F. Ekonomická analýza

Předkládaná ekonomická analýza navazuje na „Ekonomickou analýzu užívání vody“ zpracovanou v roce 2004 jako součást přípravných prací plánu oblasti povodí Dyje, v souladu s § 25, vodního zákona.

Cílem této ekonomické analýzy je:

• Ověřit současný hospodářský význam užívání vod v jednotlivých sektorech národního hospodářství s využitím souborů technických, ekonomických a socioekonomických dat a návazně prověřit prognózu trendů jednotlivých druhů užívání vod (s odkazem na závěry částí B.2 a B.3 tohoto plánu oblasti povodí) s promítnutím do objemových ukazatelů, cen a nákladů.
• Přispět k posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření včetně ekonomických dopadů, zejména k sestavení návrhu Programu opatření.
• Analyzovat návratnost nákladů na užívání vody a vodohospodářské služby a stanovit příslušná opatření s ohledem na dlouhodobou prognózu nabídky a poptávky v užívání vod.

Struktura datových informací bere v úvahu metodiku Evropské komise pro zpracování ekonomické analýzy vydanou v roce 2004.

Zatímco v rámci přípravných prací byly pro výchozí rok ekonomické analýzy použity údaje referenčního roku 2002, pro tuto analýzu jsou využity údaje roku 2005.

F.1. Hospodářský význam užívání vod – výchozí stav

Cílem je zhodnocení významu hlavních druhů užívání vod na základě analýzy relevantních technických, ekonomických a socioekonomických údajů. Jsou hodnoceny tyto druhy užívání vod:

• zásobování pitnou vodou
• odvádění a čištění odpadních vod

Tyto druhy užívání vod mají charakter vodohospodářské služby s odkazem na definici Rámcové směrnice.

• užívání vody v zemědělství pro účely závlah a živočišnou výrobu
• užívání vody v průmyslu včetně energetiky a hydroenergetiky
• plavba
• rybí hospodářství
• vodní rekreace, včetně rekreačního rybolovu
• ochrana před povodněmi.

Výběr sektorů užívání vod koresponduje s uvedenou metodikou Evropské komise.

Technické údaje charakterizují příslušné okruhy užívání vod, zejména údaje týkající se odběrů vody, vypouštění odpadních vod, příslušné technické infrastruktury a základních vodohospodářských účinků odpovídajících údajům státní statistiky, případně vodohospodářské bilance.

Základními podklady pro zjišťování technických dat byly:

• údaje Českého statistického úřadu
• údaje z ročenky „Vodovody, kanalizace ČR“ vydané MZe ČR
• údaje správců vodních toků Povodí Moravy, s.p., Lesy ČR , s.p. a ZVHS
• údaje „Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR“ vydané MZe ČR.

Podkladem pro zjišťování technických dat v oblasti množství odebraných povrchových a podzemních vod a množství vypouštěných odpadních vod ve vztahu k jednotlivým sektorům užívání vod byly údaje vodohospodářské bilance, kterou podle vodního zákona pořizují a vedou správci povodí.

Ekonomické a socioekonomické údaje charakterizují význam příslušného druhu užívání vod z hlediska ročního obratu, resp. produkce, zaměstnanosti ve vztahu k počtu obyvatel v oblasti povodí a dále všech relevantních poplatků a plateb včetně potřebných investic, které vyjadřují míru ekonomického dopadu na obyvatele, případně hospodářské sektory v příslušné oblasti povodí.

Jsou zejména hodnoceny následující platby a poplatky vztahující se k užívání vod:

F.1.1 Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí
F.1.2 Platby za odebrané množství podzemní vody
F.1.3 Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
F.1.4 Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
F.1.5 Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod
F.1.6 Vodné a stočné
F.1.7 Náklady spojené s ochranou před povodněmi

Tyto údaje dále obsahují důležité informace o obyvatelích v oblasti povodí, uvádí celkový počet obyvatel i rozdělení do městských a venkovských oblastí a související informace.

V každém sektoru užívání vody je naznačena i úroveň užití nejlepších dostupných technologií, a to s ohledem na hodnocení potenciálu sektoru z hlediska budoucího trendu vývoje.

Základními podklady pro zjišťování ekonomických a socioekonomických dat byly:

• údaje Českého statistického úřadu
• údaje „Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR“ (MZe ČR, MŽP ČR)
• údaje správců vodních toků Povodí Moravy, s.p., Lesy ČR s.p. a ZVHS
• údaje MZe obsažené v „Přehledu o vývoji cen pro vodné a stočné a rozbor nákladů a zisku na základě kalkulací provozních společností pro rok 2005“.

Údaje Českého statistického úřadu týkající se krajů (případně okresů) byly podrobeny distribucí hodnot na úroveň oblasti povodí Dyje podle ploch s přispěním informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.

