D.4. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy

Kapitola jako celek podává přehled o navrhovaných opatřeních, jimiž by měly být dosaženy cíle přijaté v kapitole D.2. Rozlišují se dvě základní skupiny opatření:

• základní opatření na ochranu území před povodněmi
• hájení současných nezastavěných míst vhodných k rozlivům povodní
• na vhodných místech zapojení údolních niv do snižování povodňových průtoků v městech a obcích - využívání institutu „území určená k řízenému rozlivu povodní“ kombinovaného s lokální protipovodňovou ochranou sídel
• na vhodných místech provádění revitalizací toků s cílem obnovy přirozeného vývoje koryta a přilehlých částí údolní nivy ve vymezeném prostoru
• odstranění kritických míst vytvářejících povodňové nebezpečí, zkapacitnění koryt vodních toků, zřízení hrází, vytváření umělých retencí apod.
• ostatní opatření na ochranu území před povodněmi (opatření organizační, doporučení na řešení komplexních pozemkových úprav, změny územních plánů, manipulačních řádů, opatření na úseku meteorologické a hydrologické služby, změny v hlásné službě, atd.)

Je třeba si uvědomit, že příprava a provádění potřebných opatření zejména z první skupiny je dlouhodobý proces vyžadující souhlas všech dotčených subjektů, zejména v otázce majetkoprávních vztahů. Některé problematické okruhy však dosud nejsou zákonně upraveny (např. náhrady škod).

Správné postupy v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha

• Podporovat akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevenci proti velkoplošným povodním prostřednictvím zvyšování retenční kapacity území a zpomalením odtoku vod z území, která je rovněž vhodným adaptačním opatřením proti suchu v případě budoucího nepříznivého vývoje klimatu.
• Při stanovení návrhového průtoku protipovodňových opatření vycházet z koncepčních dokumentů, týkajících se protipovodňové ochrany na území dotčených krajů a dále z hodnot doporučené zabezpečenosti ochrany podle pravděpodobnosti opakování povodňového nebezpečí takto:
• historická centra města, historická zástavba >= Q100
• souvislá zástavba, průmyslové areály >= Q50
• rozptýlená obytná a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba >= Q20
• izolované objekty – individuální ochrana s přihlédnutím k počtu obyvatel zaplavovaného území, k hodnotě majetku a možné výši škod při povodni a k hloubce záplavy a rychlosti proudění v ní.
• Při zajištění ochrany lidských sídel proti povodním pomocí ochranných hrází se u nich doporučuje volit návrhový průtok na Q100, aby se minimalizovalo možné přelití hrází a jejich následné rozplavení, a tak se předcházelo nebezpečí vzniku povodňových škod na chráněném majetku, případně ohrožení lidských životů z povodňové vlny vzniklé rozplavením ochranných hrází.
• Navrhování preventivních opatření pro ochranu před povodněmi provádět na podkladě studií odtokových poměrů, ekologických charakteristik vodních toků a na základě rizikové a finanční analýzy posuzující náklady a užitky těchto opatření.
• V aktivní zóně záplavového území postupovat při povolování staveb v souladu s § 67 zákona o vodách č. 254/2001 Sb. Usilovat o odstranění všech stávající objektů existujících ke dni stanovení záplavového území vodoprávním úřadem z aktivní zóny záplavového území.
• V záplavovém území mimo aktivní zónu povolit realizaci nových staveb pouze v zastavěném území a s tím, že tyto stavby nesmí být podsklepené a přízemní podlaží bude vyvýšeno nad okolní terén. V záplavovém území zásadně neumísťovat rizikové objekty typu nemocnice, domovy důchodců či školní a předškolní zařízení. Takové rizikové objekty by také neměly být umisťovány bezprostředně za vysokými ochrannými hrázemi (h>2 m). V případě, že se takové objekty navrhují pod ochranou vysokých hrází, je nutné tuto skutečnost při jejich projektování zohlednit.
• Záplavová území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, udržet bez staveb pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové stavební objekty vedoucí k postupné urbanizaci těchto prostorů.
• Zamezit dlouhodobému skladování odplavitelného materiálu v záplavovém území.
• Pokud jsou náklady na protipovodňová opatření srovnatelné nebo vyšší než hodnota ochráněného majetku, prosazovat raději možnost vykoupení veškerých nemovitostí v ohroženém území pro umožnění neškodného rozlivu velkých vod.
• Komunikace v záplavových územích realizovat buď v úrovni stávajícího terénu, nebo s dostatečně kapacitními inundačními mosty a propustky pro umožnění plynulého proudění vybřežených velkých vod.
• Inženýrské stavby nadzemní i podzemní vést v souběhu s vodním tokem minimálně 6 m a více od břehových hran vodních toků, u ohrázovaných toků alespoň 8 m a více od vzdušných pat hrází.
• Pomocí jednoduchých i komplexních pozemkových úprav přispívat ke zvyšování retenční schopnosti krajiny prostřednictvím vodohospodářsky a protierozně vhodných úprav struktury pozemků, například změnami kultur a způsobu hospodaření v ploše povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, příkopů a všech ostatních protierozních opatření.
• U staveb většího rozsahu, které výrazně změní zasakování a přirozený povrchový odtok dešťových vod, vyžadovat již ve stádiu územního plánování a projektové přípravy taková řešení, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů ve vodních tocích urychleným odtokem velkého množství dešťových vod, například budováním retenčních nádrží, zasakovacích příkopů a jiných vhodných opatření pro hospodaření s dešťovými vodami.
• Veškeré nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury v záplavových územích projektovat a provádět tak, aby jejich nepříznivý vliv na odtokové poměry byl co nejmenší.
• Nezbytná přemostění provádět prioritně kolmo na vodní toky, vzhledem k charakteru říční sítě v celé oblasti povodí Dyje vyžadovat vždy jedno mostní pole přes vlastní koryto vodních toků se založením opěr až za břehovými hranami a s převýšením spodní hrany nosné konstrukce minimálně 0,5 m nad úrovní stoleté vody. Pokud vzhledem k místním poměrům není možno požadované převýšení nad stoletou vodou splnit, je nutno výškově situovat přemostění alespoň 0,5 m nad návrhový průtok koryta, u neupraveného koryta tak, aby v minimální míře vzdouvalo velké vody. Hydraulické výpočty hladin velkých vod v profilech mostů, včetně jejich ovlivnění těmito mosty se doporučují provádět pomocí ustáleného nerovnoměrného proudění, zejména u řek a potoků protékajících intravilány obcí a měst.
• Respektovat budoucí možnost negativních vlivů klimatických změn a s tím spojených změn četnosti výskytu a intenzity extrémních hydrologických jevů, tj. jak povodní, tak i období sucha, a tuto skutečnost zohlednit při rozdělení prostorů vodních nádrží a při návrzích funkčních objektů vodních děl.

