarů byla u 6 uplatněna výjimka MO_TECH_03 PŘÍPRAVA a u 43 uplatněna výjimka MO_TECH_01 NEZNÁMÁ PŘÍČINA.

Celkové rozdělení vodních útvarů po konečném vymezení je uvedeno v následující tabulce.

Tab. C.3.8 Vodní útvary po konečném vymezení silně ovlivněných vodních útvarů

Přílohy:
Mapa MC 3.1 Konečné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů
Tabulka TC 3.1c Konečné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů

nahoru

C.3.2. Podzemní vody

nahoru

C.3.2.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

Environmentální cíle jsou definovány jednak v RS (Rámcová směrnice) a zároveň v PHP (Plán hlavních povodí) následovně:

  • zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod,
  • zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout tak dobrého stavu těchto vod,
  • odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledků dopadů lidské činnosti za účelem snížení znečištění podzemních vod,
  • sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití.
nahoru

C.3.2.2. Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období

Tento seznam představuje výčet útvarů podzemních vod, u nichž se předpokládá dosažení dobrého stavu na konci plánovacího období, tj. do roku 2015. Seznam je výsledkem vyhodnocení stavu (kapitola C.2.2.2.Hodnocení stavu) a odhadu dopadu opatření na stav útvaru povrchových vod (kapitola E.2.Podzemní vody).

Tab. C.3.9 Přehled současného a předpokládaného chemického stavu útvarů podzemních vod

Ke zlepšení chemického stavu útvarů podzemních vod došlo hlavně u plošného znečištění podzemních vod dusičnany ze zemědělství a pro staré zátěže, které pravděpodobně dosáhnou nebo dosáhly dobrého stavu ještě před zahájením prvního plánu oblasti povodí. Pro ostatní složky chemického stavu útvarů podzemních vod se však změna neprojevila.

Tab. C.3.10 Přehled současného a předpokládaného kvantitativního stavu útvarů podzemních vod

Vzhledem k navrhovaným obecným opatřením se předpokládaný kvantitativní stav útvarů podzemních vod nezměnil.

Tab. C.3.11 Přehled současného a předpokládaného celkového stavu útvarů podzemních vod

V oblasti povodí Moravy se předpokládaný celkový stav útvarů podzemních vod mění jen díky opatřením pro znečištění podzemních vod dusíkem ze zemědělství a díky starým zátěžím, které dosáhnou dobrého stavu ještě před zahájením prvního plánu oblasti povodí.

Přílohy: viz kap. E
Mapa ME 2.1 Odhad dopadů opatření na podzemní vody – kvantitativní stav
Mapa ME 2.2 Odhad dopadů opatření na podzemní vody – chemický stav
Mapa ME 2.3 Odhad dopadů opatření na podzemní vody – celkový stav
Tabulka TE 2.3 Odhad dopadů opatření – podzemní vody

nahoru

C.3.2.3. Seznam útvarů podzemních vod s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu

Hlavní principy přístupu k situaci, že v určitých útvarech podzemních vod pravděpodobně nebude dosaženo vyhovujícího stavu (aplikace výjimek), jsou uvedeny v kapitole C.3.1.3. Seznam vodních útvarů s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu. Pro podzemní vody jsou však uplatněny některé drobné modifikace.

Pro útvary podzemních jsou používány následující typy výjimek:

MO_TECH_01 NEZNÁMÁ PŘÍČINA je aplikována v případě, že neznáme příčinu nedosažení nevyhovujícího stavu.

MO_TECH_02 OBECNÁ OPATŘENÍ je aplikována v případě, že neznáme konkrétní způsob, jak vyhovujícího stavu dosáhnout, resp. opatření, která by vedla k zabezpečení vyhovujícího stavu, jsou typu B, nebo C (viz úvodní text k Listům opatření – kapitola C.4)

MO_TECH_03 PŘÍPRAVA je aplikována v případě, že opatření, která by vedla k zabezpečení vyhovujícího stavu, nejsou dostatečně připravena. V takovém případě musí probíhat další příprava předmětného opatření, event. může být dán návrh na zodpovědnost jeho realizace.

MO_TECH_04 DELŠÍ ÚČINEK OPATŘENÍ je aplikována v případě, že navrhujeme taková opatření, jejichž předpokládaný účinek se projeví buď z důvodu pozvolného náběhu nebo vzhledem k charakteru hydrogeologické struktury až v průběhu dalšího plánovacího cyklu. V takovém případě je pouze nutné v dalším plánovacím cyklu vyhodnotit předpokládaný náběh účinku s realitou.

Rámcové harmonogramy nápravy vodních útvarů pro tyto typy výjimek jsou stejné jako u povrchových vod.

