B.4.1.1. Bodové zdroje znečištění
Bodové zdroje znečištění významné z hlediska hodnocení ekologického stavu vodních útvarů
Jako bodové zdroje znečištění, významné pro hodnocení ekologického stavu vodních útvarů, byly identifikovány zdroje, kde dochází k vypouštění sloučenin dusíku a fosforu, a které jsou nějakým způsobem kvantifikovány.
Pro hodnocení dopadů bodového znečištění dusíkem a fosforem byla využita data z evidence uživatelů vody, které spravuje podnik Povodí Moravy, s.p. Jednalo se o vypouštěná množství a látkové odnosy dusíku a fosforu. Tyto odnosy z jednotlivých vypouštění byly sečteny za vodní útvar a následně nasčítány směrem po toku bez jakékoliv redukce. Výsledkem byly pro každý vodní útvar povrchových vod kvantifikované látkové vnosy dusíku a fosforu ze všech vodních útvarů nad tímto útvarem a látkové vnosy vlastního útvaru. Pomocí procentuálního podílu byl následně vyjádřen příspěvek každého útvaru povrchových vod na celkovém látkovém odnosu. Aby bylo bodové znečištění porovnatelné s plošným, byl dále přepočten látkový vnos dusíku a fosforu každého vodního útvaru povrchových vod podle plochy vodního útvaru a zjištěno zatížení v kg.ha-1.rok-1. Pro tato zatížení byla stanovena kriteria rizikovosti.
Útvar povrchové vody byl považován za rizikový, pokud zatížení dusíkem z bodových zdrojů přesáhlo hodnotu 4 kg.ha-1.rok-1 (40 % limitu pro plošné znečištění) a zároveň podíl vodního útvaru na odnosu činil více než 10 %. Pokud zatížení dusíkem z bodových zdrojů přesáhlo hodnotu 12 kg.ha-1.rok-1, ale nebyla splněna 10% hranice, byl útvar označen jako potenciálně rizikový. Ve všech ostatních případech byl útvar povrchových vod označen jako nerizikový.
Útvar povrchové vody byl považován za rizikový, pokud zatížení fosforem z bodových zdrojů přesáhlo hodnotu 0,2 kg.ha-1.rok-1 a zároveň podíl vodního útvaru na odnosu činil více než 10 %. Pokud zatížení fosforem z bodových zdrojů přesáhlo tyto meze, ale nebyla splněna hranice 10 % byl útvar označen jako potenciálně rizikový. Ve všech ostatních případech byl útvar povrchových vod označen jako nerizikový.
Z celkového počtu 184 vodních útvarů je v oblasti povodí Moravy na základě nepřímého hodnocení vyhodnoceno 33 útvarů jako rizikových z hlediska ekologického stavu povrchových vod z pohledu bodového znečištění, 6 útvarů jako potenciálně rizikových a 145 útvarů jako nerizikových. Rizikovost je způsobena především fosforem (31 vodních útvarů), dusík způsobuje rizikovost u 15 vodních útvarů
Bodové zdroje znečištění významné z hlediska hodnocení chemického stavu vodních útvarů
Jako bodové zdroje znečištění, významné pro hodnocení chemického stavu vodních útvarů, byly identifikovány zdroje, kde dochází k vypouštění látek uvedených v kapitole C.1.1. – tabulka C.1.7 Ukazatele a limity dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod v ČR.
Údaje o zdrojích znečištění byly převzaty z Registru průmyslových bodových zdrojů znečištění (RPZ), sestavený v souvislosti s implementací směrnic EU o nebezpečných látkách ve vodách.
Registr obsahuje informace o nakládání s nebezpečnými látkami a jejich vypouštění v odpadních vodách. Zdrojem informací „registru“ jsou zejména provozovatelé průmyslových závodů (zdrojů znečištění), další informace poskytují také úřady státní správy, oblastní inspektoráty ČIŽP, podnik Povodí Moravy, s.p., (údaje o vypouštění vedené pro potřeby sestavení vodohospodářské bilance). Jako průmyslový zdroj znečištění je uvažována průmyslová lokalita (podnik, závod ap.), významná z hlediska jakosti (znečištění) produkovaných a vypouštěných odpadních vod. U každého zdroje jsou sledovány údaje o nakládání s vybranými látkami (množství látky použité při výrobě, druh výroby ap.) a o vypouštění látek do odpadních vod (množství vypouštěných odpadních vod, koncentrace látek v odp. vodách). Odpadní vody z průmyslových závodů mohou být vypouštěny přímo do povrchových vod (vodního toku nebo nádrže), nebo mohou být do povrchových vod vypouštěny prostřednictvím komunální kanalizace a ČOV.
