Zabezpečení procesu plánování v oblasti vod
Vodohospodářské plánování. Plánování v oblasti vod. Dva pojmy, zdánlivě označující totéž. Plánování v oblasti vod je novým institutem, který byl ustanoven zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v reakci na požadavky evropského práva. Nejedná se ale o nový institut v pravém slova smyslu.
Plánování v oblasti vod navazuje na dlouholetou tradici vodohospodářského plánování, kterou naše země má již od čtyřicátých let minulého století. v této době začaly vznikat plány, které na problematiku vodohospodářského plánování začaly nahlížet z hlediska soustavnosti a komplexnosti. Tyto plány ovšem byly jen předchůdci díla významem i rozsahem mnohem většího – Státního vodohospodářského plánu republiky Československé (SVP 1953). Tento plán nejen podrobně zhodnotil tehdejší situaci, zabýval se vodou po stránce kvantitativní i jakostní, ale snažil se i postihnout hlavní vývojové trendy potřeb vody. Na SVP 1953 navázalo v letech 1970 – 1975 zpracování druhého vydání – Směrného vodohospodářského plánu ČSR (SVP 1975). Ten je s řadou přijatých změn a doplnění platný dodnes, neboť podle ustanovení §127 odst. 16 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů jsou vodoprávní úřady povinny z něj vycházet. a to do té doby, dokud nebudou schváleny plány nové.
Rok 1989 znamenal zásah do kontinuity plánování. v Československu došlo ke změnám, které měly dopad na vodohospodářské plánování. Nebyly to ale jen změny politické, které ovlivnily budoucí vývoj plánování v České republice, ke změnám v pojetí vodohospodářského plánování docházelo celosvětově již delší dobu. v tomto kontextu je jedním z milníků rok 1992, kdy se konala Světová konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro, kde byly formulovány názory veřejnosti na ochranu životního prostředí a potřeby komplexního plánování. Nový, ekosystémový přístup s důrazem kladeným na vytyčení environmentálních cílů a na jejich plnění vyústil v prosinci roku 2000 přijetím Rámcové směrnice vodní politiky (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky). Jedná se o zásadní dokument, o první komplexní směrnici “ acquis communautaire“ vodního hospodářství. Kromě plnění environmentálních cílů přináší směrnice další významné prvky – demokratizaci rozhodování a důraz na ekonomické nástroje. Plány jsou po celé řadě konzultací přijaty samosprávou a v šestiletých cyklech aktualizovány. Významný je i požadavek srovnatelnosti a propojenosti plánů. Voda neuznává hranice, jednotlivé národní oblasti povodí tvoří oblasti mezinárodní, pro které je třeba sestavit jeden výsledný plán. Celé území České republiky je součástí takovýchto mezinárodních povodí, konkrétně povodí Labe, Odry a Dunaje.
Toto nové pojetí bylo respektováno při přípravě novely vodního zákona v roce 2000; s ohledem na historický vývoj bylo plánování v oblasti vod založeno na třech pilířích:
- ochrana vod ve smyslu Rámcové směrnice,
- prevence ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
- trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
Harmonizace zájmů mezi těmito pilíři je základní požadavek, který musí být splněn. K tomu slouží nástroje a postupy dané Rámcovou směrnicí, mezi něž patří plány a programy opatření.
Tvorba plánů je činnost náročná a dlouhodobá, spektrum subjektů zainteresovaných na jejich zpracování je široké. Demokratizace rozhodování o cílech a nástrojích plánu klade vysoké nároky na koordinaci procesu zpracování. z tohoto pohledu je významný rok 2003. v tomto roce Ministerstvo zemědělství ustanovilo Komisi pro plánování v oblasti vod a její Návrhovou skupinu, jejichž úkolem je koordinace činností plánování. Fakticky tak byl odstartován proces zpracování Plánu hlavních povodí ČR a plánů oblastí povodí.
