C.4. Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

Programy opatření slouží k zajištění ochrany a udržitelného užívání vod v rámci oblasti povodí. Prostřednictvím stanovení a zavedení navržených programů opatření se usiluje o dosažení dobrého stavu vod. Tam, kde dobrý stav nebo velmi dobrý stav již existuje má být udržován.

Programy opatření stanoví časový plán uskutečnění a strategii financování jednotlivých opatření.

U všech kapitol je uveden popis opatření příslušející dané kapitole ve smyslu jaký vliv nebo VH problém řeší (eliminuje) a jakým způsobem.

Jsou-li konkrétní opatření ve vztahu k rámcovým opatřením z Plánu hlavních povodí, jsou k dané kapitole uvedena tak, jak jsou vymezena Plánem hlavních povodí. Tato rámcová opatření jsou u jednotlivých kapitol uvedena z toho důvodu, aby bylo doloženo, že konkrétní opatření jsou v souladu s PHP. Zároveň PHP u těchto rámcových opatření vymezuje možnosti jejich financování, tzn. vytváří podmínky využití zdroje finančních podpor na splnění konkrétních opatření.

Navržený program opatření obsahuje opatření, která reagují jednak na schválené významné problémy nakládání s vodami a jednak na výsledky hodnocení stavu vodních útvarů.

Jednotlivé kapitoly obsahují jednoduchou tabulku navrhovaných opatření a mapu oblasti povodí s vyznačením polohy realizace navrhovaného opatření.

V každé kapitole je v tabulce opatření uveden sloupec „Program opatření“. Pokud je v řádku k vodnímu útvaru uvedeno ano, znamená to, že opatření je obsaženo v programu opatření (tzn. opatření bude pravděpodobně realizováno v prvním plánovacím cyklu), pokud není uvedeno nic, opatření nebude uplatněno v 1. plánovacím cyklu, ale je odloženo na další plánovací období.

K jednotlivým opatřením jsou vytvořeny tzv. listy opatření, které jsou přílohou plánu oblasti povodí. Listy opatření obsahují podrobné informace o každém opatření v modifikaci podle druhu opatření. Listy opatření jsou zpracovány ve třech úrovních podrobnosti označené jako A, B a C. Podrobnější vysvětlení je uvedeno v úvodu přílohy kapitoly C - listů opatření.

Program opatření je rozložen na jednotlivé etapy plánu oblasti povodí v závislosti na realizovatelnosti opatření, finančním zajištění a stavu připravenosti opatření.

Opatření jsou navržena i ve vodních útvarech jejichž stav je vyhovující, což vychází jednak z toho, že podle RS 2000/60/ES jsou navržena opatření základní závazná, která vycházejí z jiných směrnic Evropského společenství majících vztah k vodě a dále také z čl.1 RS kde je definováno, že v těch vodních útvarech, kde dobrý stav vody již existuje má být udržován, k čemuž přijatá opatření slouží.

Pokud, i přes navržená opatření, vodní útvar nedosáhne k roku 2015 dobrého stavu, lze uplatňovat na vodní útvar výjimky.

Předložený program opatření představuje v současnosti výchozí návrh.

V období platnosti Plánu oblasti povodí Dyje je nutné, aby správce povodí, správci vodních toků a úřady státní správy vyžadovali při plánování, přípravě a realizaci všech činností v oblasti povodí Dyje po jejich nositelích dodržování následujících správných postupů na úseku:

• ochrany vody jako složky životního prostředí
• plnění požadavků na vodohospodářské služby

Správné postupy v oblasti ochrany vod jako složky životního prostředí

• Zlepšovat kvalitu povrchových a podzemních vod.
• Dosahovat požadovaných imisních standardů ve vodních tocích a vodních nádržích.
• Snižovat znečištění zvláště nebezpečnými, nebezpečnými a prioritními látkami a postupně zajistit odstranění jejich vypouštění a úniků do povrchových a podzemních vod.
• Zabraňovat vzniku havarijního znečištění vod, případně snižovat následky havarijního znečištění vod.
• Snižovat emise znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění na úroveň požadavků národních právních předpisů a směrnic EU.
• Plnit požadavky na čištění městských odpadních vod vyplývajících z Přístupových dohod s Evropským společenstvím.
• Snižovat znečištění z plošných a difúzních zdrojů znečištění, sanovat staré ekologické zátěže a staré skládky s významným nepříznivým vlivem na stav vod.
• Používat nejlepších dostupných technologií při čištění odpadních vod, zejména průmyslových odpadních vod.
• Zvyšovat kapacity a účinnost existujících čistíren odpadních vod (ČOV).
• Zahajovat výstavbu kanalizačních sítí a nových ČOV pro dosažení evropských standardů.
• Zvyšovat podíl obyvatel napojených na kanalizaci.
• Zajišťovat mechanicko-biologické čištění odpadních vod ve všech obcích nad 2000 ekvivalentních obyvatel.
• Podporovat výstavbu infrastruktury pro biologické postupy čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2000 ekvivalentních obyvatel.
• Prosazovat urychlení rekonstrukce technologicky zastaralých a kapacitně nevyhovujících čistírenských zařízení.
• Snižovat množství vod přiváděných k čištění na čistírny odpadních vod vhodnými opatřeními na kanalizačních sítích, zejména zavádět vhodná opatření k hospodaření s dešťovými vodami, jako jsou oddílné kanalizační systémy, retenční nádrže, zasakovací zařízení atd.
• Zlepšovat průchodnost vodních toků pro migraci ryb a dalších vodních živočichů.
• Nenarušovat přirozenou a přírodě blízkou morfologii a ekologické parametry vodních toků při stavební činnosti a údržbě vodních toků.
• Zavést a provozovat souhrnný monitoring stavu vod.
• Připustit zatrubňování vodních toků jen ve výjimečných, skutečně jen nezbytných případech, kdy neexistuje jiné variantní řešení.
• Odstraňovat sedimenty z vodních nádrží a jezových zdrží, s přiměřeným respektováním hledisek ochrany přírody.

