B.2.1. Seznam plánů a programů s požadavky na užívání vod a vlivy na stav vod
Výchozími dokumenty pro výhledový stav sektoru vodního hospodářství jsou Rámcová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES o vodní politice ze dne 23.10.2000 (dále Rámcová směrnice), Koncepce vodohospodářské politiky na období po vstupu České republiky do Evropské unie do roku 2010 (dále KVHP), zpracovaná Ministerstvem zemědělství a schválená usnesením vlády ČR č. 617 ze dne 16.6.2004 a Státní politika životního prostředí (dále SPŽP), zpracovaná Ministerstvem životního prostředí a schválená usnesením vlády ČR č. 235 ze dne 17.3.2004.
Dalším závazným dokumentem státní politiky v oblasti vod je Plán hlavních povodí České republiky, schválený usnesením vlády č. 562 ze dne 23.5.2007.
V Rámcové směrnici je mimo jiné uvedena nutnost koordinace členských států ke zlepšení ochrany vod z hlediska množství a jakosti, k podpoře jejich udržitelného užívání, k ochraně vodních a suchozemských ekosystémů a mokřadů přímo na nich závislých a k zachování a rozvoji potencionálního užívání vod Společenství.
KVHP stanovila pro další rozvoj vodohospodářského sektoru mimo jiné tyto strategické cíle:
- zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu, včetně naplnění směrnic Evropských společenství,
- zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí.
SPŽP v kapitole 7. Ochrana a užívání vod vytyčila environmentální opatření ve vodní politice, mezi něž patří:
- splnění požadavku směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do roku 2010,
- zajištění v roce 2010 zásobování 91 % obyvatel kvalitní pitnou vodou,
- zajištění podmínek pro život a reprodukci původní populace ryb.
Také Plán hlavních povodí České republiky stanovil cíle státní politiky v oblasti vod a opatření pro vytvoření podmínek pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod.
Rámcové cíle státní politiky pro harmonizaci veřejných zájmů v souladu s vodním zákonem jsou:
- ochrana vod jako složky životního prostředí,
- ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
- udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodou pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
Pro realizaci opatření k dosažení rámcových cílů budou využívány zejména tyto programy:
- Operační program Životní prostředí,
- Operační program Rozvoje venkova,
- Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací,
- Program péče o krajinu.
Plán hlavních povodí ČR obsahuje závaznou část, která je závazným podkladem:
- pro návrhy opatření k zajištění rámcových cílů,
- k pořizování koncepčních dokumentů se vztahem k vodám a vodnímu hospodářství,
- k pořizování plánů oblastí povodí.
Při zpracování plánů oblastí povodí se vychází z této závazné části a z dále uvedených požadavků.
V oblasti povodí Moravy bude užívání povrchových a podzemních vod ovlivňováno antropogenními vlivy, které vyplývají z různých plánů, programů a koncepčních dokumentů jednak s celostátní platností s působností ministerstev zemědělství, životního prostředí, dopravy, zdravotnictví, průmyslu a obchodu a ministerstva pro místní rozvoj, jednak dokumentů krajských, a to Olomouckého, Zlínského, Jihomoravského, Pardubického a Moravskoslezského kraje.
Základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací jsou Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území ČR a Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů. Jejich zpracování vyplývá ze zákona o vodovodech a kanalizacích, obsahují koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném území. Obsahují rozhodující stavby pro splnění požadavků přechodného období ČR (do 31.12.2010). Jsou základem pro využití fondů Evropských společenství, navazují na plány oblastí povodí a jsou podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace.
Dalšími relevantními podklady pro užívání vod v oblasti povodí Moravy jsou mimo jiné Národní rozvojový plán pro období 2007-2013, Státní politika životního prostředí pro období 2004-2010, Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR, územní plány velkých územních celků, programy rozvoje krajů, krajské plány odpadového hospodářství, krajské územní energetické koncepce, krajské programy pro zlepšení kvality ovzduší a pro snižování emisí, krajské koncepce dopravní infrastruktury, koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova, koncepce ochrany přírody a krajiny, plány péče o CHKO, Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého a Jihomoravského kraje.
Přehled plánů, programů a koncepčních dokumentů příslušných ministerstev a krajů je uveden v tabulce TB 2.1 v tabulkové části ke kapitole B.
