E.1. Povrchové vody
Opatření navrhovaná s výše uvedenými účely budou nějakým způsobem (pozitivně i negativně) ovlivňovat ekologický i chemický stav vodních útvarů. Posuzovaným horizontem je rok 2015.
U útvarů tekoucích vod byl dopad opatření vyhodnocen k parametrům a limitům dobrého chemického a dobrého ekologického stavu. U útvarů stojatých vod byl dopad opatření vyhodnocen k parametrům a limitům dobrého chemického stavu a dobrého ekologického potenciálu.
Hodnocení stavu vod provedené v kapitole C.2.1. bylo provedeno pro jednotlivé složky stavu a dále sloučeno pro ekologický, chemický a celkový stav. V této kapitole bylo hodnocení dopadů opatření provedeno na stejném systému jednotlivých složek a následných syntéz.
Návrhy opatření vycházejí z hodnocení stavu a z hodnocení rizikovosti vodních útvarů (které identifikuje příčinu rizikovosti, na níž má být zaměřeno opatření), zpracované pro jednotlivé ukazatele. V případě úpravy rizikovosti k roku 2015 bylo posouzeno, jestli rozdíly v hodnocení stavu a rizikovosti jsou dány pouze vyšším stupněm znalosti na základě přímého hodnocení (pak rozhoduje stav) nebo nepříznivým vývojem antropogenních vlivů (pak rozhoduje rizikovost). Jestliže z hodnocení trendů významných vlivů k roku 2015 plyne, že se jejich intenzita nezmění, vychází se při návrhu opatření zejména z hodnocení stavu. K hodnocení rizikovosti je třeba přihlédnout v případech, kdy se intenzita významného vlivu k roku 2015 výrazně změní (pokles, nárůst).
Při vlastním odhadu dopadů opatření se postupuje směrem po toku, začíná se vždy pramenným vodním útvarem.
Testování je prováděno v následujících krocích:
- zjistí se, zda je vodní útvar v dobrém stavu a zda je rizikový a pro jaké parametry,
- vyhodnotí se míra potřebného zlepšení,
- zjistí se, zda je ve vodním útvaru významný vodohospodářský problém a jaký,
- posoudí se potřeba navrhnout opatření,
- u navržených opatření se posoudí jejich relevance k nevyhovujícím parametrům,
- provede se odhad přínosu jednotlivých opatření na nevyhovující parametry stavu,
- v případě, že opatření jsou dostatečná k dosažení parametrů dobrého stavu, je vodní útvar označen pro danou složku stavu jako vyřešený,
- v případě, že opatření nejsou dostatečná k dosažení parametrů dobrého stavu, je nutné navrhnout další opatření nebo uvážit udělení výjimky,
- posoudí se, zda realizací opatření je odstraněn významný vodohospodářský problém,
- určí se míra přínosu navržených opatření na následující vodní útvar,
- postoupí se na následující vodní útvar.
Výše popsaným způsobem jsou testovány všechny vodní útvary v oblasti povodí Dyje.
Účelem opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí je co nejefektivněji zlepšit stav vodních útvarů na co možná nejvyšší míru a vyřešit významné vodohospodářské problémy identifikované v daném vodním útvaru. Kde nebude parametrů dobrého stavu pomocí opatření dosaženo, je nutné řešit výjimkou (viz kap. C.3).
Nejdříve se určí v jakých parametrech jednotlivé typy opatření zlepšují (zhoršují) stav, resp. pro jaké složky stavu je dané opatření relevantní.
Odhad dopadů opatření se provádí pro následující složky stavu:
Ekologický stav:
- biologie
- ryby
- makrozoobentos
- fytoplankton
- všeobecné fyzikálně chemické složky
- specifické znečišťující látky
Chemický stav:
- kovy
- syntetické antropogenní polutanty.
Pro jednotlivé typy opatření se provede odhad změny stavu vodních útvarů pro jednotlivé složky k roku 2015. Vlastní odhadování dopadu opatření je samozřejmě velmi úzce svázáno s hodnocením stavu (viz kap. C.2) a rizikovosti (viz kap. B.4).
E.1.1. Odhad dopadů opatření na chemický stav
Chemický stav je vyhodnocen v kap. C.2. Seznam ukazatelů a limitů chemického stavu je převzat z návrhu směrnice o EQS. Ukazatele zde uvedené jsou prakticky totožné s Přílohou X Rámcové směrnice o vodě (tj. se seznamem prioritních a nebezpečných látek), doplněné o ukazatele, vyplývající ze seznamu IX Rámcové směrnice – tj. ukazatele, pro které jsou navíc v dceřinných směrnicích pro nebezpečné látky v povrchových vodách stanoveny imisní limity.
Opatření uvedená v části C.4 jsou opatřeními k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí. Jejich dopad na chemický stav vod je pozitivní a tato opatření vedou ke zlepšení chemického stavu. Odhad dopadů opatření na stav povrchových vod z hlediska ekologického stavu je obsahem tabulky TE 1.1a a mapy ME 1.1.