Správné postupy v oblasti vodohospodářských služeb

• Zajistit výrobu dostatečného množství zdravotně nezávadné pitné vody z podzemních i povrchových zdrojů.
• Posilovat zabezpečenost, vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vodních zdrojů.
• Územně hájit lokality vhodné pro výhledovou akumulaci povrchových vod jako územní rezervy před jejich znehodnocením pro toto možné budoucí vodohospodářské využití.
• Požadovat udržitelné a vyvážené užívání zdrojů pitných, léčebných a minerálních vod. U povrchových vod zajistit dostatečné průtoky pod místy odběrů nebo odvádění vody, které ještě umožní zabezpečit obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku (institut minimálních zůstatkových průtoků). U podzemních vod respektovat vyvážený stav mezi odběry vody a jejich doplňováním (institut minimální hladiny podzemních vod).
• Zabezpečit kvalitní zdroje vody pro zásobování obyvatel. Dosáhnout zvýšení počtu obyvatel připojených na centrální vodárenské soustavy, zvyšovat vzájemnou propojenost jednotlivých vodárenských soustav a postupně nahrazovat nevyhovující individuální zdroje pitné vody.
• Zabezpečit nouzové zásobování vodou za mimořádných nebo krizových situací v souladu s Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a krizovými plány dotčených krajů.
• Zajistit a dohlížet na vysokou míru bezpečnosti a spolehlivosti provozu vodních děl, která podmiňují poskytování vodohospodářských služeb, zejména pak přehrad, jezů a jiných vodních děl umožňujících vzdouvání a akumulaci vody; při návrzích vodních děl dohlížet na respektování zásad platné legislativy (v současné době např. vyhlášky č.590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla ve znění vyhlášky č.367/2005 Sb., ČSN 75 2410).
• Zajistit požadavky na vymezené koupací vody.
• Zajistit požadavky na vymezené rybné vody.
• Zajistit požadavky na jakost vody dodávané pro lidskou spotřebu.

Vazba rámcových opatření na kapitolu C.4 je uvedena v následující tabulce:

C.4.1. Opatření vyvolaná požadavky právních předpisů ES v oblasti životního prostředí

Rozsah těchto opatření je definován ve Směrnici 2000/60/ES v článku 11, odst. 3 a) ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Tato opatření patří mezi základní opatření.

Jedná se o opatření vyplývající z následujících směrnic:

• Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění.
• Směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod,
• Směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů,
• Směrnice Rady 76/160/EHS, o jakosti vod ke koupání,
• Směrnice Rady 79/409/EHS,o ochraně volně žijících ptáků
• Směrnice Rady 80/778/EHS, o jakosti vody určené k lidské spotřebě ve znění směrnice 98/83/ES,
• Směrnice Rady 96/82/ES, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Seveso)
• Směrnice Rady 85/37/EHS, o posuzování vlivů na životní prostředí ,
• Směrnice Rady 86/278/EHS, o splaškových kalech ,
• Směrnice Rady 91/414/EHS, o prostředcích na ochranu rostlin,
• Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Tyto směrnice jsou transponovány do českých právních předpisů.

Poznámka:
Jelikož jsou některá opatření požadovaná směrnicemi ES implementována na centrální úrovni, kdežto další opatření patřící do základních jsou zaváděna až s RS dochází ke zdvojování některých opatření ve více kapitolách.

Z výše uvedené důvodu tato kapitola obsahuje pouze popis jednotlivých směrnic, jejich účel, dopad, transpozici do českého právního řádu a odkaz na Plán hlavních povodí. Opatření vyvolaná těmito směrnicemi jsou uvedeny v kapitolách C.4.2.-C.4.14. Pouze jediná směrnice – 85/37/EHS, o posuzování vlivů na životní prostředí – není uvedena v dalších kapitolách a obsahuje jediné opatření vyvolané touto směrnicí, tj., že všechny plány oblasti povodí podléhají posouzení vlivů na životní prostředí.

Následující schéma značí vztah jednotlivých směrnic a ostatním kapitolám.

C.4.1.1. Směrnice Rady 96/61/ES z 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění

Účelem této směrnice je docílit integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího v důsledku určitých činností, které jsou uvedeny v příloze I. této směrnice. Směrnice stanovuje opatření, která mají vyloučit anebo, pokud to není možné, snížit emise z výše uvedených činností do ovzduší, vody a půdy, včetně opatření týkajících se odpadu, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

V ČR je tato směrnice transponována zákonem č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů a dále ve vyhlášce 572/2004 Sb. (kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování) a navazujícím nařízením vlády č. 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování.

Jelikož opatření vyvolaná touto směrnicí představují zejména obecné postupy k omezení znečištění, a jsou vesměs zahrnuta v kapitolách C.4.7. a C.4.8., jsou tato opatření uvedena v kapitole C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod a v kapitole C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.

C.4.1.2. Směrnice Rady 91/271/EHS z 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod

Tato směrnice se vztahuje k problematice odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Jejím cílem je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění výše uvedených odpadních vod.

Na základě ustanovení uvedených této směrnici mají členské státy povinnost vymezit citlivé oblasti podle kriterií uvedených v příloze II. této směrnice. Dále členské státy jsou povinny zajistit, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním do citlivých oblastí čištěny podle přísnějších požadavků.

Území celé ČR bylo vyhlášeno citlivou oblastí.

Tato směrnice je v ČR transponována zákonem č. 254/2001 Sb. (zákon o vodách) v platném znění, zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění a navazujícími právními předpisy.