Přílohy:
Tabulka TB 2.1 Seznam plánů, programů a koncepčních dokumentů s požadavky na užívání vod a vlivy na stav vod
B.2.2. Prognóza požadavků na povrchové vody
Domácnosti, průmysl, energetika, služby, zemědělská výroba, ale také cestovní ruch a rekreační aktivity – to jsou oblasti, které ovlivňují jednak odběr, ale i čistotu povrchových vod.
Z hlediska odběrů vody a vypouštění odpadních vod je největším uživatelem povrchových vod vodárenství a veřejné kanalizace, průmysl, energetika.
V oblasti povodí Moravy tvoří jádro ekonomiky zpracovatelský průmysl, a z toho nejvíce průmysl strojírenský, plastikářský a gumárenský, oděvní průmysl a výroba potravin. Velmi významné je také zemědělství a stavebnictví, cestovní ruch a rekreace, do popředí se dostávají také služby. Uvedené aktivity mají v této oblasti tradici, jsou prosperující a lze předpokládat jejich setrvání a další rozvoj, což má vliv také na užívání vody.
Na intenzivní průmysl navazuje potřeba rekreace - horské a podhorské oblasti Jeseníků a Beskyd umožňují čilý cestovní ruch, rybolov a vodní sporty. V této oblasti se rozvíjí a budou rozvíjet služby. Důležitá je i výroba energie.
Do specifik oblasti povodí Moravy patří vysoký podíl orné půdy na celkové ploše povodí, který vyplývá z rozvinutého zemědělství a přináší poměrně významné plošné znečištění.
Dalším specifikem je potenciální ohroženost povodněmi, přinášející ztráty na majetku.
Z hlediska rozvoje území lze předpokládat rozvoj měst a krajů v souladu s perspektivou rozvoje průmyslových zón a navazujících služeb. U menších měst a obcí lze předpokládat stagnaci. Velký rozvoj obcí lze předpokládat v lukrativních oblastech s dopravní dostupností do průmyslových center a v rekreačních oblastech pro letní a zejména zimní rekreaci.
Kraje v samostatné působnosti zajišťují ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, zpracování a schválení plánů rozvoje vodovodů a kanalizací. Tyto plány obsahují koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Obdobné koncepce obsahují i krajské rozvojové plány.
Při prognóze požadavků na povrchové vody v oblasti povodí Moravy je nutno vzít v úvahu tyto aspekty:
- zásobování obyvatel pitnou vodou:
- některé obce a místní části nejsou dosud zásobovány pitnou vodou z veřejných vodovodů, v roce 2010 má být zásobováno 91 % obyvatel kvalitní pitnou vodou;
- bude nutné zajistit, aby při dopravě a distribuci pitné vody nedocházelo k ohrožení jakosti pitné vody.
- kanalizace a čištění odpadních vod:
- některé obce nad 2 000 EO nemají v současné době vybudovanou soustavnou stokovou síť ani čistírnu odpadních vod,
- obdobná situace platí i v případě obcí pod 2 000 EO,
- v případě aglomerací nad 10 000 EO není zajištěno odkanalizování okrajových častí, které nejsou napojené na veřejnou stokovou síť v povodí ČOV,
- v řadě případů u obcí nad 10 000 EO nesplňuje kvalita vyčištěné vody na odtoku z ČOV požadavky nařízení vlády 61/2003 Sb. To je způsobeno především limitem zbytkového znečištění dusíkatými látkami, který byl v tomto nařízení vlády výrazně zpřísněn ve srovnání s předešlým nařízením vlády ČR č. 82/1999 Sb.
- plošné znečištění:
- z hlediska čistoty vod je věnována zvýšená pozornost ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, která vyplývá z požadavků nitrátové směrnice (Směrnice Rady EHS č. 91/676/ES). S ohledem na požadavky této směrnice stanovilo Ministerstvo zemědělství „zásady správné zemědělské praxe“, které musí být uplatňovány zejména ve zranitelných oblastech dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, ve znění NV č. 219/2007 Sb.
- prevence ochrany před povodněmi:
- při realizaci vodních děl je nutno respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny,
- provádět revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny,
- zajistit podmínky pro život a reprodukci původní populace ryb a původních vodních živočichů.
B.2.4.1. Povrchové vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu množství vod
Vodohospodářská bilance výhledového stavu a vodohospodářská bilance současného stavu byla v roce 2007 zpracována Povodím Moravy, s.p. ve spolupráci s VÚV T.G.M, v.v.i. Následující text sumarizuje postup a výsledky hodnocení.