Pro potřeby hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu byly z RPZ vybrány významné zdroje, ve kterých dochází k nakládání nebo vypouštění prioritních látek a ostatních znečišťujících látek. Výběr vychází z dat registru za období let 2000 – 2006, pro každý zdroj znečištění byly hodnoceny poslední hlášené údaje (tj. z cca 80 % údaje za rok 2006).
V oblasti povodí Moravy bylo identifikováno 67 průmyslových lokalit významných z hlediska hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod. Při hodnocení jejich rizikovosti byl aplikován takový postup, že naměřené hodnoty (průměrné roční koncentrace) vypouštění znečišťující látky v odpadních vodách (C) byly porovnány s limitními hodnotami chemického stavu (EQS) pro příslušnou látku. V úvahu byly brány pro měření uváděné meze stanovitelnosti (MS). Hodnoceny byly zdroje znečištění a látky identifikované jako významné pro hodnocení chemického stavu, jak jsou uvedeny v kapitole C.1.1. – tabulka C.1.7 Ukazatele a limity dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod v ČR.
Způsob hodnocení byl limitován dostupnými údaji, a to zda RPZ obsahoval údaje o množství odpadních vod a roční průměrné koncentraci látky vypouštěné mimo areál podniku, (tj. přímo do vodního toku nebo do kanalizace a komunální ČOV), anebo kvantifikaci toho druhu neobsahoval. (Pokud jsou odpadní vody z průmyslových zdrojů znečištění odváděny prostřednictvím komunální čistírny odpadních vod, byl možný vliv čištění zanedbán).
V prvním případě byly z hlediska vypouštění jednotlivých látek hodnoceny jako způsobující
- minimální riziko, když pro MS < EQS bylo C < EQS nebo C < MS;
- potenciální riziko, když pro MS ? EQS bylo C < MS;
- vysoké riziko, když C ? EQS.
Obr. 4.1 Nepřímé hodnocení chemického stavu - hodnocení s kvantifikací vypouštění
V druhém případě byly-li pro hodnocenou látku dostupné pouze údaje o nakládání, byly zdroje klasifikovány jako způsobující potenciální riziko, pokud se při nakládání dostává látka do odpadních vod, nebo dochází k úniku látky přes půdu a horninové prostředí.
Obr. 4.2 Nepřímé hodnocení chemického stavu - hodnocení bez kvantifikace vypouštění
Takto byly určeny zdroje znečištění způsobující vysoké nebo potenciální riziko. V oblasti povodí Moravy bylo identifikováno 67 průmyslových lokalit významných z hlediska hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod a jsou obsaženy v tabulce TB 4.1b a znázorněny v mapě MB 4.1b.
Následně bylo hodnocení agregováno na úroveň vodních útvarů, tzn. pro každý útvar a látku bylo určeno maximální riziko způsobené jednotlivými zdroji a posledním krokem byla závěrečná klasifikace vodních útvarů na:
- nerizikové, kdy vypouštění látek v povodí útvaru způsobuje minimální riziko nebo k vypouštění nedochází;
- potenciálně rizikové, kdy nakládání s některými látkami a jejich vypouštění způsobuje potenciální riziko;
- rizikové, kdy vypouštění některých látek způsobuje vysoké riziko nedosažení dobrého chemického stavu.
V oblasti povodí Moravy bylo z celkového počtu 184 útvarů vyhodnoceno 30 útvarů jako rizikových a 5 útvarů jako potenciálně rizikových z hlediska chemického stavu povrchových vod. Nakládání s nebezpečnými látkami nebo jejich vypouštění do povrchových vod se vyskytuje ve 46 útvarech.
Výsledky hodnocení rizikovosti všech útvarů povrchových vod z pohledu bodového znečištění v oblasti povodí Moravy jsou uvedeny v tabulce TB 4.1a a zobrazeny v mapě MB 4.1a.