Dále byly informace získávány z internetových stránek úřadů, institucí a podniků a též formou expertních rozhovorů s pracovníky ústředních úřadů, krajů, případně i vybranými experty výzkumných či jiných odborných institucí.

Datové informace pro referenční rok 2005 obsahují technická data a dále ekonomická a socioekonomická data jsou uvedeny v následující tabulce F.1.1.

F.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí

Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101 vodního zákona, slouží k úhradě všech činností správy vodních toků, které uvádí vodní zákon v § 47, odst. 2 a 4, a správy povodí ve smyslu § 47, odst. 1.

Výše platby se dle § 101, odst. 2 vodního zákona vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odst. 4 § 101 vodního zákona), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle § 6 zákona č. 256/1990 Sb., o cenách. Limit, od kterého je povinnost platit tento poplatek, je více než 6000 m3 za kalendářní rok nebo více než 500 m3 za kalendářní měsíc (odst. 4 § 101 vodního zákona).

Cena povrchové vody se stanoví pro čtyři účely užití:

• průtočné chlazení parních turbin,
• zemědělské závlahy (u ostatních druhů závlah, mimo zemědělských, je povinnost platby jako za odběry povrchové vody),
• zatápění zbytkových jam především po těžbě nerostů, odebranou povrchovou vodou z vodních toků (netýká se oblasti povodí Dyje),
• ostatní odběry povrchové vody.

Ve struktuře ekonomických a socioekonomických informací jsou platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí sledovány pro následující sektory a druhy užívání vod:

F.1.2. Platby za odebrané množství podzemní vody

Poplatky za odebrané množství podzemní vody podle § 88, vodního zákona, platí ty fyzické a právnické osoby, které odebírají podzemní vodu na základě povolení vodoprávního úřadu podle § 8, odst. 1, písm. b), bod 1, nebo podle povolení podle předchozích právních předpisů. Limit, od kterého je povinnost platit tento poplatek, je více než 6000 m3 za kalendářní rok nebo více než 500 m3 za kalendářní měsíc.

Poplatek činí 2,- Kč za 1 m3 odebrané podzemní vody pro účely zásobování pitnou vodou a 3,- Kč za 1 m3 odebrané podzemní vody pro jiné účely.

Vybrané poplatky za skutečně odebrané množství podzemní vody jsou z 50% příjmem rozpočtu kraje na jehož území se odběr realizuje a z 50% příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Příjmy krajů odvozené z těchto poplatků lze použít jen na zákonem vymezené účely – na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu do výše 10 mil. Kč na pokrytí nákladů na likvidaci havárií na povrchových a podzemních vodách, kde se nezjistí původce.

Ve struktuře ekonomických a socioekonomických informací pro oblast povodí Dyje jsou poplatky za odebrané množství podzemních vod sledovány pro následující sektory a druhy užívání vod:

F.1.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (z objemu vypouštěných odpadních vod)

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 89 až 99, vodního zákona, platí každá právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody bez ohledu na povolení k vypouštění odpadních vod podle § 8, nebo podle předchozích právních předpisů.

Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3. Vypočte se vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3. Konečným příjemcem poplatku je Státní fond životního prostředí ČR.

Ve struktuře ekonomických a socioekonomických informací pro oblast povodí Dyje jsou poplatky z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových sledovány pro následující sektory a okruh užívání vod:

F.1.4. Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle § 100, vodního zákona, platí fyzické a právnické osoby, které mají povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle § 8, odst. 1, písm. c), vodního zákona. Podle § 38, odst. 4, však může být toto povolení vydáno pouze výjimečně. V současné době jsou však vydána povolení podle předchozích právních předpisů (§ 127, odst. 1, vodního zákona).

Povinnost platit tento poplatek se nevztahuje na případy, které jsou uvedeny v § 100, odst. 3, vodního zákona.

Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území dochází k povolenému vypouštění odpadních vod do vod podzemních, a to jednou ročně ve výši 3 500 Kč.

S ohledem na malý počet případů, kdy je tento poplatek vybírán, nebyla tato platba hodnocena.

F.1.5. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod

Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod do vod povrchových podle § 89 až 99, vodního zákona, platí každá právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody bez ohledu na povolení k vypouštění odpadních vod podle § 8, nebo podle předchozích právních předpisů.

Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 vodního zákona.

Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok.

Konečným příjemcem tohoto poplatku je Státní fond životního prostředí ČR.

Ve struktuře ekonomických a socioekonomických informací pro oblast povodí Dyje jsou poplatky za znečištění odpadních vod sledovány pro následující sektory a okruh užívání vod:

F.1.6. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací

Odběratel, tj. vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci pro veřejnou potřebu, je povinen platit za dodávku pitné vody (vodné) a za odvádění odpadních vod (stočné). Příjemcem vodného a stočného je vlastník vodovodu, resp. kanalizace pro veřejnou potřebu, případně provozovatel, a to za podmínek § 8, zákona o vodovodech a kanalizacích.