Postup hodnocení
Vodohospodářskou bilanci (VHB) lze stručně charakterizovat jako hodnocení buď skutečně realizovaných, nebo výhledových požadavků na vodu a skutečného nebo plánovaného stavu vodních zdrojů v příslušném období. Cílem vodohospodářské bilance je získat informace o přebytcích a nedostatcích vody ve zdrojích vody ve zvoleném časovém intervalu pro určitou úroveň současných nebo výhledových požadavků na vodu.
Vodohospodářská bilance množství povrchových vod (současná i výhledová) se považuje za základní prostředek hodnocení a kontroly stavu vodních zdrojů. Úkolem vodohospodářské bilance je nepříznivý stav identifikovat a kvantifikovat. Jeho odstranění nebo alespoň zmírnění je jedním z úkolů řešení problematiky řízení hospodaření s vodou (např.: vodními nádržemi).
Základem použitého přístupu řešení bilance množství povrchových vod je využití kalendářní metody, kdy se přebytky a nedostatky vody ve zdrojích zjišťují na chronologických řadách průměrných měsíčních průtoků. Navržené postupy zároveň umožňují získat základní informace, potřebné k plnění požadavků kladených na "Plány oblasti povodí" podle Rámcové směrnice.
Bilanční hodnocení vychází ze základní bilanční rovnice a provádí se ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku (dále MZP), který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a zajišťuje základní ekologické funkce vodního toku (Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ke stanovení hodnot minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích č. 9/1998). V popisovaném modelu bilanční hodnocení obsahuje:
- pravděpodobnostní vyhodnocení průměrných měsíčních deficitů a přebytků vody v celém vyhodnocovaném období,
- sezónní vyhodnocení maximálních deficitů a minimálních přebytků vody (v hydrologickém roce jako celku, vegetačním a nevegetačním období), včetně objemu deficitu vody v příslušném období, trvání deficitu vody, velikosti omezení dodávky vody ze zdroje a zabezpečenosti sledovaných údajů v řešené chronologické řadě průtoků.
Bilanční hodnocení se provádí v síti bilančních profilů. Pro potřeby hodnocení vodohospodářské bilance bylo v oblasti povodí Moravy určeno celkem 58 bilančních profilů.
Rozlišujeme bilanční stav kladný (bilančně aktivní, přebytkový), bilanční stav záporný (bilančně pasivní, deficitní) a bilanční stav rovnovážný (vyrovnaný, napjatý)
Kladný (bilančně aktivní, přebytkový) bilanční stav dostatečně charakterizují zjištěné nejmenší přebytky vody v chronologické řadě průtoků ovlivněných hospodařením s vodou ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku MZP, který má být v toku zachován.
Záporný (bilančně pasivní, deficitní) bilanční stav charakterizuje největší nedostatek (deficit) vody a související parametr objem nedostatku (objem deficitu) vody, zjištěný v chronologické řadě průtoků ovlivněných hospodařením s vodou ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku MZP, který má být v toku zachován vyhodnocením hydrologického roku, vegetačního a nevegetačního období jako celku.
V „souhrnné výstupní sestavě“ bilančního hodnocení se jako indikátor vzniku poruchy a dopadu poruchy na zajištění požadavku na vodu uvádějí pouze dva související parametry. Deficit a související objem nedodávky vody ve vztahu k zabezpečenosti podle opakování PO% ročních období jako celku. Objem nedodávky vody stanovuje potřebný objem vody v nádrži, kterým lze z nádrže nad hodnoceným bilančním profilem příslušný deficit vody odstranit nebo alespoň zmírnit kompenzačním nadlepšováním.
V bilancích se často zvýrazňují i profily, v nichž je bilanční stav rovnovážný (vyrovnaný, napjatý).
Takto stanovené indikátory kladného, rovnovážného a záporného bilančního stavu jsou jednoduchou, jednoznačnou a prakticky využitelnou informací i pro hodnocení hospodaření s vodou ve vodních nádržích, poněvadž jsou vyjadřovány shodně jako informace o kapacitě nádrže (tj. jako vztah: velikost nadlepšení - potřebný zásobní objem nádrže).
K bližší specifikaci hloubky poruchy při vyhodnocení uvedených bilančních stavů (nedosažení hodnot MZP) bylo použito principů ČSN 73 6815 – zařazení zjištěného chování zdrojů vody do tříd významnosti zdrojů. Škála tříd významnosti podle ČSN 73 6815 byla pro vyjádření nižších zabezpečeností navíc doplněna o třídu „X“.