Přílohy:
Mapa MB 4.1a Vyhodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z bodového znečištění
Mapa MB 4.1b Zdroje znečištění způsobující vysoké nebo potenciální riziko z hlediska chemického stavu
Tabulka TB 4.1a Vyhodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z bodového znečištění
Tabulka TB 4.1b Zdroje znečištění způsobující vysoké nebo potenciální riziko z hlediska chemického stavu
B.4.1.2. Plošné znečištění
Za základní kriteria hodnocení plošného znečištění povrchových vod je v oblasti povodí Moravy vzato zatížení vodních útvarů biogenními prvky – dusíkem a fosforem a zatížení pesticidy.
Hodnocení dopadů plošného znečištění dusíkem
Pro hodnocení dopadů plošného znečištění dusíkem na vodní útvary bylo využito kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci bilančního přebytku dusíku, který vstupuje do půdy v povodí vodního útvaru spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí.
Útvar povrchové vody je považován za
- rizikový, pokud bilanční přebytek dusíku přesáhne 30 kg.ha-1.rok-1 a plocha zranitelných oblastí je vyšší než 25 % nebo pokud je bilanční přebytek nižší než 30 kg.ha-1.rok-1, ale současně je plocha zranitelných oblastí v povodí vodního útvaru větší než 50 %.
- potenciálně rizikové jsou hodnoceny ty útvary, kde je bilanční přebytek dusíku větší než 30 kg.ha-1.rok-1, ale plocha zranitelných oblastí nepřesahuje 25 % rozlohy nebo v případě, že je bilanční přebytek nižší než 30 kg.ha-1.rok-1 a plocha zranitelných oblastí je v rozsahu 25–50 %.
Schéma postupu kombinovaného hodnocení je znázorněno na obrázku 4.3.
Obr. 4.3 Schéma hodnocení rizikovosti vodních útvarů z pohledu plošného znečištění vod dusíkem
V oblasti povodí Moravy je z hlediska plošného znečištění dusíkem 14 rizikových vodních útvarů a 91 vodních útvarů je potenciálně rizikových.
Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z pohledu plošného znečištění vod dusíkem v oblasti povodí Moravy jsou uvedeny v tabulce TB 4.1c a přehledně zobrazeny v mapě MB 4.1c.
Hodnocení dopadů plošného znečištění fosforem
Pro hodnocení dopadů plošného znečištění fosforem z erozního smyvu na vodní útvary byla provedena klasifikace vodních útvarů podle výše přísunu fosforu, přepočítané na plochu dílčího povodí vodního útvaru.
Útvar povrchové vody je považován za rizikový, pokud přísun fosforu s erozí přesáhne hodnotu 1,5 kg.ha-1.rok-1. Jako potenciálně rizikové jsou označeny vodní útvary, ve kterých se přísun fosforu s erozí pohybuje v rozmezí 0,75 – 1,5 kg.ha-1.rok-1.
V oblasti povodí Moravy je 34 vodních útvarů rizikových a 76 vodních útvarů potenciálně rizikových z hlediska plošného zatížení fosforem.
Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z pohledu plošného znečištění vod fosforem v oblasti povodí Moravy jsou uvedeny v tabulce TB 4.1c a přehledně zobrazeny v mapě MB 4.1d.
Hodnocení dopadů plošného znečištění pesticidy
Hodnocení dopadů pro zatížení vod pesticidy bylo zpracováno podle procenta intenzivně využívané orné půdy.
Útvar povrchové vody je považován za potenciálně rizikový, pokud plocha intenzivně obdělávané orné půdy překročila 50 %. Vzhledem k tomu, že v současné době bylo užívání problematických prostředků pro ochranu rostlin buď zakázáno, nebo významně omezeno, není pro první Plán oblasti povodí Moravy žádný útvar povrchových vod považován k roku 2015 za rizikový.
V oblasti povodí Moravy je 55 potenciálně rizikových útvarů kvůli pesticidům.
Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z pohledu plošného znečištění vod pesticidy v oblasti povodí Moravy jsou uvedeny v tabulce TB 4.1c a přehledně zobrazeny v mapě MB 4.1e.
