B.2.1. Seznam plánů a programů s požadavky na užívání vod a vlivy na stav vod
Výchozími dokumenty pro výhledový stav vodního hospodářství jsou Rámcová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES o vodní politice ze dne 23.10.2000 (dále Rámcová směrnice), Koncepce vodohospodářské politiky na období po vstupu České republiky do Evropské unie do roku 2010 (dále KVHP), zpracovaná Ministerstvem zemědělství a schválená usnesením vlády ČR č. 617 ze dne 16.6.2004 a Státní politika životního prostředí (dále SPŽP), vyhotovená Ministerstvem životního prostředí a schválená usnesením vlády ČR č. 235 ze dne 17.3.2004.
Dalším závazným dokumentem státní politiky v oblasti vod je Plán hlavních povodí České republiky, schválený usnesením vlády č. 562 ze dne 23.5.2007.
V Rámcové směrnici je zahrnut požadavek na zlepšení ochrany vod z hlediska množství a jakosti, k podpoře jejich udržitelného užívání, k ochraně vodních a suchozemských ekosystémů a mokřadů přímo na nich závislých a k zachování a rozvoji potencionálního užívání vod Společenství.
KVHP stanovila pro další rozvoj vodohospodářského sektoru mimo jiné tyto strategické cíle:
- zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu, včetně naplnění směrnic Evropských společenství,
- zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí.
SPŽP v kapitole 7. Ochrana a užívání vod vytyčila environmentální opatření ve vodní politice, mezi něž patří:
- splnění požadavku směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do roku 2010,
- zajištění zásobování 91 % obyvatel kvalitní pitnou vodou v roce 2010,
- zajištění podmínek pro život a reprodukci původní populace ryb.
Také Plán hlavních povodí České republiky stanovil cíle státní politiky v oblasti vod a opatření pro vytvoření podmínek pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod.
Rámcové cíle státní politiky pro harmonizaci veřejných zájmů v souladu s vodním zákonem jsou:
- ochrana vod jako složky životního prostředí,
- ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
- udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodou pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
Pro realizaci opatření k dosažení rámcových cílů budou využívány zejména tyto programy:
- Operační program Životní prostředí,
- Operační program Rozvoje venkova,
- Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací,
- Program péče o krajinu.
Plán hlavních povodí ČR obsahuje závaznou část, která je závazným podkladem:
- pro návrhy opatření k zajištění rámcových cílů,
- k pořizování koncepčních dokumentů se vztahem k vodám a vodnímu hospodářství,
- k pořizování plánů oblastí povodí.
Při zpracování plánů oblastí povodí se vychází z této závazné části a z dále uvedených požadavků.
V oblasti povodí Dyje bude užívání povrchových a podzemních vod ovlivňováno antropogenními vlivy, které vyplývají z plánů, programů a koncepčních dokumentů jednak s celostátní platností s působností ministerstev zemědělství, životního prostředí, dopravy, zdravotnictví, průmyslu a obchodu a ministerstva pro místní rozvoj, jednak dokumentů krajských a to krajů Jihomoravského, Vysočiny, Jihočeského, Pardubického, Zlínského a Olomouckého.
Základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací jsou Plány rozvoje vodovodů a kanalizací na území ČR a plány rozvoje vodovodů a kanalizací na území příslušných krajů. Jejich zpracování vyplývá ze zákona o vodovodech a kanalizacích, obsahují koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném území. Obsahují rozhodující stavby pro splnění požadavků přechodného období ČR (do 31.12.2010). Jsou základem pro využití fondů Evropských společenství, navazují na plány oblastí povodí a jsou podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace.
Rovněž detailní řešení problematiky vodovodů a kanalizací do úrovně jednotlivých částí obcí je uvedeno v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území příslušných krajů (PRVKUK)“. Vzhledem k situaci z hlediska financování výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod je použit obecný list opatření DY100291 právě s odkazem na PRVKÚK. Dokumenty PRVKÚK procházejí každoroční systémovou aktualizací – zejména ve vazbě na odkanalizování a zajištění odpovídajícího čištění pro lokality do 2 000 EO. Tímto způsobem bude zajištěna aktuální provázanost mezi schváleným POP a průběžně aktualizovanými PRVKUK.
Dalšími relevantními podklady pro užívání vod v oblasti povodí Dyje jsou mimo jiné Národní rozvojový plán pro období 2007-2013, Státní politika životního prostředí pro období 2004-2010, Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR, územní plány velkých územních celků, programy rozvoje krajů, krajské plány odpadového hospodářství, krajské územní energetické koncepce, krajské programy pro zlepšení kvality ovzduší a pro snižování emisí, krajské koncepce dopravní infrastruktury, koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova, koncepce ochrany přírody a krajiny, plány péče o CHKO, Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého, Jihomoravského, Zlínského, Jihočeského, Pardubického kraje a kraje Vysočina.