Pro splnění vybraných požadavků této směrnice bylo ČR uděleno tzv. přechodné období do konce roku 2010. V návaznosti na to byla zpracována „Strategie financování implementace Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod“ a na ni navazující „Konkrétní seznam aglomerací ČR“, který zahrnuje rámcový popis opatření v aglomerací v rozsahu uděleného přechodného období, tj. v aglomerací s počtem ekvivalentních obyvatel vyšším než 2000.

Plán hlavních povodí:
V okruhu komunálních bodových zdrojů znečištění jsou uvedena tato opatření:

C.4.1.3. Směrnice Rady 91/676/EHS z 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

Účelem této směrnice je:

• snížit znečištění vod způsobované dusičnany ze zemědělských zdrojů,
• a předcházet dalšímu takovémuto znečištění.

Členské státy mají připravit pro vymezené ohrožené oblasti akční programy k dosažení cílů uvedených v článku 1 této směrnice do dvou let po prvním vymezení těchto oblastí

Tato směrnice byla transponována do národního právního řádu §33 zák.č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů, zák.č. 156/1998 Sb. o hnojivech, nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, nařízením vlády č. 108/2008 Sb. a vyhláškou č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, vyhláškou č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv § 33 zák.č. 254/2001 Sb. o vodách vymezuje pojem zranitelné oblasti a ukládá nařízením vlády stanovit zranitelné oblasti a v nich upravit používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (akční program dle nitrátové směrnice).

Opatření stanovená v Akčním programu mají být plně realizována do čtyř let od jejich vyhlášení, tj. v případě ČR do konce roku 2014.

Zranitelné oblasti jsou zařazeny do Registru chráněných území.

Plán hlavních povodí:
V okruhu plošného znečištění jsou uvedena tato opatření:

C.4.1.4. Směrnice Rady 76/160/EHS, o jakosti vod ke koupání

Účelem této směrnice je ochrana životního prostředí a veřejného zdraví. Směrnice stanovuje opatření k zajištění požadované jakosti vod ke koupání s výjimkou vod určených pro léčebné účely a vody užívané v plaveckých bazénech.

V České republice byla směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání do legislativy transponována zákonem č. 254/2001 Sb. v § 34. Dále jsou vlastní koupací oblasti definovány vyhláškou č. 159/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Tato vyhláška v příloze stanovila na území ČR celkem 128 koupacích oblastí (lokalit).

Vedle koupacích oblastí definovaných vyhláškou č. 159/2003 Sb. jsou českou legislativou – zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví – stanovena a evidována také tzv. koupaliště ve volné přírodě, což jsou přírodní vodní plochy, které jsou označeny jako vhodné ke koupání. Na rozdíl od koupacích oblastí mají svého provozovatele.

Směrnice Rady 76/160/EHS bude nahrazena směrnicí 2006/7/ES, o řízení jakosti vod ke koupání, která má být transponována do českých právních předpisů do 24. března 2008.

Oblasti určené ke koupání jsou zařazené do „Registru chráněných území“.

Opatření jsou zajištěna formou stanovení ukazatelů a jejich limitní hodnotou v § 34 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.

Plán hlavních povodí:
V okruhu koupacích vod je uvedeno toto opatření:

C.4.1.5. Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků

Účelem směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků je chránit všechny volně žijící ptáky na území členských států a to jak jedince, hnízda a vejce tak i jejich stanoviště. Pomocí tzv. ptačích oblastí navíc zajišťuje územní ochranu vybraných druhů ptáků, kteří vyžadují zvláštní ochranu pro jejich další přežití a zachování současného areálu rozšíření. Příkladem ptačích oblastí mohou být rybníky nebo rybniční soustavy, lesní komplexy i zemědělská kulturní krajina. Výběr ptačích oblastí probíhá většinou na základě kritérií pro určení tzv. významných ptačích území (Important Bird Areas - IBA) používaných mezinárodní organizací na ochranu ptáků BirdLife International. Ptačí oblasti navržené výhradně podle odborných kritérií vyhlašuje přímo vláda daného členského státu a současně s tím přebírá odpovědnost za udržení příznivého stavu ptačích populací druhu, pro který bylo příslušné území vyhlášeno.

Opatření vyvolaná touto směrnicí jsou zejména:

• zřizování chráněných území,
• udržování a péče v souladu s ekologickými potřebami stanovišť uvnitř chráněných území i mimo ně,
• obnova zničených biotopů a
• vytváření biotopů.

Transpozice této směrnice byla provedena do zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Na základě výše uvedené směrnice a směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť je definována v § 45a-45i tohoto zákona soustava chráněných území NATURA 2000.

Na území ČR se nachází celkem 18 ptačích oblastí s jednoznačnou vazbou na vodní prostředí.

Ptačí oblasti jsou zařazené do „Registru chráněných území“.

Opatření na obnovu biotopů jsou jednak z okruhu bodových zdrojů znečištění, plošných zdrojů znečištění a problematika morfologie vodních toků. Výčet konkrétních opatření je proto uveden v následujících kapitolách:

• komunální bodové zdroje znečištění - C.4.6. Opatření k omezování, vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod
• průmyslové bodové zdroje znečištění a SEZ - C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod
• plošné zdroje znečištění - C.4.14. – Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění
• hydromorfologie – C.4.13. – Hydromorfologická opatření na podporu přírodního stavu a migrace

C.4.1.6. Směrnice Rady 80/778/EHS ve znění směrnice 98/83/ES, o jakosti vody určené k lidské spotřebě

Účelem směrnice je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá.

Směrnice se nevztahuje na přírodní minerální vody a léčivé vody.

Požadavek na přijetí systematického plánu aktivit s časovým harmonogramem ke zlepšení stavu povrchových vod sloužících pro odběr surové vody je uveden ve směrnici Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody.

