Připomínky v elektronické podobě bylo možné podat na adresu u Povodí Moravy, s.p.:
K termínu podání připomínek, tj. 31. prosinci 2008 předložilo své podněty a návrhy na úpravy a doplnění návrhu POP Dyje celkem 72 fyzických a právnických osob.
a) v listinné podobě po dobu 30 dnů u správce povodí a na krajských úřadech, jejichž územní působnosti se plán týká, na adresách:
Návrh Plánu oblasti povodí Dyje, upravený podle vyhodnocení připomínek, byl předložen ke stanovisku ústředním vodoprávním úřadům a ústřednímu správnímu úřadu pro územní plánování a po jejich souhlasném stanovisku byl předložen ke schválení příslušným krajským úřadům.
Po schválení těmito úřady byl návrh koncepce Plán oblasti povodí Dyje včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaný v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. předložen Ministerstvu životního prostředí dne 30.4.2009. Dne 7.5.2009 byl návrh koncepce zveřejněn podle § 16 zákona č. 100/2001 Sb. Veřejné projednání koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne 3.6.2009 v sídle budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, Brno. Na základě výše uvedeného postupu vydalo Ministerstvo životního prostředí k návrhu koncepce „Plán oblasti povodí Dyje“ dne 3.7.2009 souhlasné stanovisko, které bylo po dobu 15 dnů zveřejněno na úředních deskách dotčených krajů a dotčených obcí s rozšířenou působností. Do stanoviska lze také nahlédnout v informačním systému SEA na internetových stránkách:
Konečný návrh Plánu oblasti povodí Dyje byl předložen ke schválení příslušným krajům spolu se zprávou o vyhodnocení připomínek, stanoviskem Ministerstva životního prostředí, zprávou o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených v tomto stanovisku a návrhem závazných částí Plánu oblasti povodí Dyje.
Kontaktní místa pro získání základní dokumentace a informací o III. etapě POP Dyje – konečném návrhu Plánu oblasti povodí Dyje: Povodí Moravy, s.p. a dotčené krajské úřady.
Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o etapách zpracování Plánu oblasti povodí (POP) Dyje je uveden v tabulce A.3.1.
Dle § 25, odst. 2 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a § 10, odst.4-6 vyhl. č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, byl zveřejněn Časový plán a program prací pro Plán oblasti povodí Dyje a o tomto zveřejnění bylo vydáno oznámení, které bylo vyvěšeno na úředních deskách územně dotčených krajských úřadů a obcí.
Dle § 25, odst. 2 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a § 10, odst.4-6 vyhl. č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, byl zveřejněn Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje a o tomto zveřejnění bylo vydáno oznámení, které bylo vyvěšeno na úředních deskách územně dotčených krajských úřadů a obcí.
Zveřejnění uvedených dokumentů bylo provedeno formou vystavení k veřejnému nahlédnutí v listinné podobě na krajských úřadech krajů Jihomoravského, Vysočiny, Jihočeského, Pardubického, Zlínského a Olomouckého a u Povodí Moravy, s.p. (adresy viz výše) a v elektronické podobě na Portálu veřejné správy http://portal.gov.cz a na webových stránkách Povodí Moravy, s.p. http://www.pmo.cz/.
Oznámení koncepce dle zák.č.100/2001 Sb. – informace byla zveřejněna na úředních deskách dotčených krajů a obcí a v Informačním systému SEA (http://www.ceu.cz/EIA/SEA).
Dle § 25, odst. 2, b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a § 11 a 12 vyhl. č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, byl předložen veřejnosti k připomínkování návrh Plánu oblasti povodí Dyje včetně návrhu programů opatření s časovým plánem jejich realizace, odhadu finančních nákladů a strategie jejich financování. K návrhu plánu byl předložen stručný souhrn, který měl umožnit porozumnět jeho odbornému obsahu a přiblížit význam navrhovaných opatření. Zveřejnění uvedených dokumentů bylo provedeno formou vystavení k veřejnému nahlédnutí v listinné podobě na krajských úřadech krajů Jihomoravského, Vysočiny, Jihočeského, Pardubického, Zlínského a Olomouckého a u Povodí Moravy, s.p. (adresy viz výše) a v elektronické podobě na Portálu veřejné správy http://portal.gov.cz a na webových stránkách Povodí Moravy, s.p. http://www.pmo.cz/. Současně se zveřejněním plánu bylo vyvěšeno na úředních deskách příslušných krajských úřadů a obcí, jejichž územní působnosti se plán týká, oznámení o zveřejnění a a
dresou a termínem pro uplatnění připomínek, které mohly být podávány po dobu 6 měsíců ode dne zveřejnění.
Dle § 12 vyhl. č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod vyhodnocení připomínek bylo zpracováno formou Zprávy o vyhodnocení připomínek, která byla zveřejněna po dobu 30 dnů u Povodí Moravy, s.p. a na dotčených krajských úřadech.
Návrh koncepce Plán oblasti povodí Dyje včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaný v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl zveřejněn podle § 16 zákona č. 100/2001 Sb.
Dle § 25, odst. 2, b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a § 14 vyhl. č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, schválený Plán oblasti povodí Dyje je přístupný veřejnosti po dobu jeho platnosti t.j. od r. 2010 do r. 2015 v listinné podobě u příslušných krajských úřadů a Povodí Moravy, s.p. a v elektronické podobě na portálu veřejné správy.
Poznámka: připomínky v elektronické podobě k Předběžnému přehledu významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje bylo možno podávat pouze na pmo@pmo.cz.
Další kroky, podniknuté za účelem povzbuzení účasti veřejnosti na procesu plánování
A.3.1.4. Seznam pořizovatelů POP a příslušných správních úřadů
Uvedený seznam institucí a úřadů pro oblast povodí Dyje zahrnuje:
- Název organizace
- Úplné kontaktní detaily
- Úloha organizace
I. Pořizovatel Plánu oblasti povodí Dyje
Povodí Moravy, s.p.
Dřevařská 11,
601 75 Brno
tel.: 541 637 111
fax : 541 211 403
e-mail: pmo@pmo.cz
http://www.pmo.cz/
Povodí Moravy, s.p., jako správce povodí Dyje, je pořizovatelem Plánu oblasti povodí Dyje ve spolupráci s Krajskými úřady krajů Jihomoravského, Vysočina, Jihočeského, Pardubického, Zlínského a Olomouckého a s ústředními vodoprávními úřady. Plán oblasti povodí má 3 etapy, zpracování každé etapy se konzultuje s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými v oblasti povodí, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Plány oblasti povodí podléhají posuzování vlivů na životní prostředí.
Povodí Moravy, s.p., jako pořizovatel plánů oblasti povodí při zpracování plánů průběžně eviduje a ukládá dokumenty související se zpracováním Plánu oblasti povodí Dyje a dokumentující postup jeho zpracování včetně výsledných dokumentů z jednotlivých etap prací a projednávání. Dokumenty, použité pro zpracování Plánu oblasti povodí Dyje, jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování a platnosti plánu oblasti povodí veřejně přístupné k nahlédnutí u pořizovatele plánu – Povodí Moravy, s.p.
Plány oblastí povodí budou přezkoumány a aktualizovány každých 6 let ode dne jejich schválení, přičemž při aktualizaci se postupuje stejně jako při jeho pořizování.
