Z brněnské nádrže zmizelo od roku 2008 devadesát procent sinic

BRNO – Opatření, která se provádí na brněnské vodní nádrži, zabrala. V sedimentech je letos o devadesát procent méně buněk sinic než v roce 2008, kdy Povodí Moravy, s. p. začalo s čištěním nádrže.

Vápnění upuštěné nádrže, více kyslíku ve vodě, aplikace neškodného síranu železitého jako srážedla fosforu na přítoku do nádrže a výměna bílých ryb za dravé. Opatření, která státní podnik Povodí Moravy provádí od roku 2009 na brněnské údolní nádrži, mají své pozitivní výsledky. Experti spočítali, že v tomto pololetí jsou 4 miliony buněk sinic v jednom mililitru sedimentu. Ještě v roce 2008 jich přitom naměřili desetkrát více – přes 40 milionů.

„Pozitivní jsou i výsledky měření kvality vody. Každý týden zjišťujeme, zda se v nádrži neobjevují toxické sinice. V některých lokalitách jsme zjistili, že nejsou téměř žádné. V průměru se v jednom mililitru vody objevuje do tisíce buněk toxických sinic. Hygienická hranice pro zákaz koupání je přitom sto tisíc buněk v jednom mililitru,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

V loňském roce se hodnoty pohybovaly v podobném rozmezí, jako letos. Aby se Povodí Moravy pojistilo před vlivy teplého počasí, nasadilo do boje se sinicemi ještě efektivnější zbraně. Dvacítka aeračních věží, které do vody dostávají kyslík, je od letošního května o metr blíže k hladině a o dva metry blíže ke dnu, než v loňském roce. Dávkování síranu železitého, který na přítoku sráží fosfor, se letos také odehrává o měsíc dříve než loni.

„Nad rámec projektu jsme v květnu provedli výlov bílých ryb a to hlavně cejna a cejnka v množství tří tisíc kilogramů. Plánujeme přitom dodat do nádrže 1800 kusů štik a 2500 kusů candáta,“ připomněl ředitel závodu Dyje Jan Moronga. Podle něj má také Povodí Moravy připraveno ještě několik dalších opatření, která může nasadit ve chvíli, pokud by dosavadní selhávala. Jedním z nich je i dávkování látky PAX, která se používá mimo jiné pro úpravu pitné vody.

„V záloze máme dále rozprášení vápenného hydrátu na obnažené břehy v zimním období. Na vodě se rovněž mohou občas pohybovat lodě, které umí sbírat biomasu. Dalším krokem může být i odstranění svrchní vrstvy odhalených sedimentů s největším podílem buněk sinic,“ doplnil Moronga.

Opatření za téměř 144 milionů korun jsou hrazena ze Státního fondu životního prostředí. Povodí Moravy je bude provádět do konce roku 2012. Státní podnik poté musí pět let udržet podobné kvalitativní hodnoty vody jako v současnosti.

Prezentace s grafy, které vystihují aktuální stav vody v brněnské nádrži

Jan Moronga "Realizace opatření na brněnské údolní nádrži"

Aby mohla zůstat voda v nádrži čistá i po ukončení všech opatření, je nutné snížit objem dostupného fosforu v řece Svratce. Ten je stále hlavní příčinou toho, že voda nad brněnskou nádrží je problematická a pro sinice představuje velmi dobrý zdroj živin.

Povodí Moravy proto ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady zpracovává dotazníkové šetření, které má za cíl upřesnit, kde jsou významní producenti fosforu. Velkým problémem tak stále zůstávají obce bez kanalizace a čistíren odpadních vod. V povodí nádrží Vír a Brno se nachází více než 300 obcí, v nichž bydlí téměř 130 tisíc obyvatel. V území nad VD Brno jsou občané z 54 katastrálních území napojeni na 43 čistíren. Převedeno na počet obyvatel: téměř 69 tisíc lidí žije v obcích s ČOV, z toho 8 tisíc občanů není na ČOV napojeno a dalších 14,3 tisíce je napojeno na ČOV pod zájmovou oblast (ČOV Modřice). Navíc jen některé čistírny umí úspěšně odstraňovat fosfor.

Data z dotazníků naplní bilanční model celého povodí nad nádrží a výsledky simulací v následujících měsících ukážou optimální rozložení nápravných opatření.

Prezentace "Opatření k omezení vnosu živin do brněnské nádrže"

Antonín Tůma: Opatření k omezení vnosu živin do VD Brno

„Do brněnské nádrže přitéká ročně 31 tun fosforu, z čehož více jak 70 procent má původ na posledních třinácti kilometrech řeky,“ zdůraznil ředitel pro správu povodí Antonín Tůma.

Největším producentem fosforu v řece Svratce tak stále zůstávají města Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem a Velká Bíteš.

Nejen proto se příslušné kraje angažují v pomoci obcím, které kanalizace a čistírny stále nemají. Například v Jihomoravském kraji od roku 2004 poslal krajský úřad na opatření, která mají zlepšit stav vody ve Svratce, více než sto milionů korun. Dalších 839 milionů korun investovalo Ministerstvo životního prostředí (prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí) a Ministerstvo zemědělství.

„I nadále počítáme s finanční podporou staveb kanalizací a čistíren odpadních vod, staveb protipovodňových a protierozních opatření. Jsme připraveni pomoci i formou příspěvku na zpracování projektových dokumentací v oblasti vodního hospodářství,“ potvrdil náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Ivo Polák.

Prezentace „Čisté povodí Svratky“

Ing. Bc. Anna Hubáčková: Realizace opatření ve vazbě na projekt „Čisté povodí Svratky“

Kontakty pro média: Veronika Hrdá |tisková mluvčí | 606 044 895 | hrda@pmo.cz