Přílohy:
Mapa MB 4.1c Vyhodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod pro dusík z plošného znečištění
Mapa MB 4.1d Vyhodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod pro fosfor z plošného znečištění
Mapa MB 4.1e Vyhodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod pro pesticidy
Tabulka TB 4.1c Vyhodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod pro dusík, fosfor a pesticidy z plošného znečištění
B.4.2.2. Plošné znečištění
Plošné znečištění vodních útvarů podzemních vod je hodnoceno podle třech kriterií – podle zatížení dusíkem, pesticidy a acidifikací.
Hodnocení dopadů plošného znečištění dusíkem
Pro hodnocení dopadů plošného znečištění dusíkem na útvary podzemních vod bylo využito kombinované hodnocení, založené na simulovaných koncentracích dusičnanů v útvaru podzemních vod nebo pracovní jednotce spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí.
Útvar podzemmní vody je považován za
- rizikový, pokud simulovaná koncentrace dusičnanu přesáhne 45 mg.l-1 a plocha zranitelných oblastí je vyšší než 25 % nebo pokud je simulovaná koncentrace dusičnanu nižší než 45 mg.l-1, ale současně je plocha zranitelných oblastí v povodí vodního útvaru větší než 50 %.
- potenciálně rizikové jsou hodnoceny ty útvary, kde je simulovaná koncentrace dusičnanu větší než 45 mg.l-1, ale plocha zranitelných oblastí nepřesahuje 25 % rozlohy nebo v případě, že je simulovaná koncentrace dusičnanu nižší než 45 mg.l-1 a plocha zranitelných oblastí je v rozsahu 25–50 %.
Schéma postupu kombinovaného hodnocení je na obrázku 4.4.
Obr. 4.4 Schéma hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek z pohledu plošného znečištění vod dusíkem
Výsledky hodnocení v oblasti povodí Moravy jsou v tabulce TB 4.2b a v mapě MB 4.2b.
V oblasti povodí Moravy je 63 útvarů nebo pracovních jednotek rizikových kvůli dusíku a 31 útvarů nebo pracovních jednotek je potenciálně rizikových.
Hodnocení dopadů plošného znečištění pesticidy
Hodnocení dopadů pro pesticidy bylo zpracováno podle procenta intenzivně využívané zemědělské půdy.
Útvar podzemní vody nebo pracovní jednotka byla považována za potenciálně rizikovou, pokud plocha intenzivně obdělávané zemědělské půdy dosáhla nebo překročila 50 %. Vzhledem k tomu, že v současné době bylo užívání problematických prostředků pro ochranu rostlin buď zakázáno, nebo významně omezeno, není pro první plány oblastí povodí žádný útvar podzemních vod v oblasti povodí Moravy považován za rizikový, ale pouze potenciálně rizikový.
Výsledky hodnocení v oblasti povodí Moravy jsou v tabulce TB 4.2b a v mapce MB 4.2c.
Potenciálně rizikových útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod v oblasti povodí Moravy pro pesticidy je 79.
Hodnocení dopadů plošného znečištění acidifikací
Při hodnocení rizikovosti pro acidifikaci byly vstupy dusíku porovnány s odpovídající zranitelností. V konečném výsledku byly vyčleněny dvě kategorie výsledků hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek z pohledu plošného znečištění vod acidifikujícími látkami – nerizikové a potenciálně rizikové (viz obr. 4.5).
Obr. 4.5 Schéma hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek z pohledu plošného znečištění vod acidifikujícími látkami
Vzhledem k tomu, že pro první plány oblastí povodí není dopad acidifikace zcela jednoznačný, žádný útvar podzemních vod v oblasti povodí Moravy není považován za rizikový, ale pouze za potenciálně rizikový.
Výsledky hodnocení v oblasti povodí Moravy jsou v tabulce TB 4.2c a v mapce MB 4.2d.
Potenciálně rizikových útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod je v oblasti povodí Moravy pro acidifikaci 91.
