Zabezpečení procesu plánování v oblasti vod

Proces plánování se neobejde bez účinné koordinace širokého spektra zúčastněných subjektů. Za tímto účelem Ministerstvo zemědělství v roce 2003 ustanovilo Komisi pro plánování v oblasti vod a její Návrhovou skupinu, a fakticky tím odstartovalo proces plánování v České republice. Základní složení těchto skupin vyplynulo z institucionálního zastoupení v procesu plánování. Pokud chceme označit odpovědné instituce za zpracování plánů, je třeba rozlišovat Plán hlavních povodí České republiky a plán oblastí povodí:

Plán hlavních povodí České republiky je strategickým dokumentem, který stanovuje rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro jejich ochranu a zlepšování stavu. Prostřednictvím Plánu se prosazují závěry mezinárodních dohod v oblasti vod a zajišťuje se realizace rozhodujících opatření, včetně způsobu jejich financování. Pro tři hlavní povodí na území České republiky (povodí Labe, Odry a Moravy – včetně dalších povodí přítoků Dunaje) ho pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, ostatními dotčenými ministerstvy a krajskými úřady. Schvaluje ho vláda České republiky, a jeho závazné části vyhlásí nařízením.

Plány oblastí povodí stanovují na základě rámcových cílů a programů opatření Plánu hlavních povodí České republiky konkrétní cíle pro osm oblastí povodí. Pořizují je správci povodí ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady. Zpracování jednotlivých etap plánu je konzultováno s příslušnými správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Tyto etapy jsou po souhlasném stanovisku ústředního správního úřadu pro územní plánování a ústředních vodoprávních úřadů v rámci své územní působnosti schváleny příslušným krajským úřadem. Konečný návrh plánu oblasti povodí, včetně jeho programů opatření, schvalují dle své územní působnosti kraje, závazné části plánu jsou pro jednotlivé správní obvody krajů vydány nařízením rady kraje.

Konzultace s veřejností
Kvalita budoucích plánů závisí na informovanosti veřejnosti, na jejím zapojení do procesu zpracování. Mezi informováním a aktivním zapojením veřejnosti je zřejmý rozdíl. Informování veřejnosti je jednostranný proces, který je třeba zajistit po celou dobu tvorby plánů (například i prostřednictvím těchto stránek). Cílem je především zvýšení zájmu lidí o ochranu vody, o dění v jejich bezprostředním okolí, povzbudit aktivní účast zainteresovaných stran – což je předpokladem konzultací s veřejností. K tomuto zapojení nebude sloužit pouze rok 2008, ve kterém se veřejnost vyjádří k návrhům jednotlivých plánů oblastí povodí (resp. rok 2006 – konzultace o harmonogramu přípravy plánů, a rok 2007 – konzultace o přehledu hlavních problémů plánů), veřejnost by měla být zapojena v samotném procesu zpracování jednotlivých plánů oblastí povodí mnohem dříve.

První praktické zkušenosti byly získány v rámci Pilotního plánu povodí Orlice díky práci tzv. Poradní fóra. To mělo za úkol zainteresovat veřejnost do procesu plánování, zprostředkovat jí informace a získat hlavní připomínky k výstupům jednotlivých fází procesu. Složení tohoto fóra bylo stanoveno na podobném základě jako složení komisí pro plány oblastí povodí. Protože se v případě Poradního fóra jednalo o malé, dílčí povodí, byla účast pojata v širším měřítku (především účast konkrétních uživatelů). Takovéto složení není v rámci celé oblasti povodí ve většině případů možné. Ovšem to neznamená, že širší veřejnost bude při zpracování plánů opomenuta. Bude přítomna řešení konkrétních úkolů v rámci komisí pro plány jednotlivých oblastí povodí a jejich pracovních skupin.

Z doporučení na základě výsledků práce tohoto Poradního fóra jasně vyplývá nutnost informování veřejnosti po celou dobu plánování.

V procesu plánování lze rozlišit tři základní úrovně:

• Komise pro plánování v oblasti vod a její Návrhová skupina (celostátní úroveň).
• Komise pro plán oblasti povodí.
• Pracovní skupiny.

Komise pro plánování v oblasti vod (KPOV)
Je uskupením, které koordinuje činnost plánování na národní úrovni. Úkolem Komise je napomáhat institucím zapojeným v procesu plánování. Projednává a schvaluje postupy, metodiky a dokumenty procesu plánování, které jsou pak využity pro konkrétní činnosti zpracování plánů. Složení Komise je koncipováno tak, aby postihlo nejen instituce odpovědné za zpracování plánů, ale i ostatní zainteresované subjekty, včetně relevantních Twinning projektů, odborných a nevládních organizací.

Návrhová skupina Komise pro plánování v oblasti vod (NS)
Jejím úkolem je připravovat podklady a náměty pro jednání KPOV. Navrhuje a projednává postupy, metodiky a dokumenty dříve, než jsou předloženy KPOV. Její funkce je pouze podpůrná, rozhodnutí přijímá KPOV. Zastoupení v NS bylo stanoveno tak, aby skupina zůstala dostatečně pružná v rozhodování a zároveň aby byla zachována reprezentativnost jejího složení. Na jednání NS jsou v případě potřeby přizváni i další odborníci, vždy dle projednávaných témat.

Komise pro plány oblastí povodí (KPOP) a jejich pracovní skupiny (PS)
Tyto komise jsou ustanoveny jednotlivými správci povodí, kteří jsou pořizovateli plánů oblastí povodí. Od této úrovně již probíhá samotné zpracování plánů. Úkolem komisí je koordinace činností plánování v rámci oblastí povodí. Jejich složení nebude v jednotlivých oblastech zcela identické, odchylky jsou dány rozdílnými podmínkami (velikost oblasti povodí, množství dotčených krajů, atd.) ale v konečné podobě budou rozdíly mezi jednotlivými KPOP nepodstatné. Obecně lze říci, že základními členy KPOP jsou zástupci příslušného správce povodí, dotčených krajských úřadů a krajů, tedy samosprávy. Řešení konkrétních úkolů v rámci dílčích povodí i celých oblastí je úkolem pracovních skupin (PS). a právě úroveň těchto pracovních skupin je základnou pro konzultaci s veřejností.