Řeku Desnou zklidní přírodě blízká protipovodňová opatření
Obec Rapotín ve spolupráci s obcemi Vikýřovice, Petrov nad Desnou a Povodím Moravy, s.p. připravují společně projekt přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Desné. Návrh vyplývá z koncepční ochrany sídel této oblasti a jejich základním prvkem budou tři revitalizační, ale i odlehčovací ramena toku či stavba ochranných hrází a zídek. Jedním z významných opatření bude i poldr Sobotín, který pojme v případě potřeby až 870 000 m3 vody. Tendr na zpracování projektu má být uzavřen v březnu 2012.
RAPOTÍN – Přírodě blízká protipovodňová opatření připravují na řece Desné ve svých katastrech obec Rapotín ve spolupráci s obcemi Vikýřovice, Petrov nad Desnou a státním podnikem Povodí Moravy. Počítá se s financováním z Operačního programu životního prostředí, ze Státního fondu životního prostředí, stejně jako u dalšího protipovodňového opatření, kterým je již pozemkově připravovaný poldr Sobotín. „Riziko povodní na Desné se ve jmenovaných třech obcích ukázalo jako největší,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. S jednotlivými starosty dnes podepsal smlouvu o spolupráci při přípravě a realizaci celého projektu.
Základním prvkem návrhu je vybudování třírevitalizačních ramen souběžných s tokem Desné, které převedou část povodňového průtoku a tím výrazně sníží hladinu řeky. Jedná se o úsek od jezu v km 14,231 po most v km 16,840. Zásahy do vlastního koryta Desné tak budou minimální a zahrnou výstavbu takzvaných berem* proměnné šířky a doplňujícího ohrázování. „Jedná se o území s velmi zahuštěnou zástavbou, kde každá povodeň přináší velké rozlivy,“ upozornil starosta Rapotína Pavel Žerníček.
Tendr na zpracování projektu má být uzavřen v březnu 2012. Povodí Moravy do něj mimo jiné navrhuje vybudování odlehčovacích revitalizovaných ramen s biotopy, ochranných hrází a zídek, rozšíření berem koryta Desné nebo přeměnu pevného jezu na vakový s vybudováním rybochodu. Na řadu přijde i rekonstrukce dvou nekapacitních mostů. „Celý takto navrhovaný projekt je připravován na podání žádosti o dotaci z Operačního programu životního prostředí a Státního fondu životního prostředí,“ doplnil ředitel závodu Horní Morava (Povodí Moravy, s.p.) David Fína.
Koncepční studii ochrany sídel na toku Desná nechal vypracovat státní podnik Povodí Moravy v roce 2009 zhruba za dva miliony korun. Po její prezentaci se však některá opatření ukázala ze strany obcí jako těžko realizovatelná s významným zásahem do jejich rozvoje. Výsledkem společného projednávání a připomínek z roku 2011 byla dohoda o aktualizaci, kterou již Svazek obcí údolí Desné smluvně zadal. Z této studie vzejde reálná a pro obce přijatelná úroveň protipovodňové ochrany.
„Po projednání aktualizované studie se všemi obcemi dohodne postupně správce toku opět ve spolupráci s obcemi termíny a postupy k realizaci jednotlivých opatření,“ přiblížil předseda komise životního prostředí obce Rapotín Ondřej Kopp.
Jednou z významných staveb zahrnutých v koncepci bude poldr Sobotín, který od roku 2011 pozemkově připravuje Pozemkový úřad v Šumperku v rámci takzvaných komplexních pozemkových úprav. Před dvěma lety nechalo Povodí Moravy zpracovat studii a loni i zaměření lokality a částečný geologický průzkum. „Letos v březnu zadáme zpracování projektu, který má být do srpna hotov,“ připomněl Radim Světlík. Poldr má mít podle něj objem 870 000 m3, délka hráze pak dosáhne 850 metrů a její maximální výška 11,5 metru. Investorem stavby bude státní podnik Povodí Moravy.
Při řešení protipovodňových opatření na Desné je nutná velmi úzká spolupráce mezi obcemi a správcem toku. Odtokové poměry se zde totiž kvůli přírodním podmínkám musí řešit jako celek. Jen škody na vodohospodářském majetku a korytě tu přitom v letech 2007 a 2010 dosáhly v souhrnu s tokem Hučivé Desné 37,6 milionu korun, přičemž je podle metodik nebylo možné hradit z dotačních titulů Ministerstva zemědělství. K likvidaci škod a řešení oprav tedy muselo Povodí Moravy, s.p. využívat vlastní prostředky. Jen v letech 2010 a 2011 to bylo celkem na jedenácti lokalitách. „Řeka Desná pro nás byla v rámci financování z vlastních zdrojů prioritní oblastí,“ uzavřel David Fína.
* Berma je část koryta, zaplavovaná při vyšších průtocích. V době běžných průtoků se jedná o plošinu, která probíhá podél hrází a může být používána za určitých podmínek jako provozní cesta.