II. Krajské úřady
Krajský úřad Jihomoravského kraje
odbor životního prostředí,
Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno,
tel.: 541 651 111 (ústř.)
fax : 541 651 209
e-mail : podatelna@kr-jihomoravsky.cz
Krajský úřad kraje Vysočina
odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství
Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava,
tel. : 564 602 111
fax : 564 602 420
e-mail: posta@kr-vysocina.cz
Krajský úřad Jihočeského kraje
odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice 7,
tel. : 386 720 111
fax : 386 359 070
e-mail: posta@kraj-jihocesky.cz
Krajský úřad Pardubického kraje,
odbor životního prostředí a zemědělství,
Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice
tel. : 466 026 111
fax : 466 611 220
e-mail: posta@pardubickykraj.cz
Krajský úřad Zlínského kraje
odbor životního prostředí a zemědělství,
Třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín
tel. : 577 043 111
fax : 577 043 202
e-mail: podatelna@kr-zlinsky.cz
Krajský úřad Olomouckého kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Jeremenkova 40 a),b), 779 11 Olomouc
tel.: 585 508 111
fax: 585 508 111
e-mail: podatelna@kr-olomoucky.cz
Krajské úřady ve smyslu § 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, spolupracují s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblasti povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblasti povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů.
III. Ústřední vodoprávní úřady
Ministerstvo zemědělství ČR
Těšnov 17
117 05 Praha 1
tel.: 221 811 111 (ústředna)
fax : 224 810 478
e-mail: posta@mze.cz
Ministerstvo zemědělství vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu, není-li zákonem o vodách (§ 108) stanoveno jinak. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů oblasti povodí.
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65
180 01 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@env.cz
Ministerstvo ŽP vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů oblasti povodí.
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého nám.4
128 01 Praha 2
tel.: 224 971 111
fax: 224 972 111
e-mail: mzcr@mzcr.cz
Ministerstvo zdravotnictví vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, a to ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů oblasti povodí.
Ministerstvo dopravy ČR
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
P.O.Box 9
110 15 Praha 1
tel.: 972 211 111 (ústředna)
fax: 972 231 184
e-mail: judita.javurkova@mdcr.cz
Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a to ve věcech užívání povrchových vod k plavbě. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů oblasti povodí.
Ministerstvo obrany ČR
Tychonova 1
160 01 Praha 6
tel.: 973 201 111 (ústředna)
e-mail: posta@army.cz
Ministerstvo obrany vykonává působnost Ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105, odst. 3.
IV. Ústřední správní úřad pro územní plánování – dotčený orgán státní správy
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR)
Staroměstské nám.6
110 15 Praha 1
tel.22486 1111
e-mail: info@mmr.cz
MMR je ve smyslu § 14 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování.
Ministerstvo obrany ČR
Tychonova 1
160 01 Praha 6
tel.: 973 201 111 (ústředna)
e-mail: posta@army.cz
Ministerstvo obrany je pořizovatelem územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na území vojenských újezdů.
V. Ústřední správní úřad v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65
180 01 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@env.cz
Ministerstvo životního prostředí je ústředním správním orgánem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, a v této oblasti vykonává vrchní státní dozor. Dále je ústředním orgánem státní správy na úseku ochrany přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.
Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v oblasti povodí Dyje je přehledně sestaven do tabulky A.3.2, tabulka A.3.3 obsahuje seznam odborných subjektů a správních úřadů řízených kompetentními úřady.
Tab. A.3.2 Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v oblasti povodí Dyje
Tab. A.3.3 Odborné subjekty a správní úřady řízené kompetentními a ostatními správními úřady
A.3.2. Opatření uskutečněná pro informování veřejnosti o zjišťování a hodnocení stavu vod a souhrn jejich výsledků a změn provedených v jejich důsledku v plánu
Podle požadavku Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 na zapojení veřejnosti a zainteresovaných subjektů do plánování v oblasti vod, dále ve smyslu ustanovení hlavy IV, § 23 až 26, zákona o vodách č. 254/2001 Sb., vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, a s odkazem na Společnou strategii k implementaci Rámcové směrnice a Strategii zapojení veřejnosti do procesu plánování v oblasti vod byly a budou veřejnosti předloženy výsledky jednotlivých etap plánu oblasti povodí a k předloženým podkladům je poskytnuta šestiměsíční lhůta pro připomínky.
I. Přípravné práce pro Plán oblasti povodí Dyje
Časový plán a program prací pro Plán oblasti povodí Dyje (dále ČP)
ČP byl zveřejněn ke dni 1.1.2006 s možností podávání připomínek veřejností po dobu 6 měsíců ode dne zveřejnění.
Ve stanovené lhůtě tj. od 1.1. 2006 do 30.6. 2006 bylo podáno celkem 5 připomínek, které se týkaly obecných vodohospodářských problémů, ochrany životního prostředí a protipovodňové ochrany a netýkaly se časového plánu, proto ČP nebyl upravován a byl dále zaslán ke stanovisku ústředním vodoprávním úřadům a ústřednímu správnímu úřadu pro územní plánování, dle připomínek MZe byl upraven (ostatní subjekty připomínky neměly) a poté schválen Krajskými úřady krajů Jiho-moravského, Vysočiny, Jihočeského, Pardubického, Zlínského a Olomouckého.
- Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje (dále přehled)
Přehled byl zveřejněn ke dni 1.4.2007, připomínky bylo možno podávat v průběhu celé doby zveřejnění tj. po dobu 6 měsíců.
Ve stanovené lhůtě, tj. od 1.4.2007 do 30.9.2007, bylo uplatněno celkem 18 připomínek od právnických a fyzických osob. Připomínky byly pořizovateli plánu vypořádány, dokument byl upraven a poté předložen ke stanovisku ústředním vodoprávním úřadům, ústřednímu správnímu úřadu pro územní plánování a ČIŽP. Po jejich souhlasném stanovisku byl přehled předložen ke schválení Krajským úřadům krajů Jihomoravského, Vysočiny, Jihočeského, Pardubického, Zlínského a Olomouckého, které jej schválily.
- Oznámení koncepce dle § 10, písmene c) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
Dne 5.2.2007 bylo oznámení SEA koncepce předáno příslušnému úřadu, což je Ministerstvo životního prostředí v Praze. Přílohu oznámení tvořila stanoviska orgánů ochrany přírody podle § 45, písmene i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Zjišťovací řízení podle § 10, písmene d), zákona bylo zahájeno 1.3.2007 zveřejněním informace o oznámení koncepce na úředních deskách dotčených krajů a dotčených obcí s rozšířenou působností a v Informačním systému SEA (http://www.ceu.cz/EIA/SEA), kód koncepce MZP059K. Podávání písemných vyjádření bylo možné do 20 dnů ode dne zveřejnění. Ode dne zveřejnění koncepce obdrželo Ministerstvo životního prostředí celkem 48 vyjádření, z nichž ta, která se týkají obsahu a rozsahu vyhodnocení, byla využita v Závěru zjišťovacího řízení, které vydalo dne 4.4.2007 Ministerstvo životního prostředí s tím, že bude zpracováno vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle ustanovení § 10, písmene e), zákona č.100/2001 Sb., se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení.
II. Návrh plánu oblasti povodí Dyje
Návrh Plánu oblasti povodí Dyje, zpracovaný dle požadavků závazné části Plánu hlavních povodí ČR, vyhlášené nařízením vlády č.262/2007 Sb., a přílohy č. 2 vyhlášky č. 142/2005 Sb.,
o plánování v oblasti vod, v platném znění, byl po schválení územně příslušnými krajskými úřady předložen k připomínkám veřejnosti – podle schváleného časového plánu ke dni 1.7.2008. K návrhu plánu oblasti povodí byl přiložen stručný souhrn, který umožnil porozumět jeho odbornému obsahu a přiblížit význam navrhovaných opatření. Ke zveřejněnému návrhu plánu oblasti povodí mohly být podávány připomínky k jeho obsahu nebo k navrhovaným cílům a způsobům jejich dosažení po dobu 6 měsíců ode dne zveřejnění t.j. do 31.12.2008.