Požadavky této směrnice byly do českého právního řádu transponovány zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Podle § 13 odst. 4 tohoto zákona Ministerstvo zemědělství zabezpečilo zpracování Plánů pro zlepšování jakosti surové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou a to včetně časových harmonogramů jejich plnění jako podklad pro zpracování plánů oblastí povodí.

Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu jsou zařazena do Registru chráněných území.

Na základě výše uvedených požadavků této směrnice byly sestaveny Plány pro zlepšování jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou, které se přímo vážou ke kapitole C.4.2. Opatření vyvolaná touto směrnicí jsou z tohoto důvodu uvedeny v této kapitole C.4.2. – opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu.

C.4.1.7. Směrnice Rady 96/82/ES, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Seveso)

Účelem této směrnice je prevence závažných havárií, při kterých jsou přítomny nebezpečné látky, a omezení jejich následků pro člověka a životní prostředí.

Na základě této směrnice musí členské státy zajistit, aby provozovatel byl povinen přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků pro člověka a životní prostředí.

Směrnice byla transponována do zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Ve znění zákona č. 59/2006 Sb. stanovuje povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob, které vlastní nebo užívají objekt nebo zařízení, v němž je umístěna vybraná nebezpečná látka nebo přípravek.

Podle § 8, 9, 12, 14 z.č. 59/2006 Sb. je provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je povinen zpracovat bezpečnostní program, bezpečností zprávu, sjednat pojištění odpovědnosti a zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení.

Opatření vyvolaná touto směrnicí jsou uvedena v kapitole C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.

C.4.1.8. Směrnice Rady 85/37/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

Tato směrnice se vztahuje na posuzování vlivů těch veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí.

Členské státy mají podle této směrnice přijmout taková opatření, aby před vydáním povolení podléhaly záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, byly posouzeny z hlediska jejich vlivů na životní prostředí.

Do českého právního řádu je tato směrnice transponována do zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění.

Opatření vyvolaná touto směrnicí mají formu povinností ze zákona č. 100/2001 Sb.

Plán oblasti povodí podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb.

Plán hlavních povodí:
V Plánu hlavních povodí nejsou uvedena žádná opatření ve vztahu k této směrnici.

C.4.1.9. Směrnice Rady 86/278/EHS, o splaškových kalech

Účelem této směrnice je stanovení pravidel pro používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství tak, aby se zabránilo škodlivým účinkům na půdu, rostliny, zvířata a člověka a zároveň, aby se podpořilo správné používání kalů z čistíren odpadních vod.

Směrnice je do české legislativy transponována do zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a dále vyhláškou č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, kde jsou stanoveny technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě a mezní hodnoty koncentrací rizikových látek.

Plán hlavních povodí:
V okruhu plošného znečištění jsou uvedena tato opatření:

C.4.1.10. Směrnice Rady 91/414/EHS, o prostředcích na ochranu rostlin

Účelem této směrnice je stanovení pravidel povolování přípravků na ochranu rostlin v obchodní formě, jejich uvádění na trh, používání a kontroly ve Společenství a uvádění jiných účinných látek určených pro použití vymezené v čl.2 odst.1 této směrnice na trh a jejich kontroly ve Společenství.

Do české legislativy je toto opatření transponováno do zákona č.326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dále zákonem č. 120/2002 Sb. o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a dále vyhláškou č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.

Plán hlavních povodí:
K problematice prostředků na ochranu rostlin jsou uvedena tato opatření:

C.4.1.11. Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je definována ochrana typů přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů kromě ptáku. Hlavním cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti ochranou přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států. Současně je cílem opatření přijímaných na základě této směrnice zachovat nebo obnovit příznivý stav přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Směrnice současně definuje soustavu Natura 2000, jejímž cílem je vytvořit spojitou evropskou ekologickou sít zvláštních oblastí ochrany. Součástí soustavy Natura 2000, definované směrnicí, jsou i dříve zmíněné ptačí oblasti (SPA).

Transpozice této směrnice byla provedena do zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Na základě výše uvedené směrnice a směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků je definována v § 45a-45i tohoto zákona soustava chráněných území NATURA 2000.

Na území ČR se nachází celkem 442 lokalit s jednoznačnou vazbou na vodní prostředí (kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem pro vyskytující se druhy nebo stanoviště).

Evropsky významné lokality jsou zařazené do „Registru chráněných území“.

Opatření na ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin jsou jednak z okruhu bodových zdrojů znečištění, plošných zdrojů znečištění a problematika morfologie vodních toků. Výčet konkrétních opatření je proto uveden v následujících kapitolách:

• komunální bodové zdroje znečištění - C.4.6. Opatření k omezování, vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod
• průmyslové bodové zdroje znečištění a SEZ - C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod
• plošné zdroje znečištění - C.4.14. – Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění
• hydromorfologie – C.4.13. – Hydromorfologická opatření na podporu přírodního stavu a migrace

C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu

Popis opatření

Účelem těchto opatření je zejména zlepšení jakosti vodních zdrojů a jejich ochrana proti jakémukoliv znečištění. Znečištění vodních zdrojů je způsobováno zejména zhoršenými odtokovými poměry, způsobenými odnosy půdy erozivní činností vody, zhoršením retenčních schopností krajiny a dále bodovými a difúzními zdroji znečištění.

Mezi tato opatření lze zařadit stanovování ochranných pásem a způsob hospodaření v nich, sledování jakosti surové vody a opatření zmíněná v Plánech pro zlepšení jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou. Další opatření představuje vyhlášení citlivých oblastí (podle § 32 vodního zákona), u nichž jsou uplatňovány přísnější požadavky na čištění odpadních vod a dále vyhlášení zranitelných oblastí (podle § 33 vodního zákona), ve kterých jsou území znečištěná nebo ohrožená dusičnany ze zemědělských zdrojů.