Přehled aplikovaných výjimek v útvarech podzemních vod

Přehled aplikovaných výjimek je uveden pro plošné a bodové zdroje znečištění chemického stavu a pro kvantitativní stav. Syntéza výjimek pro chemický stav celkem a celkový stav nebyla provedena, protože je pro jeden útvar uváděna vždy pouze jedna nejvýznamnější výjimka, což ovšem nelze aplikovat pro chemický stav jako celek a celkový stav útvarů podzemních vod.

Tab. C.3.12 Přehled útvarů podzemních vod u kterých se předpokládá aplikace výjimky prodloužení lhůt – bodové zdroje – chemický stav

Pro bodové zdroje znečištění byly uplatňovány výjimky na každou starou zátěž zvlášť. Výjimka MO_TECH_01 byla aplikována v případě nedostatku dat – buď o zátěžích jako takových, nebo pokud byl nevyhovující stav určen z monitoringu a nebyl pro něj nalezen adekvátní zdroj znečištění, MO_TECH_02 v případě starých zátěží, kde není známo konkrétní opatření (kromě monitoringu), MO_TECH_03 pro staré zátěže, kde projekt sanace nebo rekultivace sice existuje, ale ještě nebyly zahájeny nebo nebudou dokončeny do roku 2015.

Výjimky byly aplikovány na všechny zdroje znečištění ve všech útvarech podzemních vod, které jsou nevyhovující nebo potencionálně nevyhovující pro bodové zdroje znečištění a kde zároveň nebude dosaženo vyhovujícího stavu v r. 2015 ani vzhledem k tomu, že nápravná opatření probíhají.

Tab. C.3.13 Přehled útvarů podzemních vod u, kterých se předpokládá aplikace výjimky prodloužení lhůt – plošné zdroje – chemický stav

Pro plošné zdroje znečištění byly uplatňovány výjimky pro každý typ plošného znečištění zvlášť – tj. pro dusíkaté látky, chloridy a sírany. Výjimka MO_TECH_01 byla aplikována pouze pro sírany. MO_TECH_02 byla aplikována pro ostatní plošné zdroje znečištění, neboť opatření jsou pouze obecné povahy. Výjimka MO_TECH_04 byla uplatněna v případě pánevních struktur s napjatou hladinou podzemních vod, neboť se dá předpokládat delší časovou odezvu na provedená opatření (pokud byl zároveň stav k roku 2015 nevyhovující nebo potenciálně nevyhovující).

Pro podzemní vody byl postup zobecňování uplatněné výjimky na útvary odlišný od povrchových vod – jako nejvýznamnější byla považována výjimka MO_TECH_04 a to hlavně proto, že na rozdíl od povrchových vod se týká také delšího účinku opatření vzhledem k charakteru hydrogeologické struktury. Naopak zobecněná výjimka MO_TECH_01 (neznámá příčina) byla považována za nejméně významnou. Toto zobecnění však nemá vliv na to, jak stanovovat priority řešení důvodů nedosažení dobrého stavu – jedná se pouze o upozornění, že v útvarech s aplikovanou výjimkou MO_TECH_04 je nutné počítat s tím, že i včas provedené opatření se projeví až po delší době.

Tab. C.3.14 Přehled útvarů podzemních vod u kterých se předpokládá aplikace výjimky prodloužení lhůt – kvantitativní stav

Pro kvantitativní stav byly uplatňovány výjimky pro každou příčinu nedosažení vyhovujícího stavu zvlášť – tj. pro nevyhovující poměr odběrů a přírodních zdrojů a vliv těžby. Výjimka MO_TECH_03 byla aplikována jak pro nevyhovující poměr odběrů a přírodních zdrojů, tak pro těžbu. Oproti chemickému stavu nebyla vůbec uplatněna výjimka MO_TECH_04

Výjimky typu neúměrné náklady nebyly v prvním plánovacím cyklu stanovovány. Je to z toho důvodu, že se nepředpokládá vyřazení žádného navrženého opatření z důvodu financí.

Výjimky typu mírnější cíle nebyly v prvním plánovacím cyklu stanovovány.

Výjimky typu změny fyzikálních poměrů a rozvojová činnost člověka nebyly v prvním plánovacím cyklu stanovovány.

Přílohy: viz kap. E
Tabulka TE 2.3 Odhad dopadů opatření – podzemní vody

nahoru

C.3.3. Chráněné oblasti

nahoru

C.3.3.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle)

Environmentální cíle jsou definovány jednak v RS a zároveň v PHP následovně:

  • dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a podzemní vody v chráněných územích,
  • ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity.
nahoru

C.3.3.2. Seznam chráněných oblastí, u nichž bude dosaženo cílů ochrany vod jako složky životního prostředí na konci plánovacího období

Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu

Vzhledem k problémům, které souvisejí s evidencí území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu (viz kap. C.2.3.1.), a nemožnosti vyhodnotit současný stav těchto území, není v současné době možné sestavit ani přehled území, která dosáhnou k roku 2015 cílů ochrany vod.

