Projekt čištění Brněnské přehrady má před sebou druhou etapu

Projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži vstoupil do své II. etapy v letech 2013 – 2017. Vodohospodáři nechají postupně vztyčit do provozní polohy aerační věže pro dodávku kyslíku do vody a na přítoku do nádrže pak pokračují ve srážení fosforu s pomocí síranu železitého v dávce 20 mg na litr. Před sezónou rovněž opravili břehy na katastru Rakovce, provedli náhradní výsadbu dřevin a odvezli naplaveniny z hladiny.

BRNO – Státní podnik Povodí Moravy zahájil druhou etapu projektu Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži. Potápěči postupně vztyčí a zprovozní do letní provozní polohy všech 20 aeračních věží, které mají za úkol zajistit provzdušnění vodního sloupce. „Ve srážení fosforu na přítoku do vodní nádrže pokračujeme od rána zvýšenou dávkou 20 miligramů síranu železitého na litr,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík. Doplnil, že důvodem posílení dávky síranu železitého jsou zvýšené hodnoty znečištění na přítoku kvůli trvalým srážkám a vyšším průtokům v minulých dnech. 

Dávkování síranu železitého na vtoku do nádrže je vysoce účinnou (až 96%) metodou odbourání fosforečnanů, které jsou limitující živinou pro sinice. Ročně totiž přiteče do Brněnské přehrady 34 tun fosforu, z čehož více než 70 procent má původ na posledních třinácti kilometrech řeky. Svratku tak nejvíce zásobovala města Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem a Velká Bíteš. „Dávky síranu železitého se budou operativně měnit podle aktuálního stavu kvality vody,“ zopakoval generální ředitel.

Fotografie z tiskové konference 10. června 2013, hotel Santon, Brněnská přehrada:

Po tříletém srážení fosforu na přítoku, provozu zařízení na provzdušňování vodního sloupce a postupné úpravě rybí obsádky se podařilo velmi významně snížit množství sinic v sedimentech a zvýšit koncentraci kyslíku jeden metr nade dnem na 2 miligramy na litr. „V rámci druhé etapy projektu v letech 2013 až 2017 musíme zajistit udržitelnost dosažených parametrů kvality vody,“ popsal ředitel závodu Dyje (Povodí Moravy, s.p.) Jan Moronga s tím že dobrý stav vody potvrdil podrobný monitoring vody a sedimentů. 

Financování celé akce, zahájené v roce 2009 podepsáním smlouvy o dílo se zhotovitelem IMOS Brno a.s., bylo vícezdrojové. Konečná částka za dílo se vyšplhala na více než 94 milionů korun bez DPH, z čehož 83,9 miliónu Kč tvořila dotace Státního fondu životního prostředí ČR, přes 4,6 miliónu korun dotoval Jihomoravský kraj a téměř 1,8 miliónu korun město Brno. I když byla celková přiznaná dotace ze státního fondu více než 134,6 miliónu korun a dohody s krajem i městem zněly shodně na dotaci 7,48 miliónu Kč, předpokládané náklady se snížily. Podle Jana Morongy se totiž některé dílčí aktivity projektu provedly buď v menší míře, případně se s nimi vůbec nezačalo.

Kvůli mnohonásobnému snížení buněk sinic v sedimentech patřila mezi nerealizované aktivity například těžba sedimentů a jejich ošetření biopreparáty. Nekonalo se i ošetření vodního sloupce chemickým přípravkem na bázi hliníku, protože sinice se ve vodním prostředí nepřemnožily. Celkové náklady na akci, evidované státním podnikem Povodí Moravy od roku 2007, pak dosáhly téměř 121,8 miliónu korun.

V rámci splnění příslušných podmínek Státního fondu životního prostředí ČR se již v roce 2012 začala připravovat druhá etapa projektu. Tato akce ale bude financována pouze ze zdrojů Povodí Moravy, Jihomoravského kraje a města Brna. Celkové náklady jsou devět až deset milionů Kč ročně** včetně nákladů správce toku za vlastní práce a monitoring. Nyní jsou již smluvně pokryty dotace téměř 2,52 miliónu korun z Jihomoravského kraje a 5,68 miliónu korun z města Brna. O možnosti čerpání dalších dotačních peněz se intenzivně jedná a Jihomoravský kraj již přislíbil možnost poskytnutí dalších 2,5 miliónu Kč.

Vodohospodáři nedávno také ukončili opravu opevnění břehů Brněnské přehrady na Rakovci v úseku od budovy Dopravního podniku po opěrnou zeď u restaurace Rybářská bašta. Rekonstrukční práce na celkem 590 metrech délky doplnila i náhradní výsadba stromů a každoroční těžba naplavenin z hladiny v lokalitách u hráze a Rakovecká zátoka. „Pro zájemce o projekt opatření na přehradě i o historii budování této stavby umístíme výstavu Prygl story o prázdninových měsících do hotelu Santon a poté v září do přízemí Krajského úřadu Jihomoravského kraje,“ uzavřel Radim Světlík.