Uplatněním těchto opatření se zajišťuje komplexní ochrana vodních zdrojů povrchových a podzemních vod užívaných pro odběr vody pro lidskou spotřebu.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• vyhláška č. 428/2001 Sb., k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

C.4.3. Opatření vyplývající z vodohospodářské bilance výhledového stavu množství a jakosti povrchových a podzemních vod

Popis opatření

Jedná se o opatření vyplývající z vodohospodářské bilance, kterou zajišťují v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, správci povodí.

Vodohospodářská bilance výhledového stavu je definována v § 6 vyhl.č. 431/2001 Sb. Hodnocení výhledového stavu se sestavuje jednou za šest let a porovnává hodnoty výhledových odběrů vody a vypouštění vody s přirozenými průtoky a ovlivněnými průtoky simulovaným hospodařením s vodou ve vodních nádržích v delším výpočtovém období pro povrchové vody a pro podzemní vody výhledové hodnocení množství podzemních vod obsahuje hodnocení množství podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech porovnáním odhadovaných, případně plánovaných odběrů podzemních vod s dlouhodobými průměrnými a minimálními hodnotami zdrojů .

Sestavení vodohospodářské bilance výhledového stavu zajišťují příslušní správci povodí.

Tato opatření jsou směřována zejména na regulaci odběrů a vypouštění z hlediska množství a jakosti.

Jelikož jakost povrchových a podzemních vod je ovlivněna bodovými zdroji znečištění a plošnými zdroji znečištění je samostatně řešena v kapitolách C.4.6, C.4.7. a C.4.11. Z tohoto důvodu je v této kapitole řešeno pouze množství povrchových a podzemních vod.

Uvedena jsou technická opatření regulace množství povrchových a podzemních vod, jako jsou např. převody vody, dotace podzemních vod vodou povrchovou, apod.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí:

V následující tabulce jsou uvedena rámcová opatření, tak jak jsou uvedena v kapitole 4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování.

C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek

Popis opatření

Účelem těchto opatření je eliminovat nežádoucí vlivy zajišťování vodohospodářských služeb na množství povrchové a podzemní vody. Odběry povrchových a podzemních vod mohou v některých případech způsobit nedosažení environmentálních cílů. Jedná se zejména o napjatou vodní bilanci povrchových a podzemních vod, způsobenou např. nepříznivým poměrem mezi odběry a základním odtokem.

Jedná se o správní opatření, kterými dochází k regulaci odběrů povrchových a podzemních vod a jejich akumulaci. Podle zákona o vodách 254/2001 Sb. je potřeba povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, pokud dochází k jejich odběru, u povrchových vod také pokud dochází k jejich akumulaci (§ 8). Povolení je časově ohraničené, součástí povolení je výše povoleného ročního odběru (§ 9). Pokud je odebíráno více než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/rok, má provozovatel povinnost měřit množství a jakost odebrané vody a výsledky předávat správcům povodí (§ 10). Stejně tak při objemu vody vzduté vodním dílem nad 1 000 000 m3 je povinnost měřit objem vzduté vody a výsledky předávat správcům povodí (§ 10).

Vodoprávní úřad může zároveň může platné povolení k nakládání s vodami zrušit či změnit, pokud dojde ke změně minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální zůstatkové hladiny podzemních vod, případně je-li to nezbytné ke splnění plánu oblasti povodí (§ 12). Minimální zůstatkový průtok je podle zákona o vodách je takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku (§ 36). Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících (§ 37).

Dalším opatřením je možnost úpravy manipulačních řádů podle §47 vodního zákona, kde je uvedeno, že správa významných vodních toků může podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků.

Uplatňování výše uvedených opatření minimalizuje nebezpeční nevratných změn hydrogeologického režimu. Při citlivých úpravách odběrů povrchových a podzemních vod, doprovázených nutnými změnami manipulačních řádů, bude zajištěn jak dobrý ekologický stav útvarů povrchových vod, tak nejdůležitější požadavky na užívání vod.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance
• vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci

C.4.5. Opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod s uvedením případů povoleného vypouštění

Popis opatření:

Opatření jsou směřována k ochraně podzemních vod. Přímé vypouštění do podzemních vod je vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím.

Přímá vypouštění představují zejména:

• vypouštění látek znečišťujících látek ze seznamu VIII RS 2000/60/ES a
• umělé doplňování zásob podzemních vod pro účely hospodaření s podzemními vodami.

Jedná se zejména o podchycení všech přímých vypouštění formou vydávání povolení. Současně platný právní řád předmětné přímé (bez průsaku půdou nebo půdním podložím) vypouštění neumožňuje a zřejmě k němu ani ve skutečnosti nedochází. Do podzemních vod je podle § 38 vodního zákona umožněno pouze vypouštění odpadních vod z rodinných domů nebo staveb pro individuální rekreaci a to pouze tzv. nepřímé (přes půdní vrstvy) a pokud neobsahují nebezpečné závadné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění

Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V oblasti povodí Dyje nebyly identifikovány žádné významné problémy nakládání s vodami, které mají přímý vztah k zamezení přímého vypouštění do podzemních vod.

Tabulka opatření

C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod

Popis opatření

Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod, průmyslových odpadních vod a látkami vyskytující se ve starých ekologických zátěžích (SEZ). U komunálních a průmyslových odpadních vod se jedná o nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturu ve městech a obcích a průmyslových podnicích. Úniky látek do vodního prostředí ze SEZ jsou zapříčiněny zejména nekontrolovaným vznikem těchto SEZů (černé skládky) a často nedostatečným zabezpečením proti kontaminaci okolního prostředí.

