Moravičany nyní chrání hráze před průtokem až stoleté povodně
Povodí Moravy, s.p. převzalo na konci ledna hotovou stavbu protipovodňové ochrany na řece Třebůvce v Moravičanech. Více než dva kilometry kombinace zemního, zděného i mobilního hrázování doplňují technologické objekty, balvanitý skluz místo jezu a pro případ potřeby i čtyři mobilní čerpadla. Celek zvládne průtok stoleté povodně s převýšením 50 centimetrů.
Základní fakta o stavbě Třebůvka, Moravičany-hrázování
- Celková délka protipovodňových opatření 2020 metrů
- Součástí je zemní hráz, délka 1578 metrů dlouhá, šířka v koruně 3,5 metru
- Přenos dat mezi rozdělovacím a omezovacím objektem zajištěn radiovým přenosem
- Veškeré signály z řídicích systémů přenášeny na dispečink Povodí Moravy s.p.
- Zahájení prací: říjen 2010
- Cena díla: 116 milionů korun bez DPH
- Investor: Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno
- Zhotovitel: HOCHTIEF CZ, a.s.
MORAVIČANY – Státní podnik Povodí Moravy převzal v Moravičanech a Lošticích dokončenou stavbu protipovodňových opatření. Jejich kombinace zahrnuje zemní hráz o délce 1578 metrů, doplněná ochrannou zídkou a v místě křížení se silnicí mobilním hrazením. Celková délka celé této linie přesahuje dva kilometry.
„Protipovodňová ochrana je navržena na hladiny při průtoku stoleté povodně s převýšením 50 centimetrů,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík. Náklady na stavbu, zahájenou v říjnu 2010, dosáhly bez DPH zhruba 116 miliónů Kč.
Nová hráz měří pěř 1,5 kilometru
Obce Moravičany, Doubravice nad Moravou a Loštice tak již nyní nebudou ohrožovat povodňové průtoky na řekách Třebůvce a Moravě. Veškerá provedená opatření totiž umožní neškodné rozlití velkých vod v nezastavěných oblastech. „V případě přítoku vody odjinud, při výskytu takzvaných zahrázových vod, jsou připravena čtyři mobilní čerpadla o celkovém výkonu 1,5 m3 za vteřinu,“ doplnil Radim Světlík. Technicky zajímavý je podle něj například nový rozdělovací objekt s tabulovou hradicí konstrukcí v korytě Třebůvky.
Toto zařízení, které omezuje průtok do zástavby Moravičan a rozděluje jej mezi vlastní koryto řeky a odlehčovací rameno, uzavřou vodohospodáři vždy při povodňových průtocích. Zpětnému vzdutí Moravy do obecní zástavby pak zabrání nový omezovací objekt na Třebůvce. Rekonstrukcí do podoby balvanitého skluzu se sníženou přelivnou hranou, nyní již migračně prostupného pro ryby, prošel také dosavadní jez. Pod ním se pak směrem k dálničnímu mostu rozšířilo směrem k Moravičanům koryto Třebůvky, což v Lošticích příznivě ovlivní odtokové poměry.
Stavebníci odtranili stavidlo i vodní elektrárnu
V rámci akce odstranili stavebníci dosavadní část stavidlového objektu na vtoku do odlehčovacího koryta Třebůvky a také malou vodní elektrárnu. V trase ochranných hrází zmizela i náletová vegetace a v prostoru rozšíření koryta prošly redukcí také břehové porosty. „Zajištěná náhradní výsadba bude v podobě, která odpovídá druhovému složení měkkého luhu,“ připomněl techniko-provozní ředitel Povodí Moravy Mojmír Pehal. Objeví se zde mimo jiné jasan ztepilý nebo olše lepkavá, z keřů pak bez černý nebo trnka obecná. Ochranné hráze včetně obnažených ploch pak pokryjí v sezóně odolné trávy s protierozním účinkem.
Protipovodňové zemní hráze, které dokážou zadržet až stoletý průtok, chrání od loňského srpna rovněž nedalekou obec Mitrovice. Stavba byla zahájena v dubnu 2011 a vyžádala si investici téměř 7,5 milionu korun.
Hrázový systém obepíná zastavěnou část obce v celkové délce jednoho kilometru a na jeho vybudování bylo potřeba navézt asi 10 000 m3 zeminy.
Stavba protipovodňových opatření v Olomouckém kraji nekončí
Stavba protipovodňových opatření v Olomouckém kraji bude pokračovat i letos. V těchto dnech například probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby protipovodňových opatření v Olomouci – takzvaná etapa IIA. (tisková zpráva zde)
Ministerstvo zemědělství dostalo k posouzení také Studii odtokových poměrů v Pobečví. V případě jejího schválení bude Povodí Moravy spolu s dotčenými městy a obcemi pokračovat v přípravách stavby jednotlivých opatření. Tento návrh koncepční protipovodňové ochrany sídel byl připravován ve spolupráci s dotčenými obcemi, které navrženou koncepci odsouhlasily. Důraz byl kladen i na reálnost realizace navrhovaných opatření např. vzhledem k majetkoprávním vztahům, inženýrským sítím, požadavkům obcí atd. Opatření by pak měla sídla podél Bečvy ochránit před padesátiletým průtokem. V případě dostavění poldru Teplice pak budou obyvatelé chráněni před povodní v roce 1997.