Způsob stanovení vodného a stočného i způsob regulace ceny stanoví § 20, zákona o vodovodech a kanalizacích. Vodné a stočné může mít jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

Jednosložková forma je součinem ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o cenách) a množství odebrané vody podle § 16, zákona o vodovodech a kanalizacích nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19, téhož zákona.

Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny stanovené podle zákona o dnách a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod a dále pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví zákon o cenách.

V oblasti povodí Dyje není uplatňována dvousložková forma vodného a stočného.

Vážený průměr ceny za dodávku pitné vody, tj. průměrné vodné (přepočítáno na objem dodané pitné vody) dosáhl v r. 2005 částky 24,57 Kč za m3.

Vážený průměr ceny za odvádění odpadních vod, tj. průměrné stočné (přepočítáno na objem odvedené odpadní vody) dosáhl v r. 2005 částky 23,56 Kč za m3.

Průměrné vodné a stočné v oblasti povodí Dyje dosáhlo tedy v r. 2005 cca 48,13 Kč za m3.

Údaje o vodném a stočném byly zjišťovány od 5 rozhodujících provozovatelů v oblasti povodí Dyje a to od:

• ADAVAK, s.r.o.
• Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.
• VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., Brno
• Svazek vodovodů a kanalizací, Vodárna Zbýšov
• Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s.

V porovnání s průměrnou výší vodného a stočného v r. 2005 v České republice:

• vodné = 23,94 Kč.m-3
• stočné = 20,56 Kč.m-3
• vodné a stočné = 44,50 Kč.m-3

je dosažená úroveň vodného a stočného v oblasti povodí Dyje o cca 8 % nad průměr České republiky.

Přehled vodného a stočného jednotlivých provozovatelů a výpočet váženého průměru cen dokladuje tabulka F 1.7.

Z hlediska sociální únosnosti výše vodného a stočného je k hodnocení použita metodika MŽP ČR pro finanční analýzu projektů Fondu soudržnosti, která za únosnou hranici pro vodné a stočné považuje 2 % průměrných čistých příjmů domácností, spočítaných na základě průměrné fakturované vody na osobu v dané oblasti.

V referenčním roce 2005 je v oblasti povodí Dyje podíl výdajů za vodné a stočné k čistému příjmu domácnosti na úrovni cca 1,6 %, jak je patrné z tabulky F.1.6.

F.1.7. Náklady spojené s ochranou před povodněmi

Vynaložené náklady spojené s ochranou před povodněmi k referenčnímu výchozímu roku 2005 jsou ovlivněny řadou především vnějších faktorů, ke kterým zejména patří:

• poslední povodňová situace a následné odstraňování povodňových škod v korytech vodních toků a státním vodohospodářském majetku,
• příprava a realizace preventivních protipovodňových opatření v závislosti na schvalování příslušných programů financování,
• implementace neinvestičních programů souvisejících s ochranou před povodněmi, zvláště
• stanovování záplavových území
• studie odtokových poměrů
• vymezování rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi

V roce 2005 pokračovaly práce neinvestičního charakteru na odstraňování následků povodní roku 1997, 2000 a 2002, financované vedle vlastních zdrojů Povodí Moravy, s.p. a Lesy ČR, s.p. též z prostředků dotačních programů Ministerstva zemědělství.

Přehled výdajů v roce 2005 spojených s odstraňováním škod z přechodu extrémních povodí v r. 1997, 2000 a 2002 dokladuje následující tabulka:

F.1.8. Ekonomický a socioekonomický význam užívání vody v oblasti povodí Dyje a uvedení konfliktů v nich

Hodnocení ekonomického a socioekonomického významu užívání vod v oblasti Povodí Dyje se zaměřuje na významné sektory hospodářství, které svojí činností vyvolávají významné vlivy na vody, a tím negativně ovlivňují jejich stav nebo těží z dobrého stavu vod.

Těmito významnými sektory hospodářství v oblasti povodí Dyje jsou:

• domácnosti
• zemědělství
• průmysl
• energetika a hydroenergetika.

Za tím účelem následující tabulka F.1.10. vyjadřuje souvislosti technických dat spolu s daty ekonomickými a socioekonomickými. Podkladem pro hodnocení, uvedené v tabulce F.1.10, jsou datové informace uvedené v tabulce F.1.1.

F.1.9. Výdaje na opatření ve veřejném zájmu

Stát může podle § 102, vodního zákona, poskytnout správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným subjektům (§ 21, odst. 3 vodního zákona) i jiným fyzickým a právnickým osobám finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu.

Účely, pro které stát může finanční prostředky poskytnout, jsou fakultativně vyjmenovány v odst. 1, § 102, vodního zákona.