Přehled plánů, programů a koncepčních dokumentů příslušných ministerstev a krajů je uveden v tabulce TB 2.1 v tabulkové části ke kapitole B.
Přílohy:
Tabulka TB 2.1 Seznam plánů, programů a koncepčních dokumentů s požadavky na užívání vod a vlivy na stav vod
B.2.2. Prognóza požadavků na povrchové vody
Domácnosti, průmysl, energetika, služby, zemědělská výroba, ale také cestovní ruch a rekreační aktivity – to jsou oblasti, které ovlivňují jednak odběr, ale i čistotu povrchových vod.
Dle krajských plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a krajských rozvojových plánů je nutno zajistit žádoucí úroveň zásobování pitnou vodou, kvalitu pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod.
Z hlediska odběrů vody a vypouštění odpadních vod je největším uživatelem povrchových vod energetika, vodárenství a veřejné kanalizace, zemědělství, průmysl .
V oblasti povodí Dyje tvoří jádro ekonomiky zpracovatelský průmysl a z toho nejvíce průmysl strojírenský a výroba kovů, průmysl potravinářský a plastikářský. Velmi významné je také zemědělství a energetika, dále stavebnictví, do popředí se dostávají také obchod a služby. Uvedené aktivity mají zejména v průmyslových centrech jako je Brno, Blanensko apod. tradici a lze předpokládat jejich setrvání a další rozvoj, což má vliv také na užívání vody.
Na intenzivní průmysl navazuje potřeba rekreace - horské a podhorské oblasti Českomoravské vrchoviny umožňují čilý cestovní ruch, rybolov a vodní sporty. V této oblasti se rozvíjí a budou rozvíjet služby. Důležitá je i výroba energie, zejména z jaderné elektrárny Dukovany.
Do specifik oblasti povodí Dyje patří rozvinuté zemědělství s intenzivní živočišnou i rostlinnou výrobou. V kraji Jihomoravském je největší intenzita chovu prasat a v kraji Vysočina největší intenzita chovu skotu v ČR. Vysoký podíl orné půdy na celkové ploše povodí, zejména v kraji Jihomoravském, který vyplývá z rozvinutého zemědělství, přináší poměrně významné plošné znečištění, a to zejména z hlediska dusíku a fosforu ale také z hlediska plošné eroze a odnosu zeminy. Změna tohoto stavu bude závislá na zavádění zásad správné zemědělské praxe zejména ve zranitelných oblastech a snižování ploch orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů v podhorských oblastech a v údolních nivách.
Z hlediska rozvoje území lze předpokládat rozvoj měst a krajů v souladu s perspektivou rozvoje průmyslových zón a navazujících služeb. U menších měst a obcí lze předpokládat stagnaci. Velký rozvoj obcí lze předpokládat v lukrativních oblastech s dopravní dostupností do průmyslových center a v rekreačních oblastech pro letní a zejména zimní rekreaci.
Kraje v samostatné působnosti zajišťují ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, zpracování a schválení plánů rozvoje vodovodů a kanalizací. Tyto plány obsahují koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Obdobné koncepce obsahují i krajské rozvojové plány.
Při prognóze požadavků na povrchové vody v oblasti povodí Dyje je nutno vzít v úvahu tyto aspekty:
- zásobování obyvatel pitnou vodou:
- některé obce a místní části nejsou dosud zásobovány pitnou vodou z veřejných vodovodů, v roce 2010 má být zásobováno 91 % obyvatel kvalitní pitnou vodou;
- bude nutné zajistit, aby při dopravě a distribuci pitné vody nedocházelo k ohrožení jakosti pitné vody.
- kanalizace a čištění odpadních vod:
- některé obce nad 2 000 EO nemají v současné době vybudovanou soustavnou stokovou síť ani čistírnu odpadních vod,
- obdobná situace platí i v případě obcí pod 2 000 EO,
- v případě aglomerací nad 10 000 EO není zajištěno odkanalizování okrajových častí, které nejsou napojené na veřejnou stokovou síť v povodí ČOV,
- v řadě případů u obcí nad 10 000 EO nesplňuje kvalita vyčištěné vody na odtoku z ČOV požadavky nařízení vlády 61/2003 Sb. To je způsobeno především limitem zbytkového znečištění dusíkatými látkami, který byl v tomto nařízení vlády výrazně zpřísněn ve srovnání s předešlým nařízením vlády ČR č. 82/1999 Sb.
- plošné znečištění:
- z hlediska čistoty vod je věnována zvýšená pozornost ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, která vyplývá z požadavků nitrátové směrnice (Směrnice Rady EHS č. 91/676/ES). S ohledem na požadavky této směrnice stanovilo Ministerstvo zemědělství „zásady správné zemědělské praxe“, které musí být uplatňovány zejména ve zranitelných oblastech dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, ve znění NV č. 219/2007 Sb.
- prevence ochrany před povodněmi:
- je nutno zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, snížením erozních účinků povrchově odtékající vody. V rámci programu Prevence před povodněmi je nutno se zaměřit na výstavbu malých vodních nádrží, suchých poldrů a hrází, vymezit záplavová území a zpřísnit podmínky výstavby v těchto územích.
