Reakce na rozhovor o protipovodňové ochraně Troubek s Miroslavem Mlčochem

TROUBKY – Povodí Moravy, s.p. považuje za nutné reagovat na nepravdy uvedené v rozhovoru se zastupitelem Troubek Miroslavem Mlčochem. Článek byl uveřejněn v MF Dnes dne 19. dubna 2011.

Lež: "Jak mohou Troubky zaplavit okolní obce, když ty vesnice jsou asi o sedm metrů výš?"

Toto tvrzení není pravdivé. Doposud zaplavované části jiných obcí se nachází na cca stejné nadmořské výšce jako Troubky (s rozdílem do dvou metrů). Jako důkaz může posloužit jakákoli mapa, v níž jsou zakresleny vrstevnice. Navíc při rozlivu vody nezáleží pouze na výškových rozdílech, ale také na proudění vody v záplavovém území. Výškový rozdíl hladiny je závislý na více okolnostech.

"Troubečtí „nabízí“ ve svém řešení 600 hektarů polí pro rozlití vody"

Projekt Povodí Moravy vychází z aktuálního stavu a počítá se všemi plochami, kam se voda již v současné době rozlévá. Troubečtí proto nebudou „nabízet“ žádné nové pozemky k rozlivu. Zmiňované pozemky tomuto účelu již v dnešní době slouží.

PODÍVEJTE SE JAK SE PŘI POVODNÍCH ROZLÉVÁ VODA KOLEM TROUBEK.

JAK SE ROZLÉVÁ VODA KOLEM TROUBEK

Lež: "V roce 1997 nebyla v Rokytnici voda."

Občané Rokytnice mají ještě v živé paměti události z let 1997 a 2010. Povodeň mnohé obyvatele zasáhla velmi výrazně. Například v červenci roku 1997 Rokytnice bojovala s ropnými látkami, které po sobě zanechala přílivová vlna. Zamořeny tehdy byly nejen desítky hektarů půdy. Chemikálie se v obci vsákly do zdí domů až do výšky jednoho metru.

Lež: Císařov, Přerov, Troubky.. byly v roce 1997 zatopeny kvůli tomu, že Povodí Moravy neudržuje koryto řeky Bečvy

Povodí Moravy, s.p. chce primárně řešit ochranu Troubek před povodněmi. Vedení podniku proto důrazně odmítá jakoukoli diskuzi na téma „Povodí Moravy – viník povodní“. Důkazem, že Povodí Moravy myslí svoji snahu vážně, je i fakt, že po necelém roce práce na projektu ochrany Troubek má v ruce funkční projekt podpořený odborníky a s reálnou šancí na úspěšnou realizaci. Naproti tomu obec Troubky na projektu pracuje již od první ničivé povodně v roce 1997 bezvýsledně.

Mediální útok na Povodí Moravy v tomto duchu je lživý. Bečvu, která je od přírody štěrkonosná, udržuje Povodí Moravy pravidelně. Na těžbu štěrku bylo jen v roce 2011 vynaloženo cca 5 milionů korun z vlastních prostředků.

"Obec Troubky konzultovala své návrhy s oborníky"

Povodí Moravy do této chvíle neobdrželo od zastupitelů obce žádný materiál, který by jejich vlastní návrhy podpořil z odborného hlediska. Naopak. Vedení České protipovodňové asociace potvrdilo, že návrh Povodí Moravy je správný a na jiných lokalitách osvědčený. V případě ochrany Troubek dokonce příliš vstřícný k pozemkům na severní straně obce, zahrnující i ochranu zemědělských družstev. Tato informace však byla ze strany zastupitelů jak vůči Povodí Moravy, s.p., tak vůči vlastním občanům zamlčena a zastupitelstvo dále prosazuje své nepodložené návrhy.

"Zastupitelé obce Troubky opírají své návrhy o historické mapy a o poznatky pamětníků"

Celkový charakter a využití území se od doby historických map natolik změnil, že je lze brát pouze jako informativní materiál a rozhodně na nich nelze stavět jakýkoli návrh protipovodňových opatření. Doposud nejvíce informací o tom, před čím se musí Troubky ochránit a kde jsou největší hrozby, nám jednoznačně ukázala povodeň z roku 1997. A právě o poznatky z ní se opírá projekt Povodí Moravy.

CELÝ ROZHOVOR S MIROSLAVEM MLČOCHEM ČTETE ZDE: Rozhovor s Miroslavem Mlčochem, MF Dnes 19.dubna 2011