- Třída A - PT ? 99,5 % (vodovody nad 150 tis. obyvatel, jaderné elektrárny, vybrané průmyslové podniky),
- Třída B – PT ? 98,5 % (vodovody 50 tis. až 150 tis. obyvatel, tepelné elektrárny do 500 MW, průmyslové podniky celostátního významu, minimální průtok pod nádrží nebo v jiném kompenzačním profilu),
- Třída C – PT ? 97,5 % (vodovody pro méně než 50 tis. obyvatel, průmyslové podniky místního významu, živočišná výroba),
- Třída D - PT ? 95 % (vodní elektrárny, plavba, chov ryb a vodní drůbeže, lesnictví, rekreace).
- Třída „X“ – PT < 95 %, doplněno k vyjádření nižších zabezpečeností ve výstupních sestavách.
Výsledkem bilančního hodnocení je bilanční stav, který charakterizují vyhodnocené nejmenší přebytky vody nebo největší nedostatky vody (± D m3.s-1) minimálního ovlivněného průtoku (min QOV) z období (1931-60) ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku MZP, který má být v toku zachován.
Mapa MB 2.4 znázorňuje zařazení sledovaných bilančních profilů do tříd významnosti zdroje v oblasti povodí Moravy, v němž jsou profily barevně rozlišeny podle hloubky vyhodnocené poruchy (nedosažení minimálního zůstatkového průtoku MZP), umožňuje získat názorný a komplexní přehled o bilančním stavu na jednotlivých tocích v celém povodí. Souhrn vyhodnocení v tabulkové podobě je obsahem přílohy TB 2.4.
Poněvadž bilanční hodnocení vychází ze simulace pravidel řízení nádrží podle platných manipulačních řádů, lze na podkladě těchto informací specifikovat požadavky na případnou úpravu dispečerského grafu příslušné nádrže, jež by umožnila odstranění nebo alespoň zmírnění vyhodnoceného deficitu vody.
Pro oblast povodí Moravy byly řešeny tři varianty vodohospodářské bilance:
- Varianta současného stavu 2005 podle evidovaných (ohlašovaných) údajů je výchozím řešením, které odpovídá současným postupům, používaným při každoročně zpracovávané bilanci minulého roku. Výsledky hodnocení zkreslují skutečnost ve prospěch vyváženosti bilančního stavu na tocích, proto je považována za nehodnověrnou.
- Varianta výhledové bilance k roku 2015. Pro tuto variantu byly údaje o odběrech a vypouštění vody odvozeny z evidovaných (ohlašovaných) údajů z roku 2005, takže je zatížena stejnými chybami. Výsledky této bilance jsou velmi blízké výsledkům bilance současného stavu 2005 podle evidovaných (ohlašovaných) údajů, v řadě profilů dává ještě příznivější výsledky.
- Varianta současného stavu 2005 s vypouštěním očištěným od srážek a balastních vod dává výsledky bilančního hodnocení, které mnohem výstižněji zobrazují reálný stav současného hospodaření s vodou v povodí. Na Moravě nad Dyjí došlo ke zvýšení spotřeb vody oproti variantě podle evidovaných údajů o 1,260 m3.s-1. Jelikož se varianta výhledového stavu k roku 2015 (var. 2) lišila minimálně od varianty současného stavu 2005 podle evidovaných údajů (var. 1), je možno tuto variantu současného stavu použít i jako výhledovou bilanci k roku 2015 s vypouštěním očištěným od srážek a balastních vod. Tuto variantu považujeme za správné výsledné řešení výhledové bilance množství povrchových vod v oblasti povodí Moravy.
Výsledky vodohospodářské bilance výhledového stavu
Oblast povodí Moravy je svým specifickým odtokem 6.05 l.s-1.km-2 (Qa = 65,0 m3.s-1, plocha povodí 10 691 km2) zhruba srovnatelné s českou částí povodí Labe (specifický odtok 6,0 l.s-1.km-2, Qa = 308 m3.s-1, plocha povodí 51 406 km2), které je však 4,8 krát větší.
V oblasti povodí Moravy bylo k zabezpečení požadavků na vodu vybudováno 13 nádrží s celkovým zásobním objemem 31,5 mil. m3, které zajišťují nalepšení asi 1,0 m3.s-1 nad průtok Q355d. Tyto nádrže mají pouze lokální význam a režim průtoků na vlastním toku Moravy prakticky neovlivňují. Jsou významné pro hospodaření s vodou v těch dílčích povodích, v nichž byly vybudovány.