- další environmentální opatření:
- při realizaci vodních děl je nutno respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny,
- provádět revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny,
- zajistit podmínky pro život a reprodukci původní populace ryb a původních vodních živočichů.
B.2.4.1. Povrchové vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu množství vod
Vodohospodářská bilance výhledového stavu a vodohospodářská bilance současného stavu byla v roce 2007 zpracována Povodím Moravy, s.p. ve spolupráci s VÚV T.G.M, v.v.i. Následující text sumarizuje postup a výsledky hodnocení.
Postup hodnocení
Vodohospodářskou bilanci (VHB) lze stručně charakterizovat jako hodnocení buď skutečně realizovaných, nebo výhledových požadavků na vodu a skutečného nebo plánovaného stavu vodních zdrojů v příslušném období. Cílem vodohospodářské bilance je získat informace o přebytcích a nedostatcích vody ve zdrojích vody ve zvoleném časovém intervalu pro určitou úroveň současných nebo výhledových požadavků na vodu.
Vodohospodářská bilance množství povrchových vod (současná i výhledová) se považuje za základní prostředek hodnocení a kontroly stavu vodních zdrojů. Úkolem vodohospodářské bilance je nepříznivý stav identifikovat a kvantifikovat. Jeho odstranění nebo alespoň zmírnění je jedním z úkolů řešení problematiky řízení hospodaření s vodou (např.: vodními nádržemi).
Základem použitého přístupu řešení bilance množství povrchových vod je využití kalendářní metody, kdy se přebytky a nedostatky vody ve zdrojích zjišťují na chronologických řadách průměrných měsíčních průtoků. Navržené postupy zároveň umožňují získat základní informace, potřebné k plnění požadavků kladených na "Plány oblasti povodí" podle Rámcové směrnice.
Bilanční hodnocení vychází ze základní bilanční rovnice a provádí se ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku (dále MZP), který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a zajišťuje základní ekologické funkce vodního toku (Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ke stanovení hodnot minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích č. 9/1998). V popisovaném modelu bilanční hodnocení obsahuje:
- pravděpodobnostní vyhodnocení průměrných měsíčních deficitů a přebytků vody v celém vyhodnocovaném období,
- sezónní vyhodnocení maximálních deficitů a minimálních přebytků vody (v hydrologickém roce jako celku, vegetačním a nevegetačním období), včetně objemu deficitu vody v příslušném období, trvání deficitu vody, velikosti omezení dodávky vody ze zdroje a zabezpečenosti sledovaných údajů v řešené chronologické řadě průtoků.
Bilanční hodnocení se provádí v síti bilančních profilů. Pro potřeby hodnocení vodohospodářské bilance bylo v oblasti povodí Dyje určeno celkem 59 bilančních profilů.
Rozlišujeme bilanční stav kladný (bilančně aktivní, přebytkový), bilanční stav záporný (bilančně pasivní, deficitní) a bilanční stav rovnovážný (vyrovnaný, napjatý).
Kladný (bilančně aktivní, přebytkový) bilanční stav dostatečně charakterizují zjištěné nejmenší přebytky vody v chronologické řadě průtoků ovlivněných hospodařením s vodou ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku MZP, který má být v toku zachován.
Záporný (bilančně pasivní, deficitní) bilanční stav charakterizuje největší nedostatek (deficit) vody a související parametr objem nedostatku (objem deficitu) vody, zjištěný v chronologické řadě průtoků ovlivněných hospodařením s vodou ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku MZP, který má být v toku zachován vyhodnocením hydrologického roku, vegetačního a nevegetačního období jako celku.
V „souhrnné výstupní sestavě“ bilančního hodnocení se jako indikátor vzniku poruchy a dopadu poruchy na zajištění požadavku na vodu uvádějí pouze dva související parametry. Deficit a související objem nedodávky vody ve vztahu k zabezpečenosti podle opakování PO% ročních období jako celku. Objem nedodávky vody stanovuje potřebný objem vody v nádrži, kterým lze z nádrže nad hodnoceným bilančním profilem příslušný deficit vody odstranit nebo alespoň zmírnit kompenzačním nalepšováním.
V bilancích se často zvýrazňují i profily, v nichž je bilanční stav rovnovážný (vyrovnaný, napjatý).
Takto stanovené indikátory kladného, rovnovážného a záporného bilančního stavu jsou jednoduchou, jednoznačnou a prakticky využitelnou informací i pro hodnocení hospodaření s vodou ve vodních nádržích, poněvadž jsou vyjadřovány shodně jako informace o kapacitě nádrže (tj. jako vztah: velikost nalepšení - potřebný zásobní objem nádrže).
