Naše nádrže převedou až desetitisíciletou vodu

Situace na přehradě Oroville ve Spojených státech vyvolala řadu dotazů ohledně bezpečnosti vodních nádrží i u nás. Za bezpečnost zodpovídají státní podniky Povodí, které nejvýznamnější vodní díla v ČR spravují. Bezpečnost na přehradách zajišťuje model kontroly, který je ve světovém měřítku unikátní. Díky dvoustupňové kontrole jsou vodní díla v ČR bezpečná.

Zatímco ve světě je převládající jednostupňový model dohledu, tedy že dohled provádí pouze vlastník nebo správce vodního díla (VD) za dozoru (vodoprávního) státního úřadu. Bezpečnost vodních nádrží v ČR má na starost technicko-bezpečnostní dohled (TBD), který je v ČR unikátní v celosvětovém měřítku. V ČR je tento model dvoustupňový – mimo vlastníka (správce) VD je dohled vykonán také odborně způsobilou organizací pověřenou Ministerstvem zemědělství.

Vlastní VD jsou z hlediska ohrožení území pod nimi dlouhodobě zařazována do kategorií I. až IV., přičemž do I. kategorie spadají VD nejvýznamnější. Vlastním obsahem TBD jsou mimo jiné pravidelné obchůzky a speciální měření posuzující aktuální technický stav jednotlivých částí VD a to zejména z hlediska průsakového režimu a deformací. „Zjištěné skutečnosti a výsledky měření podléhají průběžné kontrole a pravidelně se vyhodnocují ve zprávách o TBD v četnostech dle kategorie VD. Na základě výsledků ze zpráv o TBD a fyzické prohlídky VD za účasti příslušného vodoprávního úřadu se hodnotí aktuální bezpečnost a provozuschopnost VD v ČR,“ vysvětluje statutární zástupce Povodí Moravy, s.p. Antonín Tůma.

Zcela zásadní pro posuzování bezpečnosti vodních děl za povodní je bezpečné převedení návrhové povodně, která v minulosti u významných vodních děl byla na úrovni stoleté povodňové vlny a dnešní zpřísněné standardy jdou až na úroveň tisícileté povodňové vlny. Funkční objekty vodních děl pak dle aktuálních požadavků musí převést kontrolní povodňovou vlnu až na úrovni desetitisícileté povodňové vlny. Přísné kritéria se netýkají pouze nových přehrad, ale uplatňují se také při rekonstrukcích současných děl. „Vzhledem k tomu připravuje Povodí Moravy, s.p. řadu zcela zásadních rekonstrukcí významných vodních děl, jako např. VD Opatovice, VD Koryčany, VD Boskovice či VD Letovice“, řekl Antonín Tůma.

Počátek současného bezpečnostního systému byl položen již v roce 1955 vydáním Směrnice pro pozorování a měření na přehradách a na ni navazujícím započetím vlastního systematického pozorování a měření na vodních děl. „Počátky organizované péče o vodní díla na území České republiky můžeme bez přehánění spojovat již se slavnou dobou výstavby rybníků, hlavně v 15. a 16. století. O přehradním stavitelství v dnešním pojetí můžeme v ČR uvažovat až přibližně od 19. století,“ vysvětluje Antonín Tůma.

Obecně platí, že pokud vybudujete jakoukoliv stavbu, musíte o ni pečovat. Podniky Povodí se musí v ČR starat o provoz jim svěřených vodních děl, udržovat je, opravovat, případně rekonstruovat tak, aby stále plnily účely, pro které byly postaveny, ale zároveň aby neohrožovaly území pod nimi (jak z hlediska životů obyvatel tak i materiálních škod). Podniky Povodí tudíž musí vykonávat důslednou péči o bezpečnost vodních děl.

Obr.: VD Vranov při převádění povodně v roce 2006.

Fotografie pro média:

Naše nádrže převedou až desetitisíciletou vodu
VD Vranov při převádění povodně v roce 2006
stáhnout originál (JPG, 1 MB)
stáhnout popis (TXT)

Další informace:

Bc. Petr Chmelař

útvar vnějších vztahů a marketingu

publikováno 14. února 2017, 08:28aktualizováno 14. února 2017, 08:28 štítky: povodně, přehrada, technicko-bezpečnostní dohled,