Významné řeky

Řeka Morava

Tento dominantní tok pramení pod Králickým Sněžníkem v nadmořské výšce 1 380 m n.m. V horním úseku protéká Morava úzkým údolím až k soutoku s Desnou u Postřelmova, kde se náhle otevírá široké údolí s inundacemi. Kolem Litovle pak Morava protéká malebným Litovelským Pomoravím. Pod Olomoucí přijímá svůj největší levobřežní přítok – řeku Bečvu. Celková délka řeky Moravy na území České republiky dosahuje 284,5 kilometrů. Celková délka řeky až po soutok s Dunajem je 354 kilometrů.

V místě, kde řeka Morava (v říčním km 69,468) opuští území České republiky, se vlévá s druhou nejvýznamnější řekou v celém povodí – s Dyjí. Soutok obou toků u Lanžhota leží v nadmořské výšce 148 m n.m. Absolutní spád Moravy od pramene činí 1 232 m.

Řeka Bečva

Povodí Bečvy vykazuje značnou rozmanitost. Jejími nejvyššími body jsou Čertův mlýn s výškou
1 207 m n.m a Radhošť s výškou 1 130 m n.m. Naopak nejnižší místo nalezneme při ústí Bečvy do Moravy na kótě 195 m n.m.

Celá říční soustava povodí Bečvy má charakter horských toků s významným transportem štěrků. V horní části má dvě větve. Jednou z nich je Vsetínská Bečva, která pramení pod Vysokou v nadmořské výšce cca. 760 m n.m., sbírá vody z Javorníků a Vsetínských vrchů. Druhou je Rožnovská Bečva, pramenící na severním svahu Vysoké. Obě větve se slévají pod Valašským Meziříčím, odkud dále pokračují pod názvem Spojená Bečva. Ta pak ústí do řeky Moravy u Tovačova (Troubek). Délka Spojené Bečvy je 61,2 km, přičemž celková plocha povodí řeky Bečvy činí 1 626 km².

Do kategorie významných toků v oblasti povodí Moravy s plochou povodí nad 500 km² patří:

• Haná
• Třebůvka
• Oskava
• Olšava
• Moravská Sázava 

Řeka Dyje

Svojí délkou je srovnatelná s řekou Moravou. Až k pramenům (včetně části na rakouském území) je dlouhá 311 kilometrů.

V pramenné oblasti má větev rakouskou (Deutsche Thaya) a moravskou. Rakouská Dyje má delší tok, větší povodí i vodnost. Pramení u obce Schweiggersu v Dolním Rakousku. U nás je však uznávána za hlavní větev Moravská Dyje, která vyvěrá u Panenského Rozsíčka ve výšce 657 m n.m. S Rakouskou Dyjí se slévá na rakouském územíu obce Raabs a do České republiky se vrací pod obcí Podhradí. V horní části je na toku Dyje přehradní nádrž Vranov, jedna z největších údolních nádrží v celém povodí Moravy.

Dále pak Dyje meandruje ve strmém a zalesněném údolí na území Národního parku Podyjí, pod Znojmem se dostává do rovinatého Dyjskosvrateckého úvalu.V této nížinné oblasti nalézáme soutok Dyje s jejími největšími přítoky, řekami Svratkou a Jihlavou a to v prostoru střední nádrže vodního díla Nové Mlýny. Dolní tok Dyje protéká Břeclaví a vlévá se do Moravy pod Lanžhotem. Celkový absolutní spád toku činí 506 m.

Řeka Svratka

Největší levobřežní přítok Dyje, kterým je Svratka, pramení severně od Žďáru nad Sázavou u obce Cikháj na jihozápadním úbočí Žákovy hory ve výšce 823 m n.m. Odtud teče nejprve severovýchodním směrem až po obec Borovnice, načeš pokračuje jihovýchodním směrem k Brnu. Až po Veverskou Bitýšku protéká většinou úzkým údolím s vysokými úbočími, kde údolní dno nepřesahuje šířku několika set metrů. Pod Brnem vtéká do nížinné oblasti Dyjskosvrateckého úvalu.

Jsou na ní postavené dvě z důležitých přehradních nádrží: vírská a brněnská. V posledních letech vodohospodáři řeší na této řece problém znečištění fosforem. Ten je příčinou eutrofizace vody na obou nádržích. Plocha povodí má při ústí do Dyje 4 115 km².

Řeka Jihlava

Řeka Jihlava, která ústí do střední nádrže VD nové Mlýny, pramení na Českomoravské vysočině u obce Jihlávka v kopcovitém terénu s výškou cca. 760 m n.m. V horním toku protéká převážně sevřenými zaklesnutými údolími. Protíná i stejnojmenné krajské město Jihlavu, dále pokračuje jihovýchodním směrem k Třebíči a k Ivančicím. Celková délka toku je 184 kilometrů. Plocha povodí 2 998 km².

K významným vodním tokům v oblasti povodí Dyje s plochou nad 500 km² dále patří:

• Svitava
• Oslava
• Litava
• Jevišovka
• Kyjovka