Vodohospodáři se sešli v Brně na konferenci Vodní nádrže 2012

<>

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Brněnský hotel Voroněž a hladina Brněnské přehrady byl minulý týden místem odborné konference s mezinárodní účastí Vodní nádrže 2012. Účastníci si vyslechli 31 přednášek, například na témata obecný význam vodních nádrží nebo problémy eutrofizace a kvality vody. Na akci se přihlásily bezmála dvě stovky účastníků z celé české republiky.

BRNO – Dvoudenní konferenci s mezinárodní účastí Vodní nádrže 2012 hostil od středy 26. září brněnský hotel Voroněž. Součástí akce bylo pět přednáškových bloků, rozdělených do dvou dní a závěrečná exkurze na Brněnské přehradě. „Konference se uskutečnila pod záštitou ministra zemědělství Petra Bendla a zorganizovali jsme ji ve spolupráci s ostatními státními podniky Povodí a dalšími partnery,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík.

Na programu přednášek byly také informace o efektivitě správy vodních toků, rybích populacích vodních nádrží nebo problematice ochranných pásem vodních zdrojů. Zájemci se dozvěděli více také o ekologickém potenciálu nádrží či předpovědním povodňovém systému Morava – Dyje. „O významu vodních nádrží svědčí mimo jiné fakt, že zadržují na našem území více než 3,3 miliardy krychlových metrů vody,“ doplnil Radim Světlík s tím, že Povodí Moravy, s.p. konkrétně pečuje o 30 významných vodních nádrží. Podnik navíc od 1. ledna 2011 převzal po zrušení Zemědělské vodohospodářské správy dalších 124 nádrží a rybníků.

Na území ve správě Povodí Moravy,s.p. lze hovořit o dvou vodohospodářských soustavách. Jednou z nich je Dyjsko – Svratecká soustava, tvořená 21 nádržemi v povodí řeky Dyje. Jsou především víceúčelové s významem i pro širší území a pro přeshraničí. Druhou „soustavu“ tvoří nádrže v povodí řeky Moravy, tzv. Moravní soustava. Zde je devět nádrží menších, spíše lokálního významu. „Dyjsko – svratecká soustava má daleko větší význam a možnost manipulace než na nádržích v Moravní soustavě,“ vysvětlil ředitel pro správu povodí (Povodí Moravy, s.p.) Antonín Tůma. V povodí řeky Dyje je přitom pětice víceúčelových vodohospodářských uzlů – Znojemský, Ivančicko-Pohořelický, Brněnský, Vírský a Břeclavský.

Manipulace na jednotlivých vodních dílech jsou prováděny dle platných manipulačních řádů, zpracovávaných vodohospodářským dispečinkem v Brně. Ten rovněž přímo řídí hospodaření s vodou na jednotlivých nádržích a fungování nádrží v soustavě. Ročně zde odborníci zpracují kolem 50 manipulačních řádů. Státní podnik Povodí Moravy provozuje také síť automatického monitoringu, v jehož rámci má 126 měřících stanic na vodních tocích, 34 měřících stanic na vodních dílech a 50 srážkoměrných stanic. Data z nich jsou přenášena pomocí GPRS spojení přímo na vodohospodářský dispečink se záložní komunikací přes pevné linky a mobilní spojení.

Nejvýznamnějším vodním dílem na řece Dyji je Vranov. Bylo vybudováno v letech 1930-1934, přičemž celkový objem nádrže je 132,696 miliónu m³ a zatopená plocha dosahuje 761,3 hektaru. Hlavními účely je mimo jiné zajištění trvalého minimálního průtoku v toku pod jezem ve Vranově, nadlepšení průtoků v bilančním profilu jezu Krhovice či odběr pro skupinové vodovody Znojmo a Vranov – Moravské Budějovice – Dukovany. V horním toku Jevišovky je pak nejstarší přehrada na Moravě Jevišovice, jejíž tížní zděná kamenná hráz byla uvedena do provozu v roce 1896. Na toku Bystřička je pak nejstarší vodní dílo v Moravní soustavě, Bystřička z roku 1912.

„Vodní nádrže již mnohokrát v minulosti potvrdily svoji nezastupitelnou roli,“ zdůraznil Antonín Tůma. Za povodňových situací významně přispěly k transformaci povodňových vln a tím ke snížení povodňových škod, ale také v obdobích sucha dlouhodobě zlepšují situaci na vodních tocích a i pro jednotlivé odběratele.

Účastníci konference se seznámili i s projektem Předpovědní povodňový systém Morava-Dyje. Jeho cílem je výrazné zkvalitnění předpovědní a povodňové služby v soutokové oblasti Moravy a Dyje, což v případě povodní přispěje k záchraně lidských životů a výrazné eliminaci škod nejen na území České republiky, ale i Rakouska a Slovenska. V rámci tohoto projektu se rozšířil dosavadní monitorovací systém Povodí Moravy, s.p. o 9 automatických měrných stanic. Současně se významně zlepšila manipulovatelnost pěti vodohospodářských objektů ve prospěch včasnější reakce za povodňových situací.

„Svým rozsahem a závažností se jedná bezesporu o ojedinělý příklad přeshraniční spolupráce,“ uzavřel generální ředitel povodí Moravy, s.p. Radim Světlík.