Mýtus: Opatření Povodí Moravy jsou příliš technicky složitá a náročná na provoz

Takzvanou kruhovou ochranu navrhuje Povodí Moravy od první chvíle, kdy vstoupilo do hry o ochranu Troubek (a to až v roce 2010, od roku 1998 do roku 2010 projekt zadávala obec). Nejde o ojedinělou protipovodňovou ochranu. Ta funguje například v Židlochovicích nebo Moravském Písku.

Naposledy se účinnost podobných opatření, které vznikaly v letech 2002 až 2005, projevila například v roce 2006 v Úhřeticích, Úhřetické Lhotě, Vejvanovicích, Dvakačovicích, Štětíně a Tuněchodech v Pardubickém kraji. Obce tehdy ochránila před každoročním vylitím řeky Novohradky.

Fakta: Povodí Moravy, s.p. si nechal od VUT Brno zpracovat studii průsakových poměrů. Tým pod vedením profesora Jaromíra Říhy jednoznačně prokázal, že jedním z velkých problémů Troubek není pouze voda vylitá z Bečvy nebo Moravy, ale také voda podzemní. Ta se v období vydatných dešťů (často spojených s povodněmi) vytlačuje právě v intravilánu Troubek. Obec totiž leží na štěrkopískovém podloží pokrytém relativně tenkou vrstvou zeminy, které z fyzikálního hlediska stoupající podzemní vodu nedokáže vždy zadržet, zvláště pak je li kryt „propíchnut“ studnami či sklepy domů. Troubečtí si například takto prosáklé vody mohli všimnout za povodní v roce 2010 na hřišti. Tam totiž šlo prokazatelně vidět, že prosáknutá voda je téměř „křišťálově“ čistá, zatímco voda vylitá z řeky měla „hnědou“ barvu. Značná část podsklepených domů má s podzemní vodou trvalé problémy.

Proto jakýkoli projektant musí problematiku podzemních vod řešit. Jediné řešení zabývající se touto problematikou, které nyní leží na stole, je právě projekt Povodí Moravy, s.p. 

Projekt Povodí Moravy mimo jiné počítá s vybudováním 41 odlehčovacích studní. Tyto studny budou bezúdržbové a budou fungovat bez jakékoli potřeby elektrické energie – prosáknutá voda z nich bude volně přepadat do příkopů vedených souběžně s hrázemi, které ji samospádem svedou do čtyř sběrných nádrží, odkud se bude pomocí mobilních čerpacích stanic čerpat zpět do řeky. Jde tedy o naprosto stejný princip, jakým se v jižních částech Troubek zbavuje obec prosáklé a dešťové vody dodnes.

Podívejte se na letecký snímek dokazující, že Troubky jsou ohrožovány také podzemní vodou. Na fotce je vidět, že voda na hřišti je „křišťálově čistá“ (podzemní voda), zatímco voda z řeky má hnědou barvu.

Mýtus: Povodí Moravy přidává opatření jako studny a čerpadla až nyní a nemá s takovým systémem zkušenosti.

Povodí Moravy o problému spodních vod ví už dávno a od začátku, kdy se vložilo do vypracování projektové dokumentace (roku 2010), s tímto faktem pracuje.

Není také pravdou, že v České republice nemají vodohospodáři s podobným systémem zkušenosti. Konkrétně autoři projektu v Troubkách již dříve navrhli a úspěšně zrealizovali podobný systém v Praze (etapy Karlín – Libeň, Holešovice – Stromovka, Zbraslav – Radotín, Trója), kdy celkové náklady takovýchto opatření překročily dvě miliardy korun. Odborníci, kteří se problematikou Troubek zabývají, tudíž nejsou v oboru těchto řešení žádnými nováčky.

Mýtus: V době povodní nebude fungovat elektřina. Nebudou proto fungovat ani čerpadla.

Čerpadla budou napájena díky mobilním agregátům, jejichž použití je za povodní zcela běžné. Není žádnou novinkou, že v době povodní používají hasiči čerpadla a agregáty. Navíc navržená čerpadla jsou spolu s agregáty v jednom mobilním celku.

Mýtus: Voda z Troubek se dá „odklonit“ do lužních lesů i bez použití motorů

Čerpadla nemají sloužit k odklonění vody z řeky, ale jak již bylo uvedeno, jen a pouze k přečerpávání prosáklé podzemní vody. Té se bez čerpadel nelze zbavit žádným jiným způsobem. Problém podzemní vody bude muset být řešen při jakékoli variantě ochrany obce na stoletou povodeň. K nejvýznamnějším průsakům (cca 80 procent) dochází pod současnou bečvovskou hrází a tudíž na tyto průsaky nemá odsun ostatních hrází vliv.

Mýtus: Opatření navrhovaná obcí Troubky nemůžou ohrozit okolní obce

Někteří zastupitelé obce Troubky navrhli tři další variantní opatření, která se dají shrnout do dvou vzájemně provázaných kategorií:

a) Vybudování rozsáhlého ohrázování v polích buď souběžně s tokem Bečvy až k Přerovu nebo jižním směrem až k lužním lesům u Záříčí

b) Odlehčení přívalových vod nově zbudovaným korytem do lužních lesů kolem Záříčí směrem na Chropyni

Povodí Moravy matematickým modelem spočítalo, že tato opatření s sebou nesou zásadní riziko ohrožení okolních obcí.