K bližší specifikaci hloubky poruchy při vyhodnocení uvedených bilančních stavů (nedosažení hodnot MZP), bylo použito principů ČSN 73 6815 – zařazení zjištěného chování zdrojů vody do tříd významnosti zdrojů. Škála tříd významnosti podle ČSN 73 6815 byla pro vyjádření nižších zabezpečeností navíc doplněna o třídu „X“.
- Třída A - PT ? 99,5 % (vodovody nad 150 tis. obyvatel, jaderné elektrárny, vybrané průmyslové podniky),
- Třída B – PT ? 98,5 % (vodovody 50 tis. až 150 tis. obyvatel, tepelné elektrárny do 500 MW, průmyslové podniky celostátního významu, minimální průtok pod nádrží nebo v jiném kompenzačním profilu),
- Třída C – PT ? 97,5 % (vodovody pro méně než 50 tis. obyvatel, průmyslové podniky místního významu, živočišná výroba),
- Třída D - PT ? 95 % (vodní elektrárny, plavba, chov ryb a vodní drůbeže, lesnictví, rekreace).
- Třída „X“ – PT < 95 %, doplněno k vyjádření nižších zabezpečeností ve výstupních sestavách.
Výsledkem bilančního hodnocení je bilanční stav, který charakterizují vyhodnocené nejmenší přebytky vody nebo největší nedostatky vody (± D m3.s-1) minimálního ovlivněného průtoku z období (1931-60) ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku MZP, který má být v toku zachován.
Mapa MB 2.4 znázorňuje zařazení sledovaných bilančních profilů do tříd významnosti zdroje v oblasti povodí Dyje, v němž jsou profily barevně rozlišeny podle hloubky vyhodnocené poruchy (nedosažení minimálního zůstatkového průtoku MZP), umožňuje získat názorný a komplexní přehled o bilančním stavu na jednotlivých tocích v celém povodí. Souhrn vyhodnocení v tabulkové podobě je obsahem přílohy TB 2.4.
Poněvadž bilanční hodnocení vychází ze simulace pravidel řízení nádrží podle platných manipulačních řádů, lze na podkladě těchto informací specifikovat požadavky na případnou úpravu dispečerského grafu příslušné nádrže, jež by umožnila odstranění nebo alespoň zmírnění vyhodnoceného deficitu vody.
Pro oblast povodí Dyje byly řešeny tři varianty vodohospodářské bilance:
- 1) Varianta současného stavu 2005 podle evidovaných (ohlašovaných) údajů je výchozím řešením, které odpovídá současným postupům, používaným při každoročně zpracovávané bilanci minulého roku. Výsledky hodnocení zkreslují skutečnost ve prospěch vyváženosti bilančního stavu na tocích, proto je považována za nehodnověrnou.
- 2) Varianta výhledové bilance k roku 2015. Pro tuto variantu byly údaje o odběrech a vypouštění vody odvozeny z evidovaných (ohlašovaných) údajů z roku 2005, takže je zatížena stejnými chybami. Výsledky této bilance jsou velmi blízké výsledkům bilance současného stavu 2005 podle evidovaných (ohlašovaných) údajů, v řadě profilů dává ještě příznivější výsledky.
- 3) Varianta současného stavu 2005 s vypouštěním očištěným od srážek a balastních vod dává výsledky bilančního hodnocení, které mnohem výstižněji zobrazují reálný stav současného hospodaření s vodou v povodí. Na Dyji došlo ke zvýšení spotřeb vody oproti variantě podle evidovaných údajů o 0,809 m3.s-1. Jelikož se varianta výhledového stavu k roku 2015 (var. 2) lišila minimálně od varianty současného stavu 2005 podle evidovaných údajů (var. 1), je možno tuto variantu současného stavu použít i jako výhledovou bilanci k roku 2015 s vypouštěním očištěným od srážek a balastních vod. Tuto variantu považujeme za správné výsledné řešení výhledové bilance množství povrchových vod v oblasti povodí Dyje.
Výsledky vodohospodářské bilance výhledového stavu
Oblast povodí Dyje patří svým specifickým odtokem 3.27 l/s/km2 k nejsušším oblastem České republiky (Qa = 43,9 m3.s-1, plocha povodí 13 419 km2). Dosahuje pouze 54 % vodnosti povodí Moravy nad Dyjí. V suchém roce klesá vodnost Dyje v profilu Dyje - ústí asi na 39 % vodnosti průměrné (Qa = 17,2 m3.s-1).
K zabezpečení relativně vysokých požadavků na vodu bylo v oblasti povodí Dyje vybudováno 16 nádrží s celkovým zásobním objemem 274 mil.m3, které zajišťují nalepšení asi 12,9 m3.s-1 nad průtok Q355d. Největší nádrže mají regionální význam a uplatňují se u nich i složité způsoby řízení v rámci Dyjsko – svratecké vodohospodářské soustavy.