Zajištění procesu vodohospodářského plánování v ČR
Proces plánování se neobejde bez účinné koordinace širokého spektra zúčastněných subjektů. Za tímto účelem Ministerstvo zemědělství v roce 2003 ustanovilo Komisi pro plánování v oblasti vod a její Návrhovou skupinu, a fakticky tím odstartovalo proces plánování v České republice. Základní složení těchto skupin vyplynulo z institucionálního zastoupení v procesu plánování. Pokud chceme označit odpovědné instituce za zpracování plánů, je třeba rozlišovat Plán hlavních povodí České republiky a plán oblastí povodí:
Plán hlavních povodí České republiky je strategickým dokumentem, který stanovuje rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro jejich ochranu a zlepšování stavu. Prostřednictvím Plánu se prosazují závěry mezinárodních dohod v oblasti vod a zajišťuje se realizace rozhodujících opatření, včetně způsobu jejich financování. Pro tři hlavní povodí na území České republiky (povodí Labe, Odry a Moravy – včetně dalších povodí přítoků Dunaje) ho pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, ostatními dotčenými ministerstvy a krajskými úřady. Schvaluje ho vláda České republiky, a jeho závazné části vyhlásí nařízením.
Plány oblastí povodí stanovují na základě rámcových cílů a programů opatření Plánu hlavních povodí České republiky konkrétní cíle pro osm oblastí povodí. Pořizují je správci povodí ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady. Zpracování jednotlivých etap plánu je konzultováno s příslušnými správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Tyto etapy jsou po souhlasném stanovisku ústředního správního úřadu pro územní plánování a ústředních vodoprávních úřadů v rámci své územní působnosti schváleny příslušným krajským úřadem. Konečný návrh plánu oblasti povodí, včetně jeho programů opatření, schvalují dle své územní působnosti kraje, závazné části plánu jsou pro jednotlivé správní obvody krajů vydány nařízením rady kraje.
Konzultace s veřejností
Kvalita budoucích plánů závisí na informovanosti veřejnosti, na jejím zapojení do procesu zpracování. Mezi informováním a aktivním zapojením veřejnosti je zřejmý rozdíl. Informování veřejnosti je jednostranný proces, který je třeba zajistit po celou dobu tvorby plánů (například i prostřednictvím těchto stránek). Cílem je především zvýšení zájmu lidí o ochranu vody, o dění v jejich bezprostředním okolí, povzbudit aktivní účast zainteresovaných stran – což je předpokladem konzultací s veřejností. K tomuto zapojení nebude sloužit pouze rok 2008, ve kterém se veřejnost vyjádří k návrhům jednotlivých plánů oblastí povodí (resp. rok 2006 – konzultace o harmonogramu přípravy plánů, a rok 2007 – konzultace o přehledu hlavních problémů plánů), veřejnost by měla být zapojena v samotném procesu zpracování jednotlivých plánů oblastí povodí mnohem dříve.
První praktické zkušenosti byly získány v rámci Pilotního plánu povodí Orlice díky práci tzv. Poradní fóra. To mělo za úkol zainteresovat veřejnost do procesu plánování, zprostředkovat jí informace a získat hlavní připomínky k výstupům jednotlivých fází procesu. Složení tohoto fóra bylo stanoveno na podobném základě jako složení komisí pro plány oblastí povodí. Protože se v případě Poradního fóra jednalo o malé, dílčí povodí, byla účast pojata v širším měřítku (především účast konkrétních uživatelů). Takovéto složení není v rámci celé oblasti povodí ve většině případů možné. Ovšem to neznamená, že širší veřejnost bude při zpracování plánů opomenuta. Bude přítomna řešení konkrétních úkolů v rámci komisí pro plány jednotlivých oblastí povodí a jejich pracovních skupin.
Z doporučení na základě výsledků práce tohoto Poradního fóra jasně vyplývá nutnost informování veřejnosti po celou dobu plánování.