V uvedené lhůtě bylo podáno celkem 72 připomínek fyzických a právnických osob. Vyhodnocení podaných připomínek bylo zpracováno do 60 dnů po uplynutí lhůty k podávání připomínek ve formě zprávy s přehledem podaných připomínek a změnami, které byly v jejich důsledku provedeny v návrhu plánu oblasti povodí. Tato zpráva byla zveřejněna po dobu 30 dnů.
Návrh plánu oblasti povodí Dyje, upravený podle vyhodnocení připomínek, byl předložen ke stanovisku ústředním vodoprávním úřadům a ústřednímu správnímu úřadu pro územní plánování, po jejich souhlasném stanovisku byl návrh plánu předložen ke schválení příslušným krajským úřadům a po jejich schválení příslušnému úřadu dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí.
III. Konečný návrh Plánu oblasti povodí Dyje
Konečný návrh Plánu oblasti povodí Dyje se zpracuje na základě výsledků schválení návrhu plánu oblasti povodí příslušnými krajskými úřady a stanoviska příslušného úřadu dle výše uvedeného zákona č. 100/2001 Sb. Konečný návrh plánu se předkládá ke schválení příslušným krajům spolu se zprávou o vyhodnocení připomínek, stanoviskem příslušného úřadu dle zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění, zprávou o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených ve stanovisku tohoto úřadu a s návrhem závazných částí Plánu oblasti povodí Dyje.
Schválený Plán oblasti povodí Dyje je přístupný veřejnosti po dobu jeho platnosti v listinné podobě u příslušných krajských úřadů, jejichž územní působnosti se plán týká, a na Povodí Moravy, s.p., a v elektronické podobě na Portálu veřejné správy.
Způsoby informování veřejnosti
- Dokumenty jednotlivých etap - částí Plánu oblasti povodí Dyje,
se zveřejňují formou vystavení k veřejnému nahlédnutí v listinné podobě u Krajských úřadů Jihomoravského kraje, kraje Vysočina, Jihočeského, Pardubického, Zlínského a Olomouckého kraje a u Povodí Moravy, s.p., a v elektronické podobě na Portálu veřejné správy www.portal.gov.cz. Umístění na Portál veřejné správy zajišťuje pořizovatel plánu, tj. Povodí Moravy, s.p.
- Oznámení o zveřejnění
se vyvěšují na úředních deskách územně dotčených krajských úřadů a obcí a dále se publikují prostřednictvím Portálu veřejné správy.
- Základní a cíleně orientované informace,
obsahově zaměřené na osvětu, vysvětlující a srozumitelně uvádějící důvody a cíle každé jednotlivé etapy procesu plánování včetně souhrnu závěrů a zdůvodnění přijatých řešení jsou poskytovány široké veřejnosti formou seminářů, brožur a posterů, zajišťovaných Povodím Moravy, s.p., dále formou účelových tištěných zpravodajů krajských úřadů a informací, zveřejňovaných na webových stránkách dotčených krajských úřadů a Povodí Moravy, s.p. Dále budou k informování veřejnosti využívány články v časopisech a sloupky v novinách, televizní a rozhlasové pořady. Základní a cíleně orientované informace pro veřejnost jsou uvedeny v následujícím přehledu:
Přehled opatření pro základní a cíleně orientované informování veřejnosti v jednotlivých rocích:
Na úrovni pořizovatele Plánu oblasti povodí Dyje byla generálním ředitelem Povodí Moravy, s.p., ustavena Komise pro Plán oblasti povodí Dyje, která je stálým poradním orgánem pořizovatele POP Dyje. Komise se řídí „Statutem Komise pro Plán oblasti povodí Dyje“, který nabyl účinnosti 19.2.2004. Účelem této komise je řízení procesu plánování, koordinace prací a spolupráce na úrovni oblasti povodí a podpora při poskytování podkladů. Komise je složena ze správce oblasti povodí Dyje - Povodí Moravy, s.p., zastupitelů krajů, zástupců krajských úřadů, zástupce AOPK, ČIŽP, správců toků (LČR, ZVHS).
Komise se dosud sešla v těchto termínech:
- Opatření v jednotlivých letech jsou uvedeny v tabulkách A.3.4. až A.3.9.
Vysvětlivky k tabulkám A.3.4 – A.3.9:
POP - plány oblasti povodí
PPO - protipovodňová ochrana
D - oblast povodí Dyje
M - oblast povodí Moravy
M+D - obě oblasti
A - aktivní zapojení
K - konzultace
I - poskytování informací
AK - kombinace
AI - kombinace
KI - kombinace
PV - Povodí Vltavy, s.p.
PL - Povodí Labe, s.p.
Tab. A.3.4 Přehled aktivit k zajištění účasti veřejnosti při plánování v oblasti vod 2004
Tab. A.3.5 Přehled aktivit k zajištění účasti veřejnosti při plánování v oblasti vod 2005
Tab. A.3.7 Přehled aktivit k zajištění účasti veřejnosti při plánování v oblasti vod r. 2007
Tab. A.3.8 Přehled aktivit k zajištění účasti veřejnosti při plánování v oblasti vod r. 2008
Tab. A.3.9 Přehled aktivit k zajištění účasti veřejnosti při plánování v oblasti vod r. 2009
Příloha 1
Popis jednotlivých útvarů podzemních vod
Číslo útvaru: 16410
Název útvaru: Kvartér Dyje
Typ útvaru: svrchní
Plocha: 167,40 km2
Vodní útvar leží v širším okolí údolí Dyje v úseku od Hodonic po Pasohlávky. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje jižní část rajonu 164 – Fluviální sedimenty v povodí Dyje.
Reliéf povrchu je mírně zvlněný, v ose vodního toku plochý. Morfologicky představuje jižní část Dyjsko-svrateckého úvalu. Nadmořské výšky povrchu se pohybují v rozmezí od 175 do 210 m n. m. Generelní sklon povrchu útvaru je k východu.
Kvartérní horniny útvaru představují terestrické extraglaciální sedimenty, recentní fluviální sedimenty a půdní pokryv. Vodní útvar je budován z menší části recentními sedimenty, z větší části pleistocenními fluviálními štěrkopískovými terasami místy s pokryvem spraší a sprašových hlín. Mocnost jednotlivých teras obvykle nepřesahuje několik málo metrů. Obdobné jsou mocnosti sprašových návějí. V okolí toku Dyje jsou zastoupeny povodňové písčitohlinité sedimenty v minulosti opakovaně přeplavované meandrujícím tokem.
Číslo útvaru: 16420
Název útvaru: Kvartér Jevišovky
Typ útvaru: svrchní
Plocha: 102,18 km2
Vodní útvar leží v údolí dolního toku Jevišovky v úseku od Tvořihráze po zaústění do Dyje. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje součást rajonu 164 – Fluviální sedimenty v povodí Dyje.
Reliéf povrchu je mírně zvlněný, útvar je součástí Dyjsko-svrateckého úvalu. Nadmořské výšky povrchu se pohybují v rozmezí od 175 do 250 m n. m. Generelní sklon povrchu útvaru je k východu.
Kvartérní horniny útvaru tvoří terestrické extraglaciální sedimenty. Vodní útvar je budován z menší části recentními fluviálními sedimenty, z větší části pleistocenními fluviálními štěrkopískovými terasami podél Jevišovky, místy s pokryvem spraší a sprašových hlín, v okolí hlavního vodního toku i přeplaveným. Pod sprašemi jsou místy zachovány na štěrcích zbytky půd typu fereto z teplých období pleistocénu.
Číslo útvaru: 16430
Název útvaru: Kvartér Svratky
Typ útvaru: svrchní
Plocha: 152,30 km2
Vodní útvar leží v údolí dolního toku Svratky a jejích přítoků v úseku od severního okraje Brna po soutok s Jihlavou. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje severní část rajonu 164 – Fluviální sedimenty v povodí Dyje.