Tab. B.2.4 Tabulka výhledového hodnocení bilančních profilů
Ve variantě bilančního hodnocení s vypouštěním očištěným od srážek a balastních vod byly vyhodnoceny významné přebytky vody na vlastním toku Dyje v dílčí části oblasti povodí pod nádrží Vranov na Dyji až po ústí Svratky a na vlastním toku Svratky pod nádržemi Vír a Brněnská nádrž na Svratce. Deficit vody ve vztahu k minimálnímu zůstatkovému průtoku MZP, vyhodnocený na Oslavě v profilu Oslavany (BPF d47) by bylo možné z kvantitativního hlediska odstranit úpravou manipulačních pravidel nádrže Mostiště.
Na přítocích uvedených hlavních toků by bylo možné odstranit úpravou manipulačních pravidel nádrže Nová Říše na Olšanském potoce vyhodnocený deficit vody v profilu Vápovka - ústí (BPF d02) a tak zlepšit i režim minimálních průtoků na Moravské Dyji (BPF d03 Dačice, BPF d04 Janov). Bylo by účelné pokusit se optimalizovat dispečerský graf nádrže Letovice na Křetínce a tak zvýšit zabezpečenost minimálního zůstatkového průtoku MZP ve Svitavě (v BPF d26).
Ostatní bilanční profily s vyhodnocenými deficity vody ve vztahu k MZP již manipulací na vodních nádržích příznivě ovlivnit nelze.
U bilančních profilů a k nim příslušných vodních útvarů, které mají pasivní vodní bilanci, navrhnou správci povodí vypracování „bilanční studie“. Jedná se o profily s třídou zdroje X, bilanční profily a vodní útvary jsou uvedeny v tab. TB 2.4.
Přílohy:
Mapa MB 2.4 Hodnocení výhledového stavu množství povrchových vod – bilanční profily
Tabulka TB 2.4 Hodnocení výhledového stavu množství povrchových vod – bilanční profily
B.2.4.2. Povrchové vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu kvality vod
Pro sestavení výhledové bilance byly jako hlavní podklady použity:
- Získání a zpracování dat o užívání vody pro výhledový stav v roce 2015 – výstupní zpráva, kterou v červenci 2007 pro Povodí Moravy, s.p., zpracoval Vodohospodářská rozvoj a výstavba a.s., Praha, (dále jen VRV),
- Ročenka jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2005 – 2006, kterou v dubnu 2007 vypracovalo Povodí Moravy, s.p.
Ve výhledové bilanci byly řešeny ukazatele, které jsou zahrnuty do hlášení o vypouštění odpadních vod. Jedná se o BSK5, CHSKCr, amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (N-anorganický) nebo dusík dusičnanový (N-NO3) a celkový fosfor.
Pro hodnocení současného vypouštění odpadních vod do vod povrchových (stav v roce 2005) se vycházelo z Evidence uživatelů vod, pro stanovení výhledového vypouštění odpadních vod u komunálních zdrojů stavu byly použity příslušné PRVKÚK.
Pro rok 2015 se vycházelo z předpokladu, že stávající čistírny odpadních vod (ČOV) budou čistit odpadní vody minimálně na úroveň požadovanou NV 61/2003 Sb., volná zaústění kanalizací do vodních toků se do roku 2015 buď změní na ČOV, nebo zruší a odpadní vody budou odvedeny na jinou ČOV. Části obcí a obce, kde bylo výhledové množství odpadních vod odváděných na místní ČOV větší než prahová evidence užívání (6 000 m3.rok-1), byly identifikovány jako nová místa vypouštění a výhledově zde byla navržena ČOV. Vypouštěné koncentrační hodnoty jednotlivých ukazatelů u nových ČOV byly stanoveny dle hodnot udávaných v materiálu VRV.
Výhledová jakost byla posuzována pro tyto významné toky a jejich povodí v oblasti povodí Dyje.
Jihlava
Nejvýznamnějšími komunálními zdroji znečištění v celém povodí včetně přítoků jsou města Jihlava, Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Ivančice, Velké Meziříčí, Třešť a Oslavany. Z významných průmyslových zdrojů můžeme uvést problematický Tanex Vladislav, Huhtamaki Přibyslavice, a dále masný průmysl v Kosteleckých uzeninách a Vysočině Hodice.
Kvalita vody v Jihlavě je ovlivňována velkým množstvím zdrojů znečištění vod, které nejsou evidovány v evidenci uživatelů vod. Při současně platných emisních standardech se nedá předpokládat, že v roce 2015 budou toky v povodí Jihlavy vyhovovat především v obsahu celkového fosforu, ani v případě, že budou realizována všechna plánovaná opatření týkající se komunálních vod. Problémem současným i budoucím jsou i ukazatele organického znečištění BSK5 a ChSKCr, jakožto i dusičnanový (a potažmo i celkový) dusík. Problematické i nadále zůstanou především menší, málo vodné toky v povodí, na kterých leží bodové zdroje znečištění, včetně přítoku Rokytné, která svým charakterem tato kritéria rovněž splňuje, i když jde o druhý největší přítok Jihlavy.