V procesu plánování lze rozlišit tři základní úrovně:
- Komise pro plánování v oblasti vod a její Návrhová skupina (celostátní úroveň).
- Komise pro plán oblasti povodí.
- Pracovní skupiny.
Komise pro plánování v oblasti vod (KPOV)
Je uskupením, které koordinuje činnost plánování na národní úrovni. Úkolem Komise je napomáhat institucím zapojeným v procesu plánování. Projednává a schvaluje postupy, metodiky a dokumenty procesu plánování, které jsou pak využity pro konkrétní činnosti zpracování plánů. Složení Komise je koncipováno tak, aby postihlo nejen instituce odpovědné za zpracování plánů, ale i ostatní zainteresované subjekty, včetně relevantních Twinning projektů, odborných a nevládních organizací.
Návrhová skupina Komise pro plánování v oblasti vod (NS)
Jejím úkolem je připravovat podklady a náměty pro jednání KPOV. Navrhuje a projednává postupy, metodiky a dokumenty dříve, než jsou předloženy KPOV. Její funkce je pouze podpůrná, rozhodnutí přijímá KPOV. Zastoupení v NS bylo stanoveno tak, aby skupina zůstala dostatečně pružná v rozhodování a zároveň aby byla zachována reprezentativnost jejího složení. Na jednání NS jsou v případě potřeby přizváni i další odborníci, vždy dle projednávaných témat.
Komise pro plány oblastí povodí (KPOP) a jejich pracovní skupiny (PS)
Tyto komise jsou ustanoveny jednotlivými správci povodí, kteří jsou pořizovateli plánů oblastí povodí. Od této úrovně již probíhá samotné zpracování plánů. Úkolem komisí je koordinace činností plánování v rámci oblastí povodí. Jejich složení nebude v jednotlivých oblastech zcela identické, odchylky jsou dány rozdílnými podmínkami (velikost oblasti povodí, množství dotčených krajů, atd.) ale v konečné podobě budou rozdíly mezi jednotlivými KPOP nepodstatné. Obecně lze říci, že základními členy KPOP jsou zástupci příslušného správce povodí, dotčených krajských úřadů a krajů, tedy samosprávy. Řešení konkrétních úkolů v rámci dílčích povodí i celých oblastí je úkolem pracovních skupin (PS). a právě úroveň těchto pracovních skupin je základnou pro konzultaci s veřejností.
Komise pro plán oblasti povodí Dyje a Komise pro plán oblasti povodí Moravy
- Statut Komise pro plán oblasti povodí Moravy
- Statut Komise pro plán oblasti povodí Dyje
- Komise pro plán oblasti povodí Moravy
- Komise pro plán oblasti povodí Dyje
Legislativa a nástroje
Legislativa Evropských Společenství
Příslušné směrnice a rozhodnutí Rady ES vztahující se k problematice plánování:
- Směrnice 2000/60/ES evropského parlamentu a rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky
- Směrnice 2007/60/ES evropského parlamentu a rady ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik
Legislativa České republiky
Příslušné zákony a vyhlášky vztahující se k problematice plánování
- Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod
- Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve znění vyhlášky č. 390/2004 Sb., o oblastech povodí, Příloha č.1
- Zákon č. 76/2006 Sb., ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Plán oblasti povodí Dyje a Plán oblasti povodí Moravy
Na základě požadavků Rámcové směrnice pro vodní politiku (RSV) 2000/60/ES, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění zákona č. 20/2004 Sb., kterým se tento zákon mění a Vyhlášky 140/2003 Sb. o plánování v oblasti vod, je Povodí Moravy, s.p. jako správce povodí pořizovatelem Plánů oblasti povodí (POP).
Povodí Moravy, s.p. zodpovídá za zpracování dvou dílčích plánů povodí – Plánu oblasti povodí Dyje a Plánu oblasti povodí Moravy.