Tab. B.2.4 Tabulka výhledového hodnocení bilančních profilů
Ve variantě bilančního hodnocení s vypouštěním očištěným od srážek a balastních vod byly, ve všech sledovaných profilech na vlastním toku Moravy, vyhodnoceny ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku MZP nedostatky vody, které relativně malými nádržemi, vybudovanými v této oblasti povodí pouze na přítocích Moravy, prakticky nelze příznivě ovlivnit. Relativně nejlepší stav (třída zdroje BPT? 98,5 %) byl vyhodnocen v úseku řeky Moravy od profilu Morava nad Blatou (BPF m31) po profil Morava – Strážnice (BPF m56). Ostatní profily na vlastním toku Moravy byly o třídu horší, profil Morava –Vlaské (BPF m01) dokonce o dvě třídy horší.
Z přítoků Moravy byl vyhodnocen nejméně příznivý stav na Blatě v profilu Klopotovice (BPF m32), kde se vyskytly záporné hodnoty průtoků. Podle měřených průtoků z období (1979-2005) byly v tomto profilu v letech 1992-95 zaznamenány nulové nebo extrémně nízké hodnoty průtoků, takže se s takovými nepříznivými stavy musíme smířit i do budoucna.
U některých nádrží, vybudovaných na přítocích řeky Moravy (např. Karolinka na Stanovnici, Opatovice na Malé Hané, Slušovice na Dřevnici), zůstává v zásobním prostoru dostatek vody k odstranění deficitů vody, které byly vyhodnoceny v bilančních profilech pod těmito nádržemi.
Z kvantitativního hlediska nic nebrání tomu, aby byly tyto deficity úpravou hospodaření s vodou v příslušných nádržích odstraněny. U dalších nádrží (např. Nemilka na Nemilce, Bystřička na Bystřičce, Fryšták na Fryštáckém potoce, Ludkovice na Ludkovickém potoce) by bylo možno stanovením proměnlivého režimu minimálních průtoků vyhodnocené deficity pod nádržemi snížit a také zlepšit i režim minimálních průtoků v toku.
U bilančních profilů a k nim příslušných vodních útvarů, které mají pasivní vodní bilanci, navrhnou správci povodí vypracování „bilanční studie“. Jedná se o profily s třídou zdroje X, bilanční profily a vodní útvary jsou uvedeny v tab. TB 2.4.
Přílohy:
Mapa MB 2.4 Hodnocení výhledového stavu množství povrchových vod – bilanční profily
Tabulka TB 2.4 Hodnocení výhledového stavu množství povrchových vod – bilanční profily
B.2.4.2. Povrchové vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu kvality vod
Pro sestavení výhledové bilance byly jako hlavní podklady použity:
- Získání a zpracování dat o užívání vody pro výhledový stav v roce 2015 – výstupní zpráva, kterou v červenci 2007 pro Povodí Moravy, s.p., zpracoval Vodohospodářská rozvoj a výstavba a.s., Praha, (dále jen VRV),
- Ročenka jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2005 – 2006, kterou v dubnu 2007 vypracovalo Povodí Moravy, s.p.
Ve výhledové bilanci byly řešeny ukazatele, které jsou zahrnuty do hlášení o vypouštění odpadních vod. Jedná se o BSK5, CHSKCr, amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (N-anorganický) nebo dusík dusičnanový (N-NO3) a celkový fosfor.
Pro hodnocení současného vypouštění odpadních vod do vod povrchových (stav v roce 2005) se vycházelo z Evidence uživatelů vod, pro stanovení výhledového vypouštění odpadních vod u komunálních zdrojů stavu byly použity příslušné PRVKUK.
Pro rok 2015 se vycházelo z předpokladu, že stávající čistírny odpadních vod (ČOV) budou čistit odpadní vody minimálně na úroveň požadovanou NV 61/2003 Sb., volná zaústění kanalizací do vodních toků se do roku 2015 buď změní na ČOV, nebo zruší a odpadní vody budou odvedeny na jinou ČOV. Části obcí a obce, kde bylo výhledové množství odpadních vod odváděných na místní ČOV větší než prahová evidence užívání (6 000 m3.rok-1), byly identifikovány jako nová místa vypouštění a výhledově zde byla navržena ČOV. Vypouštěné koncentrační hodnoty jednotlivých ukazatelů u nových ČOV byly stanoveny dle hodnot udávaných v materiálu VRV.
Výhledová jakost byla posuzována pro tyto významné toky a jejich povodí v oblasti povodí Moravy.