Kyjovka
K výraznému zhoršení kvality vody dochází již pod Kyjovem. Tento významný tok se s velkým zatížením komunálními vodami, podporovaným intenzivní zemědělskou výrobou v téměř celém povodí, vyrovnat nedokáže. Tím spíše, že velká část toku je zregulovaná, zbavena původních schopností samočištění. Největšími bodovými zdroji znečištění v povodí jsou obce Kyjov, Svatobořice – Mistřín, Dubňany, Milotice, Čejkovice, Lanžhot. Specifickým problémem v tomto povodí je vypouštění odpadních vod z výroby vína ve vinařské sezóně, které však nelze podchytit.
Z výsledků výhledové bilance je patrné, že registrované komunální znečištění se podílí na celkové bilanci organických látek jen malou měrou a plánovaný úbytek znečištění do roku 2015 do celkového stavu v tomto parametru výrazněji nezasáhne. Co se týče anorganického dusíku a fosforu, zde už je podíl současně i výhledově registrovaného znečištění vůči celkové bilanci v toku významný. Vzhledem k množství drobných zdrojů znečištění vod na, na kterých není v současném plánovacím období plánováno čištění, se tedy velmi špatná současná situace do roku 2015 nezlepší.
Litava
Největšími zdroji znečištění v povodí jsou obce Křenovice, Mokrá - Horákov, Slavkov u Brna, Bučovice, Újezd u Brna. Průmyslové zdroje jsou nevýznamné. Ke znečištění dále významnou měrou přispívají splachy v povodí a eroze koryta, které je uloženo v nestabilních hlínách, a tok tak pravidelně odnáší vysoká množství materiálu. To je i důvodem téměř neustále zvýšených koncentrací nerozpuštěných látek. Tok je navíc málo vodný a spolu s četnými drobnými zdroji komunálního znečištění tento fakt nedává mnoho nadějí na budoucí zlepšení.
Tok je silně zatížen organickými látkami, dusíkem i fosforem. Dále je zřejmé, že plánovaná opatření v oblasti komunálních zdrojů do roku 2015 nejsou v poměru k celkové bilanci toku příliš významná. Kromě komunálních zdrojů je Litava díky erozním podmínkám v povodí silně zatížena i splachy půdních částic, což se zvláště při zvýšených průtocích projevuje na extrémních hodnotách ukazatele nerozpuštěné látky. Toto znečištění s sebou nese i látky organické a živiny. Problém musí být řešen pomocí protierozních opatření, revitalizací toků, změnou hospodaření na rizikových plochách, příp. komplexními pozemkovými úpravami.
Moravská Dyje
Povodí i tok samotný je ovlivněn zejména množstvím drobných a středně velkých zdrojů komunálního znečištění. Jakost ve sledovaných profilech se nijak zásadně neliší, zvláště v nejproblematičtějším fosforu, nelze tedy označit jeden nebo dva převažující zdroje. Komunální zdroje přispívají ke znečištění všechny a muselo by proběhnout důkladné ošetření většiny z nich, aby tok zaznamenal viditelné zlepšení.
Nejvýznamnějšími bodovými zdroji v povodí Moravské Dyje jsou Dačice, Telč, Radkov. Průmysl je zastoupen Masozávodem Krahulčí. Radkov mezi ostatními zdroji komunálního znečištění vyniká díky faktu, že zde není čištění na ČOV.
Moravská Dyje je ovlivňována řadou zdrojů, které nejsou evidovány v evidenci uživatelů vod. Beze zbytku se to týká organických látek a celkového (popř. anorganického) dusíku. Změny dosažené provedením předpokládaných opatření do roku 2015 se neprojeví v celkové bilanci toku mírou dostatečnou vzhledem k celkovému stavu toku. Nepředpokládáme, že by se v problematických ukazatelích N-NH4 a celkový fosfor mohla situace výrazně zlepšit.
Oslava
Mezi nejvýznamnější zdroje komunálního znečištění v povodí Oslavy patří Velké Meziříčí, Oslavany, Náměšť nad Oslavou. Průmyslové zdroje jsou např. důlní vody firmy Diamo v Oslavanech a Lacrum Velké Meziříčí.
Předpokládané změny v evidovaném vypouštění odpadních vod nebudou mít pravděpodobně žádný nebo jen malý dopad na výslednou bilanci znečišťujících látek v toku v roce 2015. Jako v ostatních povodích to je způsobeno vysokým výskytem drobných zdrojů bez výhledového řešení čištění odpadních vod (zejména co se týče vyšších stupňů čištění a separací splaškových a dešťových vod).
Rokytná
Nejvýznamnějšími zdroji komunálního znečištění v povodí jsou Jaroměřice nad Rokytnou, Moravský Krumlov (zde jsou 2 ČOV), v povodí Rokytky Moravské Budějovice a v povodí Rouchovanky Rouchovany, Myslibořice a zejména Hrotovice s problematickou ČOV.