V úvahu byly vzaty vodní toky se stanoveným záplavovým územím nebo zpracovaným podkladem pro jeho stanovení, vodní toky, jejichž povodí je větší než 30 km2, případně i další vodní toky, které určil správce povodí.

D.4.1. Kapacity koryt vodních toků

Průtoková kapacita v údolních nivách vodních toků a v jejich korytech je jedním z hlavních kriterií dostatečného zabezpečení každého prostoru před povodněmi. Nejschůdnější a většinou i nejefektivnější cestou ke zvýšení této kapacity je zvětšení průřezového profilu koryta toku, což v širším smyslu zahrnuje i výstavbu inundačních hrází podél území, která mají být ochráněna. V této souvislosti je třeba přehodnotit i současnou míru a účel ochrany zemědělské půdy ležící podél toků a zvažovat možnosti odsazení podélných hrází dále od břehové čáry pro získání zvýšené kapacity takto vzniklého složeného profilu.

Dalším účinným opatřením je zajištění dostatečně velkých retenčních prostorů, které mohou zploštit časový průběh povodňových průtoků a dočasně zadržet potřebné objemy vody. Přitom však dochází zpravidla k výraznějším zásahům do krajiny a celkové struktury území a taková opatření jsou většinou i nákladnější a vyžadují delší čas pro svoji realizaci. Blíže je o tom pojednáno v následujících kapitolách D.4.2 a D.4.3. Ostatní způsoby, jak dosáhnout požadovaného snížení průtoků vzhledem k protipovodňové zabezpečenosti, jsou doplňkového charakteru a zpravidla dlouhodobé povahy s výraznou závislostí na hospodářském využívání území a majetkové držbě v něm. Nejúčinnější je samozřejmě vhodná kombinace přístupů, vedoucí ke komplexnímu zlepšení ve všech fázích srážko-odtokového děje vedoucího ke vzniku povodně. Takový kombinovaný přístup je promítnut i do tohoto plánu, pokud pouhé zkapacitnění nevede k optimálnímu zajištění potřebné ochrany (typickým případem je Prioritní oblast Bečvy).

Po vyhodnocení současného stavu zabezpečenosti území proti povodním, po vyhodnocení rozsahu osídlení a počtu obyvatel, kteří jsou povodněmi ohrožováni, a po vyhodnocení kritických míst omezujících průtočnost koryt toků a údolních niv, je tedy navržena pro toky všech tří hlavních správců vodních toků sestava míst a úseků toků, kde by se mělo přistoupit ke zvýšení kapacity koryt toků proti dnešnímu stavu. Návrh opatření v podobě zkapacitnění koryt toků, resp. jejich ohrázování a stupeň protipovodňové ochrany vychází z dosud přijímaných a doporučovaných kriterií, jak to bylo uvedeno v kap. D.3.1. Vychází v jednotlivých případech i z výsledků hlubších analýz rizik, která z výskytu povodní při současné průtočnosti toků plynou, což bylo předmětem různých podrobných studijních prací. Podle dikce Plánu hlavních povodí ČR je návrh tvořen výčtem opatření, která jsou:

• jednak zařazena do programu 129 120 „Podpora prevence před povodněmi II“, etapa (2007 – 2012),
• mimo to jsou sem promítnuta i ostatní prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní.

Při zvyšování kapacity koryt vodních toků je třeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby v důsledku navržených opatření nedošlo k nadměrnému urychlení odtoku a tím ke zhoršení protipovodňové ochrany níže po toku. Ve většině řešených případů se narozdíl od dřívější praxe nenavrhují žádná souvislá ohrázování toků v dlouhých úsecích, která by mohla významněji urychlit odtok povodní. Převážně se naopak navrhuje pouze lokální ohrázování podél jednotlivých sídelních útvarů a mezi nimi se připouští volný rozliv vody, který způsobuje zpomalení odtoku. Obecně platí zásada, že je nutné nejprve provést opatření zpomalující odtok a následně teprve další opatření, která odtok urychlují. V některých případech je tento postup přímo podmínkou správného fungování jednotlivých opatření, v jiných případech, kde návaznosti nejsou zcela zjevné a jednoznačně dané, je třeba zvážit optimální postup v rámci jejich předprojektové přípravy.

Přílohou této kapitoly jsou navržená opatření, která jsou zpracovaná do tzv. listů opatření, jejich popis je uveden v úvodním textu k listům opatření. V této kapitole nejsou zahrnuta opatření uvažovaná v jednotlivých prioritních oblastech, ta jsou uvedena zvlášť v kap. D.4.8. Pro informaci jsou tabelárně sumarizovány i veškeré další požadavky na zvýšení protipovodňové ochrany, které vznesli ostatní navrhovatelé (např. města a obce) a které jsou evidovány k datu 31.12.2008 - viz tab. TD.4.1b. Dále se odkazuje na podrobné krajské koncepce obsažené ve Studiích protipovodňové ochrany, které pořídily v r. 2007 jednotlivé krajské úřady a v nichž jsou navržena odpovídající opatření pro jednotlivé ohrožené obce. Zdrojem financování pro tato opatření budou zejména různé krajské grantové programy, jak je podrobněji specifikováno v úvodním textu k listům opatření. Přehled řešených obcí v rámci krajských koncepcí je patrný z mapové přílohy MD 4.1b resp. tabulky TD 4.1c.

D.4.2. Záplavová území

Záplavová území jsou podle § 66, zákona č. 254/2001 Sb., administrativně určená území, která mohou být při výskytu povodně zaplavena vodou. Je to území přilehlé k vodnímu toku, které může být zaplaveno při povodních, a to při průtocích přesahujících kapacitu koryta toku. Vymezení záplavových území může pomoci předcházet a snižovat škody způsobené povodněmi. Cílem stanovení záplavových území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetku. Záplavová území stanoví na návrh správce vodního toku příslušný vodoprávní úřad. Na rozdíl od předchozí právní úpravy je v současné době v naší legislativě zakotvena povinnost vodoprávního úřadu stanovit, na návrh správce vodního toku, záplavová území. Vodoprávní úřad může též příslušnému správci vodního toku uložit povinnost zpracovat a předložit mu návrh záplavového území jím spravovaného vodního toku nebo jeho úseku, pokud tato povinnost vyplývá z Plánu hlavních povodí ČR nebo z plánů oblastí povodí. Stanovení záplavových území následně ovlivňuje i tvorbu územních plánů obcí.

Novým pojmem zavedeným novým vodním zákonem je „aktivní zóna“. Jedná se o tu část zaplaveného území, kterou je při povodni odváděna rozhodující část povodňového průtoku. Podle § 67, zákona o vodách, který uvádí příslušná omezení platná ve stanovených záplavových územích a především pak v aktivních zónách, je v aktivních zónách vyloučena stavební činnost, kromě možnosti zde provádět vodní stavby a nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury. Mimo aktivní zónu může vodoprávní úřad stanovit v záplavovém území omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Správce povodí u nich také navrhuje, aby v územích mimo aktivní zónu nebyly umisťovány stavby, jako jsou zdravotní zařízení, sociální ústavy, školní zařízení, veřejné stavby a objekty nakládající s nebezpečnými látkami. Ostatní stavby lze v těchto územích připustit pouze na riziko jejich majitelů. Obecně se výstavba v zátopových územích nedoporučuje, protože v případě ohrožení se zvyšují nároky na integrovaný záchranný systém.

Návrh záplavových území je náročný proces, který se řeší postupně, jeho význam a smysl je zvláště výrazný v těch úsecích toků, které vedou intravilány obcí nebo s těmito intravilány bezprostředně souvisí. Spolehlivost návrhu záplavových území je výraznější na větších tocích, kde inundace nabývají většího plošného rozsahu, problematičtěji se šetří na úzkých podhorských potocích o vysokém podélném sklonu a na bystřinách, kde povodně hrozí spíše výškovou a směrovou nestabilitou koryt než plošnými rozlivy. Z tohoto důvodu se se stanovováním záplavových území začalo na větších tocích, vesměs těch, které spravuje Povodí Moravy, s.p.

Přehled vyhlášených a zpracovaných záplavových území udává tabulka TD 4.2 a mapa MD 4.2.

D.4.3. Území určená k rozlivům povodní

Území určená k rozlivům povodní jsou institutem zavedeným § 68 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Podle něj území tohoto druhu může po projednání s dotčenými úřady státní správy stanovit rozhodnutím vodoprávní úřad pro účely zmírnění účinků povodní. Tato opatření obecné povahy mají mj. omezit práva užívání pozemků v takto určeném území, vyloučit umísťování staveb, skládek ohrožujících jakost vody a vyloučit i přítomnost snadno odplavitelných předmětů. Za omezení užívání pozemků a staveb má náležet jejich vlastníkům náhrada. V případě potřeby může vodoprávní úřad podat ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb, případně může podat stavebnímu úřadu návrh na vyhlášení stavební uzávěry. Účelem těchto opatření je dosažení zvýšené retence vody v území za povodňových stavů a dosažení retardace odtoku vody z povodí.

Jedná se jen o krátkodobé zadržení vody během povodňových epizod narozdíl od toho, co se běžně rozumí pod pojmem „zadržení vody v krajině“, tedy dlouhodobý proces, který je součástí koloběhu vody v přírodě a je důležitý hlavně z hlediska dosažení optimálního vodního režimu krajiny a zlepšení její schopnosti překonávání suchých období. Tato problematika je podrobněji řešena v kap. D.1.5.

Cílem výše uvedené právní úpravy bylo zprůchodnění procesu vymezování potřebných území k rozlivům povodní, aby se umožnilo běžné zemědělské a lesnické hospodaření v těchto územích. Jako nepřekonatelný problém se však ukázala otázka náhrad za škody, které vzniknou dotčeným osobám rozhodnutím povodňových orgánů o využití retenčního prostoru vymezeného území. Původní znění zákona s nejasným stanovením těchto náhrad způsobilo, že toto ustanovení dosud nabylo prakticky využíváno. Další problém spočíval v tom, že pokud nedošlo k dohodě s vlastníky nebo nebyly příznivé podmínky pro výměnu pozemku v rámci pozemkové úpravy, neexistoval žádný nástroj, kterým by bylo možné práva k pozemkům a stavbám pro účely ochrany před povodněmi ve veřejném zájmu omezit, přestože se v zákoně předpokládala možnost vyvlastnění. K použití institutu vyvlastnění ve veřejném zájmu však nebylo možné využít nový stavební zákon (č. 183/2006 Sb.), který výslovně nezahrnuje mezi účely vyvlastnění veřejně prospěšné stavby k protipovodňové ochraně.

Proto byla v loňském roce připravena tzv. „malá novela“ vodního zákona, která měla mj. vyřešit i současnou patovou situaci v této oblasti. Za omezení práv vlastníků v dotčeném území se navrhovaly dva druhy časově rozlišených náhrad:

• jednorázové náhrady za omezené využití pozemků a z toho plynoucí pravděpodobné snížení jejich tržní ceny
• náhrady za každou škodu, ke které v budoucnosti dojde zaplavením konkrétních pozemků při povodňových událostech.

V průběhu připomínkového řízení se však nepodařilo odstranit rozpory s Ministerstvem financí a návrh novely byl v srpnu 2007 legislativní radou vlády vrácen k přepracování. Upravené znění novely bylo potom schváleno vládou dne 9.1.2008 a od 1.6.2009 je platné jako zák. 181/2008. V novém znění je odlišně upraven způsob poskytování náhrad za škody nebo další újmy vzniklé řízeným rozlivem povodně v území. Podrobné řešení náhrady škod má být upraveno navazující vyhláškou, která ovšem doposud nebyla publikována. Existuje obava, že ani podle nové úpravy zákona nebude prosazení tohoto nového institutu do praktického použití nijak jednoduché.

K rozlivům povodní jsou v dnešní době určená jednak území podél neohrázovaných vodních toků velkých, středních, ale i menších tam, kde koryto přirozeným způsobem meandruje na lučních a polních pozemcích nebo v lužních lesích (např. v Podyjí), kde je jeho břehová kapacita v rozmezí průtoků Q1 až Q5 a větší vody vybřežují většinou na oba břehy do úzkých či širokých inundačních území, většinou bez přilehlé zástavby.

Rovněž jsou určená k rozlivům většinou úzká území podél již ohrázovaných vodních toků tam, kde jsou vybudovány tzv. podélné ochranné hráze přisazené ke korytu, ale i odsazené od vlastního koryta. Rozlivy jsou tedy ohraničeny do určitého návrhového průtoku v průtočném profilu mezi stávajícími ochrannými hrázemi na obou březích, resp. od koryta vodního toku po ochrannou hráz na příslušném levém, či pravém břehu. Stupeň protipovodňové ochrany území za hrázemi je dán výškou ochranné hráze, tedy návrhovým průtokem, který byl zvolen pro vyprojektování dané ochranné hráze. V mnoha případech se předpokládalo, že původní hráze chrání zástavbu za nimi až na stoletý průtok. Po povodních 1997 však byly přepočítávány kapacity koryt a kapacity ohrázovaných průtočných profilů mezi hrázemi a rovněž došlo k přehodnocení hydrologických údajů a ke zvýšení hodnot kulminačních průtoků (N - letých průtoků), takže se zjistila menší ochrana okolní zástavby.

Pokud tedy po přijetí malé novely vodního zákona bude možné v praxi využívat institut území určených k řízeným rozlivům povodní, bude v oblasti povodí Dyje využíván dvěma hlavními způsoby:

• Využití prostoru mezihrází podél velkých toků k řízenému odlehčování povodňových průtoků. V současných relativně vysokých hrázích zajišťujících mnohdy nepřiměřeně vysokou ochranu zemědělským nebo lesním pozemkům se vybudují objekty, jimiž se bude prostor za hrázemi řízeně zaplavovat. Ohrožené intravilány obcí nebo důležitá infrastruktura požívající vyšší ochrany budou vybaveny samostatnými odsazenými hrázemi, ovšem v menším rozsahu než dosavadní ohrázování toku.
• Budování suchých nádrží (poldrů), a to buď jako protékaných, nebo bočních. Hráz poldru a jeho funkční objekty přitom budou vodohospodářskou stavbou, oblast možné zátopy pak bude územím určeným k řízenému rozlivu povodní.

V této kapitole rovněž nejsou zahrnuta opatření uvažovaná v jednotlivých prioritních oblastech, ta jsou uvedena zvlášť v kap. D.4.8.

D.4.4. Území chráněná před povodněmi

Při porovnání standardů míry ochrany před povodněmi uvedených v kap. D.3.1 se skutečností a s požadavky měst a obcí na zlepšení situace na tomto úseku (viz kap. D.1.7, resp. tabulku TD.1.7 a TD.4.1.b), existuje v oblasti povodí Dyje celkem 314 míst a lokalit, kde povodňová ochrana není na dostatečné úrovni. Dojde-li v prvním plánovacím období (2010 – 2015) k realizaci opatření, jak se s nimi počítá v tomto plánu pro Program podpory prevence před povodněmi - II. etapu, případně pro etapu návaznou (do roku 2015), celkově by se měla ochrana intravilánů obcí výrazně zlepšit v 33 případech. Celkově návrh všech těchto opatření vychází z potřeb a naléhavosti, jak vyplynula z poslední doby, z toho jak bylo dokončeno odstraňování škod po předchozích povodních a jak se Program podpory prevence před povodněmi Ministerstva zemědělství podařil realizovat v předchozí etapě. Celkový přehled, jak budou území chráněna před povodněmi k roku 2015, plyne z tab. TD 4.4.

D.4.5. Opatření na omezení negativních účinků povodní - ostatní

Kromě všech opatření proti povodním, jimiž se podrobně zabývají předchozí kapitoly, lze ke zlepšení protipovodňové ochrany využít i další tzv. ostatní opatření, která jsou uvedena níže.

D.4.5.1. Legislativní opatření

Jejich základem, pokud jde o otázky protipovodňové ochrany, jsou:

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v němž klíčovou pro tuto oblast je jeho hlava IX (§ 63 až 87)
• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon)
• vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území

Péče o aktuálnost těchto zákonných norem včetně ostatních obecně závazných předpisů na úseku povodňové ochrany je ošetřována novelami zajišťovanými resorty ministerstev zemědělství, životního prostředí a vnitra s možnostmi využití zákonné iniciativy krajů. Systém usměrňování těchto nástrojů, včetně nástrojů ekonomických ke snižování škod způsobovaných povodněmi, je předmětem směrné části Plánu hlavních povodí ČR a je nad rámec návrhu plánu oblasti povodí.

D.4.5.2. Povodňové plány

Jedná se o další opatření na tomto úseku, která jsou připravována a aktualizována pro oblast povodí Dyje příslušnými krajskými úřady. Příprava a aktualizace plánů se děje vesměs na základě podkladů poskytovaných správcem povodí. Pozornost si zasluhuje i příprava povodňových plánů obcí, zejména obcí s rozšířenou působností. Agenda zpracovávání povodňových plánů je průběžně plněna a nevyžaduje žádných mimořádných opatření.

D.4.5.3. Návrhy úprav manipulačních řádů

Jedná se o významné organizačních opatření ke zvýšení ochrany před povodněmi, pokud jsou v povodí velké vodní nádrže, jejichž zásobní objem není v současné době dostatečně využit a bylo by jej proto možné efektivně využít ke zvětšení ochranného prostoru při prakticky nulových investičních nákladech. V oblasti povodí Dyje je k dispozici několik velkých nádrží, ale požadavky na přerozdělení jejich objemů nejsou, protože stávající nastavení jejich retenčních prostorů se zatím jeví jako dostatečné. Toto opatření je možné považovat za jakousi rezervu do budoucna, pokud by v důsledku klimatických změn došlo k značnému zvýšení N-letých průtoků.

D.4.5.4. Regulace podmínek pro využití území

Do okruhu ostatních opatření je možné počítat i regulaci podmínek pro využití území v procesu územního plánování podle stavebního zákona (zák. 103/2006 Sb.) Zde je nezbytné zajistit vzájemnou koordinaci mezi povodňovou ochranou a územním plánováním. Návrh opatření na úseku povodňové ochrany musí respektovat na jedné straně Politiku územního rozvoje jakožto hlavního koncepčního územně plánovacího dokumentu České republiky a rovněž i Zásady územního rozvoje na krajské úrovni, na straně druhé východiskem a podkladem pro zpracování Územních plánů obcí se stávají plánovací dokumenty pro oblast povodí a jejich podkladové materiály. To se děje především v rámci aktualizace územně analytických podkladů (dle § 26 zák. 103/2006 Sb.), zvláště pak jedná-li se o stanovení záplavových území, případně o návrhy plynoucí ze studií komplexních pozemkových úprav, odtokových poměrů a dalších. Hlavní zásady správných postupů v oblasti ochrany před povodněmi jsou obsaženy v úvodu kapitoly D.4. Aktuální přehled stanovených a připravovaných záplavových území je uveden v tab. TD 4.2. Dále je nutné v rámci činnosti správce povodí podle Vodního zákona provádět průběžnou kontrolu územních plánů obcí při jejich zpracování nebo při projednávání změn.

D.4.5.5. Opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí

Jedná se o úpravy v krajině zaměřené na zvýšení přirozené retenční a akumulační schopnosti celého území. Využívá se ověřených zásad ochrany a organizace povodí, tj. vytváření zasakovacích pásů, remízků, vhodného uspořádání cestní sítě, využití terénních depresí, změny kultur, způsobu obhospodařování apod. Zde je však nutné upozornit, že se nejedná o postačující řešení ochrany proti povodním, ale pouze doplňková opatření, jimiž lze snížit velikost průtoků velkých povodní řádově o jednotky procent. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem v tom směru jsou především komplexní pozemkové úpravy, které se provádějí podle zákona č. 139/2002 Sb. Řízení komplexních pozemkových úprav přísluší pozemkovému úřadu a ten je podle zákona může zahájit vždy, požádají-li o ně vlastníci s celkově nadpoloviční výměrou zemědělské půdy v katastru, nebo je může zahájit z vlastního podnětu na základě posouzení důvodů, naléhavosti a účelnosti úprav. Posouzení musí být provedeno multikriteriálně (z hlediska degradace krajiny, potenciální erozní ohroženosti, možnosti ochrany povrchových a podzemních vod, atd.) a zpravidla ve vztazích širších, než je jen obvod pozemkových úprav.

Na základě výsledků analýzy provedené v kap. D.1.5 a po konfrontaci s výhledovými plány jednotlivých pozemkových úřadů by v prvním plánovacím období měla být příprava komplexních pozemkových úprav orientována zejména na následující dílčí povodí těchto vodních útvarů:

D.4.6. Opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi

Přijatých cílů na úseku ochrany před povodněmi lze dosáhnout základními opatřeními, která obsahují široké spektrum možností. Podle výčtu opatření ve struktuře členění podle 4. části závazné části Plánu hlavních povodí ČR se jedná o tyto způsoby:

B.1 Opatření ke snížení odtoku vody z povodí
B.2 Výstavba suchých nádrží (poldrů) nad 50 tis. m3
B.3 Úpravu koryt vodních toků v zastavěných územích obcí přírodě blízkým způsobem
B.4 Zvyšování retenční schopnosti krajiny a omezování vzniku povodní přírodě blízkým způsobem
B.5 Ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody
B.6 Protipovodňová opatření s retencí
B.7 Protipovodňová opatření podél vodních toků
B.8 Zvyšování bezpečnosti vodních děl
B.9 Studie odtokových poměrů a vymezování záplavových území
B.10 Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží
B.11 Protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav
B.12 Provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na lesních půdách, sanace nátrží, erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k plnění funkcí lesa
B.13 Budování a modernizace informačních systémů předpovědní povodňové služby a hlásné služby
B.14 Podpora zpracování mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku

Zákonem o vodách je stanoveno, že opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy vycházející z PHP ČR, hradí stát (§ 86, odst. 1), opatření vycházející z plánů oblastí povodí hradí kraje (§ 86, odst. 2) a mimo to jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území, přičemž stát i kraj jim mohou na to přispět (§ 86, odst. 3). Plán hlavních povodí na ochranu před povodněmi neuložil ve své závazné části realizaci žádných konkrétních a výslovných opatření. Obecně však v závazné části stanovil pro jednotlivé prioritní oblasti (viz kap. D.4.8) vymezit návrh konkrétních protipovodňových opatření v hlavních povodích a věcně je zaměřit v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí a programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a v Programu prevence ochrany před povodněmi - II. etapa na období 2007 – 2012. Současně uložil do plánů oblastí povodí promítnout prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní a k tomu stanovil strategii jejich financování s orientací na veřejné podpůrné zdroje, jako jsou Operační programy a Programy podpor.

Jako další vhodná opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi a současně také k zabezpečení poskytování vodohospodářských služeb /vycházející z Plánu hlavních povodí ČR - jeho úkolů 2.1.3. k) a 3.2.4. a jeho požadavků na zpracování plánů oblastí povodí 5.2. be) a 5.3. c)/ jsou v následující tabulce uvedena opatření potřebná k postupné obnově vodních děl v oblasti povodí Dyje.

D.4.7. Zabezpečenost užívání vod v období sucha

Podkladem pro tuto kapitolu je zjištěný bilanční stav dle D.1.8 a navržené cíle podle D.2.2. Zabezpečenost užívání vod je jednou z významných priorit politiky v oblasti vod a celého odvětví vodního hospodářství a jedním z hlavních cílů celkové prevence, jak předejít negativním důsledkům sucha. Vodohospodářská bilance pro současný i pro výhledový stav (rok 2015) vykazuje při zajištění nárokovaných odběrů v některých bilančních profilech deficity minimálních zůstatkových průtoků. Deficity vyhodnocené v povodí Jihlavy pod vodním dílem Dalešice a na Oslavě v profilu Oslavany by snad šlo odstranit úpravou manipulačních pravidel nádrží Dalešice a Mostiště. Obdobně by bylo možné vyrovnat deficit v profilu Vápovka - ústí úpravou manipulačních pravidel na nádrži Nová Říše. Tím by došlo i ke zlepšení režimu minimálních průtoků na Moravské Dyji. Zabezpečenost minimálního zůstatkového průtoku ve Svitavě by pravděpodobně bylo možné zvýšit další optimalizací hospodaření v nádrži Letovice na Křetínce. S ohledem na povolená nakládání s vodami zejména pro vodárenské odběry (VN Mostiště a VN Nová Říše) se však využití stávajících vodních nádrží k nalepšování zjištěných deficitů nejeví jako reálné.

Ostatní bilanční profily s vyhodnocenými deficity již nelze s využitím současných nádrží nijak příznivě ovlivnit. K zásadnímu zlepšení by bylo nutné zajistit nové akumulační prostory. Okolnost zřizování nových akumulačních prostor pro období prvních plánovacích cyklů však nepřipadá v úvahu. S potenciálními novými akumulacemi již uvažovaly plánovací nástroje předchozí doby a nebude možno se bez nich obejít ani nyní. Dřívější Státní vodohospodářský plán (z roku 1954), pozdější Směrný vodohospodářský plán (z roku 1975) a schválený seznam lokalit (z roku 1988) na území oblasti povodí Moravy a Dyje hájily až 124 lokalit, kde z hydrologického, morfologického a geologického hlediska by bylo možno takovéto akumulace potenciálně zřídit. Tento počet lokalit byl postupem času v návrzích podkladů pro Plán hlavních povodí (PHP) snižován, ale pro odpor části veřejnosti nebyla změna do PHP zařazena. Vybrané lokality se doporučuje hájit i nadále, aby vhodná území nebyla nevratně znehodnocena a následujícím generacím nebyla vzata možnost rozhodnout o jejich využití podle aktuálních podmínek a potřeb v budoucnosti. Jelikož se jedná o strategické rozhodnutí, není tato problematika řešena v Plánu oblasti povodí Dyje, ale samostatně, na celostátní úrovni v rámci připravovaných legislativních změn na úseku vodního hospodářství.

Podle PHP ČR (kap. 2.3.9.) má MZe (ve spolupráci s MŽP, kraji, správci povodí, krajskými úřady a dotčenými obcemi) nejpozději do doby schválení plánů oblastí povodí aktualizovat na principu předběžné opatrnosti stávající systém územní ochrany lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod v dlouhodobém výhledu, jako jednoho z adaptačních opatření na očekávané klimatické změny v příštích 50ti až 100 letech, které se mohou projevit zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Při přípravě seznamu lokalit bude přihlédnuto k socioekonomickým důsledkům územního hájení a projednání s dotčenými kraji a obcemi. Konkrétně (§ 28a zákona 181/2008 Sb.) má MZe ČR v dohodě s MŽP ČR pořídit „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod“ a základní zásady využití těchto území. Generel bude podkladem pro návrh politiky územního rozvoje ČR.

Připravovaný Plán oblasti povodí Dyje a jeho následné aktualizace bude respektovat závěry, jež vláda ČR, příslušná její ministerstva a místně příslušné kraje na poli zásobování vodou pomocí Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod učiní.

D.4.8. Opatření v prioritních oblastech

Plán hlavních povodí České republiky (PHP ČR) vymezuje tzv. prioritní oblasti, které byly určeny jako prioritní k řešení ochrany území před povodněmi z hlediska četnosti opakování povodní a míry ohrožení daných území. Závaznou částí PHP bylo uloženo pro jednotlivá hlavní povodí ČR - Labe, Moravy a Odry - zpracovat koncepci přírodě blízkých protipovodňových opatření ve vybraných prioritních oblastech (kap. 2.3.2 PHP) a vymezit na podkladě koncepčních studií návrh konkrétních opatření v jednotlivých prioritních oblastech (kap. 2.3.3 PHP).

Na základě uvedených požadavků byly pro jednotlivé prioritní oblasti zpracovány návrhy konkrétních protipovodňových opatření zahrnujících kombinaci technických opatření, přírodě blízkých opatření na vodních tocích a údolních nivách a plošných opatření v krajině pro zvýšení přirozené akumulace a retardace vody v území. Jedná se o následující typy opatření:

• protipovodňová technická opatření podél vodních toků (zvýšení průtočné kapacity vodních toků v intravilánech obcí a jejich stabilizace, výstavba a rekonstrukce ochranných hrází k lokální ochraně území, výstavba a rekonstrukce odlehčovacích koryt a štol, zvyšování průtočné kapacity jezů a mostů)
• protipovodňová technická opatření s retencí (zřizování nových retenčních prostorů na vodních tocích, rekonstrukce a úpravy objektů vodních nádrží s retenčním účinkem pro zvýšení míry ochrany území, výstavba a rekonstrukce stavebních objektů v územích určených k rozlivům povodní)
• opatření na tocích a údolních nivách přírodě blízkým způsobem (revitalizace nevhodně upravených vodních toků, přirozené rozlivy do údolních niv, suché nádrže, přírodě blízké úpravy koryt vodních toků v zastavěných územích obcí)
• přírodě blízká opatření v ploše povodí k optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a k ochraně proti erozi (náprava nevhodných odvodnění a jiných zásahů negativně ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu vlivů vodní eroze, omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody – zasakovací pásy a průlehy, remízky, zatravnění údolnic, asanace drah soustředěného odtoku, erozních výmolů a strží, obnova retenčních prostor, terénní deprese, změny ve využívání zemědělské a lesní půdy, apod.)

Uvedené soubory opatření v prioritních oblastech byly navrženy s cílem dosáhnout při dodržení požadované úrovně ochrany před povodněmi také zlepšení hydromorfologického stavu vodních toků a navazujících údolních niv. Navržená opatření v krajině mají z hlediska ochrany před povodněmi význam ve zmírnění eroze a zvýšení míry zadržení vody v ploše povodí - lze jimi snížit velikost průtoků velkých povodní řádově v jednotkách procent. Program úprav v krajině bude realizován zejména prostřednictvím komplexních pozemkových úprav.

Dle požadavku Plánu hlavních povodí ČR jsou navržená opatření v prioritních oblastech věcně zaměřena v souladu s cíli Operačního programu životní prostředí, Programu rozvoje venkova a Programu prevence před povodněmi - II. etapy. Zákonem o vodách je stanoveno, že opatření na ochranu před povodněmi, která jsou vymezena programy vycházejícími z PHP ČR, hradí stát (§ 86, odst.1).

D.4.8.1. Prioritní oblasti v hlavním povodí Dyje

a) Přírodě blízká protipovodňová opatření ve vybraných prioritních oblastech (dle kap. 2.3.2 PHP)

Plán hlavních povodí ČR stanovil zpracovat v hlavním povodí Moravy koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření v následujících vybraných prioritních oblastech:

• povodí Bečvy
• povodí Dyje
• povodí Svratky

D.4.8.2. PO5 - Rekonstrukce suchých nádrží (poldrů) a řízených inundací pod VD Nové Mlýny

Povodí Dyje je dle PHP ČR zařazeno mezi vybrané prioritní oblasti k řešení přírodě blízkých protipovodňových opatření. Předkládané návrhy na povodňovou ochranu v prioritní oblasti 5 jsou v souladu s návrhem priorit a opatření uvedených v koncepci „Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí Dyje (po Jevišovku)“ - její části C „Projekt Dyje a Moravské Dyje - vazba přírodě blízkých protipovodňových opatření a hydromorfologického stavu vod“.

Páteřním tokem této prioritní oblasti je řeka Dyje s dotčenými vodními útvary s pracovními čísly D120, D124, D123 a D125. Jedná se o problémové území pod vodním dílem Nové Mlýny, pro které dosud není stanovena výše tzv. neovlivněného Q100 a i proto tvoří významnou část PPO řízená inundace s cílem koncentrovat povodňové průtoky za účelem jejich zdržení v území (poldrech). PPO jednotlivých obcí se kromě Břeclavi vesměs týká obcí na menších přítocích. Návrhy opatření jsou seskupeny podle svého působení při průchodu povodní do dvou hlavních návrhů (A a B):

A. Obnova a zvýšení retence údolní nivy pod VD Nové Mlýny – poldry

Jarní povodeň v roce 2006 ukázala, že protipovodňová ochrana v úseku Dyje pod VD Nové Mlýny je značně poddimenzována a potenciálně hrozí značné povodňové škody v zástavbě v Břeclavi, Podivíně, Rakvicích i Lednici. Značná disproporce je mezi kapacitou hrazených přelivných objektů VDNM, která činí 1770 m3.s-1 a kapacitou koryta Dyje v Břeclavi. Navíc v lednu 2007 provedl ČHMÚ výraznou změnu hydrologických dat, která situaci pod VD Nové Mlýny ještě více zdramatizovala (Q100 - Dyje pod VDNM i Břeclav: r. 2005 - 770 m3.s-1, r. 2007 neovlivněný - 1 027 m3.s-1). Výrazně se zvýší ochrana českého území a současně i pohraničních oblastí Rakouska a Slovenska po rekonstrukci a zvýšení hrází poldru Přítluky. Podle variant řešení se objem poldru může zvýšit ze současných cca 9 mil. m3 na 20 - 22 mil. m3. Znamenalo by to výrazné prodloužení doby odlehčování maximálním průtokem 105 m3.s-1 z cca 24 hod na 53 - 59 hod zdržení. Další zvýšení a zdržení objemů povodní by pomohly zabezpečit další tři poldry: Za Trkmankou, Podivín a Nad Břeclaví.

Náklady na tato opatření se pohybují ve výši až 1 100 mil. Kč.

B. PPO obcí

Do této skupiny přísluší návrhy opatření na zvýšení protipovodňové ochrany obcí. Především Břeclavi, která po realizaci opatření bude zvýšením hrází a zajištěním filtrační stability a rekonstrukcí hrázových objektů na Dyji a odlehčovacím rameni Dyje chráněna proti povodním z Dyje (na Q100 z r. 2005) a v části Poštorná proti povodním ze Včelínku, další opatření související s Dyjí se týkají Bulhar a Lednického zámeckého parku. Ostatní obce navrhují lokální opatření na tocích ve správě ZVHS.

Náklady na tato opatření se pohybují ve výši až 95 mil. Kč.

D.4.8.3. PO6 - Zvýšení retence na soutoku Moravy a Dyje

Povodí Dyje je dle PHP ČR zařazeno mezi prioritní oblasti k řešení přírodě blízkých protipovodňových opatření. Předkládané návrhy na povodňovou ochranu v prioritní oblasti 5 jsou v souladu s návrhem priorit a opatření uvedených v koncepci „Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí Dyje (po Jevišovku)“ - její části C „Projekt Dyje a Moravské Dyje - vazba přírodě blízkých protipovodňových opatření a hydromorfologického stavu vod“.

Prioritní oblast na soutoku Dyje s Moravou je vymezena především vodními útvary těchto toků ve výustní trati (pracovní čísla D126 a D130 a M174) a vodním útvarem s pracovním číslem D129 přislušejícímu k páteřnímu toku Kyjovky, rovněž ve výustní trati. Součástí této oblasti je území poldru Pohansko, známé také pod obecným názvem Soutok, které je schopno pojmout značný objem povodní, a které tím zčásti přispívá k ochraně Břeclavi, ale především přispívá ke zdržení povodně a ochraně území na Slovensku a v Rakousku.

Návrhy opatření jsou v prioritní oblasti 6 seskupeny podle svého působení při průchodu povodní do tří hlavních návrhů (A, B a C):

A. Poldr Pohansko (Soutok)

Poldr navazuje na soustavu poldrů z prioritní oblasti 5. Jeho základní funkcí je usměrnit a řídit postup povodní z Moravy a Dyje a postupně je pouštět mimo ČR. Poldr je tvořen soustavu hrází a součástí jsou i bezpečnostní přelivy a řada objektů určených pro manipulaci průtoku uvnitř poldru. V průběhu let došlo v některých místech ke snížení koruny hrází (přejíždění) a do budoucna je vhodné posoudit i možnosti zvýšení hrází a zvětšení objemu poldru.

Náklady na tato opatření se pohybují ve výši až 200 mil. Kč.

B. Obnova a zvýšení retence údolní nivy nad soutokem Moravy s Dyjí

V nivě nad Hodonínem (Rohatec) se uvažuje s napojením odstaveného ramene OR M 31. Navrhovaná řešení v nivě pod Hodonínem vycházejí z „Generelu protipovodňových opatření“ z roku 1998. Jedná se o:

• vybudování odlehčovacího přepadu v pravobřežní hrázi Moravy ve Škařinách v délce cca 250 m pro umožnění odlehčování průtoků Q = 90 až 120 m3.s-1 z pravobřežní inundace, včetně dořešení odvodu odlehčovaných vod v pravobřežní inundaci od navrhovaného odlehčovacího přepadu až po poldr v soutoku Moravy a Dyje;
• rozšíření kynety, vyčištění, případně zahloubení bermy koryta Moravy pod Hodonínem;
• prověření výškového uspořádání hrází na levém i pravém břehu Moravy, včetně pojízdné zpevněné koruny hráze živičným povrchem na slovenské hrázi. Při povodni v roce 2006 docházelo k přelévání hrází na pravém břehu;
• je nutné provést vyčištění celého úseku toku Teplý járek od výusti z EHO až po Kyjovku pro zvýšení účinnosti gravitačního odvodnění ze zahrázovaného území, včetně propustků a mostků. Proti zpětnému zaplavování z koryta Kyjovky je nutno na Járku vytvořit stavidlový objekt. Zvýšit kapacitu shybky pod odlehčovacím ramenem Kyjovky.

V Lanžhotě je navrhováno zvýšení kapacity omezovacího objektu na pravém břehu odlehčovacího ramene Kyjovky na celkový průtok cca Q = 25 až 30 m3.s-1 tak, aby se využila kapacita koryta Kyjovky co nejvíce pro odvádění i zvýšených průtoků v Kyjovce za současných povodňových stavů v řece Moravě, kdy vyústění odlehčovacího ramene Kyjovky do Staré Moravy (Městského ramene) bude zahrazeno vzpěrnými vraty. Celkové náklady na tato opatření dosud nejsou stanoveny.

C. Ochrana obcí v prioritní oblasti 6

Opatření na ochranu obcí se týkají především jihozápadní části Hodonína související s opatřeními na Městském rameni (Staré Moravě). Je třeba dokončit obvodová ochranná opatření podél levého i pravého břehu, kanalizační výusti bez ochrany proti zpětnému vzdutí je třeba doplnit zpětnými klapkami, stavítky, případně i s možností osazení ponorných mobilních čerpadel pro přečerpávání vnitřních vod do recipientu při zvýšených vodních stavech.

Za účelem ochrany obcí Prušánky, Dolní Bojanovice jsou navrhována opatření na Prušánce. Je nutné ji pročistit od vodních rostlin a od jemných nánosů jak v celém úseku přes obce, tak i v úseku níže po toku a případně zabránit růstu vodních rostlin zastíněním koryta pomocí vhodných druhů stromových porostů vysazených podél břehových hran. V rámci úprav odtokových poměrů a řešení protipovodňových opatření v obci Prušánky se doporučují 3 poldry přiléhající k toku. Pro zvýšení protipovodňové ochrany dolní části obce Prušánky a dalších obcí níže po toku se rovněž uvažuje o vybudování dvou záchytných nádrží (poldrů) na levobřežním přítoku do říčky Prušánky, tj. na Lučnici nad obcí Prušánky v lokalitě zvané Špice a výše proti toku v lokalitě zvané Louky. Celkový objem retenčního prostoru vychází předběžně cca 106 tis. m3. Celkové náklady na tato opatření dosud nejsou stanoveny.

Protipovodňovou ochranu na řece Dyji je třeba navrhovat s ohledem na mezioborový význam tohoto území.

D.4.8.4. PO9 - Protipovodňová opatření v povodí Svratky po soutok se Svitavou

Povodí Svratky je dle bodu 2.3.2 PHP ČR zařazeno mezi prioritní oblasti k řešení přírodě blízkých protipovodňových opatření. Předkládané návrhy na povodňovou ochranu v prioritní oblasti 9 jsou v souladu s návrhem priorit a opatření uvedených v koncepci „Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí Svratky (po Svitavu)“ - její části C „Vazba protipovodňové ochrany a hydromorfologického stavu vod“.

V únoru 2007 byla na základě dohody mezi Mze a MŽP v rámci kap. 2.3.3 dodatečně zařazena prioritní oblast Protipovodňová opatření v povodí Svratky po soutok se Svitavou. Jedná se o území s pracovními čísly VÚ D029 až D047, které zasahuje město Brno a zahrnuje významné vodní nádrže - vodárenskou nádrž Vír a vodní dílo Brno, kde se výrazně projevuje vliv eutrofizace. Na tomto stavu se převážně podílejí bodové zdroje znečištění (velký počet obcí s počtem obyvatel menším než 2 000 - současná legislativa je nenutí k realizaci opatření), povodí je také intenzivně zemědělsky využívané a na nepříznivém chemickém a ekologickém stavu souvisejících vodních útvarů se podílí i zvýšený odnos ornice a živin z obdělávaných ploch (důsledek nevhodného hospodaření na zemědělském, ale i na lesním půdním fondu).

Navrhovaná PPO se týkají obcí Unčín, Štěpánovice, Březina a Jimramov na toku Svratka, obcí Olešnice a Křtěnov na Hodonínce, Hradčany a Malhostovice na Lubě, Moravské Knínice na Kuřimce a Ubušín na Ubušínském potoce. Dále jsou navrhována opatření na Bílém a Baldýnském potoce pro ochranu města Polička. Opatření zahrnují především úpravy na korytech jmenovaných toků - pročištění či rozšíření koryt, zvýšení ochrany pomocí zemních hrází nebo ve stísněných poměrech ochrannými betonovými zdmi a zídkami pro dosažení bezpečnostního převýšení nad hladinou Q100. Dále jsou v návrzích rekonstrukce objektů nebo návrhy vybudování několika menších záchytných prostorů (poldrů). Opatření budou doplněna zpracováváním komlexních pozemkových úprav a jejich realizacemi v nejvíce ohrožených obcích, zejména v povodí VN Vír I.

Protipovodňovou ochranu na řece Svratce je třeba navrhovat s ohledem na mezioborový význam tohoto území.

Náklady na tato opatření se pohybují ve výši 145,89 mil. Kč, veškeré náklady na výstavbu akcí v rámci této prioritní oblasti nejsou dosud stanoveny.

D.4.9. Operativní opatření

V současné době se ke sledování a prognózování povodňových průtoků v oblasti povodí Dyje využívá sítě srážkoměrných, limnigrafických stanic ČHMÚ a Povodí Moravy, s.p a monitoringu na vodních dílech ve správě Povodí Moravy,s.p. Na části oblasti povodí Dyje se nyní navíc používá výstupů ze srážkoodtokového modelu HYDROG, který jako zdroj dat využívá stávající srážkoměrné a limnigrafické stanice. Pro účely dalšího zkvalitňování prognóz, sledování nádrží i ve vztahu ke vzniku zvláštní povodně by bylo vhodné dále rozšířit monitorovací a varovný systém.

Navrhuje se osazení (rekonstrukce) současných stanic s automatickým přenosem a zřízení nových míst pro monitorování vodních stavů, průtoků, příp. srážek na vodních tocích a stavů na vodních dílech vč. TBD, které by vedlo ke zkvalitnění předpovědní a hlásné povodňové služby.