Bečva
Kvalita vody v Bečvě je silně ovlivněna plošným znečištěním a řadou drobných bodových zdrojů, které nejsou evidovány v evidenci uživatelů vod. Nejvýznamnějšími komunálními zdroji znečištění jsou Vsetín, Valašské Meziříčí a Zubří, z průmyslových pak DEZA Valašské Meziříčí, Kazeto Přerov a Precheza Přerov. Při současně platných emisních standardech se nedá předpokládat, že v roce 2015 budou toky vyhovovat především v obsahu celkového fosforu.
Na středním a dolním úseku Rožnovské Bečvy je nutné snižovat zatížení amoniakem. Problematické i nadále zůstanou především drobné, málo vodné toky, na kterých leží bodové zdroje znečištění.
Bystřice
Největšími bodovými zdroji znečištění v povodí jsou Moravský Beroun a Mariánské Údolí. Průmysl je ve větší míře soustředěn v Mariánském Údolí. V roce 2005 nebylo čištění odpadních vod zajištěno v menších obcích - pod 2 000 obyvatel. Jedná se tedy o zdroje, u kterých není legislativou daná zákonná podmínka pro odstraňování fosforu. Pro rok 2015 se dá tedy usuzovat, že tok
v uzávěrovém profilu vyhoví v organickém a dusíkatém znečištění, ale nevyhoví v obsahu fosforu.
Haná
V povodí se nachází řada obcí a sídelních aglomerací pod 2 000 EO. Ne všechny v současné době vypouštějí čištěné odpadní vody. Existující kanalizace jsou převážně jednotného charakteru.
Kvalita vody v Hané je silně ovlivněna plošným znečištěním a řadou drobných bodových zdrojů, které nejsou evidovány v evidenci uživatelů vod. Platné emisní limity pro obce do 10 000 EO nejsou zárukou zajištění vyhovujícího stavu toků v roce 2015 i při zajištění čištění odpadních vod v dalších sídelních aglomeracích v souladu s PRKUK. Problémový zůstane především obsah fosforu, případně dusíkatých látek.
Moravská Sázava
Největším zdrojem znečištění v povodí je město Lanškroun, z průmyslových zdrojů San Valetinno Bílá Voda. V případě, že budou odpadní vody z Lanškrouna v budoucnosti čištěny na míru obvyklou u jiných čistíren stejné kapacity, dá se předpokládat, že se kvalita vody v toku především v amoniakálním znečištění výrazně zlepší. Tok má dobrou samočistící schopnost a je dobře prokysličen. V PRVKUK jsou uvedeny obce, kde bude do roku 2015 zajištěno čištění odpadních vod. Vzhledem k jejich velikosti (do 2 000 EO) jim ale nemusí být při budování samostatných ČOV stanovena povinnost odstraňování fosforu, proto se dá předpokládat, že v roce 2015 tok nevyhoví současně platným limitů.
Olšava
Tok Olšava protéká klimaticky teplou oblasti a je převážné upravený. Především v letním období je málo vodný. V povodí je důležitým faktorem plošné znečištění. Průmyslové zdroje jsou evidovány pouze 4 a jejich vliv v porovnání s komunálními zdroji není tak významný. V dalších letech je nutné eliminovat epizodní havarijní znečištění toku. Pokud budou v povodí realizovány v příslušných PRVKUK avizované akce, projeví se to především výrazným poklesem koncentrací amoniakálního dusíku a snížením organického znečištění. Hlavním problémem v povodí i v roce 2015 bude obsah fosforu.
Oskava
Mezi nejvýznamnější akce v povodí Oskavy do roku 2015 patří zajištění čištění odpadních vod ve Štěpánově – Benátkách (1 284 EO), Pňovicích (1 026 EO) a Babicích (1 068 EO). Do roku 2015 se dá přepokládat zlepšení již dnes vyhovujícího stavu v organickém znečištění. Z průmyslových zdrojů stojí za zmínku VEPASPOL Olomouc - Dlouhá Loučka a Unex Uničov. Unex Uničov předpokládá zvýšení výroby a nárůst vypouštění odpadních vod o 53 100 m3, což se projeví především ve střední části toku.
Morava
Z velkých bilančních rozdílů mezi vypouštěným znečištěním a znečištěním zjištěným v toku je zřejmé, že zdaleka ne všechny bodové zdroje jsou evidovány a že na znečištění povrchových vod má velký vliv plošné znečištění (v souhrnu vyšší než bodové znečištění). Nejvýznamnější bodovými zdroji znečištění jsou Olomouc, Prostějov (Kralice na Hané), Přerov a Šumperk, z průmyslových pak OP Papírna Olšany, TOMA Otrokovice, Olšanské papírny a. s. Aloisov, Precheza Přerov, Olšanské papírny a. s. Jindřichov. Hlavním problémem v povodí i v roce 2015 bude obsah fosforu.
Průmyslové zdroje
Součástí materiálu zpracovaného VRV je i předpokládaná změna ve vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů. Vybrané významné subjekty byly osloveny dotazníkem, u menších podniků byla případná změna k roku 2015 stanovena na základě trendu v ekonomické analýze užívání vody z r. 2004. Hodnocení bylo provedeno pro závěrné profily a povodí vybraných toků.
Za současný stav byly použity výsledky pravidelného monitoringu ve dvouletí 2005 – 2006. Tok vyhovuje, pokud koncentrace nepřesahují imisní standardy uvedenz v tabulce č. 1, přílohy č. 3, NV 61/2003 Sb.
Pro povodí Moravy byly zjišťovány změny ve vypouštění odpadních vod k roku 2015 u průmyslových zdrojů. Za současný stav je považován rok 2005. Nejvýznamnější podniky byly přímo osloveny dotazníkem, u ostatních byly změny stanoveny na základě trendů uvedených v ekonomické analýze užívání vody z roku 2004. Celkem bylo vyhodnoceno 103 subjektů, u 89 z nich z trendu změna nevyplývá, u jednoho podniku došlo k zastavení výroby a u 1 se předpokládá snížení výroby. Na základě přímého dotazu se zjistilo, že u 13 zdrojů je předpoklad zvýšení množství vypouštěné odpadní vody celkově o 2 658 500 m3. Jde o papírenské podniky a pivovar v horním povodí Moravy, HAMÉ Babice, ALICHEM Fatra Napajedla a Dalkia – Teplárna Olomouc na Moravě, o povodí Bečvy a Oskavu – Unex Uničov. Pro bilanční hodnocení zatížení toků průmyslovými odpadními vodami není k dispozici dostatek údajů – u většiny zdrojů nejsou k dispozici všechny hodnocené ukazatele. Nejvíce informací je o CHSKCr a BSK5, pouze u 60 % zdrojů známe koncentrace N-NH4 a celkového fosforu. Je však zřejmé, že z celkového pohledu průmyslové odpadní vody v povodí Moravy v hodnocených ukazatelích zatěžují recipienty méně než odpadní vody vypouštěné z komunálních zdrojů. Pokud však budou do roku 2015 realizována na komunálních zdrojích navrhovaná opatření, rozdíl se významně sníží, a to především v organickém znečištění. Ke zhoršení stávajícího stavu k roku 2015 vlivem růstu výroby u některých podniků může dojít především v horním povodí Moravy, na Bečvě pod Přerovem a Valašským Meziříčím.
Shrnutí
V současné době je většina toků v oblasti povodí Moravy nadměrně znečištěna především fosforem a amoniakálním dusíkem. Z bilančního porovnání emisních a imisních stavů je zřejmé, že ne všechny bodové zdroje znečištění jsou Povodím Moravy, s.p., evidovány a že na kvalitu vody má značný vliv plošné znečištění. Komunální zdroje ovlivňují v souhrnu povrchové vody výrazně významněji než vody průmyslové. Největší problémy nastávají na málo vodných tocích.
Z hodnocených toků je tento problém patrný především u Hané a Olšavy, kde je při nízkých průtocích velmi nízký ředící poměr.
I při realizaci navrhovaných opatření k roku 2015 nelze zaručit, že na všech tocích bude kvalita vody dosahovat požadovaných limitů. Problémy budou přetrvávat především na málo vodných drobných tocích pod menšími zdroji znečištění, kde je dosahována i při zajištění čištění odpadních vod nižší účinnost čištění. S poměrně velkou jistotou lze říci, že v řadě toků budou překračovány povolené koncentrace fosforu. Tento stav by mohl být zlepšen pouze za předpokladu, že k odstraňování fosforu bude docházet i u zdrojů pod 10 000 EO. Zlepšení lze předpokládat v organickém zatížení toků.
V současnosti jsou často diskutovaným tématem klimatické změny. Pokud se naplní očekávaná skutečnost, že vzroste výpar z vodních ploch, zvýší se sezónní výkyvy hladin toků a v letním období dojde ke snížení průtoků, bude to mít na jakost vod negativní dopad. Sníží se tím pravděpodobnost vyhovění imisním standardům, které jsou stanoveny jako nejhorší možné stavy (pravděpodobnost nepřekročení 95 %), kterých může být v toku dosaženo.
Kvalita vody v tocích bude (stejně jako v současné době) také odrazem rozhodování vodoprávních úřadů stanovujících podmínky pro vypouštění odpadních vod.
B.2.4.3. Podzemní vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu množství vod
Bilance podzemních vod se je členěna podle hydrogeologických rajonů. Do oblasti povodí Moravy zasahuje 28 hydrogeologických rajonů (HGR), buď celou svou plochou (13 HGR) nebo jen částí svého území (15 HGR).
Pro bilanční hodnocení množství podzemních vod je důležité rozdělení odběrů podle HGR. Absolutně nejvyšší úhrn odběrů podzemních vod vykazují rajony HGR 162 Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu – 26,7 mil. m3.rok-1, HGR 165 Fluviální sedimenty Moravy v Dolnomoravském úvalu - 9,6 mil. m3.rok-1 a HGR 322 Flyšové sedimenty v povodí Moravy – 5,8 mil. m3.rok-1.
Výrazná většina (85 %) celkového množství odebírané podzemní vody bude stejně jako v minulých letech odebírána pro vodárenské účely.
Nejexponovanějším hydrogeologickým rajonem je 423-Ústecká synklinála, jejíž hodnocení je i z metodického hlediska velmi svízelné, protože zasahuje do tří oblastí povodí (Labe, Dyje, Morava). Poměr maximálního odběru k minimální měsíční hodnotě základního odtoku zde přesahuje 250 %, zatímco za limitní pro dlouhodobé bezproblémové využívání zdroje se považuje hodnota 50 %. Tato limitní hodnota je dále překročena též v hydrogeologických rajonech 662 Kulm Drahanské vrchoviny a 428 Velkoopatovická křída.
Z hlediska kvantitativního lze v pětiletém období shledat určitý (přibližně 13 %) vzrůst počtu odběrů podzemní vody, zatímco množství odebrané podzemní vody má spíše klesající tendenci.
Ve výhledu do roku 2015 se předpokládá stagnace až mírný nárůst odběrů podzemních vod.
B.2.4.4. Podzemní vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu kvality vod
Bilanci jakosti podzemních vod v oblasti povodí Moravy bylo provedeno porovnáním vybraných ukazatelů u dosud využívaných objektů odběrů podzemních s mezními hodnotami pro jakost vod k úpravě na vodu pitnou dle "ČSN 75 7214 - Jakost vod - Surová voda pro úpravu na pitnou vodu" a podle toho pak podle kategorie upravitelnosti na pitnou vodu (tzv. kategorie A až D). Dle této normy bylo provedeno hodnocení obsahu chloridů, síranů, amonných iontů, dusičnanů, CHSKMn, mědi, kadmia, olova a pH.
U všech sledovaných ukazatelů vždy více jak 90 % odběrů podzemních vod vyhovělo kategorii upravitelnosti A s výjimkou hydrogeologického rajonu číslo 164 – Fluviální sedimenty v povodí Dyje (vyhovělo 80 % odběrů) a 225 – Dolnomoravský úval (vyhovělo 89,7 % odběrů). Překročení mezní hodnoty kategorie upravitelnosti D bylo zjištěno v ukazatelích chloridy - u 25 hlášení (což představuje 4,1 %), amonné ionty - u 13 hlášení (2,2 %), sírany - u 8 hlášení (1,3 %), dusičnany - u 6 hlášení (0,9 %), CHSKMn - u 5 hlášení (0,8 %) a kadmium - u 14 hlášení (2,6 %). U mědi a olova nedošlo k překročení mezní hodnoty kategorie upravitelnosti D.
Nejlepšího stavu bylo dosaženo v hydrogeologických rajonech Moravská brána, Pavlovské vrchy a okolí, 622 a 644. Naopak nejhorší stav vykazoval hydrogeologický rajon Fluviálních sedimentů v povodí Moravy a Dolnomoravského úvalu.
Do budoucna (k roku 2015) lze očekávat v oblasti povodí Moravy další mírné zlepšení jakosti podzemních vod mj. vzhledem k tomu, že budou pokračovat sanace starých ekologických zátěží a skládek, projevovat se bude i omezení znečištění podzemních vod ze zemědělství především díky snížením užívání pesticidů a zákazu některých účinných látek a v neposlední řadě i dodržováním správné zemědělské praxe.