V této kapitole jsou uvedena veškerá opatření, která jsou zaměřena na eliminaci komunálních bodových zdrojů znečištění. Opatření k eliminaci znečištění z průmyslových zdrojů a starých ekologických zátěží jsou samostatně řešeny v rámci kapitoly C.4.7.

Opatření k omezování komunálních bodových zdrojů, lze rozdělit do dvou kategorií:

• výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV
• výstavba nebo rekonstrukce kanalizace

Výstavbou nebo intenzifikací ČOV se kromě snížení vnosu znečištění do povrchových vod zlepší i kyslíkový režim v recipientu a při kombinaci eliminace organického znečištění a nutrientů se výrazně sníží riziko eutrofizace povrchových vod.

Výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace dojde k podchycení vzniklých odpadních vod a jejich bezpečnému odvedení na čistírnu odpadních vod, čímž se zamezí znečišťování půdního prostředí, povrchových a podzemních vod. V případě výstavby kanalizace s navazujícím čištěním odpadních vod jsou vytvořeny podmínky pro likvidaci žump a septiků, které jsou dalším rizikem pro vnos znečištění do prostředí.

Od 1.1.2010 bude ve smyslu nařízení vlády č. 61/2003 Sb., zaveden kombinovaný přístup ke stanovení emisních limitů pro vypouštění odpadních vod.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• nařízení č. 61/2003 Sb., ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod
• vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody určené ke koupání
• usnesení vlády č. 1391, Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod.

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod

Popis opatření

Zvlášť nebezpečné látky představují vybrané látky na základě jejich toxicity, perzistence a bioakumulace vůči vodnímu prostředí a jsou vyjmenované v příloze 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Dle tohoto zákona je cílem ochrany vod jako složky životního prostředí snížení znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek.

Průmysl, zejména chemický, produkuje a užívá množství látek, které jsou závadné pro lidi i přírodní prostředí a přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s nimi se mohou tyto látky dostat do podzemních a povrchových vod v důsledku úniků nebo vypouštěním odpadních vod, ve kterých jsou obsaženy.

Stará ekologická zátěž – SEZ (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo), je obvykle definovaná jako úroveň znečištění, u které nelze vyloučit negativní důsledky pro zdraví člověka nebo jednotlivé složky životního prostředí. SEZ vznikly dlouhodobou průmyslovou a zemědělskou činností (bodové zdroje) v uplynulých letech, zpravidla před privatizací. Zátěže se v naprosté většině případů koncentrují do podzemních vod a horninového prostředí, odkud mohou být vyplavovány i do povrchových vod. V listech opatření jsou údaje o SEZ získány ze Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM), který pro MŽP spravuje agentura ochrany přírody Cenia.

Jedná se o opatření, které vyplývají zejména z Programu na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami. Tato opatření jsou zaměřena jednak na eliminaci znečištění z průmyslových zdrojů, ve vazbě na povrchové vody a dále, ve vazbě na podzemní vody, na staré ekologické zátěže.

Nejefektivnější způsob odstranění těchto látek z odpadních vod je eliminovat jejich vznik opatřeními ve výrobě, které jsou často spojeny s přechodem na výrobní technologii vyšší úrovně. K tomu je nutno ve smyslu příslušných ustanovení právních předpisů využít nejlepší dostupné techniky z hlediska ochrany životního prostředí i technické a ekonomické dostupnosti.

Odpadní vody z průmyslových výrob se před jejich vypuštěním do vodního toku předčišťují, nebo čistí v průmyslových čistírnách odpadních vod a následně jsou společně čištěny s městskými odpadními vodami. Základním problémem SEZ je jejich identifikace a určení jejich rizikovosti pro zdraví člověka a jednotlivé složky přírodního prostředí. Celý proces sanace, který má končit eliminací dopadů ze SEZ, je proto nutné provádět v etapách a dle jejich výsledků rozhodovat o dalším postupu.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění
• zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích v platném znění
• zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech v platném znění
• zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů v platném znění
• nařízení Vlády ČR č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování v platném znění
• nařízení Vlády ČR č. 61/2003 Sb., ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod v platném znění
• vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování v platném znění

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

V následující tabulce jsou uvedena související rámcová opatření, tak jak jsou uvedena v kapitole 4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování.

C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění

Popis opatření

I přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s látkami závadnými po lidi i přírodní prostředí dochází v průmyslu (zejména chemickém) k úniku nebo vypouštění odpadních vod, které tyto látky obsahují. Havarijní znečištění má často katastrofální důsledky na vodní biotu.

Jedná se o opatření potřebné k prevenci významných úniků znečišťujících látek z technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní znečištění, jako např. v důsledku povodní, a to včetně detekčních nebo varovných systémů k těmto účelům, a pro havárie, které nemohly být rozumně předvídány, včetně všech přiměřených opatření ke snížení ohrožení vodních ekosystémů. Každý uživatel látky registrované v integrovaném registru znečišťování je povinen ohlásit (dle zákona o integrované prevenci) užívání a množství produkované registrované látky v emisích. Každý objekt v němž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek musí mít zpracován systém prevence závažných havárií s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí.

K prevenci a snižování dopadů případů havarijního znečištění přispívá taktéž proces integrovaného povolování (IPPC), kterému podléhá většina provozovatelů velkých průmyslových a zemědělských podniků v České republice. Cílem tohoto předpisu bylo odstranit rozdílný přístup k omezování emisí do ovzduší, vody a půd, a tím zamezit potenciálním přesunům znečištění z jedné složky životního prostředí do jiné. Integrované povolení je nový povolovací stupeň, který vznikl v roce 2002 zákonem o integrované prevenci č. 76/2002 Sb. Je určeno pro vybraná technologická zařízení. Ta se porovnávají s takzvanými BAT technologiemi neboli nejlepšími dostupnými technologiemi (Best Available Techniques). V průběhu řízení se stanoví podmínky provozování a limity škodlivých účinků na životní prostředí. Celý proces integrovaného povolování je metodicky řízen Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství.