Reliéf povrchu je mírně zvlněný, útvar představuje severní část Dyjsko-svrateckého úvalu (niva Svratky a jižní část Rajhradské tabule). Nadmořské výšky povrchu se pohybují v rozmezí od 175 do 225 m n. m., Generelní sklon povrchu útvaru je k jihu.
Kvartérní horniny útvaru tvoří terestrické extraglaciální sedimenty. Vodní útvar je budován z menší části recentními fluviálními sedimenty, z větší části pleistocenními fluviálními štěrkopískovými terasami a štěrkovými kužely bočních přítoků místy s pokryvem spraší a sprašových hlín.
Číslo útvaru: 16440
Název útvaru: Kvartér Jihlavy
Typ útvaru: svrchní
Plocha: 50,53 km2
Vodní útvar leží v údolní nivě dolního toku Jihlavy v úseku od Dolních Kounic po soutok se Svratkou. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje západní část rajonu 164 – Fluviální sedimenty v povodí Dyje.
Reliéf povrchu je mírně zvlněný, útvar leží ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Nadmořské výšky povrchu se pohybují v rozmezí od 175 do 200 m n. m. Generelní sklon povrchu útvaru je k jihu.
Kvartérní horniny útvaru tvoří terestrické extraglaciální sedimenty. Vodní útvar je budován z menší části recentními fluviálními sedimenty, z větší části pleistocenními fluviálními štěrkopískovými terasami a štěrkovými kužely bočních přítoků místy s pokryvem spraší a sprašových hlín.
Číslo útvaru: 16520
Název útvaru: Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje
Typ útvaru: svrchní
Plocha: 216,84 km2
Vodní útvar leží v údolí Moravy a Dyje (úsek Moravy od Hodonína po soutok, Dyje od soutoku se Svratkou po soutok s Moravou). Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje většinu západní části rajonu 165 – Fluviální sedimenty Moravy v Dolnomoravském úvalu.
Morfologicky tvoří vodní útvar prostor jihozápadního zakončení Dolnomoravského úvalu a přilehlý úsek dolního toku Dyje. Generelní sklon plochého povrchu je k jihu. Nadmořské výšky se pohybují od 165 m n. m. na severovýchodě po 150 m n. m. na jihu.
Kvartérní horniny útvaru tvoří terestrické extraglaciální sedimenty. Z hlediska vývoje v kvartéru leží útvar v akumulační oblasti. Petrograficky představují výplň útvaru recentní fluviální sedimenty zastoupené štěrky krytými písčitojílovitými zeminami a zbytky vyšších pleistocenních štěrkových teras. Tyto sedimenty jsou kryty na severozápadním okraji místy výraznými akumulacemi vátých písků a spraší, sprašových písků a hlín. Mocnost kvartérních sedimentů v široké nivě Moravy se pohybuje od zhruba 7 metrů do maximálních hodnot na jižním okraji útvaru, kde výjimečně přesahují 30 m. Mocnost málo propustných a nepropustných svrchních poloh hlín se pohybuje převážně od 1 do 5 m.
Číslo útvaru: 22410
Název útvaru: Dyjsko-svratecký úval
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 1 460,77 km2
Vodní útvar zahrnuje oblast Dysko-svrateckého úvalu a leží v něm čtyři svrchní útvary podzemních vod. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje rajon 224 – Dyjskosvratecký úval (mimo samostatně vymezené rajony kvartéru uvedené výše). Rajón patří mezi významné rajony sledované od roku 1991 v cyklu jaro – podzim hlubokými vrty.
Morfologicky tvoří povrch útvaru údolní nivy vodních toků (Dyje, Svratka, Jevišovka, Jihlava) a mírně zvlněné tabule (Jaroslavická, Hrabětická, Olbramovická, Rajhradská a Šlapanická).
Nejnižší nadmořské výšky jsou na východním okraji útvaru v údolí Dyje (175 m n. m.), nejvyšší úrovně jsou na západním a severním okraji útvaru (325 m n. m.). Generelní sklon povrchu útvaru je k jihovýchodu, v severní části k jihu.
Kvartérní horniny v daném prostoru tvoří jednak svrchní vodní útvary 16 410, 16 420, 16430 a 16 440, jednak půdní pokryv celého útvaru.
Předkvartérní podloží útvaru tvoří sedimentární výplň jihozápadní části karpatské předhlubně vzniklá během eggenburské, karpatské a spodnobadenské transgrese v daném prostoru. Petrograficky jde o souvrství pestrých štěrků, písků a jílů ve spodní části, prachové sedimenty, vápnité i nevápnité jíly s vložkami písků a uhelných jílů, vápnité laminované jíly (šlíry), vápnité nevrstevnaté jíly (tégly), místy i vápence a vápnité pískovce. Místy jsou vyvinuty polohy ryolitových tufů. Stáří sedimentární výplně se pohybuje od 15 do 23 mil. let.
Celková mocnost uvedených sedimentů kolísá od několika málo metrů na západním okraji útvaru po zhruba 2 500 m mocnosti v nejhlubších depresích. Podloží těmto horninám tvoří na západě krystalinikum brunovistulika (dyjský masiv), směrem k východu jsou v podloží neogénu zachovány starší sedimenty (jurské vápence, slíny a písčité vápence případně devonské vápence).
Číslo útvaru: 22420
Název útvaru: Kuřimská kotlina
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 80,15 km2
Vodní útvar leží v oblasti sníženiny, do které zasahují z jihu Žebětínský a Řečkovicko-kuřimský prolom a ze severu Tišnovská kotlina. Z hlediska hydrogeologické rajonizace ČR útvar zahrnuje menší části rajónů číslo 522 – Boskovická brázda a číslo 657 – Krystalinikum brněnské jednotky.
Povrch útvaru je členitý, ve snížených částech mírně zvlněný.
Předkvartérní podloží útvaru tvoří neogenní sedimenty vyplňující deprese ve starším podloží. Tyto sedimenty západního okraje karpatské předhlubně jsou řazeny ke spodnímu až svrchnímu miocénu. Petrograficky jsou zastoupeny především vápnitými jíly, méně jemnozrnnými písky, místy vápnitými pískovci a vápenci. Mocnosti těchto sedimentů se pohybují od minimálních hodnot na okrajích útvaru do několika desítek metrů.
Terénní elevace v daném útvaru tvoří ve střední části permské slepence, pískovce, prachovce a jílovce, ve východní části vystupují touto formou na povrch podložní horniny brněnského masivu - biotitické granodiority a granity, místy diority, v západní části tvoří elevace dvojslídné ortoruly s tělesy amfibolitů a karbonátů.
Číslo útvaru: 22501
Název útvaru: Dolnomoravský úval – severní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 150,00 km2
Vodní útvar leží na středním toku Moravy v úseku mezi Napajedly a Uherským Hradištěm a zahrnuje také údolí dolního toku Olšavy. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR zabírá útvar severní část rajonu 165 – Fluviální sedimenty Moravy v Dolnomoravském úvalu, severní část rajonu 225 – Dolnomoravský úval a severovýchodní okraj rajonu 223 – Vyškovská brána. Rajón patří mezi významné rajony sledované od roku 1991 v cyklu jaro – podzim hlubokými vrty.
Morfologicky do útvaru spadá jak ploché údolí Moravy (nejsevernější výběžek vídeňské pánve), tak hraniční Chřiby na rozvodí. Nadmořské výšky proto kolísají v rozmezí od 180 do 559 m n. m. Generelní sklon povrchu útvaru je k jihu.
Předkvartérní podloží útvaru představují neogenní sedimenty svrchního pliocénu až svrchního miocénu (severní okraj Vídeňské pánve). Petrograficky jde o štěrky a písky, na většině území převládají pestré jíly místy se štěrky a písky. V podloží těchto sedimentů jsou flyšové horniny (paleocén až eocén) račanské jednotky magurského flyše. Petrograficky jde o flyšové střídání jílovců (zčásti vápnitých) a pískovců. Tyto horniny vystupují na povrch v západní části útvaru jako zlínské a soláňské vrstvy.
Pozn.: Tento VÚ podzemních vod zasahuje i do oblasti povodí Moravy.
Číslo útvaru: 22502
Název útvaru: Dolnomoravský úval – jižní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 710,00 km2
Vodní útvar zabírá oblast dolní části toku Moravy od Hodonína po soutok s Dyjí a dolního toku Dyje od soutoku po Lednici. Kromě plochy údolních niv uvedených úseků na území ČR patří k útvaru také oblast mezi toky sahající na sever až k okolí Čejče. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR zabírá útvar jižní část rajonu 225 – Dolnomoravský úval (a část rajonu č. 165 – Fluviální sedimenty v Moravy v Dolnomoravském úvalu). Rajón patří mezi významné rajony sledované od roku 1991 v cyklu jaro – podzim hlubokými vrty.
Morfologicky tvoří útvar kromě uvedených údolních niv toků jižní předpolí oblasti Ždánického lesa (Lanžhotská rovina a jižní část Mutěnické tabule) a jižně od údolí Dyje Valtická tabule a Nesytská snížena kolem největšího moravského rybníka Nesytu. Nejvyšší nadmořské výšky se pohybují přes 260 m n. m., nejnižší nadmořská výška je 149 m. Generelní sklon povrchu útvaru je k jihu.
Předkvartérní podloží útvaru představují neogenní sedimenty (helvet – torton) severního výběžku Vídeňské pánve. Sedimentární výplň tvoří molasové sedimenty mořské, brakické i sladkovodní jíly, písky a štěrky, místy i vápence, evapority a uhelné sedimenty. Petrograficky jsou zastoupeny vápnité jíly a písky, místy vápence, štěrky, pískovce. Celková mocnost těchto miocénních sedimentů dosahuje na tektonicky pokleslých blocích hodnot přes 5 000 m.
Číslo útvaru: 22503
Název útvaru: Dolnomoravský úval – střední část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 557,00 km2
Vodní útvar leží na území kolem dolního toku Moravy v úseku od soutoku s Olšavou po Hodonín. Na levém břehu zabírá poměrně úzký (3 – 5 km) pruh podél toku s povrchovým výskytem neogenních hornin, na pravém břehu zabírá jižní část Chřibského podhůří včetně jihovýchodních svahů pohoří. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar zabírá zhruba střední část rajonu 225 – Dolnomoravský úval (a část rajonu č. 165 – Fluviální sedimenty v Moravy v Dolnomoravském úvalu). Rajón patří mezi významné rajony sledované od roku 1991 v cyklu jaro – podzim hlubokými vrty.
Morfologicky tvoří východní část útvaru široké údolí Moravy s plochým terénem, západní část tvoří zvlněný a kopcovitý terén. Nadmořské výšky se pohybují ve výhodní části od 165 do 200 m n. m. V západní části útvaru je ojediněle překročena nadmořská výška 500 m.
Předkvartérní podloží útvaru tvoří ve východní části neogenní sedimenty zastoupené převážně pliocenními jíly se štěrky a písky (které se řadí vzhledem k charakteru sedimentace ke svrchnímu útvaru s kvartérními sedimenty) a miocenními vápnitými jíly a písky s podřadným množstvím štěrků.
V podloží těchto sedimentů, v hloubkách řádově stovek metrů, leží horniny račanské jednotky magurského flyše. Jde o paleogenní flyšové střídání jílovců a pískovců, místy vápnitých. Tyto horniny vystupují na povrch v západní části útvaru jako zlínské a soláňské vrstvy.
Pozn.: Tento VÚ podzemních vod zasahuje i do oblasti povodí Moravy.
Číslo útvaru: 31100
Název útvaru: Pavlovské vrchy a okolí
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 62,46 km2
Vodní útvar leží na území Pavlovských vrchů a Milovické pahorkatiny na pravém břehu Dyje v úseku od Dolních Věstonic po Bulhary až po státní hranici v okolí Mikulova. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR je útvar totožný s rajonem 311 – Pavlovské vrchy a okolí.
Morfologicky představuje povrch útvaru členitý terén centrálního hřebene Pavlovských vrchů s vrcholovými plošinami, útesy a soutěskami a mírně členitá, dosud částečně zalesněná Milovická pahorkatina s hluboce zaříznutými údolími na východě útvaru. Výškový rozdíl mezi nejvyšším bodem (vrcholem Děvína - 554 m) a nejnižším bodem (hladina dolní zdrže novomlýnské soustavy) je 390 m.
Kvartérní pokryv tvoří spraše a sprašové hlíny a recentní půdní pokryv. Ve vrcholových částech Pavlovských vrchů kvartér chybí.
Předkvartérní podloží útvaru tvoří jednak vápence druhohorního stáří, jednak paleogenní flyš ždánické jednotky. Pavlovské vrchy, tvořené jurskými a spodnokřídovými vápenci náležejí k okrajové části příkrovu vnějšího flyšového pásma, které bylo během alpsko-karpatského vrásnění přesunuto do dnešní polohy od východu. V současnosti tvoří bradla – tektonické útržky. Paleogenní (zčásti i svrchně křídový) flyšový příkrov tvoří na území útvaru jílovce, pískovce a slepence ždánické jednotky, do nichž byly při horotvorných pohybech zavlečeny bloky pevných jurských a spodnokřídových vápenců (ernstbrunnských) a tmavých jílovců (klentnické vrstvy). Celková mocnost druhohorních sedimentů je odhadována na 320 m, mocnost flyšového souvrství na území útvaru se pohybuje v řádu několika stovek metrů.
Číslo útvaru: 32301
Název útvaru: Středomoravské Karpaty – severní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 1 023,60 km2
Vodní útvar leží na území levého břehu Moravy v úseku mezi Kroměříží a Napajedly, v oblasti horního toku Litavy včetně Litenčických vrchů a Ždánického lesa. Na jihu je ukončen v údolí Dyje pod Pavlovskými vrchy. Část jihovýchodní hranice útvaru leží v severozápadní části pohoří Chřiby. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR je útvar zhruba totožný s rajonem 323 – Středomoravské Karpaty.
Terén je vzhledem k velikosti útvaru různorodý – od ploché údolní nivy Moravy po vrcholové části Ždánického lesa a Litenčických vrchů. Nadmořské výšky se pohybují od 165 m n. m. na jihu v údolí Dyje po vrcholové části vrchovin s nejvyšší kótou 559 m n. m. Nadmořskou výšku 500 m přesahuje pouze několik vrcholů. Generelní sklon povrchu útvaru je ve východní části k západu, v západní části k jihu.
Kvartérní pokryv útvaru představují aluviální sedimenty vodních toků, zbytky vyšších teras (především Dyje) a nepravidelně vyvinuté spraše a sprašové hlíny, které lokálně dosahují několikametrových mocností.
Předkvartérní podloží představují sedimenty račanské jednotky a vnějšího flyše (ždánická jednotka). Tyto horniny převážně paleogenního až neogenního stáří tvoří sedimentární sledy ve formě plochých až šikmých zvrásněných příkrovů o celkových mocnostech ve stovkách metrů. Petrograficky jsou tyto horniny zastoupeny flyšovým sledem, v němž se střídají vápnité jílovce, pískovce a slepence. Součástí jednotky je menilitové souvrství s hojnými rohovci o celkové mocnosti jen kolem 100 m, ale významné z hlediska stratigrafického členění vnější skupiny příkrovů.