Rokytná přináší bilančně do Jihlavy menší objem znečištění než Oslava, avšak vzhledem k menší vodnosti toku je jakost vody rovněž velice špatná, ne-li horší. Zejména v celkovém fosforu je zde situace velice neutěšená a jen díky tomu, že zde není na toku žádná větší vodní nádrž, se problém eutrofizace neprojevuje viditelně v plné síle. Množství drobných toků bez současného ani výhledového čištění odpadních vod, jakožto i stávající ČOV přinášející víc znečištění, než s kterým si je tok schopen poradit sám (Jaroměřice a Mor. Krumlov), nedávají do budoucna mnoho šancí na zlepšení situace či dokonce na dosažení imisních standardů dle nařízení vlády.
Svitava
Tok je problémový po celé své délce bez výjimky, neboť již v horní části přijímá odpadní vody z města Svitavy. Přítoky nejsou natolik kvalitní ani vodné, aby vyvážily velký výskyt komunálních zdrojů po celé délce toku. Ani sám tok není příliš vodný, k celkové špatné kvalitě se přidávají i úpravy koryta. Nejvýznamnějšími zdroji komunálního znečištění v povodí Svitavy jsou Blansko, Svitavy, Boskovice. Z průmyslových zdrojů jsou významné Vitka Brněnec, Tylex Letovice, pivovar Černá Hora a slévárna Blansko a Adast Adamov.
Lze předpokládat, že naprostá většina zdrojů je evidenčně nepodchycená a neuvažuje se u nich žádné zlepšení do budoucna. Předpokládané změny v evidovaném vypouštění odpadních vod nebudou mít žádný nebo jen malý dopad na výslednou bilanci znečišťujících látek v toku do roku 2015.
Svratka
Tok je problémový zejména v celkovém fosforu, jeho stanoveného limitu nedosahuje téměř po celé délce toku. Jedinými výjimkami jsou profily pod vodními nádržemi, které fosfor zachycují a vypouštějí poměrně čistou vodu. Dalším problémem je silné komunální znečištění na horním toku v úseku pod obcí Svratka, na středním toku pod Tišnovem, a celá dolní část pod Brnem, která dotuje řeku mohutným znečištěním z centrální ČOV Modřice. Tento dolní tok je problematický i díky poklesům obsahu kyslíku v letních měsících, zejména po letních bouřkách, kdy se do prohřátého toku s minimálním průtokem dostává jednorázově velké množství organických látek z kanalizací a odlehčovacích komor, což má za následek vyčerpání posledních zbytků rozpuštěného kyslíku a častý úhyn ryb.
Nejvýznamnější zdroj komunálního znečištění v povodí Svatky je město Brno s přilehlými aglomeracemi a průmyslovými zónami. Dalšími významnými komunálními zdroji jsou Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Tišnov, Velká Bíteš, Tetčice, Židlochovice. V povodí Svratky je významný i výskyt průmyslového znečištění, zejména potravinářského (silně problematický Masokombinát Polička), papírenského (Brněnské papírny Prudká a Předklášteří) a strojírenského (Mars Svratka).
Z bilance vyplývá, že kvalita vody ve Svratce je ovlivňována velkým množstvím zdrojů, které nejsou evidovány v evidenci uživatelů vod. Při současně platných (i navrhovaných) emisních standardech se nedá předpokládat, že v roce 2015 budou toky vyhovovat především v obsahu celkového fosforu, ani když budou realizována všechna plánovaná opatření týkající se komunálních vod.
Trkmanka
Nejvýznamnějšími komunálními zdroji znečištění v povodí Trkmanky jsou obce Kobylí, Ždánice a Velké Pavlovice. Průmyslovým zdrojem evidovaným v současnosti je Vinium Velké Pavlovice.
Z výsledků je i zde patrné, že registrované komunální znečištění se podílí na celkové bilanci organických látek jen malou měrou a plánovaný úbytek znečištění do roku 2015 do celkového stavu v tomto parametru výrazněji nezasáhne. Co se týče anorganického dusíku a fosforu, zde už je podíl současně i výhledově registrovaného znečištění vůči celkové bilanci v toku významný. Vzhledem k množství drobných zdrojů znečištění vod, na kterých není v současném plánovacím období plánováno čištění, se tedy velmi špatná současná situace do roku 2015 nezlepší.
Dyje
Nadměrným množstvím dusíku a fosforu je zatížen téměř celý vodní tok. Profily, které v parametru celkového fosforu vyhovují se nacházejí pouze pod vodními díly Vranov a Znojmo a v Národním parku. Dyje samotná je méně problematická než její přítoky, především se to týká Svratky, která přináší znečištění z brněnské aglomerace. Velmi problematický je ale extrémně znečištěný pravobřežní přítok Dyje – Pulkava (Pulkau), který ústí do Dyje v prostoru krátkého úseku Dyje, ležícího na rakouském území. Pulkava je dotována odpadními vodami z chemického závodu v Pernhofenu a je zodpovědná za místní daleko sahající navýšení koncentrací v Dyji od soutoku obou řek až po vodní dílo Nové Mlýny. V záležitosti chemického závodu v Pernhofenu byly na úrovni Česko-rakouské komise pro hraniční vody vypracovány návrhy řešení včetně harmonogramu realizace. Na 16. zasedání Komise pro hraniční vody bylo konstatováno, že v případě dodržování návrhů řešení a navrženého harmonogramu jejich realizace bylo v záležitosti chemického závodu v Pernhofenu dosaženo shody ve smyslu smlouvy o hraničních vodách. Tyto návrhy řešení berou v úvahu i aspekty Rámcové směrnice EU o vodní politice.
Nejvýznamnější zdroje znečišťování vod komunálními odpady celého povodí – s výjimkou výše uvedených přítoků – jsou Vranov nad Dyjí, Znojmo, Břeclav, Mikulov, Želetava, Jemnice, Hrušovany nad Jevišovkou a Hustopeče. Z průmyslových zdrojů je nutné zmínit se o rakouské firmě Jungbunzlauer v Pernhofenu, sladovně Hodonice, firmě Saint-Gobain Hodonice a o firmách Fosfa Břeclav a Frujo Tvrdonice.
Data uvedená v tabulce ke komunálnímu znečištění jsou sumou za celé povodí Dyje včetně všech přítoků posuzovaných v předchozích kapitolách a včetně toku Kyjovka, který ústí do Dyje až pod bilančním uzávěrovým profilem Dyje – Pohansko. Stejně jako tomu bylo v předešlých kapitolách, nejvýznamnější závěr z hodnocených dat je malý podíl evidovaných zdrojů na celkovém znečištění toku, a to jak s ohledem na současnou evidenci, tak i na plánované změny.
Průmyslové zdroje
Pro oblast povodí Dyje byly zjišťovány změny ve vypouštění odpadních vod k roku 2015 u průmyslových zdrojů. Za současný stav je považován rok 2005. Nejvýznamnější podniky byly přímo osloveny dotazníkem, u ostatních byly změny stanoveny na základě trendů uvedených v ekonomické analýze užívání vody z roku 2004. Celkem bylo vyhodnoceno 110 subjektů, u 92 z nich z trendu změna nevyplývá, u 11 podniků se předpokládá s navýšením objemu vypouštění odpadních vod, u 7 se předpokládá s jeho snížením. Na základě přímého dotazu se zjistilo, že zmíněných 11 zdrojů předpokládá zvýšení množství vypouštěné odpadní vody celkově o 9 320 000 m3. Jde zejména o vypouštění z dolu Lignit Hodonín v povodí Kyjovky (nárůst o 4 705 000 m3) a o vypouštění z JE Dukovany (3 880 000 m3). U těchto zdrojů se však jedná pouze chladící vody, u kterých se nepředpokládá výrazné zhoršené kvality mezi nátokem a odtokem. Ostatní změny jsou řádově nižší.
Pro bilanční hodnocení zatížení toků průmyslovými odpadními vodami je k dispozici nedostatek údajů – u většiny zdrojů nejsou k dispozici všechny hodnocené ukazatele. Je však zřejmé, že z celkového pohledu průmyslové odpadní vody v oblasti povodí Dyje v hodnocených ukazatelích zatěžují recipienty nesrovnatelně méně než odpadní vody vypouštěné z komunálních zdrojů. K výraznému zhoršení stávajícího stavu k roku 2015 vlivem růstu výroby by nemělo dojít.
Shrnutí
V současné době je většina toků v oblasti povodí Dyje nadměrně znečištěna především fosforem a amoniakálním dusíkem. Z bilančního porovnání emisních a imisních stavů je zřejmé, že ne všechny bodové zdroje znečištění jsou Povodím Moravy, s.p., evidovány a že na kvalitu vody má značný vliv plošné znečištění. Komunální zdroje ovlivňují v souhrnu povrchové vody výrazně významněji než vody průmyslové. Největší problémy nastávají na málo vodných tocích.
I při realizaci navrhovaných opatření k roku 2015 nelze zaručit, že na všech tocích bude kvalita vody dosahovat požadovaných limitů. Problémy budou přetrvávat především na málo vodných drobných tocích pod menšími zdroji znečištění, kde je dosahována i při zajištění čištění odpadních vod nižší účinnost čištění. S poměrně velkou jistotou lze říci, že v řadě toků budou překračovány povolené koncentrace fosforu. Tento stav by mohl být zlepšen pouze za předpokladu, že k odstraňování fosforu bude docházet i u zdrojů pod 10 000 EO. Zlepšení lze předpokládat v organickém zatížení toků. V současnosti jsou často diskutovaným tématem klimatické změny. Pokud se naplní očekávaná skutečnost, že vzroste výpar z vodních ploch, zvýší se sezónní výkyvy hladin toků a v letním období dojde ke snížení průtoků, bude to mít na jakost vod negativní dopad.
Kvalita vody v tocích bude (stejně jako v současné době) také odrazem rozhodování vodoprávních úřadů stanovujících podmínky pro vypouštění odpadních vod.