V této kapitole je nutné se zmínit o možnosti vzniku ekologické újmy a jejich náhrad v řádech desítek miliard korun, nutných pokrýt z rozpočtů krajů dle § 24 odst. 5 a § 12 odst. 5 zákona č. 167/2008 o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění v platném znění
• zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky v platném znění
• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění
• zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě
• nařízení č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování v platném znění
• nařízení č. 61/2003 Sb., ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod v platném znění
• vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování v platném znění

Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V oblasti povodí Dyje nebyly identifikovány žádné významné problémy nakládání s vodami v okruhu havarijního znečištění.

Tabulka opatření

C.4.9. Opatření u vodních útvarů, u nichž je nepravděpodobné dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

Popis opatření

Dodatečná opatření jsou určena pro takový vodní útvar, kde monitoring nebo jiné údaje naznačují, že cíle stanovené pro příslušný vodní útvar nebudou pravděpodobně dosaženy.

Dodatečná opatření představují zejména nástroj k dosažení cílů stanovených pro příslušný vodní útvar a mohou představovat i přijetí méně přísných environmentálních kvalitativních cílů podle postupů stanovených v příloze V RS 2000/60/ES.

V případech, kdy jsou tyto příčiny důsledkem okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné a nemohly být rozumně předvídány, zejména extrémní povodně a období déletrvajícího sucha, může členský stát označit dodatečná opatření za prakticky neuskutečnitelná s přijetím výjimek pro daný vodní útvar.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• vyhláška č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

Plán hlavních povodí neobsahuje žádná dodatečná opatření.

Tabulka opatření

Dodatečná opatření nejsou v tuto chvíli navrhována vzhledem k tomu, že dodatečná opatření má smysl navrhovat až po vyhodnocení přijatých opatření.

C.4.10. Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

Popis opatření

Doplňková opatření jsou opatření navržená a realizovaná k doplnění základních opatření. Typy doplňkových opatřeních mohou být v souladu s vyhláškou č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, navrhovány např. podle přílohy VI Směrnice 2000/60/ES.

Doplňková opatření mohou být rovněž přijmuta s cílem zabezpečit dodatečnou ochranu nebo zlepšení vod, na než se vztahuje směrnice 2000/60/ES.

Okruh doplňkových opatření je dán přílohou VI RS 2000/60/ES a je následující: legislativní nástroje; administrativní nástroje; ekonomické nebo fiskální nástroje; sjednané environmentální dohody; regulování emisí; kodexy správných postupů (viz úvod kapitoly C.4); znovuzřízení a obnova mokřadů; regulace odběrů vody; opatření na ovlivňování požadavků (nároků), mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech trpících suchem; opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu; stavební projekty; odsolovací stanice; revitalizační projekty; umělé doplňování zvodní; vzdělávací projekty; výzkumné, vývojové a demonstrační projekty; další relevantní opatření.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• vyhláška č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

V následující tabulce jsou uvedena související rámcová opatření, tak jak jsou uvedena v kapitole 4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování.

C.4.11. Příspěvek ke snížení znečištění mořských vod

Popis opatření

Jedná se zejména o opatření na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí a k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout koncentrací v mořském prostředí blízkým hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkým nule pro uměle vyráběné syntetické látky.

Jelikož Společenství a členské státy jsou smluvními stranami různých mezinárodních dohod obsahujících důležité závazky na ochranu mořských vod před znečištěním má směrnice 2000/60/ES přispět a umožnit Společenství a členským státům splnit závazky vyplývající z těchto mezinárodních dohod.

Jedná se o příspěvek veškerých opatření, která jsou zaměřena na eliminaci plošných a bodových zdrojů znečištění. I když jsou tato opatření primárně určena na eliminaci zdroje znečištění ve vodním útvarů, podílí se všechna opatření na snížení znečištění mořských vod.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• nařízení č. 61/2003 Sb., ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod
• vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody určené ke koupání
• usnesení vlády č. 1391, Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod.
• zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích v platném znění
• zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech v platném znění
• zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů v platném znění
• nařízení Vlády ČR č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování v platném znění
• vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování v platném znění
• zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky v platném znění
• nařízení č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování v platném znění
• vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování v platném znění
• zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech v platném znění
• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění
• zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči v platném znění
• zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh v platném znění
• zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech v platném znění
• nařízení Vlády ČR č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv v platném znění
• nařízení č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění
• vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva v platném znění
• vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv v platném znění
• vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v platném znění
• vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin
• vyhláška č. 371/2006 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

Související rámcová opatření jsou uvedena v kapitolách C.4.6., C.4.7., C.4.8. a C.4.14.

Vazba na významné problémy s nakládáním s vodami

Žádné významné problémy nejsou přednostně směřovány ke snížení znečištění mořských vod, nicméně k tomu přispívá vyřešení významných problémů jako jsou:

• znečištění z komunálních zdrojů,
• znečištění povrchových a podzemních vod z významných plošných zdrojů.

Vodní útvary, které jsou zasaženy těmito významnými problémy jsou uvedeny v kapitolách C.4.6., C.4.7., C.4.8. a C.4.14.

Tabulka opatření

Tabulky opatření jsou uvedeny v kapitolách C.4.6., C.4.7., C.4.8. a C.4.14.

C.4.12. Opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“

Popis opatření

Jedná se o opatření, která budou zajišťovat finanční účast znečišťovatele za využívání vodních zdrojů a na realizaci opatření pro eliminaci jím produkovaného znečištění (pokud ještě není zajištěna). Přitom se bude vycházet ze současných ekonomických nástrojů uplatňovaných v ČR, jak vyplývají z národních právních předpisů.