V nižších polohách jsou horniny flyše místy zakryty zbytky neogenních sedimentů převážně pliocenního stáří zastoupené vápnitými jíly, štěrky i písky.
Pozn.: Tento VÚ podzemních vod zasahuje i do oblasti povodí Moravy.
Číslo útvaru: 32302
Název útvaru: Středomoravské Karpaty – jižní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 150,00 km2
Vodní útvar zabírá jihovýchodní okraj jižní části Středomoravských Karpat. Leží mezi jižní částí Dolnomoravského úvalu a Klobouckou pahorkatinou. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje jihovýchodní část rajonu 323 – Středomoravské Karpaty.
Morfologicky představuje povrch útvaru členitý terén úzkého pruhu na hranici mezi Mutěnickou tabulí a Klobouckou pahorkatinou. V jižní části tvoří osu útvaru tok Trkmany nad Velkými Pavlovicemi. Nejvyšší bod terénu je na severní hranici (437 m n. m.), nejnižší nadmořské výšky jsou na jihu (kolem 165 m) při výtoku Trkmanky z plochy útvaru. Generelní sklon povrchu je k jihozápadu.
Kvartérní pokryv útvaru představují aluviální sedimenty v údolí Trkmanky a nevýrazné zbytky vyšších teras. Na západním okraji útvaru jsou vyvinuty lokální akumulace spraší a sprašových hlín. Na většině útvaru jsou vyvinuty písčitohlinité deluviální a deluviofluviální
Předkvartérní podloží představují horniny ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma. Vzhledem k převládající pelagické sedimentaci jde převážně o pestře zbarvené vápnité i nevápnité jílovce s vložkami pískovců i slepenců. Stáří těchto hornin je svrchnokřídové až eocenní.
V jižní části jsou na několika místech zachovány ve formě příkrovových trosek zbytky mladší račanské jednotky magurské skupiny příkrovů (střední až svrchní eocén) zastoupené flyšovým střídáním jílovců a pískovců.
Číslo útvaru: 42320
Název útvaru: Ústecká synklinála v povodí Svitavy
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 358,04 km2
Vodní útvar leží na jihovýchodním okraji české křídové pánve a zasahuje svou severní částí do povodí Labe. Na území povodí Dyje leží v prostoru horního toku Svitavy nad Letovicemi zhruba vymezeném na západě tokem Křetínky a na východě jižním zakončením Hřebečského hřbetu. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje jižní část rajonu 423 – Ústecká synklinála. Rajon patří mezi významné rajony sledované od roku 1991 v cyklu jaro – podzim hlubokými vrty.
Morfologicky představuje povrch útvaru členitý terén Svitavské pahorkatiny s relativně hluboce zaříznutým údolím Svitavy. Nejnižší nadmořské výšky v údolí Svitavy na jižním okraji útvaru se pohybují kolem 340 m n. m., největší nadmořské výšky vrcholů na západním okraji se přibližují hranici 700 m. Generelní sklon povrchu útvaru je k jihu.
Kvartérní pokryv představují zbytky pleistocenních fluviálních štěrkopískových teras (okolí Svitav) a lokální akumulace spraší a sprašových hlín na okraji útvaru.
Předkvartérní podloží tvoří sedimenty jihovýchodního výběžku české křídové pánve zastoupené horninami teplického souvrství. Petrograficky jde převážně o slínovce a jílovce a na okraji útvaru také často pískovce. Mocnost tohoto souvrství v útvaru kolísá vzhledem k transgresnímu charakteru okraje pánve a pozdější erozi. Nejčastěji se pohybuje mezi 30 – 110 m. Nadložní březenské souvrství tvoří na území útvaru jádro (erodované zbytky) křídové synklinální struktury v okolí Svitav. Jde o mělkomořské písčité sedimenty, především pískovce případně střídání pískovců s jílovci. Stáří uvedených hornin se pohybuje od středního coniacu po svrchní santon (svrchní křída).
Zásoby puklinových podzemních vod v komplexu křídových vrstev v okolí Březové nad Svitavou, doplňovaných především infiltrací atmosférických srážek do horninového prostředí, jsou využívány pro zásobování pitnou vodou. Souhrnný odběr vody ze dvou využívaných kolektorů (z hloubek kolem 20 m a 80 - 130 m) se pohybuje kolem 1 000 l.s-1.
Pozn.: Tento VÚ podzemních vod zasahuje i do oblasti povodí Moravy.
Číslo útvaru: 52210
Název útvaru: Boskovická brázda – severní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 323,27 km2
Vodní útvar leží v pruhu zhruba SV-JZ orientace mezi Tišnovem a Jevíčkem. Délka útvaru je zhruba 50 km, v nejširším místě nepřesahuje 10 km. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR představuje útvar severní část rajónu 522 – Boskovická brázda.
Morfologicky představuje povrch útvaru úzkou protáhlou sníženinu s vyšším plošinným územím v okolí Letovic, zbývající část představují Jevíčská sníženina, Lysická sníženina a Letovická kotlina. Terén má charakter ploché pahorkatiny lemované ze západu Českomoravskou vrchovinou a Podorlickou pahorkatinou a z východu Drahanskou vrchovinou. Vzhledem k okolnímu terénu bývá oblast označována jako Malá Haná. Generelní sklon povrchu útvaru na území povodí Dyje je k jihu, severní část útvaru patří do povodí Moravy s generelním sklonem k východu.
Předkvartérní podloží útvaru tvoří sedimentární výplň permského stáří. Na východním okraji útvaru jsou zastoupeny především hrubě klastické sedimenty (rokytenské slepence) tvořené především materiálem sousedícího pokryvu brněnského masívu (především kulm, méně devon až spodní karbon). Převažující výplň boskovické brázdy tvoří písčité sedimenty fluviálního a lakustrinního původu. Typický vývoj představuje letovické souvrství o mocnosti téměř 3 000 m, které tvoří cyklicky zvrstvené písčité sedimenty s polohami prachovců a karbonátů. Celková mocnost permských sedimentů dosahuje díky charakteru příkopové propadliny místy mocností několik tisíc metrů.
V severní části vystupují na povrch drobné výskyty letovického krystalinika (ruly a svory).
Lokálně, především v místech sníženin, je na permských horninách zachován pokryv neogenních sedimentů. Jde převážně o mořské až brakické jíly, slíny a písky, podřadně štěrky a vápence. V menším rozsahu jsou zachovány rovněž denudační zbytky sedimentů svrchní křídy zastoupené především pískovci a jílovci, na bázi místy slepence. Tyto horniny jsou zachovány v místě blanského a valchovského prolomu. Z kvartérních sedimentů jsou místy zachovány akumulace sprašových hlín a spraší. Výraznější zastoupení fluviálních sedimentů je pouze v údolí Svitavy.
Pozn.: Tento VÚ podzemních vod zasahuje i do oblasti povodí Moravy.
Číslo útvaru: 52220
Název útvaru: Boskovická brázda – jižní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 128,95 km2
Vodní útvar leží v pruhu zhruba SSV-JJZ orientace mezi obcí Hradčany a Moravským Krumlovem. Délka útvaru je zhruba 30 km, šířka do 5 km. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR představuje útvar jižní část rajónu 522 – Boskovická brázda.
Morfologicky představuje povrch reliéf hrástí a prolomů. Kotliny (Tišnovská, Veverskobitýšská, Rosická, Ivančická, Moravskokrumlovská) jsou odděleny hrástěmi. V příčném profilu se sklání od západu k východu.
Kvartérní pokryv útvaru tvoří výraznější akumulace sprašových hlín a spraší na východním okraji. Fluviální sedimenty jsou vyvinuty v omezené míře v úzkých údolních nivách vodních toků, na většině území je vyvinut obvyklý pokryv svahových a proluviálních jílovitopísčitých sedimentů s půdním horizontem.
