Města a obce v Pobečví ochrání před povodněmi soubor reálných opatření, v první etapě za dvě miliardy korun

Komplexní a reálnou ochranu před povodněmi připravuje pro 110.000 obyvatel Pobečví státní podnik Povodí Moravy ve spolupráci se čtyřmi ministerstvy, Olomouckým krajem a třinácti městy a obcemi. První etapa v letech 2013 až 2015 si vyžádá zhruba dvě miliardy Kč, celkové náklady pak dosáhnou včetně poldru Teplice asi 5,8 miliardy korun.

POBEČVÍ – Celkem čtyřiadvacet protipovodňových opatření (PPO) zhruba za dvě miliardy korun začne vznikat v letech 2013 až 2015 v Pobečví, tedy na čtyřiceti kilometrech toku Bečvy od soutoku s Moravou až po lokalitu poldru Teplice*. Tato první etapa zahrnuje hráze, zídky a zvýšení kapacity koryta toku či některých jezů, které doplní v nezastavěných oblastech tzv. přírodě blízká PPO. „Lokální stavby zajistí ochranu zhruba 110.000 obyvatel před průtoky 650 až 700 metrů krychlových za vteřinu, což představuje dvaceti až padesátiletou vodu,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík.

Ochranu před kulminačním průtokem 950m³/s povodně z roku 1997, která znamenala vodu stoletou, by pak zajistil svou retenční kapacitou poldr Teplice. Přípravná činnost na této stavbě bude zahájena rovněž v letech 2013 až 2015. Znamená to řadu majetkoprávních jednání, posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA), geologické, geodetické i projekční práce a mnoho dalších činností. „Samotná realizace poldru se podle plánu předpokládá v letech 2018 až 2021,“ doplnil Radim Světlík.

Příprava a vzájemná koordinace PPO je výsledkem několikaletých jednání správce toku s ministerstvem zemědělství a zástupci měst a obcí. Výsledkem bylo červnové rozhodnutí Vlády České republiky, která schválila přípravu i realizaci řešení PPO v povodí řeky Bečvy včetně suché nádrže Teplice svým usnesením č. 418. „Financování má zajistit plánovaný program Prevence před povodněmi III,“ vysvětlil ředitel závodu HorníMorava (Povodí Moravy, s.p.) David Fína s tím, že přípravné práce mají být zahájeny neprodleně.

„Souhlasíme s navrženým řešením protipovodňových opatření v Pobečví, která mohou v dohledné době ochránit Přerov před povodněmi. Na území města by se tak mělo postavit třináct staveb,“ potvrdil náměstek primátora města Přerov Michal Zácha. Jedním z dalších opatření je například vybudování záchytného profilu plavenin nad Přerovem nebo zídek a ochranných valů kolem průmyslových areálů, hlavní trafostanice v Dluhonicích, ale i v jiných ohrožených částech města. „Jsme si vědomi toho, že budování protipovodňové ochrany na řece Bečvě bude rozvrstveno do několika let,“ dodal Michal Zácha.

V první etapě tak podle manažera projektu Pobečví Jiřího Zedníčka naváže v nejbližší době na již probíhající a chystané přípravné práce projekční činnost a následně stavby. Celkové náklady na PPO v povodí řeky Bečvy dosáhnou podle něj asi 5,8 miliardy Kč, z toho na první etapu připadají dvě miliardy korun. „Návratnost těchto nákladů je při dosavadních škodách po povodni z roku 1997 (6,8 mld. Kč) nebo škod způsobených povodní z roku 2010 (2,26 mld. Kč) jednoznačně zřejmá,“ připomněl Jiří Zedníček.

O vybudování účinné ochrany města před povodněmi usiluje už několik let i Lipník nad Bečvou. „Velmi důležité je také zbudování protipovodňové hrázky, která by měla ochránit před stoletou vodou jižní část města, zejména ulice Na Bečvě a Za Porážkou,“ připomněl starosta Lipníku Miloslav Přikryl. Hráz o délce asi 1,3 kilometru a výšce maximálně 2,5 metru by mělo Povodí Moravy, s.p. jako investor postavit v letech 2013 až 2014a poté se převede do majetku města. Radnice rovněž zpracovala studii vodního toku Loučka, který ve městě způsobuje také problémy. „Zvažujeme, zda by tu nešel zbudovat poldr,“ přiblížil dále starosta. 

Podle hydrologických údajů a měření jsou na řekách Bečvě a Moravě klíčovými faktory úhrn a intenzita srážek, délka jejich trvání a plošný rozsah jejich výskytu. S nebezpečně zvýšeným odtokem je třeba počítat již při 40 až 50 mm denního úhrnu dešťových srážek a hrozba povodňových škod se zvyšuje s každými dalšími 50 mm. Povodí Bečvy má přitom mimořádný význam pro hlavní povodí řeky Moravy, protože svými průtoky významně ovlivňuje její vodnost.

*Poznámka: Jedinou výjimkou v tomto časovém a územním rámci přestavuje obec Troubky. Po povodni, ještě v roce 1997, nechala obec vyprojektovat své prstencové ohrázování, jehož projekci však sama po čase zastavila bez náhrady. Teprve až po povodni 2010 byl státní podnik Povodí Moravy požádán, aby na původní návrh protipovodňové ochrany navázal a zajistil nový projekt svými silami. Zajistili jsme tedy dokumentaci, kde byla zohledněna hydraulická složitost soutokového území i režim spodních vod, který v této lokalitě hraje velmi významnou roli, snaha zde byla i o optimální řešení majetkoprávních střetů atd. Po roční sérii jednání byl však předložený projekt obcí opět zamítnut s tím, že obec sama zadá zpracování variantního řešení. Toto variantní řešení bylo během roku 2011 postupně zadáno několika projekčním firmám – poslední firmě přibližně v červnu roku 2011. Konečná verze těchto variantních řešení doposud nebyla předložena.