Syntetické antropogenní polutanty
V oblasti povodí byl (jak na základě přímého, tak nepřímého hodnocení) ve 12 vodních útvarech identifikován výskyt specifických znečišťujících látek, mezi nimiž jsou oktylfenol, 1,2-dichlorethan, sloučeniny tributylcínu, tetrachlorethylen, trichlormethan.
K odstraňování těchto látek je uplatňováno jedno obecné opatření „DY100269 Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek“ v kapitole C.4.7.
Zatížení toků syntetickými látkami může být způsobeno vypouštěním vod z průmyslové výroby, či vlivem plošného zatížení z atmosférické depozice. Jelikož u výše uvedených látek není známa příčina nevyhovujícího stavu, musí být nejprve zjištěn jejich zdroj.
Tab. E.1.1 Souhrn odhadu dopadů opatření – syntetické antropogenní polutanty
Kovy
V oblasti povodí byl (jak na základě přímého, tak nepřímého hodnocení) ve 40 vodních útvarech identifikován výskyt specifických znečišťujících látek, mezi nimiž jsou kadmium, rtuť, olovo a nikl.
K zamezení nebo omezení vnosu syntetických se navrhuje obecné opatření:
„DY100269 Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek“
U kovů není stanovena hodnota přirozeného pozadí, která může ovlivňovat hodnoty naměřených koncentrací. Zatížení toků kovy může být taktéž způsobeno vlivem plošného zatížení z atmosférické depozice. Jelikož u výše uvedených látek není známa příčina nevyhovujícího stavu, musí být nejprve zjištěn jejich zdroj.
Tab. E.1.2 Souhrn odhadu dopadů opatření - kovy
Syntéza chemického stavu
Po realizaci opatření v prvním plánovacím období budou po syntéze složek syntetické antropogenní polutanty a kovy počty vodních útvarů zařazených do jednotlivých skupin (vyhovující / pot. nevyhovující / nevyhovující) stejné jako u vyhodnocení současného stavu. Výsledky odhadu dopadů opatření na stav povrchových vod z hlediska chemického stavu pro každý vodní útvar jsou znázorněny na mapě ME 1.1 obsaženy v tabulce TE 1.1a.
Tab. E.1.3 Souhrn odhadu dopadů opatření na chemický stav vod
Přílohy:
Mapa ME 1.1 Dopad opatření na povrchové vody – chemický stav
Tabulka TE 1.1a Dopad opatření na povrchové vody – chemický stav
E.1.2. Odhad dopadů opatření na ekologický stav a ekologický potenciál
Ekologický stav sestává z fyzikálně chemických, biologických složek a doplňkově hydromorfologie. Fyzikálně chemické složky se dále dělí na složky všeobecné a specifické znečišťující látky. Biologické složky se přímo hodnotí na rybách a makrozoobentosu, pro nepřímé hodnocení se pak používá hydromorfologické hodnocení pro ryby a všeobecné složky fyzikálně chemického stavu pro makrozoobentos.
Odhad dopadů opatření v oblasti hydromorfologie se provádí v rámci konečného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů (viz kap. C.3.1.4).
Dobře zpracované hodnocení rizikovosti a ekologického stavu slouží jako základní podklad pro výběr konkrétních opatření, vedoucích ke zlepšení stavu. Při tomto postupu platí, že konkrétní opatření, vedoucí ke zlepšení stavu je nutno zpracovat pro všechny útvary povrchových vod, kde vyšel ekologický stav jako nevyhovující, a to pro ty složky či ukazatele, pro které byl výsledek nevyhovující a jsou známy příčiny stavu. Pro útvary (a složky či ukazatele), kde byl identifikován potenciálně nevyhovující stav, je nutno navrhnout pro následující plánovací období postup, vedoucí k doplnění potřebných údajů, dat či znalostí.
Opatření uvedená v části C.4 „Opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí“ mají pozitivní dopad na ekologický stav vod a vedou ke zlepšení ekologického stavu. Souhrn odhadu dopadů opatření z části C.4 je pro jednotlivé vodní útvary uveden v tabulce TE 1.1b a znázorněn na mapě ME 1.2d.
Fyzikálně chemické složky
Hodnocení fyzikálně chemických složek se skládá ze dvou částí. Samostatně je hodnocena podsložka všeobecných fyzikálně chemických látek a podsložka specifických znečišťujících látek.
Hlavním rozdílem v obou částech hodnocení je jejich vztah k typu hodnoceného vodního útvaru. Zatímco pro všeobecnou fyzikálně chemickou podsložku jsou ukazatele a limity stanoveny individuálně pro typy nebo skupiny typů vodních útvarů, pro specifické znečišťující látky je pro každý ukazatel stanoven pouze jediný limit pro všechny vodní útvary. Druhým podstatným rozdílem obou částí hodnocení je, že zatímco všeobecná fyzikálně chemické složky jsou primárně hodnoceny na základě dat z monitoringu (přímým hodnocením), pro specifické znečišťující látky musí být nejprve provedeno nepřímé hodnocení, které identifikuje příslušný zdroj nebo zdroje hodnocené látky v povodí a určí jeho významnost a následně poté může být provedeno hodnocení dopadu na vodní útvar přímým hodnocením podle dat z monitoringu.
