Za vykácené stromy kolem toků vysadí vodohospodáři nové

<>

• 
• 
• 
• 

Pracovníci státního podniku Povodí Moravy využili zimního vegetačního klidu ke kácení přestárlých a suchých stromů v okolí toků i vodních nádrží. Například sedm desítek let starou alej topolů podél řeky Dřevnice ve Zlíně nahradí v blízké době nová výsadba.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ – Pracovníci závodu Střední Morava připravují náhradní výsadbu za stromy kolem vodních toků, vykácené v období vegetačního klidu. Zásahy dřevorubců tak prošla například alej topolů kanadských podél břehů Dřevnice ve Zlíně v místních částech Prštné, Louky a Malenovice. Pily se ozývaly také v Bojkovicích, Kozlanech nebo v okolí Luhačovické přehrady. „Veškeré záměry jsme konzultovali s příslušnými úřady, od nichž jsme dostali souhlasná stanoviska,“ uvedl ředitel závodu Střední Morava (Povodí Moravy, s.p.) Pavel Cenek.

Topolové aleje podél Dřevnice ve Zlíně byly podle něj vysazeny v letech 1944-47 a jejich fyzický stav byl velmi špatný. Navíc rostly v lokalitě s velmi hustým pohybem cyklistů a pěších osob a tudíž s vysokým rizikem nebezpečí. Dalším impulzem k obnově tohoto břehového porostu pak byl plán zlínské a otrokovické radnice vybudovat podél řeky páteřní cyklostezku Zlín – Otrokovice. Obnova levobřežních alejí se má uskutečnit do konce roku 2014 vysazením 150 kusů nových stromů.

Rizikové kácení suchých stromů v únoru a březnu se dále uskutečnilo na toku Kolelač v Bojkovicích. V obci Kozlany na Rostěnickém potoce skáceli dřevorubci 30 přestárlých topolů, stejně jako 11 těchto suchých stromů u Luhačovické přehrady. Na několika místech v působnosti závodu Střední Morava proběhlo i havarijní kácení dřevin, nevratně poškozených většinou povětrnostními vlivy. Snahou spráce toku je vždy nahrazovat ztráty na porostech náhradními výsadbami v původním nebo i vyšším počtu.

U většiny kácených stromů zaznamenali pracovníci provozů lámání a pád větví. Kácené porosty byly značně přestárlé, až 30 let po tzv. mýtním věku. Stromy byly hustě prorostlé jmelím, což ve většině případů způsobilo křehnutí a lámání větví. Na některých kmenech nalezli dělníci i trhliny od blesku, v některých bylo až 40 procent hniloby a byla zde patrná také mrazová kýla.

„Stromy se tak bohužel staly nebezpečím značného rozsahu, ohrožovaly zdraví či životy procházejících a muselo proto nastoupit jejich bezodkladné skácení,“ uzavřel Pavel Cenek.