Prvními variantami (rozsáhlým ohrázováním polí) dojde k tak významnému vyloučení plochy, kde se voda až doposud rozlévala, že takto vzdutá voda stoupne při stejném průtoku řádově o půl metru a toto vzdutí dosáhne proti proudu až do intravilánu Přerova. Doposud nezaplavené části obcí na obou březích mezi Přerovem a Troubkami tak budou nově v ohrožení.

V případě návrhu Povodí Moravy se bavíme o vyloučení objemu 2,7 milionu m3 z inundace (ze záplavového území). V případě návrhů obce Troubky se bavíme o vyloučení objemu vody několikanásobně vyššího.

V případě druhé varianty (odlehčení do lužních lesů pod Troubkami) by se bezprostředně zvýšilo riziko zaplavení pozemků a nemovitostí na katastrech Zářičí a Chropyně a odtokové poměry by se celkově zhoršily až po Kroměříž (cca 19 kilometrů daleko). Dalším protiargumentem je přítomnost jímacích zařízení pitné vody pro Přerov i Troubky, nacházející se právě v lužním lese.

Projekt, který předkládá obec Troubky, tak může být zrealizovaný pouze za předpokladu stavby desítek kilometrů dalších hrází na různých katastrech a křižující stovky pozemků a inženýrských sítí. Takové řešení pak může ochranu Troubek oddálit o několik dalších let (ne-li desetiletí). Zatímco projekt Povodí Moravy je připravený k dokumentaci pro územní rozhodnutí. 

Podívejte se na návrh, který překládají zastupitelé obce Troubky:

 Návrh zastupitelů obce Troubky 

Povodí Moravy matematickým modelem spočítalo dopady, které by návrhy zastupitelů znamenaly pro okolní obce:

HRÁZ KOLEM BEČVY, KTERÁ BY OHROZILA OKOLNÍ OBCE

OPATŘENÍ, KTERÁ BY BYLA NUTNÁ PŘI PROSAZENÍ VARIANTY OD ZASTUPITELŮ OBCE

„Taková opatření v Troubkách nikdy neexistovala“

Povodí Moravy chce primárně zodpovědně ochránit Troubky před povodní, která se odehrála v roce 1997 a následně v roce 2010. O první z nich se často mluví jako o povodni „stoleté“ o druhé jako o „padesátileté“. Korytem v roce 2010 protékalo 724 m³/s (přičemž za „běžného“ stavu je to cca 10 – 30 m³/s). Návrh ohrázování Troubek počítá s průtokem asi 890 m³/s, který v daném místě odpovídá průtoku „stoletému“, plus bezpečnostní převýšení 85 centimetrů. Tyto hodnoty ale neznamenají, že se bavíme o výskytu „jednou za sto let“ nebo jednou „za padesát let“. Navíc od doby, kdy se v Troubkách v minulosti vyskytovaly tak silné povodně, udělal člověk v přírodě mnoho změn. Od regulace řek (Bečvy, Moravy) až po nešetrné zemědělské hospodaření. Přestože Povodí Moravy respektuje historická fakta, která se v minulosti projevila, nemůže si dovolit ignorovat i novodobé poznatky, které vycházejí z aktuálního stavu území.

Mýtus: Realizace opatření dle návrhů obce Troubky bude stát dvacet milionů korun, zatímco projekt Povodí Moravy 200 milionů.
  • Jelikož obec Troubky zatím nepředložila žádný zkonkretizovaný návrh řešení, je těžké odhadovat, kolik bude realizace navrhovaných opatření stát. Mluví zde pouze o hrázi 2 kilometry dlouhé a neřeší se navazující opatření, režim podzemních vod, nátok do odlehčovacího ramene či průlehu, náklady na jeho vybudování atd. V tomto bodě upozorňujeme, že pro převedení efektivního množství vody obtokem, by tento obtokový průleh mezi Troubkami a Henčlovem musel být šířky v řádu stovek metrů.
  • Povodí Moravy odmítá stavbu funkčních protipovodňových opatření Troubek v podobném duchu jako je současná selská „hráz“. Tato hráz je postavená pouze jako provizorní opatření a chrání obec pouze částečně (do dvacetileté až padesátileté povodně), a to pouze za předpokladu, že nápor vody vydrží navazující úseky selských hrází, které jsou v kritickém stavu.

1) Ochrana Troubek podle projektu Povodí Moravy již počítá s opatřeními, která řeší podzemní vodu. Tato opatření budou mít samozřejmě výrazný vliv na výslednou cenu díla. Obec Troubky přitom návrhy na řešení spodních vod nepředložila. Tudíž v tuto chvíli je jakékoli porovnávání cen nesmyslné a zkreslující.

2) Z výpočtů Povodí Moravy vyplývá, že pokud by chtěla obec Troubky začít stavět hráze blíže řeky Bečvy, bude zapotřebí stavět mnohem více kilometrů hrází, než troubečtí zastupitelé nyní uvádějí. I toto by samozřejmě znamenalo rapidní zvýšení rozpočtu.