Všeobecné fyzikálně chemické látky
Tato podsložka sestává z fyzikálních parametrů (teplota), parametrů vystihujících kyslíkové poměry (BSK5, rozpuštěný kyslík) z acidobasického hodnocení pH, hodnocení živin (celkový fosfor a dusičnanový dusík) a hodnocení salinity (chloridy, sírany).
Nejčastějším ukazatelem v nevyhovujícím stavu je celkový fosfor. K omezení jeho koncentrace v tocích je navrženo opatření „DY100266 Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek“.
Ke snížení koncentrace BSK5 v tocích jsou navržena opatření kap. C.4.6 „Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod“. Tato opatření také zlepší kyslíkové poměry v tocích, jelikož nebude docházet k odčerpávání kyslíku v tocích, který byl spotřebováván na rozklad organických látek vnášených znečištěnými splaškovými vodami.
K omezení dusíku v tocích ve zranitelných oblastech je navrženo obecné opatření „DY100263 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“. Ke snížení koncentrace dusíku v tocích mimo zranitelné oblastí je navrženo opatření „DY100264 Opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod“.
Pro tři výše zmíněné ukazatele je provedené porovnání dopadů opatření na stav vodních útvarů se současným stavem znázorněno v mapách ME 1.2a – ME 1.2c.
Tab. E.1.4 Souhrn odhadu dopadů opatření - všeobecné fyzikálně chemické látky
Specifické znečišťující látky
Podsložku tvoří 81 sloučenin a to především: kyanidy, polychlorované uhlovodíky, rozpouštědla na bázi uhlovodíků (viz kap. C.1.1.1).
V oblasti povodí Dyje byl v 5 vodních útvarech identifikován výskyt specifických znečišťujících látek – pyren a 1,2-cis-dichloreten.
K odstraňování těchto látek jsou uplatňována opatření z kapitoly C.4.7. - obecné opatření „DY100269 Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek“.
U výše uvedených látek není známa příčina nevyhovujícího stavu a musí být zjištěn konkrétní zdroj těchto látek.
Tab. E.1.5 Souhrn odhadu dopadů – specifické znečišťující látky
Biologické složky
Rybí fauna
Odhad dopadů opatření na složku ryby se neliší od vyhodnocení současného stavu. Obecně lze ale konstatovat, že všechna opatření (jak v ploše povodí, tak bodová) budou mít pozitivní vliv na rozvoj rybí fauny, ale v současné době nelze konkrétně odhadnout dopady opatření na tuto složku ekologického stavu.
Tab. E.1.6 Souhrn odhadu dopadů opatření – rybí fauna
Makrozoobentos
Všechna opatření sloužící k dosažení dobrého stavu vod zlepšují i složku bentosu. Na základě odhadu dopadů opatření a fyzikálně chemické ukazatele byl nepřímo zhodnocen dopad na složku bentosu. Oproti současnému stavu je odhadována změna u 9 vodních útvarů ze stavu nevyhovujícího do stavu potenciálně nevyhovujícího. Odhad dopadů opatření na složku makrozoobentos byl hodnocen pouze u VÚ tekoucích vod.
Tab. E.1.7 Souhrn odhadu dopadů opatření – makrozoobentos
Fytoplankton (dle chlorofylu-a)
Odhad dopadů opatření na složku fytoplankton se neliší od vyhodnocení současného stavu. Obecně lze ale konstatovat, že všechna opatření (jak v ploše povodí, tak bodová) budou mít pozitivní vliv na rozvoj rybí fauny, ale v současné době nelze konkrétně odhadnout dopady opatření na tuto složku ekologického stavu.
Tab. E.1.8 Souhrn odhadu dopadů opatření – fytoplankton
Syntéza ekologického stavu
Výsledná syntéza ekologického stavu sestávající z hodnocených složek fyzikálně chemických a biologických. Výsledky odhadu dopadů opatření na stav povrchových vod z hlediska ekologického stavu pro každý vodní útvar jsou znázorněny na mapě ME 1.2d a obsaženy v tabulce TE 1.1b.
Ve srovnání s vyhodnocením současného stavu je po provedených opatřeních odhadováno přehodnocení jednoho vodního útvaru z kategorie potencionálně nevyhovující do kategorie vyhovující a 11 útvarů z kategorie nevyhovující do kategorie potenciálně vyhovující.
Tab. E.1.9 Souhrn odhadu dopadů opatření na ekologický stav vod
Přílohy:
Mapa ME 1.2a Porovnání dopadů opatření na stav vodních útvarů se současným stavem – ukazatel DUSÍK – dusičnanový
Mapa ME 1.2b Porovnání dopadů opatření na stav vodních útvarů se současným stavem – ukazatel FOSFOR
Mapa ME 1.2c Porovnání dopadů opatření na stav vodních útvarů se současným stavem – ukazatel BSK5
Mapa ME 1.2d Dopad opatření na povrchové vody – ekologický stav / potenciál
Tabulka TE 1.1b Dopad opatření na povrchové vody – ekologický stav/potenciál