Přílohy:
Mapa MB 4.2b Rizikovost útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro dusík z plošného znečištění
Mapa MB 4.2c Rizikovost útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro pesticidy z plošného znečištění
Mapa MB 4.2d Rizikovost útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro acidifikující látky
Tabulka TB 4.2b Přehled rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro dusík a pesticidy z plošného znečištění
Tabulka TB 4.2c Přehled rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek pro acidifikující látky
B.4.2.3. Odběry podzemních vod
Hodnocení rizikovosti pro odběry podzemních vod bylo zpracováváno na úrovni hydrogeologických rajonů, pro které jsou dostupná data o přírodních zdrojích. V současné době nejsou tyto údaje na úrovni útvarů podzemních vod.
Pro hodnocení dopadů odběrů podzemních vod bylo použito bilancování sumy odběrů podzemních vod s přírodními zdroji hydrogeologických rajonů. Byl hodnocen podíl odběrů z roku 2005 k přírodním zdrojům dlouhodobým a ročním (rok 2005).
Pro výsledný bilanční poměr odběrů podzemních vod vůči přírodním zdrojům podzemních vod byly určeny kritické meze, odstupňované podle spolehlivosti dat o přírodních zdrojích:
Zároveň platí, že aby byl rajon předběžně označen jako rizikový nebo potenciálně rizikový, musí být kritická mez překročena u poměru pro přírodní zdroje se zabezpečeností 50 nebo 80 %. Naopak samotné překročení kritické meze bilančního poměru pro 95% zabezpečenost je považováno pouze za orientační, bez velké jistoty, vzhledem k menší spolehlivosti stanovení hodnot přírodních zdrojů v krajních oblastech definičního oboru. Kromě mechanického porovnání podílů k hodnocení přistupuje i odborné posouzení jednotlivých výsledků, takže konečný výsledek není přebírán automaticky.
Podíly odběrů vůči zdrojům jsou uvedeny v tabulce TB 4.2d, konečné vyhodnocení pak v tabulce B.4.1 a v mapě MB 4.2e.
Hydrogeologické rajóny 1622 Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - jižní část, 1623 Pliopleistocén Blaty a 1651 Kvartér Dolnomoravského úvalu mají podzemní vodu v hydraulické spojitosti s povrchovou vodou v toku. Podle aktuálních stavů dochází k časově i prostorově oboustranné výměně vody mezi tokem a kolektorem podzemní vody. Odběr podzemní vody obvykle vyvolá břehovou infiltraci, tzv. indukované zdroje, kterými se doplňují přírodní zdroje vody v kolektoru vzniklé infiltrací atmosférických srážek. Bilance kolektorů podzemních vod v hydraulické spojitosti s povrchovou vodou v toku by měla mít vždy charakter společné konjunktivní bilance.
Z tohoto hlediska nelze považovat výsledek hodnocení útvarů podzemních vod v těchto hydrogeologických rajónech s nepříznivou bilancí zdrojů a odběrů za rizikový, ale pouze potenciálně rizikový.
Pro hydrogeologický rajón 4280 Velkoopatovická křída nebyly pro nedostatek podkladů stanoveny přírodní zdroje podzemních vod. I když se vzhledem k celkové sumě odběrů podzemních vod dá předpokládat, že zde riziko nevzniká, je rajón vzhledem k principu předběžné opatrnosti zařazen do potenciálně rizikových..
Závěrem lze konstatovat, že z hlediska odběrů podzemních vod není žádný hydrogeologický rajón v oblasti povodí Moravy rizikový, pouze 4 hydrogeologické rajóny jsou potenciálně rizikové, což je 17 % z celkového počtu a pouze 6 % z celkové plochy.
Tab. B.4.1 Přehled rizikovosti hydrogeologických rajónů pro odběry podzemních vod v oblasti povodí Moravy
Přílohy:
Mapa MB 4.2e Přehled rizikovosti hydrogeologických rajónů pro odběry podzemních vod
Tabulka TB 4.2d Přehled podílů odběrů vody z podzemních zdrojů k přírodním zdrojům podzemních vod hydrogeologických rajónů
B.4.2.7. Trendy významných antropogenních vlivů k roku 2015
Trendy významných antropogenních vlivů na podzemní vody k roku 2015 byly posuzovány individuálně podle typu vlivu a dostupných údajů. V zásadě se vždy jednalo o expertní odhad a výsledný trend byl označen jako stabilní, klesající nebo rostoucí. Vzhledem k nejistotám, souvisejících s expertním odhadem, nebyla použita další kvantifikace trendů.