Předkvartérní podloží tvoří drobné zbytky neogenních sedimentů zastoupené převážně moicenními jemnozrnnými písky a jíly uložené na permských sedimentech, které představují vlastní těleso vodního útvaru. Ve výplni jižní části boskovické brázdy převládají písčité, na bázi hrubozrnné sedimenty jezerního a říčního původu místy s hojnými polohami prachovců a karbonátů. Mocnost těchto sedimentů přesahuje místy 1 500 m. Pod nimi leží svrchnokarbonské slepence a uhlonosné vrstvy. Celková mocnost karbonských sedimentů nepřesahuje první stovky metrů.
Číslo útvaru: 65401
Název útvaru: Krystalinikum v povodí Dyje – západní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 1402,69 km2
Vodní útvar leží při západním okraji povodí Dyje, na jihu je omezen státní hranicí. Ve své východní části zahrnuje horní tok Jevišovky a tok Dyje nad Znojmem. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR představuje útvar převážnou část rajónu 654 – Krystalinikum v povodí Dyje.
Morfologicky představuje povrch jihovýchodní okraj Českomoravské vrchoviny (Javořická vrchovina), na západní hranici útvaru leží její nejvyšší vrchol Javořice (837 m). Nadmořskou výšku 700 m překračuje jen několik vrcholů. Nejnižší nadmořské výšky útvaru jsou na východním okraji (kolem 230 m n. m.). Generelní sklon povrchu útvaru je k jihovýchodu.
Předkvartérní podloží představují intenzívně metamorfované horniny převážně prekambrického stáří prostoupené intruzívními tělesy moldanubického plutonického komplexu Českého masivu. Petrograficky jsou tyto horniny zastoupeny ortorulami, migmatity, pararulami, granulity a menšími tělesy amfibolitů, kvarcitů a karbonátů (krystalické vápence). Do východní části útvaru zasahuje oblast moravskoslezská krystalinickou jednotkou dyjské klenby, kterou zastupují na území útvaru různé typy ortorul a svorů s vloženými tělesy amfibolitů a ojediněle karbonátů. Východní okraj útvaru představují biotitické granodiority až granity dyjského masivu.
Ojediněle jsou zachovány denudační zbytky neogenních sedimentů zastoupené jezerními a říčními sedimenty (jíly, písky a štěrky, ojediněle diatomity).
Číslo útvaru: 65402
Název útvaru: Krystalinikum v povodí Dyje – východní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 420,00 km2
Vodní útvar leží při středním toku Jevišovky, na jihu je omezen útvarem 65401. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR představuje útvar menší (severovýchodní) část rajónu 654 – Krystalinikum v povodí Dyje.
Morfologicky představuje povrch část jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší nadmořské výšky na západní části útvaru dosahují 421 m n. m., nejnižší úrovně terénu jsou na východním okraji (zhruba 240 m n. m.). Generelní sklon povrchu útvaru je k východu.
Předkvartérní podloží představují intenzívně metamorfované horniny převážně prekambrického stáří jihovýchodního okraje Českého masivu. Petrograficky jsou tyto horniny zastoupeny ortorulami, migmatity, pararulami a menšími tělesy amfibolitů, kvarcitů, karbonátů (krystalické vápence), grafitických břidlic a serpentinitů. Do východní části útvaru zasahuje oblast moravskoslezská krystalinickou jednotkou dyjské klenby, kterou zastupují na území útvaru různé typy ortorul a svorů s vloženými tělesy amfibolitů a ojediněle karbonátů. Plošně nevýraznou část východního okraje zaujímá severní výběžek dyjského masivu tvořený biotitickými granodiority až granity.
Ojediněle jsou zachovány drobné denudační zbytky neogenních sedimentů zastoupené jezerními a říčními sedimenty (jíly, písky a štěrky).
Číslo útvaru: 65500
Název útvaru: Krystalinikum v povodí Jihlavy
Ttyp útvaru: hlavní
Plocha: 2568,94 km2
Vodní útvar je prostorově nejrozsáhlejší v rámci povodí Dyje. Zahrnuje oblast horního toku Jihlavy a většinu toku Oslavy a Rokytné. Z hlediska hydrogeologické rajonizace ČR je útvar totožný s rajónem 655 – Krystalinikum v povodí Jihlavy.
Morfologicky představuje povrch jihovýchodní okraj Českomoravské vrchoviny (severní část Javořické vrchoviny a Jihlavské vrchy), na západní hranici útvaru leží její nejvyšší povrchový bod Křemešník (765 m n. m.). Nadmořskou výšku 700 m překračuje zhruba desítka vrcholů v západní a severní okrajové části útvaru. Nejnižší nadmořské výšky útvaru jsou na východním okraji (kolem 220 m n. m.). Generelní sklon povrchu útvaru je k jihovýchodu.
Předkvartérní podloží představují intenzívně metamorfované horniny převážně prekambrického stáří a variské granitoidy jihovýchodního okraje Českého masivu. Petrograficky jsou tyto horniny zastoupeny ortorulami, migmatity, pararulami a menšími tělesy amfibolitů, kvarcitů, karbonátů (krystalické vápence), grafitických břidlic, serpentinitů a skarnů. Do východní části útvaru zasahuje oblast moravskoslezská krystalinickou jednotkou svratecké klenby, kterou zastupují na území útvaru různé typy ortorul s vloženými tělesy amfibolitů a ojediněle karbonátů intenzivně postižených tlakem (bítešská rula) a olešnická skupina (svory, grafické fylity, pararuly, krystalické vápence, amfibolity a metagabra). Plošně významnou část ve středu útvaru představuje těleso třebíčského plutonického komplexu tvořené převážně durbachity (biotitické až amfibolické melanokratní granity až syenodiority). V západní části útvaru jsou zastoupeny také horniny moldanubického plutonického komplexu (dvojslídné granity až granodiority).
Číslo útvaru: 65601
Název útvaru: Krystalinikum v povodí Svratky – střední část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 1241,40 km2
Vodní útvar představuje převážnou část horního povodí Svratky po Tišnov. Zahrnuje také krátký úsek Svitavy nad Letovicemi. Z hlediska hydrogeologické rajonizace ČR útvar tvoří převážnou část rajónu 656 – Krystalinikum v povodí Svratky.
Reliéfem povrchu útvaru je členitý východní okraj Českomoravské vrchoviny (severní část útvaru tvoří Žďárské vrchy), který se snižuje směrem k sousedící boskovické brázdě na východě. Na západní hranici útvaru leží její nejvyšší povrchový bod Devět skal (836 m n. m.). Nadmořskou výšku 700 m překračuje několik málo desítek vrcholů v západní a severní části útvaru. Nejnižší nadmořské výšky útvaru jsou v údolích na jihovýchodním okraji (Svratka 255 m n. m.). Generelní sklon povrchu útvaru je k jihu až JJV.
Předkvartérní podloží útvaru tvoří intenzívně metamorfované horniny převážně prekambrického stáří a variské granitoidy při východním okraji Českého masivu. Nejvýchodnější část útvaru představují horniny letovického krystalinika, které spolu s poličským krystalinikem na severním okraji útvaru patří ke středočeské oblasti (bohemikum). Petrograficky jsou v těchto jednotkách nejčastěji zastoupeny svory a svorové ruly, amfibolity, ortoruly, amfibolické a amfibolicko biotitické granodiority až křemenné diority. Východní část útvaru tvoří horniny moravika zastoupené různými typy ortorul, amfibolitů, svorů, fylitů, pararul a krystalických vápenců. Zbývající plochu útvaru představují horniny východního okraje moldanubické oblasti (strážecké moldanubikum) a oblasti kutnohorsko-svratecké (svratecké krystalinikum). Typickými horninami v obou oblastech jsou migmatitty a migmatitické ruly, v moldanubiku také biotitické a dvojslídné ruly. V obou jednotkách jsou obvyklá tělesa amfibolitů, v moldanubické oblasti také granulinů, kvarcitů a serpentinitů. Na jihozápadě zasahují do útvaru horniny třebíčského plutonu (biotitické až amfibolické melanokratní granity až syenodiority).
Pozn.: Tento VÚ podzemních vod zasahuje i do oblasti povodí Moravy.
Číslo útvaru: 65602
Název útvaru: Krystalinikum v povodí Svratky – Svitava po soutok s tokem Punkva
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 45,00 km2
Vodní útvar představuje relativně malou oblast omezenou na východě boskovickou brázdou a obklopenou útvarem 65601. Z hlediska hydrogeologické rajonizace ČR útvar tvoří malou část rajónu 656 – Krystalinikum v povodí Svratky.
Reliéf povrchu nejmenšího útvaru v povodí Dyje tvoří členitý terén západně od severní části boskovické brázdy. Nejvyšší vrchol má nadmořskou výšku 692 m, nejnižší nadmořská výška terénu dosahuje 400 m. Generelní sklon povrchu útvaru je k jihovýchodu.
Útvar je samostatně vymezen z důvodu antropogenního vlivu (rizikovost z hlediska zatížení dusíkem).
Číslo útvaru: 65603
Název útvaru: Krystalinikum v povodí Svratky – západní část
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 322,00 km2
Vodní útvar představuje oblast ležící na pravém břehu Svratky jižně a jihovýchodně od Nového Města na Moravě. Na západě sousedí s vodním útvarem 65500 v povodí Jihlavy, krátký severozápadní úsek tvoří rozvodí mezi povodím Dyje a Vltavy, zbytek útvaru je obklopen útvarem Krystalinikum v povodí Svratky - střední část. Z hlediska hydrogeologické rajonizace ČR útvar tvoří část rajónu 656 – Krystalinikum v povodí Svratky.
Reliéf povrchu je zvlněný až členitý, zabírá území východního okraje Českomoravské vrchoviny jižně od Žďárských vrchů. Nejnižší nadmořská výška leží na Svratce u Nedvědic (300 m n. m.), nejvyšší nadmořská výška, 742 m n. m., je na západní hranici útvaru. Generelní sklon povrchu útvaru je k jihovýchodu.
Předkvartérní podloží útvaru tvoří intenzívně metamorfované horniny převážně prekambrického stáří a variské granitoidy při východním okraji Českého masivu. Severovýchodní část útvaru představují horniny svrateckého krystalinika, zbývající plochu tvoří horniny strážeckého moldanubika. Obě jednotky představují dvě zóny variského horstva tvořené zhruba stejnými typy hornin lišícími se stářím. Svratecké krystalinikum je zastoupeno typickými migmatitickými rulami až migmatity a dvojslídnými svory až svorovými rulami. Horniny strážeckého moldanubika v útvaru jsou zastoupeny především migmatity a biotitickými pararulami a ortorulami s četnými tělesy amfibolitů, granulitů, serpentinitů, kvarcitů, krystalických vápenců, granitů a granodioritů.
Číslo útvaru: 65700
Název útvaru: Krystalinikum brněnské jednotky
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 501,14 km2
Vodní útvar představuje oblast protáhlého tvaru orientovanou zhruba ve směru SSV-JJZ. Na západě sousedí s útvary 52210 a 52220 (boskovická brázda – severní a jižní část) zbývající část hranice je společná (od jihu) s Dyjsko-svrateckým úvalem, Moravským krasem a Drahanskou vrchovinou. Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR je útvar zhruba shodný s rajónem 657 - Krystalinikum brněnské jednotky.
Reliéf povrchu útvaru je v jižní části zvlněný, v severní části až členitý. Nejnižší nadmořské výšky, pod 250 m, leží v údolích protékajících vodních toků (Svratka, Svitava, Bobrava, Jihlava), nejvyšším bodem na území útvaru je kóta 663 m v severní části, zatímco v jižní části nadmořské výšky nikde nedosahují úroveň 500 m. Generelní sklon povrchu útvaru je k jihu až jihovýchodu.
Předkvartérní podloží celého útvaru tvoří horniny brněnského masivu. Západní omezení útvaru je výrazně tektonické, zatímco členitá východní hranice je tvořena vymapovaným dosahem pokryvných útvarů (terciér karpatské předhlubně na jihu a devon až spodní karbon na severu), pod nimiž pokračuje brněnský masiv dále k východu. Petrografické složení brněnského masivu je značně pestré, převládají různé typy granodioritů. Zhruba uprostřed útvaru situovaná severojižní zóna metabazitů (gabra, diority, ultrabazika, přeměněné bazické i kyselé vulkanity) rozděluje masiv na monotónnější severovýchodní a pestřejší jihozápadní část. Granitoidy brněnského masivu jsou prostoupeny četnými aplitovými, pegmatitovými a porfyritovými žilami. Ojediněle jsou zachovány také kontaktní (rohovcové) biotitické ruly a krystalické vápence (jako zbytky tzv. pláště) a lokální výskyty nemetamorfovaných devonských a karbonských sedimentů (slepence, arkózy, břidlice a vápence).
Číslo útvaru: 66300
Název útvaru: Moravský kras
Typ útvaru: hlavní
Plocha: 88,58 km2
Vodní útvar představuje oblast protáhlého tvaru orientovanou zhruba ve směru S-J. Na západě sousedí s útvarem 65700 (krystalinikum brněnské jednotky), na severu a východě s útvarem 66200 (kulm Drahanské vrchoviny) a na jihu s útvarem 22410 (Dyjsko-svratecký úval). Ve smyslu hydrogeologické rajonizace ČR je útvar zhruba shodný s rajónem 663 - Moravský kras.
Ve vztahu k relativně nevelké rozloze je reliéf povrchu útvaru členitý. Nejnižší místo (potok Říčka) leží v nadmořské výšce 220 m, nejvyšším bodem je Helišova skála - 610 m n. m. Morfologie povrchu je reprezentována plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Generelní sklon povrchu útvaru je k jihu.
Předkvartérní podloží útvaru představují sedimentární horniny převážně devonského stáří. Nejstarší jsou bazální klastika (pískovce, arkózy a slepence), která na povrch vystupují v úzkém pruhu na západním okraji. Většinu plochy útvaru tvoří vápence, které pokračují i v podloží mladších útvarů v okrajových částech Českého masivu. Nejtypičtější jednotkou je macošské souvrství s hojnou makrofaunou (vápence josefovské, lažánecké a vilémovické). Vápence macošského souvrství jsou náchylné k tvorbě krasových jevů. Nadložní líšeňské souvrství (vápence křtinské a hádsko-říčské) zastoupené na menší ploše převážně v jižní části jsou velmi slabě zkrasovělé a jejich sedimentace pokračuje až do spodního karbonu. Na vápencových komplexech paleozoika Moravského krasu zůstaly místy zachovány drobné denudační zbytky mladších mezozoických sedimentů, například písčité vápence s rohovci a spongolity u Olomučan (jura) nebo jílovitopísčité sedimenty rudických vrstev (křída).
K dalším sedimentárním horninám zachovaným v depresích krasového povrchu patří terciérní jíly a písky až štěrky ve dnech žlebů a pestrá rezidua kvartérního stáří. Paleontologicky a archeologicky významné jsou akumulace převážně hlinitých sedimentů v jeskyních. Všechny tyto mladší sedimenty jsou z hlediska vodního útvaru zastoupeny jako drobné výskyty lokálního významu, pouze ve Sloupském a Holštějnském údolí dosahují kvartérní fluviální sedimenty mocnosti až v desítkách metrů.