Rekreační oblasti

V tabulce C.3.15 je uveden seznam rekreačních oblastí v oblasti povodí Moravy, u nichž bude dosaženo cílů ochrany vod na konci plánovacího období.

Tab. C.3.15 Seznam rekreačních vod v oblasti povodí Moravy, které k roku 2015 dosáhnou cílů ochrany vod

Oblasti citlivé na živiny

Posouzení vývoje znečištění ve zranitelných oblastech bylo provedeno pro potřeby Zprávy České republiky o stavu a směrech vývoje vodního prostředí a zemědělských postupů podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů, která byla předána Evropské komisi k 30.10.2008. Pro odhad budoucího vývoje znečištění povrchových a podzemních vod byly použity časové řady koncentrací dusičnanů v profilech a objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ a profilech ZVHS s dlouhodobým sledováním jakosti vod, ve kterých byla provedena analýza trendů vývoje koncentrací. Při odhadu budoucího vývoje koncentrací byl zohledněn i očekávaný pozitivní dopad akčních programů, přijatých podle nařízení vlády č. 103/2003.Sb. v platném znění.

Z provedené analýzy vyplynulo, že do konce plánovacího období v roce 2015 lze očekávat dosažení cílů ochrany vod ve zranitelných oblastech, které jsou vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v tabulce TC 3.3a

Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů

U všech oblastí pro ochranu stanovišť a druhů, které nebyly vymezeny jako rizikové, lze předpokládat udržení dobrého stavu nebo jeho zlepšení. Ve vztahu k navrženým revitalizačním opatřením lze předpokládat zlepšení stavu u rizikových území uvedených v tabulce C.3.16.

Tab. C.3.16 Seznam rizikových oblasti pro ochranu stanovišť a druhů, které k roku 2015 dosáhnou cílů ochrany vod

Přílohy:
Tabulka TC 3.3a Seznam zranitelných oblastí, které k roku 2015 dosáhnou cílů ochrany vod

nahoru

C.3.3.3. Seznam chráněných oblastí s předpokladem prodloužení termínů pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu včetně odůvodnění

Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu

Vzhledem k problémům, které souvisejí s evidencí území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu (viz kap. C.2.3.1), a nemožností vyhodnotit současný stav těchto území, není v současné době možné sestavit ani přehled území, která nedosáhnou k roku 2015 cílů ochrany vod.

Rekreační oblasti

U rekreačních oblastí v oblasti povodí Moravy se předpokládá prodloužení termínu pro dosažení cílů u oblastí uvedených v tabulce C.3.17.

Tab. C.3.17 Seznam rekreačních vod v oblasti povodí, u kterých se k roku 2015 předpokládá nedosažení cílů

Oblasti citlivé na živiny

Posouzení vývoje znečištění ve zranitelných oblastech bylo provedeno pro potřeby Zprávy České republiky o stavu a směrech vývoje vodního prostředí a zemědělských postupů podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů, která byla předána Evropské komisi k 30.10.2008. Pro odhad budoucího vývoje znečištění povrchových a podzemních vod byly použity časové řady koncentrací dusičnanů v profilech a objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ a profilech ZVHS s dlouhodobým sledováním jakosti vod, ve kterých byla provedena analýza trendů vývoje koncentrací. Při odhadu budoucího vývoje koncentrací byl zohledněn i očekávaný pozitivní dopad akčních programů, přijatých podle nařízení vlády č. 103/2003.Sb. v platném znění.

Z provedené analýzy vyplynulo, že do konce plánovacího období v roce 2015 nebude dosaženo cílů ochrany vod ve zranitelných oblastech, které jsou vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v tabulce TC 3.3b. Důvodem ve většině případů je přetrvávající vysoká úroveň koncentrací dusičnanů v povrchových a zejména v podzemních vodách a jen pozvolné zlepšování stavu způsobené celkovou degradací půd a jejich přesycením dusíkem.

Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů

Prodloužení termínu pro dosažení dobrého stavu se předpokládá pro ta riziková chráněná území, ve kterých nebylo navrženo či přijato revitalizační opatření limitující vliv negativně působících faktorů. Jedná se o území uvedená v tabulce C.3.18.

Tab. C.3.18 Seznam rizikových oblasti pro ochranu stanovišť a druhů, u kterých se k roku 2015 předpokládá nedosažení cílů ochrany vod

Přílohy:
Tabulka TC 3.3b Seznam zranitelných oblastí s předpokladem prodloužení termínů pro dosažení cílů