Pro bodové zdroje znečištění, zastoupené starými zátěžemi a historickými skládkami, byl v zásadě trend považován za stabilní. Rostoucí trend se u těchto zdrojů znečištění nepředpokládá. Konkrétní stará zátěž/skládka může být vyřazena v případě zjištění, že je sanace ukončena.
U plošného znečištění dusíkem je ve výsledku trend považován za stabilní. Je to z toho důvodu, že na jednu stranu koncem 90. let bylo množství aplikovaných hnojiv na nejnižší úrovni za posledních dvacet let, avšak od té doby dochází k postupnému zvyšování. Zároveň lze předpokládat, že poroste atmosférická depozice dusíku. Proti tomuto trendu naopak působí zavedení účinných opatření k zabránění úniku dusíku do vod podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., kterým byly vymezeny zranitelné oblasti a od roku 2004 jsou v nich uplatňována opatření formou akčních programů. Výsledný pozitivní efekt akčních programů tak může být překryt mírně rostoucí spotřebou hnojiv a také pozvolna rostoucím přísunem dusíku prostřednictvím atmosférické depozice.
Pro plošné znečištění podzemních vod pesticidy je obecně trend považován za klesající, neboť většina problematických pesticidů byla již od roku 2005 buď zakázána, nebo jejich spotřeba omezena.
U plošného znečištění acidifikujícími látkami je zásadní vstup dusíku, a to hlavně na lesní porosty atmosférickou depozicí. Na základě interpolace trendů podkorunové depozice dusíku k roku 2015, zjištěné na různých pilotních územích, byl propočítán předpokládaný vstup dusíku na lesní porosty v roce 2015, a stejně jako v případě hodnocení současného stavu byl tento výsledek zkombinován se zranitelností horninového prostředí vůči acidifikaci. Tento výpočet byl prováděn pro každý útvar podzemních vod nebo pracovní jednotku samostatně. Pokud došlo ke změně kategorie výsledku z nerizikového stavu na potenciálně rizikový, byl trend považován za rostoucí. V ostatních případech byl trend označen jako stabilní.
Výsledky hodnocení trendu acidifikace jsou v tabulce TB 4.2f a v přehledné mapce MB 4.2g.
V oblasti povodí Moravy byl rostoucí trend acidifikujících látek identifikován pouze u 17 útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek, což je pouze 8 % celkového počtu.
Pro hodnocení trendů odběrů podzemních vod bylo použito stejné hodnocení podílu odběrů k přírodním zdrojům, ale pro výhled k roku 2015 byly použity maximální průměrné roční hodnoty odběrů za šestiletí 2000 - 2005 vůči nejnižším přírodním zdrojům za stejné období, což reprezentuje možnou nejnepříznivější situaci. V tomto hodnocení vycházely jako potenciálně rizikové navíc ještě tři kvartérní rajóny - 1610 Kvartér Horní Moravy, 1621 Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - severní část a 1631 Kvartér Horní Bečvy, pro které platí totéž co pro v současnosti pro potenciálně rizikové kvartérní útvary - tj. možné riziko se spíše týká ekologického stavu souvisejících útvarů povrchových vod. Výsledek v oblasti povodí Moravy je uveden v tabulce B.4.2.
Tab. B.4.2 Přehled hodnocení trendů odběrů podzemních vod v hydrogeologických rajónech v oblasti povodí Moravy
Umělá infiltrace a vypouštění do podzemních vod v oblasti povodí Moravy nezpůsobují v současné době rizikovost útvarů podzemních vod a nepředpokládá se, že by došlo k roku 2015 k jakékoliv změně.
Pro ostatní významné antropogenní vlivy na podzemní vody (důlní činnost, těžba štěrků a vliv urbanizovaných ploch) se k roku 2015 předpokládá stabilní trend.
Přílohy:
Mapa MB 4.2g Přehled vyhodnocení trendů acidifikujících látek v útvarech podzemních vod nebo jejich pracovních jednotkách
Tabulka TB 4.2f Přehled vyhodnocení trendů acidifikujících látek v útvarech podzemních vod nebo jejich pracovních jednotkách