Plán oblasti povodí Dyje a Plán oblasti povodí Moravy tvoří základní dokument úseku vodního hospodářství pro mezinárodní povodí Dunaje na území České republiky. Možnosti ovlivnění jeho pořízení a následné schválení má značný význam pro činnosti správců vodních toků a zejména správce povodí.
Časový rámec plánování v oblasti vod
- 2003: transpozice Rámcové směrnice do národní legislativy, určení kompetentních úřadů, vymezení oblastí povodí
- 2004: vyhodnocení stanovených oblastí povodí (analýza charakteristik oblastí povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, ekonomická analýza),
- 2004: vyhotovení registru chráněných území,
- 2006: stanovení monitorovacích programů (stav povrchových a podzemních vod, stav chráněných území)
- 2006: zveřejnění harmonogramu přípravy plánů,
- 2007: zveřejnění významných problémů k řešení,
- 2008: návrh prvního plánu oblasti povodí, konzultace s veřejností,
- 2009: přijetí prvních plánů oblastí povodí, ustanovení programů opatření,
- 2012: zavedení programů opatření,
- 2015: dosažení dobrého ekologického stavu/potenciálu,
——————————————————————————–
- 2015: první revize plánu, revize programů opatření,
- 2021: druhá revize plánu,
- 2027: třetí revize plánu.
Aktualizované plány mají stejné povinnosti konzultace s veřejností jako první plán.
Oblast povodí Dyje
Oblast zasahuje do území krajů
Jihočeský kraj – část
Jihomoravský kraj – část
Olomoucký kraj – část
Pardubický kraj – část
Vysočina – část
Zlínský kraj – část
Oblast zasahuje do obcí s rozšířenou působností
Blansko – část
Boskovice – část
Brno
Břeclav – část
Bučovice – část
Bystřice nad Pernštejnem
Dačice – část
Havlíčkův Brod – část
Hlinsko – část
Hodonín – část
Hustopeče
Chrudim – část
Ivančice
Jihlava – část
Jindřichův Hradec – část
Konice – část
Kroměříž – část
Kuřim
Kyjov – část
Litomyšl – část
Mikulov
Moravská Třebová – část Moravské Budějovice
Moravský Krumlov
Náměšť nad Oslavou
Nové Město na Moravě – část
Pelhřimov – část
Pohořelice
Polička – část
Prostějov – část
Rosice
Slavkov u Brna
Svitavy – část
Šlapanice
Telč – část
Tišnov
Třebíč
Uherské Hradiště – část
Velké Meziříčí
Vyškov – část
Znojmo
Žďár nad Sázavou – část
Židlochovice
Oblast povodí Moravy
Oblast zasahuje do území krajů
Jihomoravský kraj
Moravskoslezský kraj – část
Olomoucký kraj – část
Pardubický kraj – část
Zlínský kraj – část
Oblast zasahuje do obcí s rozšířenou působností
Blansko – část
Boskovice – část
Bruntál – část
Břeclav – část
Bučovice – část
Bystřice pod Hostýnem
Česká Třebová – část
Frenštát pod Radhoštěm – část
Frýdlant nad Ostravicí – část
Hodonín – část
Holešov
Hranice – část
Jeseník – část
Konice – část
Králíky – část
Kroměříž – část
Kyjov – část
Lanškroun – část
Lipník nad Bečvou
Litovel
Luhačovice
Mohelnice
Moravská Třebová – část
Nový Jičín – část
Olomouc – část
Otrokovice
Prostějov – část
Přerov
Rožnov pod Radhoštěm – část
Rýmařov – část
Svitavy – část
Šternberk – část
Šumperk – část
Uherské Hradiště – část
Uherský Brod
Uničov
Ústí nad Orlicí – část
Valašské Klobouky
Valašské Meziříčí – část
Veselí nad Moravou
Vizovice
Vsetín – část
Vyškov – část
Zábřeh
Zlín
Žamberk – část