S ohledem na současný stav v přípravě oceňování přírodních zdrojů se nepředpokládá, že bude v této fázi plánování uplatňována v oblasti vodohospodářských služeb úhrada jiných environmentálních nákladů, než jsou poplatky za odebrané množství podzemní vody, vypouštění odpadních vod do vod povrchových a platby za odběry povrchové vody.

Přitom bude sledováno na jedné straně dosažení návratnosti nákladů za vodohospodářské služby a na druhé straně sociální únosnost navržených opatření.

Související právní předpisy ČR

• § 90 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

V směrné části , v kapitole D.1.1. je uvedeno:

• Práce na úpravě systému poplatků za vypouštění odpadních vod, zvýšení tlaku na snižování vypouštění znečištění (nutriety, bakteriální znečištění, těžké kovy, specifické organické látky),
• nadále využívat pro rozvoj a rekonstrukce VH infrastruktury subvence z veřejných zdrojů a tím posílit aktivní politiku státu pro řešení potřebných oblastí.

Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V oblasti povodí Dyje nebyly identifikovány vodní útvary s významným problémem s nakládáním s vodami z okruhu problematiky „znečišťovatel platí“.

Tabulka opatření

C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu

Popis opatření

V minulosti provedené technické zásahy do přirozené trasy koryt vodních toků měli za následek ztrátu jejich přirozené členitosti. Technické zásahy zpravidla spočívaly ve změně trasy vodních toků tak, aby co nejméně překážela při zemědělském využívání. Celkově úpravy přinesly tyto hlavní problémy: zrychlení běžných i povodňových průtoků, omezení migrace vodních živočichů nevhodným průtokovým režimem a migračními překážkami, snížení samočisticí schopnosti vodního toku apod.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o opatření, která mají napravovat výše uvedené problémy. Obecně lze mluvit o těchto opatřeních: rybí přechod, rybí osádky, odstranění zakrytí vodního toku, obnova přirozené členitosti vodního toku v rámci koryta, aktivace, obnova a zřizování postranních ramen, tůní a mokřadů, hospodaření na rybnících. Při návrhu opatření byly vzaty v úvahu lokality vyhlášené jako zvláště chráněná území. Kromě konkrétních opatření navržených v plánu oblasti povodí jsou navržena další opatření pro zvláště chráněná území, která jsou uvedena v Plánech péče uvedených na internetových stránkách AOPK ČR www.ochranaprirody.cz.

V úsecích vodních toků, kde to možnosti legislativní, majetkoprávní, ekonomické a především hledisko protipovodňové ochrany dovolí je vhodné využít ke zlepšení hydromorfologického stavu koryta vodního toku tzv. renaturaci. Jedná se v podstatě o ponechání koryta přirozenému vývoji v předem určených hranicích. Pokud to podmínky dovolí, je možné renaturaci kombinovat s použitím klasických revitalizačních opatření.

Použitím těchto opatření lze dosáhnout přiblížení se přirozenosti vodního toku obnovou jeho členitosti, vytvoření přirozených úkrytů a podmínek pro život ryb, obnovu migrační prostupnosti, retnce vody v území a zvýšení krajinotvorné a estetické funkce toku.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění
• zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství v platném znění
• zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
• nařízení č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod v platném znění
• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla v platném znění
• vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků v platném znění
• vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci v platném znění

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění

Popis opatření

Plošné znečištění je způsobováno zejména zemědělskými zdroji, kde se používají dusíkatá hnojiva v nadměrné míře, které vyplývají z intenzivní živočišné a rostlinné výroby, dále se jedná o způsob hospodaření se statkovými hnojivy, eroze půdy a používání rostlinných ochranných prostředků.

Za významné plošné zdroje znečištěné lze považovat hlavně znečištění dusičnany ze zemědělství a z atmosférické depozice, částečně znečištění fosforem z eroze a znečištění pesticidy ze zemědělství.

K problematice plošných zdrojů znečištění jsou v ČR vyhlášeny od roku 2003 zranitelné oblasti podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a stanoví opatření, která jsou ve zranitelných oblastech povinná a která minimalizují úniky dusíku ze zemědělského hospodaření a snižují erozi. Z tohoto důvodu lze považovat vyhlášené zranitelné oblasti za plochy, kde se řeší plošné zdroje znečištění. Jako další opatření uplatněná na plošné zdroje znečištění je postupný zákaz používání pesticidů na zemědělsky využívaných půdách, omezování plošného znečištění z atmosférické depozice, spočívající ve snižování emisí dodržováním platné legislativy, hospodaření se statkovými hnojivy, racionalizace výživy rostlin, organizační protierozní opatření.

Hlavním pozitivním efektem, který se předpokládá po realizaci opatření, je snížení koncentrací dusíku a fosforu ve vodním prostředí.

Hlavním pozitivním efektem, který se předpokládá po realizaci opatření, je snížení koncentrací dusíku a fosforu ve vodním prostředí. Sekundárním efektem níže uvedených opatření aplikovaných v ploše povodí je také ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa, zejména jsou-li spojené s realizací komplexních pozemkových úprav.

Související právní předpisy ČR

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění
• zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech v platném znění
• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění
• zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči v platném znění
• zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh v platném znění
• zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech v platném znění
• zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích v platném znění
• nařízení Vlády ČR č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv v platném znění
• nařízení č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění
• vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva v platném znění
• vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv v platném znění
• vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v platném znění
• vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin
• vyhláška č. 371/2006 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin

Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí

V následující tabulce jsou uvedena rámcová opatření, tak jak jsou uvedena v kapitole 4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování.