Na Brněnské přehradě se po vedrech snížila průhlednost vody

Tropická vedra posledních dní se projevila na jakosti vody v Brněnské údolní nádrži. Průhlednost vody zhruba jeden metr vedla hygieniky ke klasifikaci stupněm tři, tedy zhoršené jakosti. Biologické oživení je však způsobeno především skrytěnkami, zelenými řasami a drobnou sinicí Planktothrix aghardii bez výskytu problémových rodů sinic. Koupání je stále možné a rekreanti se nemusí zhoršené jakosti vody obávat. 

BRNO – Nástup horkého slunečného počasí mírně zhoršil dosavadní vynikající kvalitu vody v Brněnské přehradě. Krajská hygienická stanice po odběru vzorků na koupacích místech klasifikovala jakost stupněm tři, tedy jako místo se zhoršenou jakostí vody. Je zde snížená průhlednost vody zhruba na jeden metr, způsobená zčásti vlivem rozvířeného dna rekreanty, zčásti zvýšeným rozvojem fytoplanktonu. Nynější oživení, tvořené převážně skrytěnkami, zelenými řasami a drobnou sinicí Planktothrix aghardii*, může být naopak dobrou konkurencí, která znemožní případný nástup problémových rodů sinic. 

„Klasické koloniální sinice, které působily problémy před rokem 2009, například rody Microcystis, Anabaena, Aphanizomenon nejsou v měřitelném množství,“ ubezpečil ředitel závodu Dyje (Povodí Moravy, s.p.) Jan Moronga s tím, že koupání je na všech koupacích místech stále možné a rekreanti se nemusí zhoršené jakosti vody obávat. Zdravotní problémy by mohli mít pouze někteří citliví jedinci, kterým je po koupání doporučeno se osprchovat. 

Státní podnik Povodí Moravy také dnešním dnem zprovoznil systém aeračních věží, které promíchávají vodní sloupec a zamezují tím rozvoji vodního květu. Již před nástupem tropických veder se na přítoku do nádrže zvýšila dávka síranu železitého z 10 mg/l na 20 mg/l kvůli efektivnějšímu srážení fosforu, základní živiny pro vývoj sinic. 

Dávkování síranu železitého na vtoku do nádrže je vysoce účinnou (až 96%) metodou odbourání fosforečnanů, které jsou limitující živinou pro sinice. Ročně totiž přiteče do Brněnské přehrady 34 tun fosforu, z čehož více než 70 procent má původ na posledních třinácti kilometrech řeky. Svratku tak nejvíce zásobovala města Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem a Velká Bíteš. 

Po tříletém srážení fosforu na přítoku, provozu zařízení na provzdušňování vodního sloupce a postupné úpravě rybí obsádky se podařilo v rámci první etapy projektu čištění Brněnské přehrady velmi významně snížit množství sinic v sedimentech a zvýšit koncentraci kyslíku jeden metr nade dnem nejméně na 2 miligramy na litr. V rámci druhé etapy projektu v letech 2013 až 2017 pak musí správce nádrže zajistit udržitelnost dosažených parametrů kvality vody. 

Druhá etapa bude financována pouze ze zdrojů Povodí Moravy, Jihomoravského kraje a města Brna. Celkové náklady jsou devět až deset milionů Kč ročně včetně nákladů Povodí Moravy, s.p. za vlastní práce a monitoring. Nyní jsou již smluvně pokryty dotace téměř 2,52 miliónu korun z Jihomoravského kraje a 5,68 miliónu korun z města Brna. O možnosti čerpání dalších dotačních peněz se intenzivně jedná a Jihomoravský kraj již přislíbil možnost poskytnutí dalších 2,5 miliónu Kč.

*Planktothrix aghardii – tento druh sinic netvoří výrazné vodní květy a je přirozeným druhem fytoplanktonu pro přírodní vodní nádrže